49 vztahy: Achaimenovci, Alexandr Veliký, Antiochie, Ardašír I., Arsakés I., Arsakovci, Asie, Šáhanšáh, Řím, Římané, Řečtina, Bitva u Karrh, Chorásán, Chronologie starověkých íránských dějin, Diadochové, Kaspické moře, Kýros II., Ktésifón, Latina, Manicheismus, Marcus Licinius Crassus, Médové, Mezopotámie, Panovník, Parthština, Parthská říše, Peršané, Perská říše, Satrapie, Sásánovci, Seleukovci, Skythové, Staroperština, Starověk, Starověká Makedonie, Starověký Řím, Stát, 2. století př. n. l., 224, 225 př. n. l., 245 př. n. l., 246 př. n. l., 3. století, 3. století př. n. l., 310 př. n. l., 530 př. n. l., 559 př. n. l., 6. století př. n. l., 9. století.
Achaimenovci
Achaimenovci (staropersky Hachámanišijá) byli vládnoucí dynastií ve starověké Persii a zároveň prvním známým panovnickým rodem indoevropského etnika Peršanů.
Nový!!: Parthové a Achaimenovci · Vidět víc »
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Nový!!: Parthové a Alexandr Veliký · Vidět víc »
Antiochie
Antiochie (řecky Ἀντιόχεια Antiocheia, latinsky Antiochia), pro rozlišení též Syrská Antiochie nebo Antiochie nad Orontem, bylo historické město na severu Sýrie na řece Orontés, u Isského zálivu na severovýchodě Středozemního moře.
Nový!!: Parthové a Antiochie · Vidět víc »
Ardašír I.
Ardašír I. (řecky Artaxarés či Artaxerxés; cca 180–240/241) byl perský král, který v letech 224–228 vyvrátil parthskou říši Arsakovců a na jejích troskách založil nový státní útvar – říši sásánovskou neboli novoperskou.
Nový!!: Parthové a Ardašír I. · Vidět víc »
Arsakés I.
Arsakés I. (parthsky Aršak či Aršaka, řecky Αρσάκης; – asi 217 př. n. l.) byl zakladatelem parthské říše a arsakovské královské dynastie.
Nový!!: Parthové a Arsakés I. · Vidět víc »
Arsakovci
Parthská říše v 1. století př. n. l. Arsakovci byli vládnoucí dynastií ve starověké parthské říši (247/238 př. n. l. – 227/228 n. l.) a v Arménii (66–428 n. l.). Jejich pojmenování je odvozeno od jména Arsaka I., původně náčelníka skythského etnika Parnů (Aparnů), který se v letech 247–238 př. n. l. zmocnil seleukovské satrapie Parthie v severovýchodním Íránu a založil zde nový státní útvar – parthskou říši.
Nový!!: Parthové a Arsakovci · Vidět víc »
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Nový!!: Parthové a Asie · Vidět víc »
Šáhanšáh
Šáhanšáh či šáhinšáh (staropersky 𐎧𐏁𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐏐𐎧𐏁 𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐎠𐎴𐎠𐎶, středopersky a parthsky 60px, novopersky شاهنشاه) byl tradiční titul íránských vládců ve starověku s významem král králů.
Nový!!: Parthové a Šáhanšáh · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Parthové a Řím · Vidět víc »
Římané
Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).
Nový!!: Parthové a Římané · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Parthové a Řečtina · Vidět víc »
Bitva u Karrh
Bitva u Karrh byla svedena v roce 53 př. n. l. poblíž parthského města Karrhy mezi římským vojskem vedeným Markem Liciniem Crassem a vojskem Parthů v čele se Súrénem, vojevůdcem krále králů Oróda II. Bitva skončila drtivým parthským vítězstvím především díky promyšlené taktice kontinuálního ostřelování římského vojska jízdními lučištníky.
Nový!!: Parthové a Bitva u Karrh · Vidět víc »
Chorásán
Chorásán, Transoxanie a Chórezm Chorásán (jiné názvy: Velký Chorásán, Země vycházejícího slunce, Země slunce, Země východu; per. – Chorásán) je historické území ve střední Asii s rozlohou 268 000 km², které dnes leží na území Íránu, Afghánistánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu.
Nový!!: Parthové a Chorásán · Vidět víc »
Chronologie starověkých íránských dějin
Chronologie starověkých íránských dějin zachycuje nejdůležitější události na Předním východě mezi lety 559 př.
Nový!!: Parthové a Chronologie starověkých íránských dějin · Vidět víc »
Diadochové
řecké městské státy (Syrakusy, Tarentum, Massalia, Neapolis) Massalia Diadochové byli nástupci Alexandra Velikého, kteří si mezi sebou v letech 322–301 př. n. l., během tzv.
Nový!!: Parthové a Diadochové · Vidět víc »
Kaspické moře
alt.
Nový!!: Parthové a Kaspické moře · Vidět víc »
Kýros II.
Kýros II.
Nový!!: Parthové a Kýros II. · Vidět víc »
Ktésifón
Archeologická oblast starověkého Ktésifóntu Ktésifón (arabsky spolu s protilehlou Seleukií nad Tigridem al-Madá’in.
Nový!!: Parthové a Ktésifón · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Parthové a Latina · Vidět víc »
Manicheismus
Jeskynní portrét perského manichejce s kruhovým symbolem Jeskynní nákres manichejského chrámu a sedmi nebes Manicheismus či manichejství (vlastním jménem Náboženství Světla) je dnes již vymizelé světové náboženství, kdysi rozšířené od západní Evropy (kde zanikl v 7. století), severní Afriky, přes Blízký východ (do 10. století, kdy ustoupil islámu), střední Asii (14. století) až po Čínu (kde se udržel až do 17. století a byly nalezeny jeho nejpozdější a nejzachovalejší formy s největším počtem památek).
Nový!!: Parthové a Manicheismus · Vidět víc »
Marcus Licinius Crassus
Marcus Licinius Crassus (115 př. n. l. – 53 př. n. l.) byl římský politik, vojevůdce a největší boháč v období úpadku římské republiky.
Nový!!: Parthové a Marcus Licinius Crassus · Vidět víc »
Médové
Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).
Nový!!: Parthové a Médové · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Parthové a Mezopotámie · Vidět víc »
Panovník
Římský císař Karel IV. (též český král a moravský markrabě jako Karel I.) Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu.
Nový!!: Parthové a Panovník · Vidět víc »
Parthština
Parthština je mrtvý severozápadní íránský jazyk, jímž se mluvilo v Parthské říši (248 př. n. l. – 224).
Nový!!: Parthové a Parthština · Vidět víc »
Parthská říše
Parthská říše (persky شاهنشاهی پارت, v soudobé perštině اشکانیان, Aškāniān a İmparatoriya-Ashkâniân), resp.
Nový!!: Parthové a Parthská říše · Vidět víc »
Peršané
Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.
Nový!!: Parthové a Peršané · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Parthové a Perská říše · Vidět víc »
Satrapie
Achaimenovská říše ve svém největším rozsahu podle Oxfordského atlasu světových dějin 2002. Satrapie je název základní administrativní jednotky v perské říši Achaimenovců (550 – 330 př. n. l.), v říši Alexandra Velikého a říši Seleukovců (312 – cca 140, resp. 64 př. n. l.). V jejím čele stál satrapa, staropersky chšaçapávan (ochránce země), odpovědný za správu a finančnictví v daném obvodu.
Nový!!: Parthové a Satrapie · Vidět víc »
Sásánovci
Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.
Nový!!: Parthové a Sásánovci · Vidět víc »
Seleukovci
Državy Seleukovců kolem roku 300 př. n. l. Seleukovci byli dynastií makedonského původu, která ovládala od roku 312 př. n. l. asijskou část panství Alexandra Velikého.
Nový!!: Parthové a Seleukovci · Vidět víc »
Skythové
#PŘESMĚRUJ Skytové.
Nový!!: Parthové a Skythové · Vidět víc »
Staroperština
Stará perština (klínopisně 15px15px15px15px) je zaniklý západoíránský jazyk, kterým se mluvilo i psalo v jižní oblasti dnešního Íránu, dnes nazývané Fárs.
Nový!!: Parthové a Staroperština · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Parthové a Starověk · Vidět víc »
Starověká Makedonie
#PŘESMĚRUJ Makedonie (království).
Nový!!: Parthové a Starověká Makedonie · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Parthové a Starověký Řím · Vidět víc »
Stát
Stát je základní územní mocenská jednotka, instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu).
Nový!!: Parthové a Stát · Vidět víc »
2. století př. n. l.
2.
Nový!!: Parthové a 2. století př. n. l. · Vidět víc »
224
Bez popisu.
Nový!!: Parthové a 224 · Vidět víc »
225 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Parthové a 225 př. n. l. · Vidět víc »
245 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Parthové a 245 př. n. l. · Vidět víc »
246 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Parthové a 246 př. n. l. · Vidět víc »
3. století
3.
Nový!!: Parthové a 3. století · Vidět víc »
3. století př. n. l.
3.
Nový!!: Parthové a 3. století př. n. l. · Vidět víc »
310 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Parthové a 310 př. n. l. · Vidět víc »
530 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Parthové a 530 př. n. l. · Vidět víc »
559 př. n. l.
Století: 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. – 5. století př. n. l. Roky: 564 563 562 561 560 – 559 př.
Nový!!: Parthové a 559 př. n. l. · Vidět víc »
6. století př. n. l.
Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.
Nový!!: Parthové a 6. století př. n. l. · Vidět víc »
9. století
9.
Nový!!: Parthové a 9. století · Vidět víc »