Rychlejší přístup než prohlížeči!
56 vztahy: Apeninský poloostrov, Attila, Černé moře, Černjachovská kultura, Balkán, Baltské moře, Bitva na Katalaunských polích, Bitva u Nedao, Bitva u Tagin, Byzantská říše, Dácie, Dunaj, Ermanarich, Foederati, Gótové, Gótská válka (535–554), Gepidové, Germáni, Herulové, Hunové, Ilýrie, Justinián I., Konstantinopol, Krym, Krymští Gótové, Langobardi, Langobardské království, Moesie, Odoaker, Ostrogótské království, Panonie, Sarmati, Skirové, Svébové, Theodorich Strabón, Theodorich Veliký, Thrákie, Totila, Východní Germáni, Vizigóti, Volha, Západořímská říše, Zenon (císař), 370, 375, 4. století, 451, 453, 454, 473, ..., 474, 481, 483, 486, 5. století, 526. Rozbalte index (6 více) »
Apeninský poloostrov
Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.
Nový!!: Ostrogóti a Apeninský poloostrov · Vidět víc »
Attila
Attila (okolo 395 – březen 453; skutečné jméno není známo, Attila znamená gótsky Tatíček) přezdívaný Bič Boží byl nejmocnější náčelník hunské říše, krátkodobého státního útvaru ve střední a východní Evropě, který vznikl v souvislosti se stěhováním národů.
Nový!!: Ostrogóti a Attila · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Ostrogóti a Černé moře · Vidět víc »
Černjachovská kultura
Černjachovská kultura byla archeologická kultura rozšířená od 2. do 5. století na dnešní Ukrajině, částečně i v Rumunsku.
Nový!!: Ostrogóti a Černjachovská kultura · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Ostrogóti a Balkán · Vidět víc »
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Nový!!: Ostrogóti a Baltské moře · Vidět víc »
Bitva na Katalaunských polích
V bitvě na Katalaunských polích (20. června 451, někdy nazývané také bitva u Chalons nebo bitva národů) bylo odraženo vojsko krále Attily složené z Hunů a jim podřízených kmenů (Ostrogóti, Herulové, Skirové, Gepidové aj.) spojenými silami Římanů, Vizigótů, Alanů a Franků pod vedením římského velitele vojska (magister militum) Flavia Aetia.
Nový!!: Ostrogóti a Bitva na Katalaunských polích · Vidět víc »
Bitva u Nedao
Bitva u Nedao se odehrála v roce 454 v Panonii u řeky Nedao na dnes neznámém místě mezi Huny a koalicí germánských kmenů Gepidů, Ostrogótů, Rugiů, Herulů, a snad i Skirů a Svébů.
Nový!!: Ostrogóti a Bitva u Nedao · Vidět víc »
Bitva u Tagin
Bitva u Tagin, známá též jako bitva u Busta Gallorum, byla předposledním velkým střetnutím římsko-gótských válek, jejichž závěrečná fáze probíhala na území dnešní Itálie po značnou část první poloviny 6. století.
Nový!!: Ostrogóti a Bitva u Tagin · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Ostrogóti a Byzantská říše · Vidět víc »
Dácie
Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.
Nový!!: Ostrogóti a Dácie · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Ostrogóti a Dunaj · Vidět víc »
Ermanarich
Ermanarich (gótsky Aírmanareiks, Ermanaricus, staroanglicky Eormenric, staronorsky Jǫrmunrekr, 3. století – 376) byl král germánského kmene Gótů, přezdívaný gótský Alexandr.
Nový!!: Ostrogóti a Ermanarich · Vidět víc »
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Nový!!: Ostrogóti a Foederati · Vidět víc »
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Nový!!: Ostrogóti a Gótové · Vidět víc »
Gótská válka (535–554)
Gótská válka byl konflikt mezi Byzantskou říší za vlády císaře Justiniána I. a Ostrogótským královstvím (oficiálně nazývaným Italské království), který se odehrál v letech 535 až 554 na Apeninském poloostrově, v Dalmácii, na Sardinii, na Sicílii a na Korsice.
Nový!!: Ostrogóti a Gótská válka (535–554) · Vidět víc »
Gepidové
západořímské říše v roce 476 n. l. Gepidové či Gepidé byli východogermánský kmen, původem zřejmě z jižní Skandinávie.
Nový!!: Ostrogóti a Gepidové · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Ostrogóti a Germáni · Vidět víc »
Herulové
dánských ostrovech. Herulové byli východogermánský kmen, pocházející zřejmě z jižní Skandinávie.
Nový!!: Ostrogóti a Herulové · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Ostrogóti a Hunové · Vidět víc »
Ilýrie
Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.
Nový!!: Ostrogóti a Ilýrie · Vidět víc »
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Nový!!: Ostrogóti a Justinián I. · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Ostrogóti a Konstantinopol · Vidět víc »
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Nový!!: Ostrogóti a Krym · Vidět víc »
Krymští Gótové
5. až 6. století, doby stěhování národů Krymští Gótové byly kmeny Germánů, které se po migraci z Gotlandu usadily na pobřeží Černého moře, zejména v oblasti poloostrova Krym.
Nový!!: Ostrogóti a Krymští Gótové · Vidět víc »
Langobardi
Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.
Nový!!: Ostrogóti a Langobardi · Vidět víc »
Langobardské království
Langobardské království či říše Langobardů nebo království Langobardů (Regnum Langobardorum), později pojmenované Království (celé) Itálie (Regnum totius Italiae) byl státní útvar a raně středověké království založené germánským kmenem Langobardů na Apeninském poloostrově v druhé půli 6. století.
Nový!!: Ostrogóti a Langobardské království · Vidět víc »
Moesie
legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.
Nový!!: Ostrogóti a Moesie · Vidět víc »
Odoaker
Flavius Odoacer Flavius Odovacar, Odovacer či Fl.
Nový!!: Ostrogóti a Odoaker · Vidět víc »
Ostrogótské království
Ostrogótské království či Ostrogótská říše, oficiálně Italské království (Regnum Italiae), literárně též „Království Ostrogótů v Itálii“ (Regnum Ostrogothicum Italiae) byl raně středověký stát na území Itálie, Rakouska, Panonie a severozápadního Balkánu.
Nový!!: Ostrogóti a Ostrogótské království · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Ostrogóti a Panonie · Vidět víc »
Sarmati
Přibližné rozšíření východoíránských jazyků Zobrazení Sarmata z římského sarkofágu, 2. století n. l. Sarmati byl původem íránský kočovný a pastevecký lid, příbuzný se Skyty, Médy a Peršany.
Nový!!: Ostrogóti a Sarmati · Vidět víc »
Skirové
Mince Odoakera z Ravenny. Odoaker byl italský král, snad skirského původu Skirové byli východogermánský kmen sídlící mezi řekami Dunaj a Tisa od 2. století př. n. l. do 5. století n. l. V 5.
Nový!!: Ostrogóti a Skirové · Vidět víc »
Svébové
Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.
Nový!!: Ostrogóti a Svébové · Vidět víc »
Theodorich Strabón
Theodorich Strabón (5. století - 481, Thrákie) byl ostrogotský panovník, vůdce thráckých Gótů, který se podílel na politické situaci v Byzantské říši za vlády byzantských císařů Leona I., Zenona a Basiliska.
Nový!!: Ostrogóti a Theodorich Strabón · Vidět víc »
Theodorich Veliký
Theodorich (též Theoderich) Veliký (453–526) z rodu Amalů byl od roku 474 králem Ostrogótů.
Nový!!: Ostrogóti a Theodorich Veliký · Vidět víc »
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Ostrogóti a Thrákie · Vidět víc »
Totila
Totila vešel do dějin zejména jako významný ostrogótský vojevůdce a král od roku 541 až do své smrti v roce 552.
Nový!!: Ostrogóti a Totila · Vidět víc »
Východní Germáni
Území obývaná východními Germány mezi lety 100 př. n. l. až 300 n. l. Germánské kmeny, označované jako východogermánské, vznikly vlnou migrací ze Skandinávie do oblastí mezi řekami Odra a Visla mezi roky 600 př. n. l. - 300 př. n. l. Později dále pokračovali směrem na jih Evropy.
Nový!!: Ostrogóti a Východní Germáni · Vidět víc »
Vizigóti
nedostupné.
Nový!!: Ostrogóti a Vizigóti · Vidět víc »
Volha
Volha ((Volga),, nebo, mordvinsky Рав) je veletok, největší řeka Evropy.
Nový!!: Ostrogóti a Volha · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Ostrogóti a Západořímská říše · Vidět víc »
Zenon (císař)
Zenon (lat. Zeno) byl východořímský císař od 9. února 474 do 9. dubna 491 (s dvacetiměsíčním přerušením v letech 475–476).
Nový!!: Ostrogóti a Zenon (císař) · Vidět víc »
370
Zákon Valentiana I. a Valena pod trestem smrti zakazuje sňatky mezi Římany a barbary.
Nový!!: Ostrogóti a 370 · Vidět víc »
375
Počátek stěhování národů.
Nový!!: Ostrogóti a 375 · Vidět víc »
4. století
4.
Nový!!: Ostrogóti a 4. století · Vidět víc »
451
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogóti a 451 · Vidět víc »
453
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogóti a 453 · Vidět víc »
454
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogóti a 454 · Vidět víc »
473
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogóti a 473 · Vidět víc »
474
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogóti a 474 · Vidět víc »
481
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogóti a 481 · Vidět víc »
483
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogóti a 483 · Vidět víc »
486
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogóti a 486 · Vidět víc »
5. století
5.
Nový!!: Ostrogóti a 5. století · Vidět víc »
526
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogóti a 526 · Vidět víc »
