Rychlejší přístup než prohlížeči!
70 vztahy: Arad (Rumunsko), Žilina, Bílsko-Bělá, Bělehrad, Břeclav, Benátky, Berlín, Bratislava, Brno, Budapešť, Bukurešť, Burgas, Constanța, Craiova, Drač, Drážďany, Dunaj, Evropská silnice, Evropská unie, Florina, Gdaňsk, Grudziądz, Helsinky, Istanbul, Jugoslávie, Kaliningrad, Katovice, Kaunas, Kišiněv, Klaipėda, Koper, Kréta, Kyjev, Lublaň, Lvov, Minsk, Moskva, Niš, Nižnij Novgorod, Norimberk, Novi Sad, Oděsa, Ostrava, Petrohrad, Ploče, Poznaň, Praha, Pskov, Riga, Rijeka, ..., Salcburk, Sarajevo, Skopje, Sofie, Soluň, Tallinn, Terst, Tirana, Transevropská dopravní síť, Užhorod, Varšava, Varna, Vídeň, Veles (město), Vilnius, Vratislav (město), Záhřeb, 1991, 1994, 1997. Rozbalte index (20 více) »
Arad (Rumunsko)
Arad je rumunské město a sídlo stejnojmenné župy v Sedmihradsku na západě země, na řece Mureș, necelých 20 km jihovýchodně od maďarských hranic a 420 km severozápadně od Bukurešti.
Nový!!: Panevropské koridory a Arad (Rumunsko) · Vidět víc »
Žilina
Žilina je krajské a okresní město na Slovensku, 170 km severovýchodně od Bratislavy, na soutoku řek Váhu, Kysuce a Rajčanky v Žilinské kotlině, 28 km od hranic s Českem.
Nový!!: Panevropské koridory a Žilina · Vidět víc »
Bílsko-Bělá
Bílsko-Bělá je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství ležící na úpatí Slezských a Malých Beskyd.
Nový!!: Panevropské koridory a Bílsko-Bělá · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Panevropské koridory a Bělehrad · Vidět víc »
Břeclav
Břeclav (do roku 1925 a v místním nářečí Břeclava) je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji na řece Dyji, asi 50 km jihovýchodně od Brna, na hranici s Rakouskem a poblíž hranice se Slovenskem.
Nový!!: Panevropské koridory a Břeclav · Vidět víc »
Benátky
Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.
Nový!!: Panevropské koridory a Benátky · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Panevropské koridory a Berlín · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Panevropské koridory a Bratislava · Vidět víc »
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Nový!!: Panevropské koridory a Brno · Vidět víc »
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Nový!!: Panevropské koridory a Budapešť · Vidět víc »
Bukurešť
Bukurešť (do roku 1904) je největší a zároveň hlavní město Rumunska.
Nový!!: Panevropské koridory a Bukurešť · Vidět víc »
Burgas
Burgas (bulharsky Бургас) je město ve východním Bulharsku, na břehu Černého moře.
Nový!!: Panevropské koridory a Burgas · Vidět víc »
Constanța
Constanța (staršími názvy Kustendji, Kustendja, Köstence, Constantza, Tomis, česky Konstanca) je rumunské město na pobřeží Černého moře a největší rumunský přístav, 205 km východně od Bukurešti.
Nový!!: Panevropské koridory a Constanța · Vidět víc »
Craiova
Craiova (česky též Krajova) je město v Rumunsku.
Nový!!: Panevropské koridory a Craiova · Vidět víc »
Drač
Drač (albánsky Durrës, italsky Durazzo) je jedno z největších měst v Albánii, na břehu Jaderského moře.
Nový!!: Panevropské koridory a Drač · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Panevropské koridory a Drážďany · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Panevropské koridory a Dunaj · Vidět víc »
Evropská silnice
Značka „silnice pro mezinárodní provoz“ Mezinárodní silniční systém Evropská mezinárodní silnice (někdy označovaná též jako eurosilnice) je silnice či dálnice zařazená do evropské sítě mezinárodních silnic.
Nový!!: Panevropské koridory a Evropská silnice · Vidět víc »
Evropská unie
Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.
Nový!!: Panevropské koridory a Evropská unie · Vidět víc »
Florina
Florina řecky Φλώρινα, Лерин (Lerin), Follorina) je město v Řecku, v kraji Makedonie. Žije zde kolem 22 000 obyvatel. Městem protéká řeka Sakulevas.
Nový!!: Panevropské koridory a Florina · Vidět víc »
Gdaňsk
Gdaňsk (polsky Gdańsk s výslovností, kašubsky Gduńsk, německy Danzig s výslovností, latinsky Gedania, Gedanum anebo Dantiscum) je jedno z nejstarších a největších polských měst, metropolí Pomořského vojvodství, ležící v Pomoří na řekách Visle a Motławě na břehu Baltského moře u Gdaňského zálivu.
Nový!!: Panevropské koridory a Gdaňsk · Vidět víc »
Grudziądz
Grudziądz (německy Graudenz) je polské město v Kujavsko-pomořském vojvodství.
Nový!!: Panevropské koridory a Grudziądz · Vidět víc »
Helsinky
Helsinky jsou hlavní a největší finské město a přístav.
Nový!!: Panevropské koridory a Helsinky · Vidět víc »
Istanbul
Bosporské úžiny a města Istanbulu Istanbul, dříve Konstantinopol (z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin – v 15. století vyslovováno is tin polin – „do Města“, do 20. let 20. století též Ḳosṭanṭīnīye, česky též Cařihrad) je turecké město na obou březích Bosporského průlivu.
Nový!!: Panevropské koridory a Istanbul · Vidět víc »
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Nový!!: Panevropské koridory a Jugoslávie · Vidět víc »
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Nový!!: Panevropské koridory a Kaliningrad · Vidět víc »
Katovice
Katovice (slezsky Katowicy,, v letech 1953–1956 Stalinogród) jsou město v jižním Polsku, sídlo Slezského vojvodství.
Nový!!: Panevropské koridory a Katovice · Vidět víc »
Kaunas
Kaunas (dříve česky Kovno, Kowno, německy Kauen) je město ve střední Litvě ležící na soutoku hlavních litevských řek Neris a Němen (''Nemunas'').
Nový!!: Panevropské koridory a Kaunas · Vidět víc »
Kišiněv
Kišiněv (rumunsky Chișinău, rusky Кишинёв / Kišiňov) je největší a hlavní město Moldavska.
Nový!!: Panevropské koridory a Kišiněv · Vidět víc »
Klaipėda
Klaipėda (litevsky; česky někdy uváděno jako Klajpeda; německy Memel nebo Memelburg; polsky: Kłajpeda) je jediný litevský námořní přístav v Baltském moři a nejstarší město na území dnešní Litvy, dnes třetí největší město.
Nový!!: Panevropské koridory a Klaipėda · Vidět víc »
Koper
Koper je město ve Slovinsku na pobřeží Jaderského moře.
Nový!!: Panevropské koridory a Koper · Vidět víc »
Kréta
Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři.
Nový!!: Panevropské koridory a Kréta · Vidět víc »
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Nový!!: Panevropské koridory a Kyjev · Vidět víc »
Lublaň
Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku.
Nový!!: Panevropské koridory a Lublaň · Vidět víc »
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Nový!!: Panevropské koridory a Lvov · Vidět víc »
Minsk
Minsk (bělorusky:; ukrajinsky: Мінськ; rusky:; polsky) je hlavní a největší město Běloruska.
Nový!!: Panevropské koridory a Minsk · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Panevropské koridory a Moskva · Vidět víc »
Niš
Niš (v srbské cyrilici Ниш, ve starověku latinsky Naissus) je město na jihovýchodě Srbska.
Nový!!: Panevropské koridory a Niš · Vidět víc »
Nižnij Novgorod
Nižnij Novgorod (hovorově často Nižnij, v letech 1932—1990 Gorkij) je město v centrálním Rusku, hlavní město Povolžského federálního okruhu a Nižněnovgorodské oblasti.
Nový!!: Panevropské koridory a Nižnij Novgorod · Vidět víc »
Norimberk
Norimberk (německy Nürnberg) je německé město ve Francích, asi 170 km severně od Mnichova.
Nový!!: Panevropské koridory a Norimberk · Vidět víc »
Novi Sad
Novi Sad (srbsky nebo rusínsky Нови Сад) je město ležící na severu Srbska, zároveň je to hlavní město (oficiálně sídlo provičních orgánů) autonomní provincie Vojvodina.
Nový!!: Panevropské koridory a Novi Sad · Vidět víc »
Oděsa
Oděsa je město na jižní Ukrajině, hlavní město Oděské oblasti se dvěma největšími ukrajinskými přístavy na pobřeží Černého moře, 440 km jižně od Kyjeva a 45 km východně od moldavských hranic.
Nový!!: Panevropské koridory a Oděsa · Vidět víc »
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
Nový!!: Panevropské koridory a Ostrava · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Panevropské koridory a Petrohrad · Vidět víc »
Ploče
Ploče (italsky Porto Tolero, v letech 1950–1954 a 1980–1990 Kardeljevo; lokálně Ploča) je přístav s 6 537 obyvateli v Chorvatsku, v Dubrovnicko-neretvanské župě, v blízkosti delty řeky Neretvy.
Nový!!: Panevropské koridory a Ploče · Vidět víc »
Poznaň
Poznaň (s výslovností) je jedno z nejstarších a největších polských měst.
Nový!!: Panevropské koridory a Poznaň · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Panevropské koridory a Praha · Vidět víc »
Pskov
Pskov (starší název Пльсковъ / Pľskov;;; německy zastarale Pleskau) je město v západním Rusku, středisko Pskovské oblasti, na řece Veliké nedaleko jejího ústí do Pskovského jezera.
Nový!!: Panevropské koridory a Pskov · Vidět víc »
Riga
Riga (lotyšsky:, azbukou Рига) je hlavní město Lotyšska.
Nový!!: Panevropské koridory a Riga · Vidět víc »
Rijeka
Rijeka (dříve) je přístavní město v severním Chorvatsku.
Nový!!: Panevropské koridory a Rijeka · Vidět víc »
Salcburk
Salcburk (dříve též Solnohrad, Salzburk, dříve česky též Salcpurk) je statutární město, hlavní město rakouské spolkové země Salcbursko a centrum okresu Salcburk-venkov.
Nový!!: Panevropské koridory a Salcburk · Vidět víc »
Sarajevo
Sarajevo (cyrilicí Сарајево) je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny, v jehož hranicích na ploše 141,5 km² žije 275 524 obyvatel.
Nový!!: Panevropské koridory a Sarajevo · Vidět víc »
Skopje
Skopje je hlavní a největší město Severní Makedonie.
Nový!!: Panevropské koridory a Skopje · Vidět víc »
Sofie
Sofie je hlavní město Bulharska; leží na úpatí pohoří Vitoša na západě státu, blízko srbských hranic.
Nový!!: Panevropské koridory a Sofie · Vidět víc »
Soluň
Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.
Nový!!: Panevropské koridory a Soluň · Vidět víc »
Tallinn
Tallinn (česky zřídka též Tallin nebo Talin, dříve rovněž Revel, německy dříve Reval, švédsky dříve Lindanäs, rusky azbukou Таллин či Таллинн) je hlavní město Estonska a přístav na jižním pobřeží Finského zálivu Baltského moře.
Nový!!: Panevropské koridory a Tallinn · Vidět víc »
Terst
Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.
Nový!!: Panevropské koridory a Terst · Vidět víc »
Tirana
Tirana (albánsky Tiranë, v gegském dialektu Tirona/Tiron) je hlavní a největší město Albánie.
Nový!!: Panevropské koridory a Tirana · Vidět víc »
Transevropská dopravní síť
Mapa sítě Transevropská dopravní síť (zkratka TEN-T) je síť silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest v Evropské unii.
Nový!!: Panevropské koridory a Transevropská dopravní síť · Vidět víc »
Užhorod
Užhorod (ukrajinsky a rusínsky Ужгород / Užhorod) je město, do roku 2020 oblastního významu, na západní Ukrajině na řece Uh (ukrajinsky Уж/Už), přímo u hranice se Slovenskem.
Nový!!: Panevropské koridory a Užhorod · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Panevropské koridory a Varšava · Vidět víc »
Varna
Varna (bulharsky Варна, v období antiky nazývaná Odessos) je s obyvateli po Sofii a Plovdivu třetím největší městem Bulharska.
Nový!!: Panevropské koridory a Varna · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Panevropské koridory a Vídeň · Vidět víc »
Veles (město)
Veles (makedonsky a v dalších jihoslovanských jazycích Велес / Veles) je město a sídlo opštiny v Severní Makedonii.
Nový!!: Panevropské koridory a Veles (město) · Vidět víc »
Vilnius
Vilnius (dříve,,,,, dříve) je hlavní město Litvy.
Nový!!: Panevropské koridory a Vilnius · Vidět víc »
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Nový!!: Panevropské koridory a Vratislav (město) · Vidět víc »
Záhřeb
Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.
Nový!!: Panevropské koridory a Záhřeb · Vidět víc »
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Panevropské koridory a 1991 · Vidět víc »
1994
1994 (MCMXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Panevropské koridory a 1994 · Vidět víc »
1997
1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Panevropské koridory a 1997 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Helsinské koridory, Krétské koridory, Panevropské dopravní koridory, Panevropský koridor.
