Rychlejší přístup než prohlížeči!
22 vztahy: Berlín, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Gymnázium Příbram, Indoevropské jazyky, Jan Gebauer, Josef Zubatý, Letařovice, Lipsko, Masarykův slovník naučný, Masarykova univerzita, Masarykovo gymnázium Plzeň, Mladogramatická škola, Ottův slovník naučný, Paceřice, Praha, Slavín, Univerzita Karlova, Vyšehrad, 1880, 1942, 25. listopad, 4. červen.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Oldřich Hujer a Berlín · Vidět víc »
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, založená jako jedna ze čtyř původních fakult pražské univerzity z roku 1348 (zpočátku označovaná jako fakulta svobodných umění neboli artistická fakulta), je tradičním centrem české vzdělanosti a z hlediska vědeckého výkonu nejvýznamnější humanitní institucí v Česku.
Nový!!: Oldřich Hujer a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy · Vidět víc »
Gymnázium Příbram
Gymnázium Příbram patří k jednomu z nejstarších gymnázií ve středních Čechách, výuka na něm začala v roce 1871.
Nový!!: Oldřich Hujer a Gymnázium Příbram · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Oldřich Hujer a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Jan Gebauer
Vinohradském hřbitově v Praze Jan Gebauer (8. října 1838 ÚbislaviceSOA Zámrsk, Matrika narozených 1831-1839 v Úbislavicích, sign.166-2, ukn.9993, str.140. Dostupné online – 25. května 1907 Praha farnosti při kostele sv. Ludmily na Vinohradech v Praze) byl významný český bohemista, ve své době přední český vědec a dodnes jeden z nejuznávanějších českých jazykovědců.
Nový!!: Oldřich Hujer a Jan Gebauer · Vidět víc »
Josef Zubatý
Jméno a příjmení Josef Zubatý má více nositelů.
Nový!!: Oldřich Hujer a Josef Zubatý · Vidět víc »
Letařovice
Letařovice jsou vesnice ležící 3,5 kilometru jižně od Českého Dubu na ostrohu nad hlubokým údolím řeky Mohelky.
Nový!!: Oldřich Hujer a Letařovice · Vidět víc »
Lipsko
Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.
Nový!!: Oldřich Hujer a Lipsko · Vidět víc »
Masarykův slovník naučný
Úvodní dvoustrana prvního svazku slovníku. Masarykův podpis je vtištěný ve všech kopiích. Masarykův slovník naučný: Lidová encyklopedie všeobecných vědomostí je česká obecná encyklopedie vydávaná nakladatelstvím Československý Kompas mezi lety 1925–1933, která čítá dohromady sedm svazkůPůvodně bylo plánováno jen šest svazků, o rozšíření bylo rozhodnuto před vydáním pátehé svazku.
Nový!!: Oldřich Hujer a Masarykův slovník naučný · Vidět víc »
Masarykova univerzita
Masarykova univerzita (v letech 1960–1990 Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně) je česká univerzita se sídlem v Brně.
Nový!!: Oldřich Hujer a Masarykova univerzita · Vidět víc »
Masarykovo gymnázium Plzeň
Masarykovo gymnázium je střední škola v Plzni.
Nový!!: Oldřich Hujer a Masarykovo gymnázium Plzeň · Vidět víc »
Mladogramatická škola
August Leskien, německý mladogramatik Mladogramatická škola byla skupina německých jazykovědců, kteří se na Lipské univerzitě na konci 19.
Nový!!: Oldřich Hujer a Mladogramatická škola · Vidět víc »
Ottův slovník naučný
Ottův slovník naučný (s podtitulem Ilustrovaná encyklopædie obecných vědomostí), také Ottova encyklopedie, je česká encyklopedie z let 1888–1909.
Nový!!: Oldřich Hujer a Ottův slovník naučný · Vidět víc »
Paceřice
Paceřice jsou obec v okrese Liberec, nacházející se mezi Turnovem a Hodkovicemi nad Mohelkou, hned vedle 40. kilometru silnice I/35.
Nový!!: Oldřich Hujer a Paceřice · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Oldřich Hujer a Praha · Vidět víc »
Slavín
Pojem Slavín označuje.
Nový!!: Oldřich Hujer a Slavín · Vidět víc »
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.
Nový!!: Oldřich Hujer a Univerzita Karlova · Vidět víc »
Vyšehrad
Vyšehrad je historické hradiště, hrad a pevnost v Praze, na skále nad pravým břehem řeky Vltavy na jižním okraji historického města, ve čtvrti Vyšehrad.
Nový!!: Oldřich Hujer a Vyšehrad · Vidět víc »
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Oldřich Hujer a 1880 · Vidět víc »
1942
1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Oldřich Hujer a 1942 · Vidět víc »
25. listopad
25.
Nový!!: Oldřich Hujer a 25. listopad · Vidět víc »
4. červen
4.
Nový!!: Oldřich Hujer a 4. červen · Vidět víc »
