Rychlejší přístup než prohlížeči!
25 vztahy: Běh na 200 m, Běh na 4 × 400 m, Běh na 400 m, Berlín, Erfurt, Göteborg, Glasgow, Julija Guščinová, Lehká atletika, Mistrovství Evropy v atletice, Mistrovství Evropy v atletice 2006, Mistrovství Evropy v atletice do 23 let, Mistrovství Evropy v atletice do 23 let 2005, Mistrovství světa v atletice 2009, Olesja Forševová, Olga Kotljarovová, Sprint, Světlana Pospelovová, Taťána Veškurovová, 10. listopad, 1984, 2005, 2006, 2009, 28. leden.
Běh na 200 m
#PŘESMĚRUJ Běh na 200 metrů.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Běh na 200 m · Vidět víc »
Běh na 4 × 400 m
#PŘESMĚRUJ Běh na 4 × 400 metrů.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Běh na 4 × 400 m · Vidět víc »
Běh na 400 m
#PŘESMĚRUJ Běh na 400 metrů.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Běh na 400 m · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Berlín · Vidět víc »
Erfurt
''Krämerbrücke'' (Kramářský most) z věže kostela Pohled na Erfurt (Schedelova kronika, 1493) Plán Erfurtu (M. Merian 1650) Dóm Panny Marie, vnitřek Erfurt je hlavní a největší město německého spolkového státu Durynsko.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Erfurt · Vidět víc »
Göteborg
Göteborg (výslovnost, počeštěně obvykle /jéteborg/) je druhé největší švédské město, leží v provincii Västergötland na západním pobřeží Švédska u zálivu Kattegat.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Göteborg · Vidět víc »
Glasgow
Glasgow je největší skotské město a po Londýnu a Birminghamu třetí největší ve Spojeném království.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Glasgow · Vidět víc »
Julija Guščinová
Julija Alexandrovna Guščinová (* 4. března 1983, Novočerkassk) je ruská atletka, sprinterka.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Julija Guščinová · Vidět víc »
Lehká atletika
Zlaté tretry v Ostravě Běžecký závod Skok do dálky Lehká atletika je jeden z nejstarších sportů.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Lehká atletika · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice
Státy, které hostily evropský šampionát Mistrovství Evropy v atletice se poprvé uskutečnilo v roce 1934 v Turíně.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Mistrovství Evropy v atletice · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 2006
Stadion Ullevi 11. srpna 2006 19.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Mistrovství Evropy v atletice 2006 · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let je mezinárodní atletický šampionát sportovců do 23 let.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Mistrovství Evropy v atletice do 23 let · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let 2005
Steigerwaldstadion 5.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Mistrovství Evropy v atletice do 23 let 2005 · Vidět víc »
Mistrovství světa v atletice 2009
12.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Mistrovství světa v atletice 2009 · Vidět víc »
Olesja Forševová
Olesja Alexandrovna Forševová rozená Krasnomovecová (rusky Олеся Александровна Форшева (Красномовец); * 8. července 1979, Nižnij Tagil) je bývalá ruská atletka, jejíž specializací byla hladká čtvrtka.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Olesja Forševová · Vidět víc »
Olga Kotljarovová
Olga Ivanovna Kotljarovová (* 12. dubna 1976, Sverdlovsk) je ruská atletka, jejíž specializací je hladká čtvrtka a štafetové běhy.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Olga Kotljarovová · Vidět víc »
Sprint
Mistrovství světa běh na 200 metrů, Helsinky 2005 Sprint je označení pro rychlý krátký sportovní nebo i motoristický závod, který je charakteristický tím, že dochází k maximálnímu fyzickému vypětí závodníka (nebo jeho technického prostředku) po celou dobu závodu, tento extrémně rychlý pohyb se nazývá sprintování.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Sprint · Vidět víc »
Světlana Pospelovová
Světlana Michajlovna Pospelovová (rusky: Светлана Михайловна Поспелова – Svetlana Michajlovna Pospelova; * 24. prosince 1979 Leningrad, Sovětský svaz) je ruská atletka, dvojnásobná halová mistryně Evropy v běhu na 400 metrů.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Světlana Pospelovová · Vidět víc »
Taťána Veškurovová
#PŘESMĚRUJ Taťjana Veškurovová Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a Taťána Veškurovová · Vidět víc »
10. listopad
10.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a 10. listopad · Vidět víc »
1984
1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a 1984 · Vidět víc »
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a 2005 · Vidět víc »
2006
Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a 2006 · Vidět víc »
2009
Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a 2009 · Vidět víc »
28. leden
28.
Nový!!: Olga Zajcevová (atletka) a 28. leden · Vidět víc »
