Rychlejší přístup než prohlížeči!
88 vztahy: Španělsko, Říšský sněm, Balkon, Berlín, Bratislava, Budapešť, Dějiny Budapešti, Dějiny Maďarska, Demokracie, Dunaj, Euro, Evropa, František II. Rákóczi, František Josef I., Friedrich von Schmidt, Imre Steindl, Ján Nepomuk Bobula, János Hunyadi, Klenba, Koberec, Kossuth Lajos tér, Kossuth Lajos tér (stanice metra v Budapešti), Lajos Kossuth, Londýn, Maďaři, Maďarské povstání, Maďarský parlament, Maďarsko, Margit híd, Mátyás Szűrös, Metro v Budapešti, Miklós Horthy, Miklós Ybl, Neoabsolutismus, Novogotika, Okno, Otto Wagner, Pécs, Půdorys, Pešť, Poštovní známka, Politický systém Maďarska, Rizalit, Rudá hvězda, Schodiště, Seznam uherských králů, Slavonie, Slováci, Socha, Spojené království, ..., Széchenyi lánchíd, Uherská koruna, Vlajka Evropské unie, Westminsterský palác, Zlato, Znak (heraldika), 1844, 1848, 1849, 1861, 1865, 1867, 1873, 1883, 1885, 1891, 1895, 1896, 1902, 1904, 1923, 1929, 1944, 1945, 1950, 1956, 1986, 1987, 1989, 1990, 1992, 20. století, 2000, 2014, 21. století, 23. říjen, 24. únor, 896. Rozbalte index (38 více) »
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Nový!!: Országház a Španělsko · Vidět víc »
Říšský sněm
Říšský sněm může označovat.
Nový!!: Országház a Říšský sněm · Vidět víc »
Balkon
konzol Balkon je vyvýšená předsazená konstrukce se zábradlím, obvykle vyčnívající z průčelí, přístupná z budovy dveřmi a otevřená do vnějšího prostoru.
Nový!!: Országház a Balkon · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Országház a Berlín · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Országház a Bratislava · Vidět víc »
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Nový!!: Országház a Budapešť · Vidět víc »
Dějiny Budapešti
Dějiny města Budapešti sahají až do období antiky, resp.
Nový!!: Országház a Dějiny Budapešti · Vidět víc »
Dějiny Maďarska
Státní znak Maďarské republiky Dějiny Maďarska se odvíjejí od 10. století, kdy vznikl na území rozpadlé Velkomoravské říše nový státní útvar ze sedmi kočovných kmenů Maďarů, nazvaných dle nejsilnějšího kmene Megyeri v oblasti Panonie, kam přišly z oblasti na severozápad od Černého moře.
Nový!!: Országház a Dějiny Maďarska · Vidět víc »
Demokracie
0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Nový!!: Országház a Demokracie · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Országház a Dunaj · Vidět víc »
Euro
Euro (symbol €, ISO 4217 kód: EUR) je oficiální měna 20 z 27 zemí Evropské unie.
Nový!!: Országház a Euro · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Országház a Evropa · Vidět víc »
František II. Rákóczi
František II.
Nový!!: Országház a František II. Rákóczi · Vidět víc »
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Nový!!: Országház a František Josef I. · Vidět víc »
Friedrich von Schmidt
Friedrich svobodný pánSvobodný pán (sv. p.) také baron je totéž jako von.
Nový!!: Országház a Friedrich von Schmidt · Vidět víc »
Imre Steindl
Imrich Steindl (29. října 1839, Budapešť – 31. srpna 1902, Budapešť) byl maďarský architekt, restaurátor a vysokoškolský pedagog.
Nový!!: Országház a Imre Steindl · Vidět víc »
Ján Nepomuk Bobula
Ján Nepomuk Bobula (15. března 1844 Dovalovo – 15. listopadu 1903 Budapešť) byl slovenský podnikatel, politik a publicista.
Nový!!: Országház a Ján Nepomuk Bobula · Vidět víc »
János Hunyadi
Jan Hunyadi(Ioan de Hunedoara) Jan Hunyadi (maďarsky: Hunyadi János, slovensky: Ján Huňady, německy: Johann Hunyady, rumunsky: Ioan de Hunedoara, srbsky: Sibinjanin Janko; někdy v letech 1387/1400/1407 Hunyad – 11. srpna 1456 Zemun) byl sedmihradský šlechtic, vojevůdce a jedna z významných osobností 15.
Nový!!: Országház a János Hunyadi · Vidět víc »
Klenba
Síťová klenba (Chrám svaté Barbory, Kutná Hora Klenba je samonosná, vzhůru vypuklá stavební konstrukce, která se užívá na zastropení a zakrytí prostoru.
Nový!!: Országház a Klenba · Vidět víc »
Koberec
Nejstarší zachovaný koberec na světě zhotovený asi před 2500 lety nalezený v mohyle Pazyrycké kultury na Sibiři Koberce jsou textilie, kterými se pokrývají podlahy nebo stěny.
Nový!!: Országház a Koberec · Vidět víc »
Kossuth Lajos tér
Kossuth Lajos tér Kossuth Lajos tér je náměstí v centru Budapešti.
Nový!!: Országház a Kossuth Lajos tér · Vidět víc »
Kossuth Lajos tér (stanice metra v Budapešti)
Kossuth Lajos tér je stanice linky M2 budapešťského metra.
Nový!!: Országház a Kossuth Lajos tér (stanice metra v Budapešti) · Vidět víc »
Lajos Kossuth
Lajos Kossuth (19. září 1802 Monok – 20. března 1894 Turín) byl maďarský politik, spisovatel a revolucionář, nejvýznamnější představitel maďarské revoluce z let 1848–1849 a národní hrdina boje za svobodu a nezávislost.
Nový!!: Országház a Lajos Kossuth · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Országház a Londýn · Vidět víc »
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Nový!!: Országház a Maďaři · Vidět víc »
Maďarské povstání
Maďarské povstání, nebo také maďarská revoluce, bylo celonárodním povstáním proti sovětské diktatuře a okupaci Maďarské lidové republiky od 23. října do 10. listopadu 1956.
Nový!!: Országház a Maďarské povstání · Vidět víc »
Maďarský parlament
Maďarský parlament (– doslovně přeloženo jako Zemský sněm či Zemské shromáždění) je jednokomorový zákonodárný sbor republiky Maďarsko.
Nový!!: Országház a Maďarský parlament · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Országház a Maďarsko · Vidět víc »
Margit híd
Letecký snímek mostu, pohled od Budína (česky přeložitelné jako Markétin most) je 637,5 m dlouhý a 25 m široký most v Budapešti.
Nový!!: Országház a Margit híd · Vidět víc »
Mátyás Szűrös
Mátyás Szűrös (* 11. září 1933 Püspökladány) je maďarský socialistický politik, diplomat, bývalý předseda Národního shromáždění a prozatímní prezident republiky, který dne 23. října 1989, v den svého zvolení, vyhlásil v pravé poledne z balkónu Országházu svobodnou Maďarskou republiku (Třetí Maďarská republika).
Nový!!: Országház a Mátyás Szűrös · Vidět víc »
Metro v Budapešti
Metro v Budapešti je hlavní a páteřní sítí celé budapešťské MHD.
Nový!!: Országház a Metro v Budapešti · Vidět víc »
Miklós Horthy
Miklós Horthy de Nagybánya (18. června 1868, Kenderes, Maďarsko – 9. února 1957, Estoril, Portugalsko) byl maďarský viceadmirál velící rakousko-uherskému válečnému loďstvu, v roce 1920 byl zvolen regentem Maďarského království, funkci hlavy státu vykonával od 1. dubna 1920 do 15. října 1944.
Nový!!: Országház a Miklós Horthy · Vidět víc »
Miklós Ybl
Miklós Ybl (6. dubna 1814, Székesfehérvár – 22. ledna 1891, Budapešť) byl maďarský architekt, představitel historismu, jeden z předních evropských architektů druhé poloviny 19.
Nový!!: Országház a Miklós Ybl · Vidět víc »
Neoabsolutismus
Neoabsolutismus (také Bachův či bachovský absolutismus a Františkojosefínský absolutismus) je označení pro formu vlády v Rakouském císařství (předchůdci pozdějšího Rakousko-Uherska) v letech 1851–1859.
Nový!!: Országház a Neoabsolutismus · Vidět víc »
Novogotika
Krásný Dvůr, 1793–1796 Westminsterský palác (britský parlament), 1840–1860 Katedrála svatého Václava v Olomouci, novogotická přestavba 1883–1892 Královská zemská porodnice u Apolináře v Praze Zámek Hluboká nad Vltavou Zámek Lednice Novogotika (neogotika, pseudogotika) je evropský umělecký směr, který se řadí mezi historizující slohy.
Nový!!: Országház a Novogotika · Vidět víc »
Okno
Dřevěné třídílné okno s dvěma křídly a světlíkem doplněná meziokenními roletami (Karlštejn). Novodobé třídílné plastové okno s meziokenními rámečky osazené do starší zástavby (Praha, Střešovice). Tradiční dřevěné dvojité okno s jednoduchým zasklením; křídla třídílná otvíravá, světlík dvoukřídlý otvíravý (Praha, Břevnov). Japonsku, provedené částečně podle státního znaku Okno je výplň stavebního otvoru, který slouží od nejstarších dob až po současnost především k prosvětlování místností a pro přirozený kontakt obyvatel s okolím.
Nový!!: Országház a Okno · Vidět víc »
Otto Wagner
Otto Kolomann Wagner (13. července 1841 Penzing u Vídně – 11. dubna 1918 Vídeň) byl rakouský architekt, urbanista a jeden ze zakladatelů moderní evropské architektury.
Nový!!: Országház a Otto Wagner · Vidět víc »
Pécs
Pécs je župní město v jihozápadním Maďarsku v župě Baranya (její správní centrum).
Nový!!: Országház a Pécs · Vidět víc »
Půdorys
Půdorys katedrály v Amiens V architektuře je půdorys plán, který ukazuje pomyslný řez budovou ve výšce jeden metr nad podlahou.
Nový!!: Országház a Půdorys · Vidět víc »
Pešť
Pohled na Pešť z budínské citadely Pešť je větší, východní, levobřežní, převážně rovinatá část maďarského hlavního města Budapešti.
Nový!!: Országház a Pešť · Vidět víc »
Poštovní známka
Poštovní známka pod lupou Poštovní známka je doklad o předplacení poštovní služby.
Nový!!: Országház a Poštovní známka · Vidět víc »
Politický systém Maďarska
Maďarska Maďarsko je zastupitelská demokracie, parlamentní republika s vícestranickým systémem.
Nový!!: Országház a Politický systém Maďarska · Vidět víc »
Rizalit
Praze s trojicí rizalitů – jedním středovým a dvěma rohovými socialistického realismuRizalit (též risalit, z italského risalto – výstupek) je označení pro středovou nebo postranní část průčelí stavby, která z jeho líce vystupuje po celé výšce, a to až o hloubku jedné okenní osy.
Nový!!: Országház a Rizalit · Vidět víc »
Rudá hvězda
Rudá hvězda Rudá pěticípá hvězda je symbolem komunismu a obecně socialismu.
Nový!!: Országház a Rudá hvězda · Vidět víc »
Schodiště
305x305px Schodiště je šikmá nosná konstrukce (stavební prvek) sloužící k propojení jednotlivých podlaží nebo k pěšímu překonání určitého výškového rozdílu.
Nový!!: Országház a Schodiště · Vidět víc »
Seznam uherských králů
Velký znak Maďarského království Arpád Svatého Štěpána u Rybářské bašty v Budapešti Toto je seznam panovníků uherského státu (Uherského a Maďarského království).
Nový!!: Országház a Seznam uherských králů · Vidět víc »
Slavonie
Slavonie je historická země ležící mezi řekami Drávou, Sávou a Dunajem, rozdělená v současnosti mezi Chorvatsko a Srbsko.
Nový!!: Országház a Slavonie · Vidět víc »
Slováci
Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.
Nový!!: Országház a Slováci · Vidět víc »
Socha
César. Kolorovaná socha, protože se běžně používané barvy na sochách do současnosti jako viditelné nezachovaly. Michelangelův David Vídni Socha je samostatné třírozměrné umělecké dílo vytvořené sochařem.
Nový!!: Országház a Socha · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Országház a Spojené království · Vidět víc »
Széchenyi lánchíd
Széchenyiho řetězový most (maďarsky Széchenyi lánchíd) je první most přes Dunaj v Budapešti.
Nový!!: Országház a Széchenyi lánchíd · Vidět víc »
Uherská koruna
Koruna sv. Štěpána Uherská koruna, 1857 Maďarského znaku Uherská koruna (také Svatoštěpánská koruna, maďarsky Szent Korona, „Svatá koruna“) je královská koruna bývalé uherské monarchie.
Nový!!: Országház a Uherská koruna · Vidět víc »
Vlajka Evropské unie
23pxVlajka Evropské uniePoměr stran: 2:3 Vlajka Evropské unie je jedním ze symbolů EU a má totožnou podobu jako vlajka Evropy.
Nový!!: Országház a Vlajka Evropské unie · Vidět víc »
Westminsterský palác
Pohled na Westminsterský palác přes Westminster Bridge. Westminsterský palác (Palace of Westminster) označovaný také Houses of Parliament je sídlo Parlamentu Spojeného království – Sněmovny lordů (House of Lords) a Dolní sněmovny (House of Commons).
Nový!!: Országház a Westminsterský palác · Vidět víc »
Zlato
Zlato (chemická značka Au, aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.
Nový!!: Országház a Zlato · Vidět víc »
Znak (heraldika)
Znak je trvalé nedědičné znamení ve štítě vytvořené podle ustálených heraldických pravidel na základě vžitého nebo uděleného práva.
Nový!!: Országház a Znak (heraldika) · Vidět víc »
1844
1844 (MDCCCXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Országház a 1844 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Országház a 1848 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Országház a 1849 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Országház a 1861 · Vidět víc »
1865
1865 (MDCCCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Országház a 1865 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Országház a 1867 · Vidět víc »
1873
1873 (MDCCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Országház a 1873 · Vidět víc »
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Országház a 1883 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Országház a 1885 · Vidět víc »
1891
1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Országház a 1891 · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Országház a 1895 · Vidět víc »
1896
1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Országház a 1896 · Vidět víc »
1902
1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Országház a 1902 · Vidět víc »
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Országház a 1904 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Országház a 1923 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Országház a 1929 · Vidět víc »
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Országház a 1944 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Országház a 1945 · Vidět víc »
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Országház a 1950 · Vidět víc »
1956
1956 (MCMLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Országház a 1956 · Vidět víc »
1986
1986 (MCMLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Országház a 1986 · Vidět víc »
1987
1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Országház a 1987 · Vidět víc »
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Országház a 1989 · Vidět víc »
1990
1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Országház a 1990 · Vidět víc »
1992
1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Országház a 1992 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Országház a 20. století · Vidět víc »
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Országház a 2000 · Vidět víc »
2014
2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.
Nový!!: Országház a 2014 · Vidět víc »
21. století
21.
Nový!!: Országház a 21. století · Vidět víc »
23. říjen
23.
Nový!!: Országház a 23. říjen · Vidět víc »
24. únor
24.
Nový!!: Országház a 24. únor · Vidět víc »
896
Maďaři se usadili v Karpatské kotlině a Arpád se stal vládcem tohoto území.
Nový!!: Országház a 896 · Vidět víc »
