Rychlejší přístup než prohlížeči!
248 vztahy: Akomodace, Akvárium, Aminokyselina, Aminy, Amoniak, Anatomie, Šedouni, Šestiúhelník, Škára, Štíhlounovití, Šupina (rybovití obratlovci), Žaberní oblouk, Žábry, Žebro, Životní strategie, Žloutkový váček, Žralok límcový, Žralok písečný, Žralok veliký, Žralok zebrovitý, Žralouni, Čína, Čípek (oko), Čelní kost, Černé uhlí, Česko, Čich, Čočka (optika), Řád (biologie), Řečtina, Barevné vidění, Barva, Bílkovina, Březost, Bentos, Bezkýlovcovití, Bezobratlí, Biodiverzita, Biologická systematika, Brakická voda, Brusný papír, Chiméra podivná, Chiméry, Chlorid sodný, Chloridy, Chromatofor, Chrupavčití, Chrupavka, Chuťový pohárek, Cladoselache, ..., Děloha, Devon (geologie), Difuze, Dolní čelist, Drsnotělcovití, Druh, Echinorhiniformes, Ekosystém, Ektoderm, Elektrické napětí, Embryo, Epitelová tkáň, Etmopteridae, Experiment, Fosforečnan vápenatý, Frekvence, Fylogenetika, Gen, Glykolýza, Hertz, Hladkounovití, Hlavonožci, Hlavorohovití, Hltan, Homologie (biologie), Horní čelist, Hranol, Hypofýza, Ion, Játra, Jícen, Jed, Jižní Amerika, Jura, Kanibalismus, Karbon, Kůže, Křída, Keratinocyt, Kladivounovití, Kloaka, Kobercovkovití, Komorové oko, Končetina, Koncentrace (chemie), Koncový mozek, Kost, Kostra, Kovadlinka, Krev, Krokodýlovcovití, Kyslík, Lamnovití, Lebeční šev, Lebka, Ledvina, Liškounovití, Lorenziniho ampule, Magnetické pole, Malotlamci, Manta obrovská, Mantovití, Máčkovití, Mechanoreceptor, Meckelova chrupavka, Megalodon, Mezozoikum, Mikrometr, Mitochondrie, Mnohozubcovití, Močovina, Modrounovití, Molární koncentrace, Molekula, Mozeček, Mozek, Mozkovna, Myoglobin, Nadledvina, Nadvarle, Narcinovití, Nefron, Neogén, Nosní dírka, Nosní kost, Obratel, Obratlovci, Obrouni, Obrounovití, Olfaktorický neuron, Oplodnění, Ordovik, Osifikace, Osmotický tlak, Ostrouni, Ostrounovití, Oxynotidae, Paleontologie, Paprskoploutví, Parafyletismus, Parejnoci, Parejnok elektrický, Parejnokovití, Páteř, Písečníkovití (žraloci), Příčnoústí, Pelagiál, Pentanchidae, Perm, Pilonosi, Pilonosovití, Placenta, Plankton, Plíce, Ploutev, Plynový měchýř, Pohlavní dimorfismus, Pokožka (živočichové), Polorejnoci, Polorejnok kalifornský, Polorejnokovití, Postranní čára, Predátor, Pruhounovití (žraloci), Ptáci, Různozubci, Recentní taxon, Receptor, Rejnoci, Ryby, Savci, Sítnice, Silur, Skřele, Sklovina, Slepounovití, Slinivka břišní, Sodík, Současnost, Soustava žláz s vnější sekrecí, Soustava žláz s vnitřní sekrecí, Spánková kost, Spermie, Spirakulum, Srdce, Střední mozek, Střevo, Stethacanthus, Struna hřbetní, Strunatci, Sval, Svalové vlákno, Světlošovití, Světlounovití, Symetrie, Třída (biologie), Tření, Teleostomi, Temenní kost, Tenké střevo, Teselace, Thomas Henry Huxley, Tkáň, Tlak, Tlusté střevo, Tonicita, Torpédo, Trávicí soustava, Trias, Trimethylaminoxid, Trnoploutví, Trnuchovití, Tropický pás, Tuky, Tyčinka (oko), Ucho, Vaječník, Varle, Vazivo, Vír, Vejce, Vejcoživorodost, Vejcovod, Veležralokovití, Velkookatcovití, Velkotlamcovití, Vousatcovití, Vouskatcovití, Vztlak, Wobegongovití, Zrak, Zub, Zubovina, Zvuk, 1880, 2010–2019, 2022, 21. století. Rozbalte index (198 více) »
Akomodace
Akomodace oka: vlevo při zaostření na vzdálený předmět, vpravo na blízko. Rozdíl je v různém zakřivení oční čočky. Akomodace oka (z lat. accomodare, přizpůsobit) je proces, při němž se mění optická mohutnost oka obratlovců, a tak se oko zaostřuje na různě vzdálené předměty.
Nový!!: Paryby a Akomodace · Vidět víc »
Akvárium
chaluhového lesa. Malé amatérské akvárium s obsahem 100 litrů, určené k chovu několika druhů vzájemně snášenlivých ryb, tzv. společenská nádrž. Neonka obecná (Tetra neonová, ''Paracheirodon innesi'') je jedna z nejčastěji chovaných akvarijních ryb. vpravo Akvárium je nádrž z průhledného materiálu (většinou ze skla nebo pevného plastu) naplněná vodou, ve které se pěstují vodní rostliny a chovají vodní živočichové (obvykle ryby, ale i další vodní obratlovci a vodní bezobratlí).
Nový!!: Paryby a Akvárium · Vidět víc »
Aminokyselina
Amminoacido glicina formula.svg|alt.
Nový!!: Paryby a Aminokyselina · Vidět víc »
Aminy
struktura aminu Aminy jsou organické sloučeniny formálně odvozené od amoniaku náhradou jednoho (primární amin), dvou (sekundární amin) nebo tří (terciární amin) vodíků za alkylovou nebo arylovou skupinu.
Nový!!: Paryby a Aminy · Vidět víc »
Amoniak
Amoniak (systematický název azan, triviální název čpavek, vzorec NH3) je bezbarvý, velmi štiplavý plyn.
Nový!!: Paryby a Amoniak · Vidět víc »
Anatomie
Anatomický model žáby Anatomie (z řeckého anatemnō, rozříznout) je obor, který se zabývá makroskopickou a mikroskopickou stavbou organismů.
Nový!!: Paryby a Anatomie · Vidět víc »
Šedouni
Šedouni (Hexanchiformes) jsou primitivním řádem žraloků, který zahrnuje pouze kolem sedmi recentních druhů.
Nový!!: Paryby a Šedouni · Vidět víc »
Šestiúhelník
Šestiúhelník jinak hexagon (z řeckého héxa.
Nový!!: Paryby a Šestiúhelník · Vidět víc »
Škára
Řez lidskou kůží: 1. rohovitá vrstva (''keratin''); 2. germinativní vrstva; 3. mazová žláza; 4. kořen vlasu, cibulka; 5. potní žláza; 6. cévy; 7. tuková buňka; 8. potní pór; 9. sval vzpřimovač vlasu. ''Čidla'': 10. bolesti; 11. doteku; 12. tlaku. ''Vrstvy'': 13. pokožka (''epidermis''); 14. '''škára''' (''dermis''); 15. podkožní tkáň Škára (dermis, corium, cutis) je vrstva kůže, která se skládá z pojivové tkáně a chrání tělo před poškozením.
Nový!!: Paryby a Škára · Vidět víc »
Štíhlounovití
Štíhlounovití (Chlamydoselachidae) je čeleď primitivních žraloků z řádu šedounů, která zahrnuje pouze dva recentní zástupce patřící do jediného recentního rodu Chlamydoselachus, a sice Chlamydoselachus africana a C. africana, který je v češtině znám jako žralok límcový.
Nový!!: Paryby a Štíhlounovití · Vidět víc »
Šupina (rybovití obratlovci)
270x270pixelů Šupiny rybovitých obratlovců se nacházejí na povrchu těla a vznikají jako deriváty kůže.
Nový!!: Paryby a Šupina (rybovití obratlovci) · Vidět víc »
Žaberní oblouk
štiky obecné Žaberní oblouky (arcus branchiales) jsou přepážky, které oddělují jednotlivé žaberní štěrbiny.
Nový!!: Paryby a Žaberní oblouk · Vidět víc »
Žábry
čolka velkého s keříčkovitými žábrami za hlavou Žábry jsou dýchací orgán sloužící k získání kyslíku z vody a výdeji oxidu uhličitého.
Nový!!: Paryby a Žábry · Vidět víc »
Žebro
Hrudní koš s žebry Žebro je obloukovitá kost, která se nachází v hrudním koši.
Nový!!: Paryby a Žebro · Vidět víc »
Životní strategie
Životní strategie je způsob rozmnožování nebo obsazování volných stanovišť živými organismy.
Nový!!: Paryby a Životní strategie · Vidět víc »
Žloutkový váček
Juvenilní losos se žloutkovým váčkem Žloutkový váček je zárodečný váček vyskytující se u některých skupin živočichů v raném stádiu jejich vývoje.
Nový!!: Paryby a Žloutkový váček · Vidět víc »
Žralok límcový
Žralok límcový (Chlamydoselachus anguineus) je primitivní hlubokomořský druh žraloka.
Nový!!: Paryby a Žralok límcový · Vidět víc »
Žralok písečný
Žralok písečný (Carcharias taurus) je velký druh žraloka, zástupce čeledi písečníkovitých.
Nový!!: Paryby a Žralok písečný · Vidět víc »
Žralok veliký
Žralok veliký (Cetorhinus maximus) je velký kosmopolitní druh žraloka z čeledi obrounovitých.
Nový!!: Paryby a Žralok veliký · Vidět víc »
Žralok zebrovitý
Žralok zebrovitý (Stegostoma tigrinum) je druh žraloka z řádu malotlamců, který pro svou unikátnost utváří samostatný rod Stegostoma i samostatnou čeleď pruhovcovití (Stegostomatidae).
Nový!!: Paryby a Žralok zebrovitý · Vidět víc »
Žralouni
Žralouni (Carcharhiniformes) jsou se svými cirka 280 druhy nejpočetnější a geograficky nejrozšířenější řád žraloků.
Nový!!: Paryby a Žralouni · Vidět víc »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: Paryby a Čína · Vidět víc »
Čípek (oko)
Čípek – stavba Stavba sítnice; v pravé (vnější) vrstvě je jeden čípek a mnoho tyčinek Čípek je fotoreceptorická buňka v oční sítnici, která umožňuje barevné vidění.
Nový!!: Paryby a Čípek (oko) · Vidět víc »
Čelní kost
Čelní kost (Os frontale) je nepárová kost, která tvoří část lebky člověka.
Nový!!: Paryby a Čelní kost · Vidět víc »
Černé uhlí
Černé uhlí Černé uhlí (zvané někdy také kamenné uhlí) je jedním z druhů sedimentární horniny, která se řadí mezi uhlí.
Nový!!: Paryby a Černé uhlí · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Paryby a Česko · Vidět víc »
Čich
Čich a nosní dutina Čich je jeden ze smyslů.
Nový!!: Paryby a Čich · Vidět víc »
Čočka (optika)
Optická čočka Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných ploch, nejčastěji kulových, popř.
Nový!!: Paryby a Čočka (optika) · Vidět víc »
Řád (biologie)
Řád (latinsky ordo) je základní taxonomická kategorie – jednotka hierarchické klasifikace organismů, tvořenou čeleděmi (lat. familia).
Nový!!: Paryby a Řád (biologie) · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Paryby a Řečtina · Vidět víc »
Barevné vidění
Barevné vidění je schopnost organismu nebo přístroje rozlišit předměty na základě vlnové délky světla, které emitují nebo odrážejí.
Nový!!: Paryby a Barevné vidění · Vidět víc »
Barva
Barva je kvalita (subjektivního) vjemu elektromagnetického záření konkrétní vlnové délky nebo součtu různých záření dopadajících na sítnici oka (v rámci zrakovým systémem vnímatelného spektra), který je vytvořen zrakovým centrem mozku.
Nový!!: Paryby a Barva · Vidět víc »
Bílkovina
Trojrozměrná struktura proteinu Bílkoviny, odborně proteiny (z řeckého próteios „prvotní, primární, hlavní“), patří mezi biopolymery.
Nový!!: Paryby a Bílkovina · Vidět víc »
Březost
Březí lvice Jako březost (gravidita) se u savců označuje období, kdy se embryo, a později plod, vyvíjí v děloze samice.
Nový!!: Paryby a Březost · Vidět víc »
Bentos
přílivové tůni Bentos je společenstvo všech vodních organismů žijících na povrchu, uvnitř nebo pod povrchem dna slaných i sladkých vod jako jsou moře, řeky, rybníky a jezera.
Nový!!: Paryby a Bentos · Vidět víc »
Bezkýlovcovití
Bezkýlovcovití (Centrophoridae) je malá čeleď žraloků z řádu ostrouni (Squaliformes).
Nový!!: Paryby a Bezkýlovcovití · Vidět víc »
Bezobratlí
ostnokožců Bezobratlí (řídce bezobratlovci nebo bezpáteřní; latinsky Invertebrata, výjimečněji Evertebrata nebo Avertebrata) je velká skupina živočichů, představující asi 95 % všech živočišných druhů.
Nový!!: Paryby a Bezobratlí · Vidět víc »
Biodiverzita
Biodiverzita korálového útesu Biodiverzita (též biologická diverzita) je pojem označující v rámci ekologie různorodost života.
Nový!!: Paryby a Biodiverzita · Vidět víc »
Biologická systematika
Systematika (taxonomie) (z řec. slova systema) vědecky zkoumá druhy a druhovou diverzitu organismů a všechny vztahy mezi nimi.
Nový!!: Paryby a Biologická systematika · Vidět víc »
Brakická voda
Voda z Baltského moře má nízkou salinitu, a jedná se tedy o brakickou vodu. Brakická voda je voda, která má koncentraci solí mezi mořskou a sladkou vodou.
Nový!!: Paryby a Brakická voda · Vidět víc »
Brusný papír
Smirkové papíry s různými zrny (40, 80, 150, 240, 600). Brusný papír je papír nebo podobný materiál opatřený na jedné straně abrazivní vrstvou určený k ručnímu nebo strojnímu broušení různých povrchů.
Nový!!: Paryby a Brusný papír · Vidět víc »
Chiméra podivná
Chiméra podivná (Chimaera monstrosa Linnaeus, 1758) je druh mořské paryby z čeledi chimérovitých žijící v Atlantském oceánu.
Nový!!: Paryby a Chiméra podivná · Vidět víc »
Chiméry
Chiméry (Holocephali), někdy také celohlaví či chimérovci, je jedna z podtříd paryb (Chondrichthyes).
Nový!!: Paryby a Chiméry · Vidět víc »
Chlorid sodný
Chlorid sodný (NaCl) je chemická sloučenina běžně známá pod označeními kuchyňská sůl, jedlá sůl nebo ještě častěji jen jako sůl.
Nový!!: Paryby a Chlorid sodný · Vidět víc »
Chloridy
Chloridy jsou soli kyseliny chlorovodíkové (HCl).
Nový!!: Paryby a Chloridy · Vidět víc »
Chromatofor
dánia pruhovaného zrostředkovávají maskování v tmavém (nahoře) a světlém (dole) prostředí. Chromatofory jsou buňky, které obsahují barevné pigmenty a odrážejí světlo.
Nový!!: Paryby a Chromatofor · Vidět víc »
Chrupavčití
Chrupavčití (Chondrostei), někdy též řídkoostní, jsou jednou z bazálních skupin paprskoploutvých ryb.
Nový!!: Paryby a Chrupavčití · Vidět víc »
Chrupavka
Hyalinní chrupavka; hematoxylin–eozinové barvení Nejrůznější chrupavkové tkáně prasete a její poškození Chrupavka (chondros-řec. cartilago-lat.) je pojivová tkáň, která slouží k pružnému spojení kostních tkání.
Nový!!: Paryby a Chrupavka · Vidět víc »
Chuťový pohárek
Chuťový pohárek (lat. caliculus gustatorius) je chemoreceptor, jehož prostřednictvím je vnímána chuť, tedy chemické informace primárně související s příjmem potravy.
Nový!!: Paryby a Chuťový pohárek · Vidět víc »
Cladoselache
Cladoselache je jedním z nejstarších známých rodů žraloků, který žil v období svrchního devonu.
Nový!!: Paryby a Cladoselache · Vidět víc »
Děloha
Děloha (uterus,: metra, hystera, archaicky matka, materník, dětinec) je vnitřní pohlavní orgán všech savců samičího pohlaví s výjimkou vejcorodých.
Nový!!: Paryby a Děloha · Vidět víc »
Devon (geologie)
Devon je útvarem paleozoika v nadloží siluru a v podloží karbonu.
Nový!!: Paryby a Devon (geologie) · Vidět víc »
Difuze
Difuze je proces samovolného rozptylování částic v prostoru.
Nový!!: Paryby a Difuze · Vidět víc »
Dolní čelist
aligátora severoamerického: patrná je obrovská dolní čelist, tvořená několika navzájem srostlými kostmi. Dentare nese zuby, k ní přiléhá zespodu spleniale, nad otvorem klínovitého tvaru (tzv. mandibulární fenestrou) je surangulare, pod otvorem je angulare, kloubní spojení na pravé straně tvoří kost articulare Dolní čelist (mandibula), též spodní čelist, je část čelisti nacházející se obvykle kaudálně (směrem „k ocasu“) od horní čelisti.
Nový!!: Paryby a Dolní čelist · Vidět víc »
Drsnotělcovití
Drsnotělcovití (Echinorhinidae) je malá čeleď žraloků s jediným rodem Echinorhinus.
Nový!!: Paryby a Drsnotělcovití · Vidět víc »
Druh
Druh (species, zkratka sp.) je základní kategorie biologické nomenklatury.
Nový!!: Paryby a Druh · Vidět víc »
Echinorhiniformes
#PŘESMĚRUJ Drsnotělcovití Kategorie:Přesměrování z vědeckého jména.
Nový!!: Paryby a Echinorhiniformes · Vidět víc »
Ekosystém
Korálový útes Savana Tropický deštný les Ekosystém je obecné označení pro ucelenou část přírody (biosféry).
Nový!!: Paryby a Ekosystém · Vidět víc »
Ektoderm
Ektoderm je vnější zárodečný list, který se vyvíjí ve stadiu gastruly společně s entodermem.
Nový!!: Paryby a Ektoderm · Vidět víc »
Elektrické napětí
Elektrické napětí je jedna ze základních veličin při studiu a využívání elektřiny.
Nový!!: Paryby a Elektrické napětí · Vidět víc »
Embryo
binolupou. binolupou. Embryo (řecky:, česky zárodek) je jedna z prvních fází ontogenetického (individuálního) vývoje (vývoje jedince) eukaryotického mnohobuněčného organismu, v typickém případě živočicha či rostliny.
Nový!!: Paryby a Embryo · Vidět víc »
Epitelová tkáň
Epitelové buňky Epitelová tkáň (epitel, krycí tkáň) je tkáň tvořená buňkami, které na sebe těsně naléhají, a minimem mezibuněčné hmoty.
Nový!!: Paryby a Epitelová tkáň · Vidět víc »
Etmopteridae
Etmopteridae je čeleď menších hlubinných žraloků z řádu ostrouni (Squaliformes), kteří jako jedni z mála žraloků jsou schopni bioluminiscence.
Nový!!: Paryby a Etmopteridae · Vidět víc »
Experiment
Crookesův mlýnek dokazuje, že lze energii světla převést přímo na mechanický pohyb Experiment (česky též vědecký pokus) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů.
Nový!!: Paryby a Experiment · Vidět víc »
Fosforečnan vápenatý
Fosforečnan vápenatý Ca3(PO4)2 je vápenatá sůl kyseliny fosforečné.
Nový!!: Paryby a Fosforečnan vápenatý · Vidět víc »
Frekvence
Frekvence (též kmitočet) je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek.
Nový!!: Paryby a Frekvence · Vidět víc »
Fylogenetika
přirozené taxony, zpravidla odmítá parafyletismus a polyfyletismus Fylogenetika je obor systematické biologie, který se snaží najít vývojové vztahy mezi organizmy.
Nový!!: Paryby a Fylogenetika · Vidět víc »
Gen
Kombinace rodičovských genů může způsobit, že koťata z téhož vrhu mají odlišné vlastnosti. Gen (z řeckého γόνος, gonos – potomstvo nebo generace) je základní jednotkou dědičnosti.
Nový!!: Paryby a Gen · Vidět víc »
Glykolýza
'''Glykolýza''' Glykolýza (z řeckého glykos, sladký a lysis, rozpad) je metabolická dráha přeměny glukózy na dvě molekuly pyruvátu za čistého výtěžku dvou molekul ATP a dvou molekul NADH.
Nový!!: Paryby a Glykolýza · Vidět víc »
Hertz
Hertz (značka Hz; celým slovem hertz, s malým h; výslovnost) je jednotkou frekvence (kmitočtu) v soustavě SI.
Nový!!: Paryby a Hertz · Vidět víc »
Hladkounovití
Hladkounovití (Triakidae), někdy též psohlavovití, je čeleď žraloků z řádu žralouni (Carcharhiniformes).
Nový!!: Paryby a Hladkounovití · Vidět víc »
Hlavonožci
Hlavonožci (Cephalopoda) jsou vývojově nejpokročilejší třída měkkýšů.
Nový!!: Paryby a Hlavonožci · Vidět víc »
Hlavorohovití
Hlavorohovití (Mitsukurinidae) je čeleď žraloků z řádu obrouni, jejímž jediným recentním (dosud žijícím) členem je žralok šotek z rodu Mitsukurina.
Nový!!: Paryby a Hlavorohovití · Vidět víc »
Hltan
Schéma hltanu Hltan (lat. pharynx) je společný oddíl trávicí a dýchací soustavy, kde se potrava smršťováním svalů posouvá do jícnu a žaludku.
Nový!!: Paryby a Hltan · Vidět víc »
Homologie (biologie)
Anatomie končetiny různých savců ukazuje, jak jsou jednotlivé kosti homologické Homologie (z řec. homologiā, souhlas; homologos, souhlasný) je v evoluční biologii označení pro znak, který dva či více druhů zdědilo od společného předka.
Nový!!: Paryby a Homologie (biologie) · Vidět víc »
Horní čelist
Horní čelist (maxilla) je jedna z kostí lebky (konkrétně její obličejové části).
Nový!!: Paryby a Horní čelist · Vidět víc »
Hranol
Hranol je mnohostěn se dvěma stejnými polygonálními základnami, které jsou spojeny pásem rovnoběžníků.
Nový!!: Paryby a Hranol · Vidět víc »
Hypofýza
Umístění hypofýzy v lebce Hypofýza (podvěsek mozkový, glandula pituitaria) je centrální endokrinní žláza, do velké míry nadřazená všem ostatním žlázám s vnitřní sekrecí v těle.
Nový!!: Paryby a Hypofýza · Vidět víc »
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Nový!!: Paryby a Ion · Vidět víc »
Játra
Játra jsou největším vnitřním orgánem a centrálním orgánem látkové výměny (metabolismu).
Nový!!: Paryby a Játra · Vidět víc »
Jícen
322x322pixelů Slovo jícen (esophagus, oesophagus) pochází z řeckého οἰσοφάγος (oisophagos).
Nový!!: Paryby a Jícen · Vidět víc »
Jed
Lebka se zkříženými hnáty je tradiční symbol jedovaté látky. Používá se jako nálepka na obaly. V biologii se jako jed označuje látka, která může způsobit poruchy funkce organismů, obvykle chemickou reakcí nebo jinou aktivitou na molekulární úrovni, dostane-li se tato látka do organismu v dostatečném množství.
Nový!!: Paryby a Jed · Vidět víc »
Jižní Amerika
Jižní Amerika je jižní část amerického kontinentu.
Nový!!: Paryby a Jižní Amerika · Vidět víc »
Jura
Jura je geologická perioda patřící do éry mezozoika.
Nový!!: Paryby a Jura · Vidět víc »
Kanibalismus
Kanibalismus je v přírodě poměrně rozšířený ''Kanibalka'' – Leonard Kern, 1650 Kanibalismus je požírání jedinců vlastního druhu.
Nový!!: Paryby a Kanibalismus · Vidět víc »
Karbon
Karbon je geologický útvar prvohor (paleozoikum) a jde tedy také o součást eónu fanerozoika.
Nový!!: Paryby a Karbon · Vidět víc »
Kůže
Řez lidskou kůží: 1. rohovitá vrstva; 2. germinativní vrstva; 3. mazová žláza; 4. kořen vlasu, cibulka; 5. potní žláza; 6. cévy; 7. tuková buňka; 8. potní pór; 9. vzpřimovač chlupu. ''Čidla'': 10. bolesti; 11. doteku; 12. tlaku. ''Vrstvy'': 13. pokožka (''epidermis''); 14. škára (dermis); 15. podkožní tkáň Kůže je rozměrný a souvislý orgán obratlovců, pokrývající zevní tělní povrch.
Nový!!: Paryby a Kůže · Vidět víc »
Křída
Křída je vývojová etapa Země, je nejmladším a zároveň nejdelším útvarem (periodou) druhohor a jednou z hlavních částí geologického času, pokračuje od konce jurského období až do začátku paleocénu.
Nový!!: Paryby a Křída · Vidět víc »
Keratinocyt
Jednotlivé vrstvy pokožky jsou tvořené převážně keratinocyty Keratinocyt je hlavní pokožková buňka; představuje až 95% všech buněk v lidské pokožce.
Nový!!: Paryby a Keratinocyt · Vidět víc »
Kladivounovití
Kladivounovití (Sphyrnidae) jsou jednou z čeledí žraloků z řádu žralounů (Carcharhiniformes).
Nový!!: Paryby a Kladivounovití · Vidět víc »
Kloaka
Ptačí kloaka Kloaka (z lat. cloaca – stoka) je orgán všech obratlovců – rozšířená část konečníku, do něhož je vyústěna trávicí, vylučovací a často i rozmnožovací soustava.
Nový!!: Paryby a Kloaka · Vidět víc »
Kobercovkovití
Kobercovkovití (Parascylliidae) je čeleď malých útlých žraloků z řádu malotlamců, jejíž zástupci obývají pobřežní i hlubší vody kontinentálních šelfů Austrálie a východní Asie.
Nový!!: Paryby a Kobercovkovití · Vidět víc »
Komorové oko
Komorové oči u různých suchozemských organismů Komorové oko je termín, kterým se v české literatuře označují stavebně složité oči u obratlovců a části hlavonožců.
Nový!!: Paryby a Komorové oko · Vidět víc »
Končetina
Horní končetina člověka Ocas Končetina (úd) je kloubovitý nebo chápavý (chapadla chobotnice, ocas ploskonosých opic) výčnělek živočišného těla.
Nový!!: Paryby a Končetina · Vidět víc »
Koncentrace (chemie)
Změna barvy roztoku s koncentrací Koncentrace je veličina, která číselně charakterizuje složení směsi.
Nový!!: Paryby a Koncentrace (chemie) · Vidět víc »
Koncový mozek
Laloky mozkové kůry. Koncový mozek (také velký mozek, latinsky: telencephalon) tvoří u člověka zdaleka největší oddíl centrální nervové soustavy (CNS), ale také u ostatních savců zabírá větší díl hlavového oddílu CNS.
Nový!!: Paryby a Koncový mozek · Vidět víc »
Kost
Lopatka – plochá kost Kost (latinsky. os, množné číslo ossa) je tvrdá, mineralizovaná pojivová tkáň, sloužící jako mechanická ochrana vnitřních orgánů a opora těla, tvořící vnitřní konstrukci, na kterou se upínají svaly a šlachy.
Nový!!: Paryby a Kost · Vidět víc »
Kostra
Tyrannosaurus rex'' Kostra (někdy také skelet z řec. skeletos – vysušené tělo, mumie) je součást těla, která tvoří podpůrnou strukturu organizmu a poskytuje ochranu orgánům.
Nový!!: Paryby a Kostra · Vidět víc »
Kovadlinka
Kovadlinka (incus) je jednou ze sluchových kůstek. Tvarem připomíná kovadlinu nebo třenový zub se dvěma divergujícími kořeny. Objemnější tělo kovadlinky (corpus inducis) je zaoblené, vertikálně zploštělé a podobně jako hlavice kladívka (caput mallei) vyčnívá do epitympanického recesu (recessus epitympanicus). Vpředu má sedlovitou kloubní plošku, která koresponduje s podobnou ploškou na kladívku. Směrem dozadu se tělo kovadlinky plynule zužuje do kónického výběžku – krátkého ramena kovadlinky (crus breve inducis). Krátké rameno kovadlinky probíhá vodorovně ve fossa inducis a vazem se upíná na zadní stěnu bubínkové dutiny (paries mastoideus cavi tympani). Druhý výběžek – dlouhé rameno kovadlinky (crus longum inducis) – je tenký a směřuje téměř paralelně s rukojetí kladívka (manubrium mallei) dolů a mírně dopředu. Na konci se mediálně ohýbá a končí malým hrbolem nazývaným chrupavčitý výběžek (processus lenticularis), který má okrouhlou rovnou plošku pro třmínek. File:Gray917.png|Kovadlinka File:Gray907.png|Řez vnějším a středním uchem.
Nový!!: Paryby a Kovadlinka · Vidět víc »
Krev
kolorovaná mikrofotografie) Krev je kapalná, vazká a viskózní cirkulující tkáň složená z tekuté plazmy a formovaných krvných elementů (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky).Tvoří 7-10 % tělesné hmotnosti.
Nový!!: Paryby a Krev · Vidět víc »
Krokodýlovcovití
#PŘESMĚRUJ Žralok krokodýlí.
Nový!!: Paryby a Krokodýlovcovití · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Paryby a Kyslík · Vidět víc »
Lamnovití
Lamnovití (Lamnidae), někdy též makrelcovití, je čeleď žraloků z řádu obrounů.
Nový!!: Paryby a Lamnovití · Vidět víc »
Lebeční šev
Lebeční švy lidské lebky Lebeční švy jsou pevná vazivová spojení kostí lebky.
Nový!!: Paryby a Lebeční šev · Vidět víc »
Lebka
Lidská lebka Kočičí lebka Lebka (lat.: cranium) je složitá součást kostry obratlovců, která chrání mozek a smyslové orgány.
Nový!!: Paryby a Lebka · Vidět víc »
Ledvina
Ledvina (lat.,renes, řec.) savců je párový orgán uložený v bederní části tzv.
Nový!!: Paryby a Ledvina · Vidět víc »
Liškounovití
Liškounovití (Alopiidae) je čeleď žraloků z řádu obrouni, která zahrnuje pouze tři zástupce vyznačující se extrémně protaženým horním lalokem ocasní ploutve, který je zhruba stejně dlouhý jako tělo.
Nový!!: Paryby a Liškounovití · Vidět víc »
Lorenziniho ampule
Lorenziniho ampule je orgán, který má žralok na svém rypci.
Nový!!: Paryby a Lorenziniho ampule · Vidět víc »
Magnetické pole
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.
Nový!!: Paryby a Magnetické pole · Vidět víc »
Malotlamci
Malotlamci (Orectolobiformes) jsou řád žraloků, který zahrnuje hlavně středně velké druhy s významnou výjimkou v podobě žraloka obrovského, který je s maximální délkou přes 18 m vůbec největším nesavčím obratlovcem.
Nový!!: Paryby a Malotlamci · Vidět víc »
Manta obrovská
Manta obrovská či rejnok manta (Manta birostris) je mořská paryba z čeledi mantovitých, pro kterou je typický pohyb připomínající ptačí let.
Nový!!: Paryby a Manta obrovská · Vidět víc »
Mantovití
Mantovití (Myliobatidae; Bonaparte, 1838) je čeleď paryb z řádu pravých rejnoků, která je typická tvarem svého těla a pohybem, zdánlivě připomínajícím ptačí let.
Nový!!: Paryby a Mantovití · Vidět víc »
Máčkovití
Máčkovití (Scyliorhinidae) je čeleď žraloků z řádu žralouni (Carcharhiniformes).
Nový!!: Paryby a Máčkovití · Vidět víc »
Mechanoreceptor
ucho patří mezi mechanoreceptory Mechanoreceptor (dotykový či taktilní receptor) je smyslový receptor, který zaznamenává změny tlaku (dotyk), bolest, napětí a natažení.
Nový!!: Paryby a Mechanoreceptor · Vidět víc »
Meckelova chrupavka
Vyvíjející se lidská dolní čelist: patrné jsou dermální kosti, uvnitř nich je modře vyznačený pruh zakrnělé Meckelovy chrupavky Meckelova chrupavka, též mandibulare, je významná struktura v hlavové části obratlovců, která vzniká přeměnou spodní (ventrální) části mandibulárního (1.) žaberního oblouku.
Nový!!: Paryby a Meckelova chrupavka · Vidět víc »
Megalodon
Megalodon (Carcharocles megalodon, v překladu „velký zub“, nebo také Otodus megalodon) je vyhynulý druh žraloka, který žil před asi 23 až 3,6 milionu let během období od raného miocénu do pliocénu.
Nový!!: Paryby a Megalodon · Vidět víc »
Mezozoikum
Mezozoikum (druhohory) je geologické období přibližně před 252 až 66 miliony let, které tvoří střední éru fanerozoika, nejmladšího eonu (věku) Země.
Nový!!: Paryby a Mezozoikum · Vidět víc »
Mikrometr
Mikrometr (symbol µm) je odvozená jednotka soustavy SI v délce jedné milióntiny metru (0,000 001 metru).
Nový!!: Paryby a Mikrometr · Vidět víc »
Mitochondrie
matrix(transmisní elektronový mikroskop) Mitochondrie je membránově obalená organela, kterou lze nalézt ve většině eukaryotických (např. lidských) buněk.
Nový!!: Paryby a Mitochondrie · Vidět víc »
Mnohozubcovití
Mnohozubcovití (Pseudotriakidae) je malá čeleď žraloků z řádu žralouni (Carcharhiniformes).
Nový!!: Paryby a Mnohozubcovití · Vidět víc »
Močovina
Močovina, též diamid kyseliny uhličité, urea nebo karbamid je organická sloučenina uhlíku, dusíku, kyslíku a vodíku s funkčním vzorcem CO(NH2)2.
Nový!!: Paryby a Močovina · Vidět víc »
Modrounovití
Modrounovití (Carcharhinidae) z řádu žralounů jsou jednou z nejpočetnějších čeledí žraloků.
Nový!!: Paryby a Modrounovití · Vidět víc »
Molární koncentrace
Molární koncentrace (molarita nebo látková koncentrace) je vyjádření množství molů určité látky v celkovém objemu směsi.
Nový!!: Paryby a Molární koncentrace · Vidět víc »
Molekula
Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.
Nový!!: Paryby a Molekula · Vidět víc »
Mozeček
Lidský mozek s červeně zvýrazněným mozečkem Mozeček (malý mozek, Cerebellum) je část mozku.
Nový!!: Paryby a Mozeček · Vidět víc »
Mozek
koncového mozku Mozek je orgán, který slouží jako organizační a řídící centrum nervové soustavy obratlovců.
Nový!!: Paryby a Mozek · Vidět víc »
Mozkovna
Pohled na lebku člověka ze strany Mozkovna (latinsky neurocranium) je část lebky chránící mozek.
Nový!!: Paryby a Mozkovna · Vidět víc »
Myoglobin
Myoglobin – 3D Myoglobin je monomerický protein obsahující jeden globin a navázanou hemovou skupinu.
Nový!!: Paryby a Myoglobin · Vidět víc »
Nadledvina
Lidská ledvina s nadledvinou uvedenou pod číslem jedna. Nadledviny (dříve se také uvádělo ledvinky nebo nadledvinky, latinsky: glandulae suprarenales) jsou párové endokrinní žlázy obratlovců, přiložené k ledvinám.
Nový!!: Paryby a Nadledvina · Vidět víc »
Nadvarle
Nadvarle (řecky epididymis) je část rozmnožovací soustavy.
Nový!!: Paryby a Nadvarle · Vidět víc »
Narcinovití
Narcinovití (Narcinidae) je čeleď rejnoků z řádu parejnoci (Torpediniformes), jehož zástupci mají zaoblený disk a dlouhý, silný ocas často překračující délku těla.
Nový!!: Paryby a Narcinovití · Vidět víc »
Nefron
Struktura nefronu Nefron je základní stavební a funkční jednotka ledviny.
Nový!!: Paryby a Nefron · Vidět víc »
Neogén
Neogén je geologická perioda patřící do éry kenozoika, která začala přibližně před 23 miliony let a její konec je kladen k hranici před 2,588 miliony let.
Nový!!: Paryby a Neogén · Vidět víc »
Nosní dírka
Nosní dírky u člověkaNosní dírka (neboli nozdra, lat. Naris, pl. Nares) je vstupní otvor do nosní dutiny u savců a ptáků.
Nový!!: Paryby a Nosní dírka · Vidět víc »
Nosní kost
Nosní kost (Os nasale) je párová kost, která je součástí lebky člověka.
Nový!!: Paryby a Nosní kost · Vidět víc »
Obratel
280x280pixelů Obratel (lat. vertebra, -ae, řec. spondylos) je kost, u některých obratlovců zůstává ve formě chrupavky.
Nový!!: Paryby a Obratel · Vidět víc »
Obratlovci
Obratlovci (Vertebrata, alternativně též Craniata, „lebečnatí“) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo později kostěné kostry přítomné alespoň ve formě lebky a obratlů.
Nový!!: Paryby a Obratlovci · Vidět víc »
Obrouni
Obrouni (Lamniformes) jsou řád žraloků, který zahrnuje jedny z nejznámějších žraloků jako žralok bílý, i některé z nejzvláštnějších žraloků jako je žralok velkoústý nebo šotek.
Nový!!: Paryby a Obrouni · Vidět víc »
Obrounovití
Obrounovití (Cetorhinidae) je čeleď žraloků z řádu obrouni, jejíž jediným žijícím zástupcem je žralok veliký.
Nový!!: Paryby a Obrounovití · Vidět víc »
Olfaktorický neuron
Čichový epitel v nose, obsahující olfaktorické neurony olfaktorické neurony (OCB), nad nimi jejich dendrity a knoby, pod nimi bazální lamina a ještě níže svazky axonů Olfaktorický neuron (též čichový neuron) je smyslová nervová buňka v nose uzpůsobená k vnímání pachů – čichu.
Nový!!: Paryby a Olfaktorický neuron · Vidět víc »
Oplodnění
Oplodnění (též oplození nebo fertilizace) je splynutí dvou pohlavních buněk (gamet) v zygotu za účelem zformování nového organismu.
Nový!!: Paryby a Oplodnění · Vidět víc »
Ordovik
Ordovik je geologický útvar starších prvohor (paleozoikum) a je tedy také součástí eónu fanerozoika.
Nový!!: Paryby a Ordovik · Vidět víc »
Osifikace
náhled Osifikace, též kostnatění či osteogeneze, je přeměna chrupavky či vaziva na kost.
Nový!!: Paryby a Osifikace · Vidět víc »
Osmotický tlak
práci proti síle gravitační se nazývá osmotická sila. Tato síla je funkcí chemických vlastností systému. Průchod rozpouštědla se zastaví, když rozdíl koncentrací poklesne natolik, že se osmotická síla sníží na velikost opačně působící gravitační síly. Osmotický tlak je tlak, který způsobuje přirozený jev zvaný osmóza, pronikání rozpouštědla přes polopropustnou membránu do roztoku, ve kterém je vyšší koncentrace rozpuštěných molekul nebo iontů.
Nový!!: Paryby a Osmotický tlak · Vidět víc »
Ostrouni
Ostrouni (Squaliformes) jsou velký řád žraloků, který zahrnuje jedny z nejmenších i největších druhů žraloků vůbec.
Nový!!: Paryby a Ostrouni · Vidět víc »
Ostrounovití
Ostrounovití (Squalidae) je široce rozšířená čeleď žraloků z řádu ostrouni (Squaliformes).
Nový!!: Paryby a Ostrounovití · Vidět víc »
Oxynotidae
Oxynotidae je menší čeleď hlubinných žraloků z řádu ostrouni (Squaliformes), pro které je typický vysoký hřbet a silný boční kýl mezi prsními a pánevními ploutvemi, který dává tělu v řezu trojúhelníkový tvar.
Nový!!: Paryby a Oxynotidae · Vidět víc »
Paleontologie
Lebka dravého dinosaura druhu ''Tyrannosaurus rex'' Paleontologie (řecky: παλαιός palaios stáří) je věda o životě v minulých geologických obdobích.
Nový!!: Paryby a Paleontologie · Vidět víc »
Paprskoploutví
Paprskoploutví (Actinopterygii) je největší třída obratlovců zahrnující „typické“ nebo „pravé“ ryby.
Nový!!: Paryby a Paprskoploutví · Vidět víc »
Parafyletismus
Znázornění parafyletismu Parafyletismus je takový stav člověkem definované skupiny organismů – taxonu, který zahrnuje společného předka, ale nezahrnuje všechny potomky skupiny (taxonu).
Nový!!: Paryby a Parafyletismus · Vidět víc »
Parejnoci
Parejnoci (Torpediniformes) je podřád patřící do třídy paryby a řádu rejnoci.
Nový!!: Paryby a Parejnoci · Vidět víc »
Parejnok elektrický
Parejnok elektrický (Torpedo marmorata) je jedním z elektrických parejnoků žijících ve vodách v blízkosti Evropy.
Nový!!: Paryby a Parejnok elektrický · Vidět víc »
Parejnokovití
Parejnokovití (Torpedinidae) je čeleď rejnoků z řádu parejnoci (Torpediniformes), jejíž zástupci obývají relativně mělké vody tropického, subtropického a mírného pásu Indického, Tichého a Atlantského oceánu včetně Středozemního moře.
Nový!!: Paryby a Parejnokovití · Vidět víc »
Páteř
Lidská páteř – boční pohled; barevně jsou rozlišeny jednotlivé části páteře: hnědě krční, fialově hrudní, žlutě bederní, zeleně křížová, vínově kostrční Páteř (columna vertebralis) je součást kostry obratlovců.
Nový!!: Paryby a Páteř · Vidět víc »
Písečníkovití (žraloci)
Písečníkovití (Odontaspididae) jsou malá čeleď žraloků z řádu obrounů, kteří obývají moře mírného až tropického pásu všech oceánů.
Nový!!: Paryby a Písečníkovití (žraloci) · Vidět víc »
Příčnoústí
Příčnoústí (Elasmobranchii) je podtřída paryb, do které patří žraloci (Selachimorpha) a rejnoci (Batoidea).
Nový!!: Paryby a Příčnoústí · Vidět víc »
Pelagiál
Typy pelagiálu Pelagiál (jiné názvy: pelagická oblast, pelagická zóna, pelagické pásmo; z řec. Πέλαγος - Pelagos.
Nový!!: Paryby a Pelagiál · Vidět víc »
Pentanchidae
Pentanchidae je čeleď žraloků z řádu žralouni (Carcharhiniformes).
Nový!!: Paryby a Pentanchidae · Vidět víc »
Perm
Perm je závěrečnou geologickou periodou prvohor (paleozoikum) a je součástí eónu fanerozoika.
Nový!!: Paryby a Perm · Vidět víc »
Pilonosi
Pilonosi (Pristiophoriformes) jsou řád žraloků, pro něž je typické protáhlé útlé tělo s dlouhým štíhlým zploštělým rypcem lemovaným ostrými, střídavě malými a velkými zuby.
Nový!!: Paryby a Pilonosi · Vidět víc »
Pilonosovití
#PŘESMĚRUJ Pilonosi.
Nový!!: Paryby a Pilonosovití · Vidět víc »
Placenta
Placenta (z latiny, česky též plodové nebo mateřské lůžko) je dočasný orgán, který vzniká v děloze březí samice placentálních savců.
Nový!!: Paryby a Placenta · Vidět víc »
Plankton
Zástupci planktonu Plankton je soubor mikroskopických organismů pasivně se vznášejících v prostředí.
Nový!!: Paryby a Plankton · Vidět víc »
Plíce
bronchů v plicích člověka Plíce (lat. pulmo), též pneumo z řec. πνεύμω - dech, je párový orgán, který umožňuje výměnu plynů mezi krví a vzduchem.
Nový!!: Paryby a Plíce · Vidět víc »
Ploutev
300x300pixelů Ploutve jsou orgány vodních obratlovců, zejména paryb a ryb (sekundárně také některých vodních plazů a savců), jejichž primární funkcí je zajišťovat pohyb, stabilitu a manévrování ve vodě.
Nový!!: Paryby a Ploutev · Vidět víc »
Plynový měchýř
Plynový měchýř plotice obecné Plynový měchýř (někdy též plovací měchýř) je hydrostatický orgán kostnatých ryb a umožňuje rybám se volně vznášet v různých hloubkách.
Nový!!: Paryby a Plynový měchýř · Vidět víc »
Pohlavní dimorfismus
bažantů obecných; vpravo větší a barevnější samec s dlouhým ocasemlva pustinného Pohlavní dimorfismus, pohlavní dvojtvárnost či sexuální dimorfismus je výraz, který se používá u živočichů a označuje, že samice vypadá jinak než samec.
Nový!!: Paryby a Pohlavní dimorfismus · Vidět víc »
Pokožka (živočichové)
Vrstvy epidermis živočichů Pokožka (epidermis) je nejsvrchnější vrstva kůže.
Nový!!: Paryby a Pokožka (živočichové) · Vidět víc »
Polorejnoci
Polorejnoci (Squatiniformes) jsou monotypický řád paryb zahrnující monotypickou čeleď polorejnokovití (Squatinidae) a jediným rodem polorejnok (Squatina).
Nový!!: Paryby a Polorejnoci · Vidět víc »
Polorejnok kalifornský
Polorejnok kalifornský (Squatina californica) je paryba z čeledi polorejnokovití.
Nový!!: Paryby a Polorejnok kalifornský · Vidět víc »
Polorejnokovití
#PŘESMĚRUJ Polorejnoci.
Nový!!: Paryby a Polorejnokovití · Vidět víc »
Postranní čára
žraloka; umístění Postranní čára je mechanorecepční smyslový orgán vodních obratlovců (včetně larev obojživelníků).
Nový!!: Paryby a Postranní čára · Vidět víc »
Predátor
Lev pustinný – jeden z nejznámějších zástupců afrických predátorů Predátor může být definován dvěma mírně odlišnými způsoby.
Nový!!: Paryby a Predátor · Vidět víc »
Pruhounovití (žraloci)
Pruhounovití (Proscylliidae) je nepočetná čeleď žraloků z řádu žralounů (Carcharhiniformes).
Nový!!: Paryby a Pruhounovití (žraloci) · Vidět víc »
Ptáci
Ptáci (Aves) jsou třída teplokrevných obratlovců, pro kterou je charakteristická přítomnost peří, bezzubého zobáku, snášení skořápkových vajec, vysoká rychlost metabolismu, čtyřdílné srdce a pevná lehká kostra s častými srůsty kostí.
Nový!!: Paryby a Ptáci · Vidět víc »
Různozubci
Různozubci (Heterodontiformes) jsou monotypický řád žraloků, který zahrnuje jedinou čeleď různozubcovití (Heterodontidae) s rodem různozubec (Heterodontus). Jsou relativně malí, měří 50–150 cm. Postrádají oční blánu. Mají dvě hřbetní ploutve, každá s jedním trnem. Hřbetní a řitní ploutev obsahuje chrupavku. Jsou vejcoživorodí, samice produkuje vajíčka ve šroubovité schránce. Vyskytují se v tropických a subtropických vodách Tichého a Indického oceánu.
Nový!!: Paryby a Různozubci · Vidět víc »
Recentní taxon
Recentní taxon je jakákoli skupina organismů, která disponuje v daném geologickém čase živými zástupci.
Nový!!: Paryby a Recentní taxon · Vidět víc »
Receptor
alt.
Nový!!: Paryby a Receptor · Vidět víc »
Rejnoci
Rejnoci (Batoidea) jsou nadřád příčnoústých paryb, zahrnující přes 660 druhů zařazených ve 13 čeledích.
Nový!!: Paryby a Rejnoci · Vidět víc »
Ryby
Ryby (Osteichthyes), česky též kostnaté ryby, je parafyletická skupina primárně vodních obratlovců vyznačujících se osifikovanou kostrou (v některých případech je však kostra druhotně chrupavčitá) a skřelemi kryjícími žábry.
Nový!!: Paryby a Ryby · Vidět víc »
Savci
Savci (Mammalia), dříve ssavci, jsou třída obratlovců, která se v současné době vyskytuje téměř po celém světě.
Nový!!: Paryby a Savci · Vidět víc »
Sítnice
Sítnice (lat. retina) je vnitřní tenká vrstva oka obratlovců.
Nový!!: Paryby a Sítnice · Vidět víc »
Silur
Silur je prvohorní útvar v nadloží ordoviku a v podloží devonu.
Nový!!: Paryby a Silur · Vidět víc »
Skřele
Skřele (jednotlivé kosti znázorněny barevně) Skřele je párový plochý orgán ryb nacházející se na předělu mezi hlavou a tělem, který chrání žábry před vnějším poškozením.
Nový!!: Paryby a Skřele · Vidět víc »
Sklovina
Stolička; enamel je sklovina Sklovina (latinsky: enamelum, email) je tvrdá (stupeň 5 podle Mohsovy stupnice tvrdosti) vnější vrstva korunky zubů.
Nový!!: Paryby a Sklovina · Vidět víc »
Slepounovití
Slepounovití (Brachaeluridae) je čeleď žraloků z řádu malotlamci, která má pouze dva zástupce, kteří jsou oba endemičtí k Austrálii.
Nový!!: Paryby a Slepounovití · Vidět víc »
Slinivka břišní
Pankreas in situ Slinivka břišní čili pankreas (z lat. pancreas) je laločnatá žláza s vnější i vnitřní sekrecí řadící se mezi orgány trávicí soustavy.
Nový!!: Paryby a Slinivka břišní · Vidět víc »
Sodík
Sodík (chemická značka Na, natrium) je nejběžnějším prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořských vodách i živých organismech.
Nový!!: Paryby a Sodík · Vidět víc »
Současnost
Současnost ve smyslu přítomnost označuje ne zcela přesně ohraničený časový okamžik mezi minulostí a budoucností.
Nový!!: Paryby a Současnost · Vidět víc »
Soustava žláz s vnější sekrecí
Mléčná žláza, příklad exokrinní žlázy Soustava žláz s vnější sekrecí je orgánová soustava, která sdružuje všechny exokrinní žlázy, tedy žlázy, jejichž produkt je vylučován na povrch přímo nebo prostřednictvím vývodu.
Nový!!: Paryby a Soustava žláz s vnější sekrecí · Vidět víc »
Soustava žláz s vnitřní sekrecí
Základní endokrinní žlázy v těle ženy a muže. Soustava žláz s vnitřní sekrecí nebo endokrinní systém (endokrinní.
Nový!!: Paryby a Soustava žláz s vnitřní sekrecí · Vidět víc »
Spánková kost
Spánková kost (os temporale) je párová kost složitého tvaru.
Nový!!: Paryby a Spánková kost · Vidět víc »
Spermie
Schéma mužské spermie Spermie je samčí pohlavní buňka (samčí gameta).
Nový!!: Paryby a Spermie · Vidět víc »
Spirakulum
trnuchy modroskvrnné Spirakulum je žaberní štěrbina mezi čelistním a jazylkovým obloukem, jenž se vyskytuje u paryb a má dýchací funkci.
Nový!!: Paryby a Spirakulum · Vidět víc »
Srdce
Pohled na uložení srdce člověka v mediastinu, pravá a levá plíce je odtažena do stran. Srdce (lat. cor nebo cardia – z řec. καρδία, kardia) je dutý svalový orgán živočichů s oběhovým systémem (včetně všech obratlovců), uložený v hrudníku, který svými pravidelnými stahy zajišťuje oběh hemolymfy nebo krve tělem, a tím i přenos dýchacích plynů, živin, odpadních látek a další funkce.
Nový!!: Paryby a Srdce · Vidět víc »
Střední mozek
Topografie zadní strany mozkového kmene a thalamu. '''Oddíl B - střední mozek'''. Střední mozek (mesencephalon) je oddíl centrální nervové soustavy, který umožňuje zprostředkování důležitých reflexů a procházejí jím dráhy, které vedou signály z páteřní míchy do mozečku a mozkové kůry, a také vzruchy opačným směrem z mozkové kůry a bazálních ganglií do mozečku, prodloužené a páteřní míchy.
Nový!!: Paryby a Střední mozek · Vidět víc »
Střevo
náhled Střevo (intestinum, enteron) je nejdelší úsek trávicí trubice.
Nový!!: Paryby a Střevo · Vidět víc »
Stethacanthus
Stethacanthus byl stářím devonský až karbonský žralok (žil asi před 360 miliony let) v Evropě a Severní Americe.
Nový!!: Paryby a Stethacanthus · Vidět víc »
Struna hřbetní
bezlebečných živočichů, kteří mají strunu hřbetní po celý život; na tomto schématu je pod číslem (2), hnědě Průřez lidským embryem, notochord je černé kolečko pod modře vyznačenou nervovou trubicí Struna hřbetní (chorda dorsalis, též notochord) je společný znak strunatců.
Nový!!: Paryby a Struna hřbetní · Vidět víc »
Strunatci
Strunatci (Chordata) jsou kmen druhoústých živočichů, který zahrnuje obratlovce a několik blízce příbuzných skupin bezobratlých.
Nový!!: Paryby a Strunatci · Vidět víc »
Sval
zad hladké svaloviny Sval, často také svalovina, je orgán, jehož funkcí je umožnění aktivního pohybu živočicha nebo jeho části.
Nový!!: Paryby a Sval · Vidět víc »
Svalové vlákno
Svalové vlákno je základní stavební jednotka příčně pruhovaného (kosterního) svalu.
Nový!!: Paryby a Svalové vlákno · Vidět víc »
Světlošovití
Světlošovití (Somniosidae) jsou čeleď žraloků z řádu ostrounů (Squaliformes).
Nový!!: Paryby a Světlošovití · Vidět víc »
Světlounovití
Světlounovití (Dalatiidae) je čeleď menších, celosvětově rozšířených žraloků z řádu ostrouni (Squaliformes).
Nový!!: Paryby a Světlounovití · Vidět víc »
Symetrie
Symetrie je jeden z ústředních pojmů vědy, zejména pak teoretické fyziky, matematiky a geometrie 20.
Nový!!: Paryby a Symetrie · Vidět víc »
Třída (biologie)
Třída (latinsky classis) je základní taxonomická kategorie hierarchické klasifikace organismů, vyšší než řád a nižší než kmen.
Nový!!: Paryby a Třída (biologie) · Vidět víc »
Tření
Jako tření označujeme vznik tečné síly ve styčné ploše mezi dvěma tělesy.
Nový!!: Paryby a Tření · Vidět víc »
Teleostomi
Teleostomi je velká skupina obratlovců, která zahrnuje ryby a čtyřnožce.
Nový!!: Paryby a Teleostomi · Vidět víc »
Temenní kost
Temenní kost (os parietale) je párová kost, která tvoří střední část klenby lebky člověka.
Nový!!: Paryby a Temenní kost · Vidět víc »
Tenké střevo
Tenké střevo označuje číslo 4 Tenké střevo (intestinum tenue) je část trávicí trubice mezi žaludkem a tlustým střevem, kde dochází ke konečné fázi trávení a ke vstřebávání většiny živin.
Nový!!: Paryby a Tenké střevo · Vidět víc »
Teselace
Terakotové obklady v Marrakéši, střídající prvky pravidelných i nepravidelných teselací Teselace povrchu (z angl. tesellation, mozaikování, parketování) je vyplnění roviny pomocí jednoho nebo více geometrických útvarů, bez překrývání a bez mezer.
Nový!!: Paryby a Teselace · Vidět víc »
Thomas Henry Huxley
Thomas Henry Huxley (4. květen 1825, Londýn, Anglie – 29. červen 1895, Eastbourne, Sussex) byl anglický lékař a biolog, zastánce Darwinovy evoluční teorie.
Nový!!: Paryby a Thomas Henry Huxley · Vidět víc »
Tkáň
epitelovými buňkami Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci.
Nový!!: Paryby a Tkáň · Vidět víc »
Tlak
Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.
Nový!!: Paryby a Tlak · Vidět víc »
Tlusté střevo
Tlusté střevo (intestinum crassum) je konečný úsek trávicí trubice, kde probíhá konečné zahušťování a vyměšování potravy z těla.
Nový!!: Paryby a Tlusté střevo · Vidět víc »
Tonicita
Erytrocyty v různých prostředích Tonicita je míra gradientu efektivního osmotického tlaku dvou roztoků oddělených polopropustnou membránu.
Nový!!: Paryby a Tonicita · Vidět víc »
Torpédo
Torpédo vypuštěné z americké ponorky Torpédo je zbraň určená k ničení hladinových lodí i ponorek.
Nový!!: Paryby a Torpédo · Vidět víc »
Trávicí soustava
Schéma trávicí soustava člověka Trávicí soustava, také trávicí nebo gastrointestinální trakt, je soustava orgánů, které se podílejí na příjmu, zpracování a vylučování potravy.
Nový!!: Paryby a Trávicí soustava · Vidět víc »
Trias
Pískovce s křížovým zvrstvením od Runcorn Hill Trias je geologická perioda druhohorního období.
Nový!!: Paryby a Trias · Vidět víc »
Trimethylaminoxid
V posledních několika letech přitahuje stále větší pozornost odborné veřejnosti sloučenina trimethylaminoxid, zkráceně TMAO.
Nový!!: Paryby a Trimethylaminoxid · Vidět víc »
Trnoploutví
Trnoploutví (Acanthodii) je vymřelá skupina rybovitých obratlovců, kteří se vyvíjeli již v prvohorách (devon až perm).
Nový!!: Paryby a Trnoploutví · Vidět víc »
Trnuchovití
Trnuchovití (Dasyatidae) je čeleď paryb z řádu pravých rejnoků, která je typická tvarem svého těla a pohybem, zdánlivě připomínajícím ptačí let.
Nový!!: Paryby a Trnuchovití · Vidět víc »
Tropický pás
Rozšíření tropického pásu Tropický podnebný pás je oblastí, kde celoročně panuje teplé počasí.
Nový!!: Paryby a Tropický pás · Vidět víc »
Tuky
kyselinami myristovými alfa-linolenovou Tuky jsou estery vyšších karboxylových (mastných) kyselin s trojsytným alkoholem glycerolem.
Nový!!: Paryby a Tuky · Vidět víc »
Tyčinka (oko)
Stavba tyčinky čípek Tyčinka je fotoreceptorická buňka v oční sítnici obratlovců, která obecně umožňuje vnímání kontrastů (černobílé mlhavé vidění při nízkém osvětlení).
Nový!!: Paryby a Tyčinka (oko) · Vidět víc »
Ucho
Levý ušní boltec člověka Ucho (latinsky auris) je sluchový párový orgán obratlovců.
Nový!!: Paryby a Ucho · Vidět víc »
Vaječník
Vaječník (ovarium, oophoron) je samičí pohlavní žláza obratlovců.
Nový!!: Paryby a Vaječník · Vidět víc »
Varle
Varle (testis, množné číslo varlata,: testes) je samčí pohlavní žláza obratlovců, tedy i muže.
Nový!!: Paryby a Varle · Vidět víc »
Vazivo
Vazivo (vazivová tkáň) je druh pojivové tkáně.
Nový!!: Paryby a Vazivo · Vidět víc »
Vír
Vzdušný vír způsobený průletem letadla, zviditelněný barevným kouřem Vír (též vír rychlosti) je rotace tekutiny (kapaliny nebo plynu) buď po spirále nebo v kruhu.
Nový!!: Paryby a Vír · Vidět víc »
Vejce
Podrobný popis vejce v podélném řezu: 1. skořápka 2. vnější papírová blána 3. vnitřní papírová blána 4. poutko 5. vnější řídký bílek 6. hustý bílek 7. žloutková blána 8. výživný žloutek 9. zárodečný terčík (tvořivý žloutek + zárodek) 10. tmavý (žlutý) žloutek 11. světlý žloutek 12. vnitřní řídký bílek 13. poutko 14. vzduchová komůrka 15. kutikula Vejce je vaječná buňka plazů, ptáků a vejcorodých savců.
Nový!!: Paryby a Vejce · Vidět víc »
Vejcoživorodost
Vejcoživorodost, respektive ovoviviparie, je způsob rozmnožování řady skupin živočichů.
Nový!!: Paryby a Vejcoživorodost · Vidět víc »
Vejcovod
Vejcovod (tuba uterina či oviductus,: salpinx /Falloppii/) je úzká, ohebná trubice začínající v děložním rohu a ústící nálevkovitě do břišní dutiny, v blízkosti vaječníku.
Nový!!: Paryby a Vejcovod · Vidět víc »
Veležralokovití
Veležralokovití (Rhincodontidae) je čeleď žraloků z řádu malotlamců, jejíž jediným recentním zástupcem je žralok obrovský (Rhincodon typus).
Nový!!: Paryby a Veležralokovití · Vidět víc »
Velkookatcovití
#PŘESMĚRUJ Velkookovití.
Nový!!: Paryby a Velkookatcovití · Vidět víc »
Velkotlamcovití
Velkotlamcovití neboli velkotlamovití (Megachasmidae) je čeleď žraloků z řádu obrounů, jejíž jediným žijícím zástupcem je žralok velkoústý.
Nový!!: Paryby a Velkotlamcovití · Vidět víc »
Vousatcovití
#PŘESMĚRUJ Vousatec Smithův.
Nový!!: Paryby a Vousatcovití · Vidět víc »
Vouskatcovití
Vouskatcovití (Ginglymostomatidae) je nepočetná čeleď žraloků z řádu malotlamci, jejíž zástupci žijí při dně v tropických a subtropických mělkých pobřežních vodách všech oceánů.
Nový!!: Paryby a Vouskatcovití · Vidět víc »
Vztlak
Mrtvého moře Vztlaková síla (vztlak) je síla, která nadlehčuje těleso v kapalině či plynu.
Nový!!: Paryby a Vztlak · Vidět víc »
Wobegongovití
Wobegongovití (Orectolobidae) je čeleď žraloků z řádu malotlamců.
Nový!!: Paryby a Wobegongovití · Vidět víc »
Zrak
Lidské oko Zrak je smysl, který umožňuje živočichům vnímat světlo, různé barvy, tvary.
Nový!!: Paryby a Zrak · Vidět víc »
Zub
Lidská stolička Zub prasete Zub (lat. dens, řec. odus) je tvrdý útvar v dutině ústní většiny obratlovců.
Nový!!: Paryby a Zub · Vidět víc »
Zubovina
Zubovina Zubovina (taktéž dentin) je žlutobílá hmota podobající se kosti.
Nový!!: Paryby a Zubovina · Vidět víc »
Zvuk
Fonograf – předchůdce gramofonu Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem.
Nový!!: Paryby a Zvuk · Vidět víc »
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Paryby a 1880 · Vidět víc »
2010–2019
Roky 2010–2019 jsou souhrnně zvané 10.
Nový!!: Paryby a 2010–2019 · Vidět víc »
2022
Rok 2022 (MMXXII) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna a skončil v sobotu 31. prosince.
Nový!!: Paryby a 2022 · Vidět víc »
21. století
21.
Nový!!: Paryby a 21. století · Vidět víc »
