Rychlejší přístup než prohlížeči!
14 vztahy: Berlín, Handbuch des Schachspiels, Hra dvou jezdců v obraně, Ludwig Erdmann Bledow, Ludwigslust, Německo, Plejády (šachy), Tassilo von Heydebrand und der Lasa, 16. září, 1815, 1839, 1840, 1843, 21. září.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Paul Rudolf von Bilguer a Berlín · Vidět víc »
Handbuch des Schachspiels
Handbuch des Schachspiels (často jednoduše jen Handbuch, česky Příručka hry šachové) je německá šachová kniha prvně vydaná roku 1843 baronem Tassilem von Heydebrandem und der Lasou.
Nový!!: Paul Rudolf von Bilguer a Handbuch des Schachspiels · Vidět víc »
Hra dvou jezdců v obraně
Hra dvou jezdců v obraně, ojediněle též nazývána Pruská hra (ECO označení C55 - C59) je šachové zahájení spadající do skupiny otevřených her, charakterizované tahy 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Jf6.
Nový!!: Paul Rudolf von Bilguer a Hra dvou jezdců v obraně · Vidět víc »
Ludwig Erdmann Bledow
Ludwig Erdmann Bledow (27. července 1795, Berlín – 6. srpna 1846, tamtéž) byl německý šachový mistr první poloviny 19. století, žák šachového skladatele Julia Mendheima (1788 – 1836), kolem roku 1840 nejsilnější berlínský hráč.
Nový!!: Paul Rudolf von Bilguer a Ludwig Erdmann Bledow · Vidět víc »
Ludwigslust
Ludwigslust je město v okrese Ludwigslust-Parchim v Meklenbursku-Předním Pomořansku.
Nový!!: Paul Rudolf von Bilguer a Ludwigslust · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Paul Rudolf von Bilguer a Německo · Vidět víc »
Plejády (šachy)
Ludwig Bledow Paul Rudolf von Bilguer Plejády nebo také Berlínské Plejády bylo jméno skupiny sedmi berlínských šachových mistrů, kteří se od roku 1837 scházeli dvakrát týdně v Berlínské šachové společnosti (Berliner Schachgesellschaft) k šachovým analýzám.
Nový!!: Paul Rudolf von Bilguer a Plejády (šachy) · Vidět víc »
Tassilo von Heydebrand und der Lasa
Baron Tassilo von Heydebrand und der Lasa (17. října 1818, Berlín – 27. července 1899, Storchnest poblíž Lešna, Poznaňsko, dnes Osieczna) byl německý diplomat, šachový mistr, šachový teoretik a historik šachu.
Nový!!: Paul Rudolf von Bilguer a Tassilo von Heydebrand und der Lasa · Vidět víc »
16. září
16.
Nový!!: Paul Rudolf von Bilguer a 16. září · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Paul Rudolf von Bilguer a 1815 · Vidět víc »
1839
1839 (MDCCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Paul Rudolf von Bilguer a 1839 · Vidět víc »
1840
1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Paul Rudolf von Bilguer a 1840 · Vidět víc »
1843
1843 (MDCCCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Paul Rudolf von Bilguer a 1843 · Vidět víc »
21. září
21.
