Rychlejší přístup než prohlížeči!
17 vztahy: Berlín, Chojnów, Expresionismus, Futurismus, Malíř, Mnichov, Nová věcnost, Polsko, Rytmus, Sochař, Zvrhlé umění, 1881, 1919, 1933, 1937, 1939, 1941.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Oswald Herzog a Berlín · Vidět víc »
Chojnów
Chojnów (německy Haynau) je město v Polsku v Dolnoslezském vojvodství.
Nový!!: Oswald Herzog a Chojnów · Vidět víc »
Expresionismus
Edvarda Muncha, 1893 Expresionismus byl (severo)evropský, především německý umělecký směr.
Nový!!: Oswald Herzog a Expresionismus · Vidět víc »
Futurismus
Futuristická architektura – Antonio Sant'Elia Futurismus je avantgardní (průkopnický, objevný) umělecký směr.
Nový!!: Oswald Herzog a Futurismus · Vidět víc »
Malíř
Diega Velázqueze, kde se malíř zobrazil při práci Malíř je umělec, který vytváří obrazy, dvourozměrná umělecká díla, nanášením barviva na povrchy jako je papír, plátno, dřevo, sklo, či glazuru keramických a porcelánových nádob.
Nový!!: Oswald Herzog a Malíř · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Oswald Herzog a Mnichov · Vidět víc »
Nová věcnost
Nová věcnost (něm. Neue Sachlichkeit, angl. New Objectivity) je označení pro umělecký směr v malířství, fotografii, literatuře, filmovém umění a architektuře, který byl důležitý zejména v Německu ve 20.
Nový!!: Oswald Herzog a Nová věcnost · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Oswald Herzog a Polsko · Vidět víc »
Rytmus
Rytmus (latinsky rythmos, řecky ρυθμός) je pravidelné střídání, či opakování zvuku nebo částí nějakého děje (pracovní fáze spalovacího motoru).
Nový!!: Oswald Herzog a Rytmus · Vidět víc »
Sochař
Sochař – fotografie Paolo Monti, 1975 Sochař je umělec, tvůrce sochy, užívající různých technik tvorby jako modelování do hlíny a poté odlévání modelu do sádry a poté převedení do různých jiných materiálů, jako je dřevo, cín, bronz, kámen.
Nový!!: Oswald Herzog a Sochař · Vidět víc »
Zvrhlé umění
Říšský ministr Dr. Goebbels na výstavě „Entartete Kunst“ Poutač na výstavu „Entartete Kunst“ umístěný v Salcburku (září 1938) Zvrhlé umění byl termín užívaný nacistickým Německem pro většinu moderního umění.
Nový!!: Oswald Herzog a Zvrhlé umění · Vidět víc »
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Oswald Herzog a 1881 · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Oswald Herzog a 1919 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Oswald Herzog a 1933 · Vidět víc »
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Oswald Herzog a 1937 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Oswald Herzog a 1939 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Oswald Herzog a 1941 · Vidět víc »
