Rychlejší přístup než prohlížeči!
72 vztahy: Asymptota, Bod, Celé číslo, Chybová funkce, Cyklometrická funkce, Definiční obor, Derivace, Dimenze vektorového prostoru, Druhá mocnina, Druhá odmocnina, Ekvivalence (logika), Eliptické integrály, Exponenciální funkce, Extrém funkce, Faktoriál, Funkcionál, Goniometrická funkce, Graf funkce, Harmonická funkce, Hyperbolické funkce, Hyperbolometrická funkce, Identita (matematika), Infimum, Inflexní bod, Interval (matematika), Inverzní zobrazení, Komplexní analýza, Komplexní číslo, Komplexní rovina, Komutativita, Konkávní funkce, Konstantní funkce, Konvexní funkce, Konvoluce, Korelace (zpracování signálu), Kvadrant (geometrie), Kvadratická funkce, L'Hospitalovo pravidlo, Limita, Limita funkce, Lineární funkce, Logaritmická funkce, Logaritmus, Matematika, Množina, Monotónní funkce, Nesoudělná čísla, Numerická metoda, Obor hodnot, Osa, ..., Osová souměrnost, Přirozené číslo, Periodická funkce, Podmnožina, Polohový vektor, Průnik, Průsečík, Prostá funkce, Racionální číslo, Reálné číslo, Rekurzivní funkce, Rovnice, Skládání funkcí, Soustava rovnic, Soustava souřadnic, Spojitá funkce, Sudé a liché funkce, Supremum, Výpočetní technika, Vektor, Vektorový prostor, Zobrazení (matematika). Rozbalte index (22 více) »
Asymptota
Asymptota. Asymptotami funkce '''''y'''''.
Nový!!: Funkce (matematika) a Asymptota · Vidět víc »
Bod
Bod je bezrozměrný základní geometrický útvar.
Nový!!: Funkce (matematika) a Bod · Vidět víc »
Celé číslo
Celá čísla se skládají z přirozených čísel (1, 2, 3, …), nuly (0) a záporných celých čísel (−1, −2, −3, …).
Nový!!: Funkce (matematika) a Celé číslo · Vidět víc »
Chybová funkce
Graf chybové funkce V matematice pojem chybová funkce (také Gaussova chybová funkce) označuje speciální funkci, která není elementární; sigmoidního tvaru; se kterou se lze setkat ve statistice, teorii pravděpodobnosti atd.
Nový!!: Funkce (matematika) a Chybová funkce · Vidět víc »
Cyklometrická funkce
Arkus sínus a arkus kosínus Arkus tangens a arkus kotangens Arkus sekans a arkus kosekans Cyklometrické funkce jsou inverzní zobrazení ke goniometrickým funkcím.
Nový!!: Funkce (matematika) a Cyklometrická funkce · Vidět víc »
Definiční obor
Funkce f zobrazuje množinu X do množiny Y. Definiční obor značen červeně, obor hodnot žlutě. Definiční obor zobrazení T: X \to Y z množiny X do množiny Y tvoří právě ty prvky množiny X, pro něž je definován obraz v množině Y. Obecně nemusí být zobrazení T definováno na celé množině X, v tom případě tvoří jeho definiční obor podmnožinu množiny X. Definiční obor funkce f je množina všech hodnot, pro které je funkce f definována.
Nový!!: Funkce (matematika) a Definiční obor · Vidět víc »
Derivace
Graf funkce (černě) a její tečna (červeně). Sklon tečny odpovídá derivaci funkce ve vyznačeném bodě Derivace je důležitý pojem matematické analýzy a základ diferenciálního počtu.
Nový!!: Funkce (matematika) a Derivace · Vidět víc »
Dimenze vektorového prostoru
Vektorový prostor je poněkud abstraktní pojem, který může být realizován prostřednictvím nejrůznějších matematických objektů.
Nový!!: Funkce (matematika) a Dimenze vektorového prostoru · Vidět víc »
Druhá mocnina
y.
Nový!!: Funkce (matematika) a Druhá mocnina · Vidět víc »
Druhá odmocnina
paraboly souměrné podle osy x. Druhá odmocnina je speciálním typem obecné odmocniny.
Nový!!: Funkce (matematika) a Druhá odmocnina · Vidět víc »
Ekvivalence (logika)
Název ekvivalence je v logice používán pro binární logický operátor značený symbolem ⇔ (\Leftrightarrow \,\!). Významově odpovídá tento operátor větné konstrukci „právě tehdy, když“ (zastarale „tehdy a pouze tehdy, když“ a „tehdy a jen tehdy, když“) (anglicky if and only if, zkráceně iff) — ekvivalence tedy říká, že spojovaná tvrzení platí pouze zároveň (obě ano, nebo obě ne).
Nový!!: Funkce (matematika) a Ekvivalence (logika) · Vidět víc »
Eliptické integrály
Eliptický integrál je v integrálním počtu jednou z řady příbuzných funkcí definovaných pomocí integrálů, které poprvé studovali Giulio Fagnano a Leonhard Euler okolo roku 1750.
Nový!!: Funkce (matematika) a Eliptické integrály · Vidět víc »
Exponenciální funkce
Grafy exponenciálních funkcí s různým základem na intervalu (-3;3) Graf exponenciální funkce o základu e na intervalu (-5;5) Exponenciální funkce je matematická funkce ve tvaru y.
Nový!!: Funkce (matematika) a Exponenciální funkce · Vidět víc »
Extrém funkce
Extrém funkce je takový bod funkce, který ve svém okolí nabývá největší hodnoty (maximum) nebo nejmenší hodnoty (minimum).
Nový!!: Funkce (matematika) a Extrém funkce · Vidět víc »
Faktoriál
V matematice je faktoriál čísla n (značeno pomocí vykřičníku: n!) číslo, rovné součinu všech kladných celých čísel menších nebo rovných n, pokud je n kladné, a rovno 1 pro n.
Nový!!: Funkce (matematika) a Faktoriál · Vidět víc »
Funkcionál
Funkcionál je zobrazení, které prvkům nějakého prostoru (například funkcím) přiřazuje číslo.
Nový!!: Funkce (matematika) a Funkcionál · Vidět víc »
Goniometrická funkce
Jedna perioda funkcí sinus a kosinus Jako goniometrické funkce se v matematice nazývá skupina šesti funkcí velikosti úhlu používaných například při zkoumání trojúhelníků a periodických jevů.
Nový!!: Funkce (matematika) a Goniometrická funkce · Vidět víc »
Graf funkce
V matematice je graf funkce f(x1, x2, …, xn) množina všech (n+1)-tic (x1, x2, …, xn, f(x1, x2, …, xn)).
Nový!!: Funkce (matematika) a Graf funkce · Vidět víc »
Harmonická funkce
Harmonická funkce je pojem matematiky, matematické fyziky a teorie náhodných procesů (také stochastických procesů) označující matematickou funkci, která je dvakrát spojitě diferencovatelná – má spojité všechny parciální derivace až do druhého řádu.
Nový!!: Funkce (matematika) a Harmonická funkce · Vidět víc »
Hyperbolické funkce
Přímka vedená z počátku protíná hyperbolu \scriptstyle x^2\ -\ y^2\.
Nový!!: Funkce (matematika) a Hyperbolické funkce · Vidět víc »
Hyperbolometrická funkce
Hyperbolometrické funkce jsou funkce inverzní k funkcím hyperbolickým.
Nový!!: Funkce (matematika) a Hyperbolometrická funkce · Vidět víc »
Identita (matematika)
Identita, nebo také identické zobrazení, je matematické zobrazení, které přiřazuje prvku množiny ten samý prvek stejné množiny.
Nový!!: Funkce (matematika) a Identita (matematika) · Vidět víc »
Infimum
Infimum (někdy též průsek) je matematický pojem z oboru teorie uspořádání, který je často používán především při zkoumání vlastností reálných čísel.
Nový!!: Funkce (matematika) a Infimum · Vidět víc »
Inflexní bod
tečnou), zeleně v bodech, kde je konkávní (pod svou tečnou), a červeně v inflexních bodech: 0, ''π''/2 a ''π'' první a druhé derivace Inflexní bod v geometrii a v diferenciálním počtu je bod na křivce, ve kterém křivost neboli konkávnost mění znaménko z kladného na záporné nebo ze záporného na kladné.
Nový!!: Funkce (matematika) a Inflexní bod · Vidět víc »
Interval (matematika)
V matematice se jako interval označuje množina reálných čísel, které leží mezi dvěma určenými čísly, která se označují jako meze intervalu.
Nový!!: Funkce (matematika) a Interval (matematika) · Vidět víc »
Inverzní zobrazení
Inverzní zobrazení k nějakému zobrazení f: A \rightarrow B přiřazuje prvkům z množiny B prvky množiny A, tedy obrazům zobrazení f jejich vzory.
Nový!!: Funkce (matematika) a Inverzní zobrazení · Vidět víc »
Komplexní analýza
Komplexní analýza je obor matematické analýzy, který zkoumá funkce komplexních čísel.
Nový!!: Funkce (matematika) a Komplexní analýza · Vidět víc »
Komplexní číslo
argument. Komplexní čísla (z latinského complexus, složený) vznikají rozšířením oboru reálných čísel tak, aby v něm každá algebraická rovnice měla příslušný počet řešení podle základní věty algebry.
Nový!!: Funkce (matematika) a Komplexní číslo · Vidět víc »
Komplexní rovina
Komplexní rovina (často též Gaussova rovina) je v matematice způsob zobrazení komplexních čísel.
Nový!!: Funkce (matematika) a Komplexní rovina · Vidět víc »
Komutativita
Komutativita je v matematice, zejména v algebře, vlastnost binární operace spočívající v tom, že u ní nezávisí na pořadí jejích operandů.
Nový!!: Funkce (matematika) a Komutativita · Vidět víc »
Konkávní funkce
náhled Spojitá konkávní funkce na intervalu (a,b), je význačná tím, že její graf leží pod každou její sestrojenou tečnou.
Nový!!: Funkce (matematika) a Konkávní funkce · Vidět víc »
Konstantní funkce
Graf konstantní funkce y(x).
Nový!!: Funkce (matematika) a Konstantní funkce · Vidět víc »
Konvexní funkce
náhled Spojitá konvexní funkce na intervalu (a,b), je význačná tím, že její graf leží nad každou její sestrojenou tečnou.
Nový!!: Funkce (matematika) a Konvexní funkce · Vidět víc »
Konvoluce
RC článku. Výsledkem konvoluce je odezva RC článku na obdélníkový puls. Konvoluce je matematický operátor zpracovávající dvě funkce.
Nový!!: Funkce (matematika) a Konvoluce · Vidět víc »
Korelace (zpracování signálu)
Korelace, resp.
Nový!!: Funkce (matematika) a Korelace (zpracování signálu) · Vidět víc »
Kvadrant (geometrie)
Kvadrant (lat. quadrans „čtvrtina“) je výsek roviny, vymezený dvěma osami souřadnic.
Nový!!: Funkce (matematika) a Kvadrant (geometrie) · Vidět víc »
Kvadratická funkce
Kvadratická funkce je taková funkce, jejíž funkční předpis je polynomem druhého stupně.
Nový!!: Funkce (matematika) a Kvadratická funkce · Vidět víc »
L'Hospitalovo pravidlo
L'Hospitalovo pravidlo umožňuje za určitých předpokladů vypočítat limitu ve vlastním či nevlastním bodě podílu dvou reálných funkcí reálné proměnné v případě, že výpočet limity podílu vede na neurčitý výraz.
Nový!!: Funkce (matematika) a L'Hospitalovo pravidlo · Vidět víc »
Limita
náhled Limita je matematická konstrukce vyjadřující, že se hodnoty zadané funkce nebo posloupnosti blíží libovolně blízko k nějakému bodu.
Nový!!: Funkce (matematika) a Limita · Vidět víc »
Limita funkce
náhled Limita funkce je matematická konstrukce vyjadřující, že se hodnoty zadané funkce blíží libovolně blízko k nějakému bodu.
Nový!!: Funkce (matematika) a Limita funkce · Vidět víc »
Lineární funkce
Lineární funkce je každá funkce f, která je dána předpisem y.
Nový!!: Funkce (matematika) a Lineární funkce · Vidět víc »
Logaritmická funkce
#přesměruj logaritmus.
Nový!!: Funkce (matematika) a Logaritmická funkce · Vidět víc »
Logaritmus
Logaritmus kladného reálného čísla x při základu a (a \isin \mathbb^+ \setminus \) je takové reálné číslo pro které platí V tomto vztahu se číslo a označuje jako základ logaritmu (báze), logaritmované číslo x se někdy označuje jako argument či numerus, y je pak logaritmem čísla x při základu a. Pro každé kladné číslo a kladný základ různý od jedné existuje právě jeden logaritmus, což je důsledkem vlastností exponenciální funkce-monotonie, spojitosti a oboru hodnot \mathbb^+.
Nový!!: Funkce (matematika) a Logaritmus · Vidět víc »
Matematika
Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).
Nový!!: Funkce (matematika) a Matematika · Vidět víc »
Množina
Množiny Množina je soubor objektů, chápaný jako celek.
Nový!!: Funkce (matematika) a Množina · Vidět víc »
Monotónní funkce
Příklad ryze monotónní (rostoucí) funkce Monotonie funkceJde o reálnou funkci definovanou na množině všech reálných čísel nebo nějaké její podmnožině.
Nový!!: Funkce (matematika) a Monotónní funkce · Vidět víc »
Nesoudělná čísla
Nesoudělná čísla jsou v matematice taková celá čísla, která mají pouze jednoho kladného společného dělitele – číslo 1.
Nový!!: Funkce (matematika) a Nesoudělná čísla · Vidět víc »
Numerická metoda
Numerická metoda je základní pojem numerické matematiky.
Nový!!: Funkce (matematika) a Numerická metoda · Vidět víc »
Obor hodnot
Funkce f zobrazuje množinu X do množiny Y. Definiční obor značen červeně, obor hodnot žlutě. Obor hodnot zobrazení T: X \to Y z množiny X do množiny Y je množina všech hodnot množiny Y, kterých zobrazení T nabývá.
Nový!!: Funkce (matematika) a Obor hodnot · Vidět víc »
Osa
Rotační osa koule Osa, též symetrála, je přímka určující souměrnost množiny bodů nebo tělesa.
Nový!!: Funkce (matematika) a Osa · Vidět víc »
Osová souměrnost
Zobrazení v osové souměrnosti Osová souměrnost je typ geometrického zobrazení.
Nový!!: Funkce (matematika) a Osová souměrnost · Vidět víc »
Přirozené číslo
Přirozeným číslem se v matematice rozumí číslo, které je možné použít pro vyjádření počtu („na stole je šest mincí“) nebo pořadí („toto je třetí největší město“) prvků konečných množin.
Nový!!: Funkce (matematika) a Přirozené číslo · Vidět víc »
Periodická funkce
Periodická funkce s periodou P Jedna perioda funkce sinus a kosinus Jednoduché periodické funkce Periodická funkce je v matematice funkce, jejíž hodnoty se pravidelně opakují s určitou periodou.
Nový!!: Funkce (matematika) a Periodická funkce · Vidět víc »
Podmnožina
B je podmnožina A, A je nadmnožina B V matematice se jako podmnožina množiny A označuje taková množina B, o jejíchž všech prvcích platí, že jsou zároveň i prvky množiny A. Obdobně se může množina A označit jako nadmnožina množiny B. Tato fakta značíme B \subseteq A, případně A \supseteq B. Relace „být podmnožinou“ se nazývá také inkluze.
Nový!!: Funkce (matematika) a Podmnožina · Vidět víc »
Polohový vektor
Polohový vektor Polohový vektor (též průvodič nebo rádiusvektor) je spojnice počátku soustavy souřadnic a hmotného bodu s orientací k hmotnému bodu.
Nový!!: Funkce (matematika) a Polohový vektor · Vidět víc »
Průnik
Průnik dvou množin~A \cap B V matematice se jako průnik dvou nebo více množin označuje taková množina, která obsahuje pouze ty prvky, které se nalézají ve všech těchto množinách.
Nový!!: Funkce (matematika) a Průnik · Vidět víc »
Průsečík
přímek Průsečík je geometrický pojem používaný ve dvou významech.
Nový!!: Funkce (matematika) a Průsečík · Vidět víc »
Prostá funkce
Prostá funkce je v matematice funkce, která žádnou funkční hodnotu nenabývá vícekrát.
Nový!!: Funkce (matematika) a Prostá funkce · Vidět víc »
Racionální číslo
Racionální číslo je číslo, které lze vyjádřit jako zlomek, tedy podíl dvou celých čísel, většinou zapsaný ve tvaru \frac nebo a/b, kde b není nula.
Nový!!: Funkce (matematika) a Racionální číslo · Vidět víc »
Reálné číslo
Reálná čísla jsou taková čísla, kterým lze jednoznačně přiřadit body nekonečné přímky (číselné osy) tak, aby tato čísla popisovala „vzdálenost“ od nějakého vybraného bodu (nuly) na takové přímce.
Nový!!: Funkce (matematika) a Reálné číslo · Vidět víc »
Rekurzivní funkce
Výraz rekurzivní funkce má více významů.
Nový!!: Funkce (matematika) a Rekurzivní funkce · Vidět víc »
Rovnice
Rovnice je v matematice vztah rovnosti dvou výrazů, které obsahují jednu nebo více proměnných.
Nový!!: Funkce (matematika) a Rovnice · Vidět víc »
Skládání funkcí
#PŘESMĚRUJ Funkce (matematika)#Operace s funkcemi.
Nový!!: Funkce (matematika) a Skládání funkcí · Vidět víc »
Soustava rovnic
Soustava rovnic představuje více rovnic, které řešíme dohromady.
Nový!!: Funkce (matematika) a Soustava rovnic · Vidět víc »
Soustava souřadnic
Soustava souřadnic (též souřadnicová soustava či systém souřadnic) umožňuje jednoznačně popsat polohu bodu pomocí čísel jakožto souřadnic čili koordinát.
Nový!!: Funkce (matematika) a Soustava souřadnic · Vidět víc »
Spojitá funkce
Spojitá funkce je taková matematická funkce, jejíž hodnoty se mění plynule, což si lze intuitivně představit tak, že graf funkce lze nakreslit jedním tahem, aniž by se tužka zvedla z papíru.
Nový!!: Funkce (matematika) a Spojitá funkce · Vidět víc »
Sudé a liché funkce
#PŘESMĚRUJ Parita funkce.
Nový!!: Funkce (matematika) a Sudé a liché funkce · Vidět víc »
Supremum
Supremum (někdy též spojení) je matematický pojem z oboru teorie uspořádání, který je často používán především při zkoumání vlastností reálných čísel.
Nový!!: Funkce (matematika) a Supremum · Vidět víc »
Výpočetní technika
Výpočetní technika (zkratka VT) je termín, kterým se buď souhrnně označují přístroje určené k provádění výpočtů, nebo se jím odvolává na skupinu konkrétních kusů takových zařízení, či zařízení, jejichž vývojovými předchůdci jsou právě taková zařízení.
Nový!!: Funkce (matematika) a Výpočetní technika · Vidět víc »
Vektor
V matematice je vektor definován jako prvek vektorového prostoru.
Nový!!: Funkce (matematika) a Vektor · Vidět víc »
Vektorový prostor
Vektorový prostor (též lineární prostor) je ústředním objektem studia lineární algebry, v jehož rámci jsou definovány všechny ostatní důležité pojmy této disciplíny.
Nový!!: Funkce (matematika) a Vektorový prostor · Vidět víc »
Zobrazení (matematika)
Zobrazení je v matematice speciálním případem binární relace, u které má každý vzor nejvýše jeden obraz.
Nový!!: Funkce (matematika) a Zobrazení (matematika) · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Algebraická funkce, Argument (matematika), Argument funkce, Explicitní funkce, Matematická funkce, Parametrická funkce, Parametrická rovnice, Transcendentní funkce.
