Rychlejší přístup než prohlížeči!
77 vztahy: Amalaswintha, Anastasios I., Ariánství, Athalarich, Židé, Černé moře, Řím, Římané, Římský císař, Balkán, Belisar, Bitva u Casilina, Bitva u Mons Lactarius, Bitva u Tagin, Boëthius, Byzantská říše, Cassiodorus, Chalkedonské vyznání, Chlodvík I., Dalmácie, Dalmácie (provincie), Dědičná monarchie, Dominát, Epirus, Erarich, Gótština, Germáni, Ildibad, Itálie, Judaismus, Justinián I., Katolicismus, Křesťanství, Kolón, Konstantinopol, Korsika, Manicheismus, Milán, Narses, Neapol, Noricum, Odoaker, Ostrogóti, Panonie, Pelagianismus, Peršané, Pozdně antické náboženství, Pyrenejský poloostrov, Rakousko, Raný středověk, ..., Ravenna, Regent, Sardinie, Septimánie, Sicílie, Státní náboženství, Teias, Theodahad, Theodemir, Theodorich Veliký, Totila, Vandalové, Vazal, Vizigótské království, Vulgární latina, Witiges, Západořímská říše, 476, 493, 5. století, 526, 534, 536, 540, 541, 552, 553. Rozbalte index (27 více) »
Amalaswintha
Amalaswintha, též Amalasuntha, Amalasuentha, Amalasuintha, Amalswinthe nebo Amalasontha (asi 495 – 30. dubna 534/535) byla královna Ostrogótů v letech 526–534.
Nový!!: Ostrogótské království a Amalaswintha · Vidět víc »
Anastasios I.
Anastasios I. (Anastasius I.) (kolem 430 Dyrrhachium – 9./10. července 518 Konstantinopol) byl východořímským císařem v letech 491–518.
Nový!!: Ostrogótské království a Anastasios I. · Vidět víc »
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Nový!!: Ostrogótské království a Ariánství · Vidět víc »
Athalarich
Athalarich (516 – 2. října 534) byl král ostrogótské říše v Itálii v letech 526–534.
Nový!!: Ostrogótské království a Athalarich · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Ostrogótské království a Židé · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Ostrogótské království a Černé moře · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Ostrogótské království a Řím · Vidět víc »
Římané
Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).
Nový!!: Ostrogótské království a Římané · Vidět víc »
Římský císař
alt.
Nový!!: Ostrogótské království a Římský císař · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Ostrogótské království a Balkán · Vidět víc »
Belisar
Flavius Belisarius (řecky Βελισάριος, 505 – 13. března 565) byl byzantský vojevůdce 6. století.
Nový!!: Ostrogótské království a Belisar · Vidět víc »
Bitva u Casilina
Bitva u Casilina (též bitva u řeky Volturno či bitva u Capue) se odehrála v roce 554 n. l. v Itálii.
Nový!!: Ostrogótské království a Bitva u Casilina · Vidět víc »
Bitva u Mons Lactarius
Bitva u Mons Lactarius také známá jako bitva u Vesuvu se odehrála v letech 552 nebo 553 v průběhu gótské války vedené Justiniánem I. proti Ostrogothům v Itálii. Po bitvě u Tagin, ve které byl zabit ostrogothský král Totila, obsadil byzantský generál Narses město Řím a obklíčil Cumae. Proti němu se postavil ostrogótský král Teias, který shromáždil zbytky ostrogótské armády a pochodoval k Římu, aby ulehčil obléhání. V říjnu 552 (nebo počátkem roku 553) ho Narses s vojáky přepadl u pohoří Mons Lactarius (dnešní Monti Lattari) nedaleko Vesuvu a obce Nuceria Alfaterna v Kampánii. Bitva trvala dva dny, ostrogótský král Teias v bitvě padl a ostrogótská armáda byla poražena, čímž skončila i nadvláda Ostrogótů na Apeninském poloostrově. Přeživší Ostrogóti pod vedením Indulfa odešli na sever do Ticina. Později se Ostrogóti usadili na území dnešního jižního Rakouska. Tím se prakticky skončila druhá gótská válka. Po bitvě byl Apeninský poloostrov znovu napaden, tentokrát Franky, ale i oni byli poraženi a poloostrov zůstal přibližně do roku 620 součástí říše.
Nový!!: Ostrogótské království a Bitva u Mons Lactarius · Vidět víc »
Bitva u Tagin
Bitva u Tagin, známá též jako bitva u Busta Gallorum, byla předposledním velkým střetnutím římsko-gótských válek, jejichž závěrečná fáze probíhala na území dnešní Itálie po značnou část první poloviny 6. století.
Nový!!: Ostrogótské království a Bitva u Tagin · Vidět víc »
Boëthius
Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius (asi 480 Řím nebo u Říma – 25. října 524/525 Pavia) byl křesťanský teolog a filozof, někdy označovaný jako „poslední Říman“ a zároveň první filozof středověku.
Nový!!: Ostrogótské království a Boëthius · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Ostrogótské království a Byzantská říše · Vidět víc »
Cassiodorus
Píšíci Esdráš (''Codex Amiatinus'', Florencie, kolem 700). Podle některých badatelů možná portrét Cassiodorův. Cassiodorus Senator, plným jménem Flavius Magnus Aurelius Cassiodorus Senator (488 Scylacium, Squillace v Kalábrii, † 583 tamtéž) byl římský křesťanský filozof, encyklopedista, ministr ostrogótského krále Theodoricha a mnich.
Nový!!: Ostrogótské království a Cassiodorus · Vidět víc »
Chalkedonské vyznání
Chalkedonské vyznání (též přepisované jako chalcedonské) je vyznání víry definované Chalkedonským koncilem (4. ekumenický koncil) roku 451.
Nový!!: Ostrogótské království a Chalkedonské vyznání · Vidět víc »
Chlodvík I.
Chlodvík I. také Hlōdowig, Chlodovech či Clovis (465–511) byl franský král z rodu Merovejců v letech 481 až 511.
Nový!!: Ostrogótské království a Chlodvík I. · Vidět víc »
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Nový!!: Ostrogótské království a Dalmácie · Vidět víc »
Dalmácie (provincie)
Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Ostrogótské království a Dalmácie (provincie) · Vidět víc »
Dědičná monarchie
#PŘESMĚRUJ Monarchie#Dědičná monarchie Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Ostrogótské království a Dědičná monarchie · Vidět víc »
Dominát
Dominát, také známý jako pozdní Římská říše, je název „despotické“ pozdější fáze císařské vlády, která následovala po dřívějším období známém jako „principát“, ve starověké Římské říši.
Nový!!: Ostrogótské království a Dominát · Vidět víc »
Epirus
Epirus (řecky Ήπειρος, albánsky Epiri, arumunsky Epiru) je geografická a historická oblast v jihovýchodní Evropě, nyní rozdělená mezi Řecko a Albánii.
Nový!!: Ostrogótské království a Epirus · Vidět víc »
Erarich
Erarich (†541) byl v průběhu pěti měsíců roku 541 králem Ostrogótů sídlících v první polovině 6. století v Itálii.
Nový!!: Ostrogótské království a Erarich · Vidět víc »
Gótština
Gótština (gutisko razda, 𐌲𐌿𐍄𐌰𐍂𐌰𐌶𐌳𐌰) je vymřelý germánský jazyk, který používali Gótové, zejména Tervingové.
Nový!!: Ostrogótské království a Gótština · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Ostrogótské království a Germáni · Vidět víc »
Ildibad
Ildibad († 541) byl v letech 540–541 králem Ostrogótů sídlících v první polovině 6. století na Apeninském poloostrově.
Nový!!: Ostrogótské království a Ildibad · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Ostrogótské království a Itálie · Vidět víc »
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Nový!!: Ostrogótské království a Judaismus · Vidět víc »
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Nový!!: Ostrogótské království a Justinián I. · Vidět víc »
Katolicismus
V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).
Nový!!: Ostrogótské království a Katolicismus · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Ostrogótské království a Křesťanství · Vidět víc »
Kolón
Kolóni byli kategorií zemědělského obyvatelstva rozšířenou především v pozdní římské říši, kdy začal být velký nedostatek otroků.
Nový!!: Ostrogótské království a Kolón · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Ostrogótské království a Konstantinopol · Vidět víc »
Korsika
Korsika (francouzsky Corse, latinsky, italsky a korsicky Corsica) je ostrov ležící v západním Středozemním moři a spadající pod správu Francie.
Nový!!: Ostrogótské království a Korsika · Vidět víc »
Manicheismus
Jeskynní portrét perského manichejce s kruhovým symbolem Jeskynní nákres manichejského chrámu a sedmi nebes Manicheismus či manichejství (vlastním jménem Náboženství Světla) je dnes již vymizelé světové náboženství, kdysi rozšířené od západní Evropy (kde zanikl v 7. století), severní Afriky, přes Blízký východ (do 10. století, kdy ustoupil islámu), střední Asii (14. století) až po Čínu (kde se udržel až do 17. století a byly nalezeny jeho nejpozdější a nejzachovalejší formy s největším počtem památek).
Nový!!: Ostrogótské království a Manicheismus · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Ostrogótské království a Milán · Vidět víc »
Narses
Narses (478 - 573 n. l.) byl významným vojevůdcem východořímského císaře Justiniána I..
Nový!!: Ostrogótské království a Narses · Vidět víc »
Neapol
Neapol, správní středisko metropolitního města Napoli (územně-správní celek srovnatelný s italskými provinciemi) a regionu Kampánie, je třetí největší město Itálie.
Nový!!: Ostrogótské království a Neapol · Vidět víc »
Noricum
Noricum bylo keltské království (latinsky Regnum Noricum), přesněji federace třinácti keltských a ilyrských kmenů, jež byla později začleněna do Římské říše jako její provincie.
Nový!!: Ostrogótské království a Noricum · Vidět víc »
Odoaker
Flavius Odoacer Flavius Odovacar, Odovacer či Fl.
Nový!!: Ostrogótské království a Odoaker · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Ostrogótské království a Ostrogóti · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Ostrogótské království a Panonie · Vidět víc »
Pelagianismus
Pelagianismus je křesťanská nauka zastávaná ve starověku mnichem Pelagiem, jeho žákem Celestinem a Julianem z Eclana v 5. století.
Nový!!: Ostrogótské království a Pelagianismus · Vidět víc »
Peršané
Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.
Nový!!: Ostrogótské království a Peršané · Vidět víc »
Pozdně antické náboženství
Římské říše. Pozdně antické náboženství (někdy méně přesně též pohanství v pozdní antice) je konvenční novodobé označení pro pestrý a nejednotný soubor náboženských či filosoficko-náboženských nekřesťanských (tj. pohanských) představ a systémů v oblasti tradiční řecko-římské kultury v době, kdy se po vydání milánského ediktu začaly střetávat s křesťanstvím jako rovnoprávným náboženstvím.
Nový!!: Ostrogótské království a Pozdně antické náboženství · Vidět víc »
Pyrenejský poloostrov
Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.
Nový!!: Ostrogótské království a Pyrenejský poloostrov · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Ostrogótské království a Rakousko · Vidět víc »
Raný středověk
Mapa Evropy v době kolem roku 814 Karel Veliký, první středověký římský císař Jako raný středověk označují historici období evropských dějin od 6.
Nový!!: Ostrogótské království a Raný středověk · Vidět víc »
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Nový!!: Ostrogótské království a Ravenna · Vidět víc »
Regent
době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.
Nový!!: Ostrogótské království a Regent · Vidět víc »
Sardinie
Sardinie je po Sicílii druhý největší ostrov ve Středozemním moři a jeden z 20 regionů Itálie.
Nový!!: Ostrogótské království a Sardinie · Vidět víc »
Septimánie
Septimánie (Septimanie) byla západní oblast římské provincie Gallia Narbonensis nacházející se v dnešním jihofrancouzském regionu Languedoc-Roussillon.
Nový!!: Ostrogótské království a Septimánie · Vidět víc »
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Nový!!: Ostrogótské království a Sicílie · Vidět víc »
Státní náboženství
bez státního náboženství Státní nebo také oficiální náboženství či státní církev je náboženská nauka, instituce nebo vyznání víry oficiálně podporované státem.
Nový!!: Ostrogótské království a Státní náboženství · Vidět víc »
Teias
Teias (†552) byl posledním králem Ostrogótů sídlících v první polovině 6. století na Apeninském poloostrově.
Nový!!: Ostrogótské království a Teias · Vidět víc »
Theodahad
Theodahad (480, Tauresium, Panonie – prosinec 536, Via Flaminia nedaleko Říma, Ostrogótská říše) byl v letech 534–536 ostrogótský král z amalské dynastie a syn Theodorichovy sestry Amalafridy.
Nový!!: Ostrogótské království a Theodahad · Vidět víc »
Theodemir
Theodemir (– 475) byl král Ostrogótů z amalské dynastie a otec krále Theodoricha Velikého.
Nový!!: Ostrogótské království a Theodemir · Vidět víc »
Theodorich Veliký
Theodorich (též Theoderich) Veliký (453–526) z rodu Amalů byl od roku 474 králem Ostrogótů.
Nový!!: Ostrogótské království a Theodorich Veliký · Vidět víc »
Totila
Totila vešel do dějin zejména jako významný ostrogótský vojevůdce a král od roku 541 až do své smrti v roce 552.
Nový!!: Ostrogótské království a Totila · Vidět víc »
Vandalové
Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.
Nový!!: Ostrogótské království a Vandalové · Vidět víc »
Vazal
Označení vazal pochází z lenních vztahů, které tvořily podstatu feudálního státu zejména ve středověké Evropě.
Nový!!: Ostrogótské království a Vazal · Vidět víc »
Vizigótské království
#PŘESMĚRUJ Vizigótská říše.
Nový!!: Ostrogótské království a Vizigótské království · Vidět víc »
Vulgární latina
Nápisy v Pompejích Vulgární latina nebo lidová latina (latinsky sermo vulgaris tedy lidový jazyk) je všeobecné označení pro mluvené nářečí latiny v Římské říši (hlavně v západních provinciích) zhruba až do období 9. století, kdy se z jednotlivých nářečí vyvinuly románské jazyky.
Nový!!: Ostrogótské království a Vulgární latina · Vidět víc »
Witiges
Witiges také Vitiges (– 542) byl v letech 536–540 ostrogótský král.
Nový!!: Ostrogótské království a Witiges · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Ostrogótské království a Západořímská říše · Vidět víc »
476
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogótské království a 476 · Vidět víc »
493
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogótské království a 493 · Vidět víc »
5. století
5.
Nový!!: Ostrogótské království a 5. století · Vidět víc »
526
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogótské království a 526 · Vidět víc »
534
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogótské království a 534 · Vidět víc »
536
Rok 536 (DXXXVI) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ostrogótské království a 536 · Vidět víc »
540
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogótské království a 540 · Vidět víc »
541
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogótské království a 541 · Vidět víc »
552
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogótské království a 552 · Vidět víc »
553
Bez popisu.
Nový!!: Ostrogótské království a 553 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Království Ostrogótů v Itálii, Ostrogótská říše.
