Rychlejší přístup než prohlížeči!
48 vztahy: Československá armáda, Československá medaile Vítězství, Československá obec legionářská, Československá revoluční medaile, Československé legie, Československý válečný kříž 1914–1918, Československý válečný kříž 1939, Řád sokola, Berlín, Brno, Důstojník, Drážďany, Druhá světová válka, Francie, Generál, Hukvaldy, In memoriam, Ivan Sviták, Jindřišská (Praha), Kadet, Kopřivnice, Leopold Sviták, Letectvo, Obrana národa, Olomouc, Plukovník, Poručík, První světová válka, Rakousko-uherská armáda, Ruská občanská válka, Trest smrti, Věznice Pankrác, Věznice Plötzensee, Vdova, Vlastizrada, 100. pěší pluk, 1894, 1914, 1915, 1917, 1920, 1937, 1939, 1940, 1942, 1946, 26. srpen, 3. březen.
Československá armáda
Československá armáda představovala ozbrojené síly Československa v letech 1918 až 1992.
Nový!!: Otakar Sviták a Československá armáda · Vidět víc »
Československá medaile Vítězství
Československá medaile Vítězství, přesněji Mezispojenecká vítězná medaile (francouzsky: Médaille interallié de la victoire) je společná medaile zemí, které se 1 sv. války účastnily na straně Trojdohody.
Nový!!: Otakar Sviták a Československá medaile Vítězství · Vidět víc »
Československá obec legionářská
Československá obec legionářská z.s., ve zkratce ČsOL, je nepolitický, neziskový a obecně prospěšný spolek, sdružující veterány československého zahraničního a domácího odboje z doby 2. světové války, válečné veterány Armády České republiky - účastníky zahraničních vojenských misí (nositele osvědčení válečného veterána podle zákona č. 170/2002 Sb. ze dne 9. dubna 2002), jejich rodinné příslušníky, pozůstalé a všechny příznivce, kteří chtějí být aktivními členy ČsOL a chtějí přispívat k rozvoji a plnění jejího poslání.
Nový!!: Otakar Sviták a Československá obec legionářská · Vidět víc »
Československá revoluční medaile
Československá revoluční medaile je československé státní vyznamenání udělované za odboj za svobodné Československo.
Nový!!: Otakar Sviták a Československá revoluční medaile · Vidět víc »
Československé legie
Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války (a ruské občanské války).
Nový!!: Otakar Sviták a Československé legie · Vidět víc »
Československý válečný kříž 1914–1918
Československý válečný kříž 1914–1918 je československé vojenské vyznamenání, které bylo udělováno jak vojákům československých revolučních vojsk, tak i praporům a korouhvím československých revolučních vojsk z první světové války a účastníkům bojů na Slovensku v letech 1918 až 1919.
Nový!!: Otakar Sviták a Československý válečný kříž 1914–1918 · Vidět víc »
Československý válečný kříž 1939
Československý válečný kříž 1939 je československé vojenské vyznamenání, které bylo udělováno za účast v boji, který byl zahájen v roce 1939 a za prokázání vynikajícího činu v nebezpečí života nebo za obětování života.
Nový!!: Otakar Sviták a Československý válečný kříž 1939 · Vidět víc »
Řád sokola
Řád sokola nebo též neoficiálně Štefánikův řád bylo československé vyznamenání, založené v roce 1919 na návrh ministra války Milana Rastislava Štefánika (proto neoficiální název).
Nový!!: Otakar Sviták a Řád sokola · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Otakar Sviták a Berlín · Vidět víc »
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Nový!!: Otakar Sviták a Brno · Vidět víc »
Důstojník
Důstojník francouzské Cizinecké legie Důstojník (zastarale oficír, slangově lampasák) je vyšší hodnostní stupeň příslušníka určité organizace, nejčastěji ozbrojených složek (armáda), ale i pořádkových (policie), bezpečnostních služeb (tajná policie), obecně ochranných sil (hasičský sbor), posádek lodí apod.
Nový!!: Otakar Sviták a Důstojník · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Otakar Sviták a Drážďany · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Otakar Sviták a Druhá světová válka · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Otakar Sviták a Francie · Vidět víc »
Generál
Generál je vojenská hodnost, která je v mnoha státech v hierarchii armády hodností nejvyšší.
Nový!!: Otakar Sviták a Generál · Vidět víc »
Hukvaldy
Obec Hukvaldy leží v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, v předhůří Moravskoslezských Beskyd.
Nový!!: Otakar Sviták a Hukvaldy · Vidět víc »
In memoriam
In memoriam je ustálené latinské sousloví, které doslova znamená „na paměť“ nebo „na památku“, a používá se ve smyslu „posmrtně“, například při udělování vyznamenání a řádů již zemřelým osobám.
Nový!!: Otakar Sviták a In memoriam · Vidět víc »
Ivan Sviták
Ivan Sviták (10. října 1925 Hranice – 20. října 1994 Praha) byl český filozof, kritik, básník a politik.
Nový!!: Otakar Sviták a Ivan Sviták · Vidět víc »
Jindřišská (Praha)
Jindřišská ulice v Praze je pozemní komunikace v městské části Novém Městě v Praze, spojující Václavské a Senovážné náměstí.
Nový!!: Otakar Sviták a Jindřišská (Praha) · Vidět víc »
Kadet
Výraz kadet označuje obecně uchazeče nebo čekatele.
Nový!!: Otakar Sviták a Kadet · Vidět víc »
Kopřivnice
Kopřivnice (moravsky Kopřivnica) je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, 10 km východně od Nového Jičína a 28 km jižně od Ostravy na potoce Kopřivničce.
Nový!!: Otakar Sviták a Kopřivnice · Vidět víc »
Leopold Sviták
Automobil NW Präsident Leopold Sviták (11. října 1856 Frenštát pod Radhoštěm – 10. prosince 1931 Hukvaldy) byl moravský automobilový vynálezce, který v letech 1897 až 1898 sestavil první rakousko-uherský osobní automobil NW Präsident.
Nový!!: Otakar Sviták a Leopold Sviták · Vidět víc »
Letectvo
Formace Mi-35 od AČR Letectvo je složka ozbrojených sil daného státu, vyzbrojená vojenskými letadly.
Nový!!: Otakar Sviták a Letectvo · Vidět víc »
Obrana národa
Obrana národa (ON) byla vojenská protinacisticky zaměřená odbojová organizace.
Nový!!: Otakar Sviták a Obrana národa · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Otakar Sviták a Olomouc · Vidět víc »
Plukovník
Plukovník je vojenská hodnost, využívaná v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, má zkratku plk.
Nový!!: Otakar Sviták a Plukovník · Vidět víc »
Poručík
České armády Poručík je základní důstojnická hodnost policií, armád i hasičských sborů po celém světě.
Nový!!: Otakar Sviták a Poručík · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Otakar Sviták a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko-uherská armáda
Uniformy rakousko-uherské armády kolem 1900 "Alarm im Feldquartier" ("Poplach v polním ležení") Signum Laudis Přilba rakousko-uherského dragounského důstojníka Rakousko-uherská armáda (německy Österreichisch-Ungarische Landstreitkräfte (v překladu do češtiny Rakousko-uherské pozemní síly), chorvatsky Austro-ugarska vojska) bylo označení pozemních vojsk Rakousko-Uherska, součásti ozbrojených sil Rakouska-Uherska.
Nový!!: Otakar Sviták a Rakousko-uherská armáda · Vidět víc »
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Nový!!: Otakar Sviták a Ruská občanská válka · Vidět víc »
Trest smrti
uplatňován za některé trestné činy Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest, je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) člověka odsouzeného za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).
Nový!!: Otakar Sviták a Trest smrti · Vidět víc »
Věznice Pankrác
Pohled směrem od ulice Na květnici Vazební věznice Praha Pankrác, je věznice v Praze.
Nový!!: Otakar Sviták a Věznice Pankrác · Vidět víc »
Věznice Plötzensee
Plötzensee je věznice ležící v berlínské čtvrti Charlottenburg.
Nový!!: Otakar Sviták a Věznice Plötzensee · Vidět víc »
Vdova
''Anna Marie Luisa Medicejská jako truchlící vdova'', autor Jan Frans van Douven, rok 1717 Vdova je označení ženy, které zemřel manžel.
Nový!!: Otakar Sviták a Vdova · Vidět víc »
Vlastizrada
Vlastizrada je trestný čin podle § 309 trestního zákoníku, který spáchá ten „občan ČR, který ve spojení s cizí mocí (každý stát mimo Českou republiku) nebo s cizím činitelem (osoba, která sice není oprávněna jednat jménem cizího státu, ale má na politické dění v něm významný vliv) spáchá trestný čin rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312) nebo sabotáže (§ 314)“.
Nový!!: Otakar Sviták a Vlastizrada · Vidět víc »
100. pěší pluk
Bílsku 100.
Nový!!: Otakar Sviták a 100. pěší pluk · Vidět víc »
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Otakar Sviták a 1894 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Otakar Sviták a 1914 · Vidět víc »
1915
1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Otakar Sviták a 1915 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Otakar Sviták a 1917 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Otakar Sviták a 1920 · Vidět víc »
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Otakar Sviták a 1937 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Otakar Sviták a 1939 · Vidět víc »
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Otakar Sviták a 1940 · Vidět víc »
1942
1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Otakar Sviták a 1942 · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Otakar Sviták a 1946 · Vidět víc »
26. srpen
26.
Nový!!: Otakar Sviták a 26. srpen · Vidět víc »
3. březen
3.
Nový!!: Otakar Sviták a 3. březen · Vidět víc »
