Rychlejší přístup než prohlížeči!
41 vztahy: Berlín, Car, Daugava, Dmitrij Bogrov, Exil, Generál, Generálporučík, Granátník, Kyjev, Leo Birinski, Mikuláš II. Alexandrovič, Minsk, Ochranka, Pjotr Stolypin, Pohádka o caru Saltánovi, Politik, První světová válka, Ruština, Rudý teror, Ruská revoluce (1905), Rusko, Strana socialistů-revolucionářů, The Holy Devil (Rasputin), Vologda, Záchod, 1. září, 1860, 1879, 1888, 1890, 1891, 1899, 1905, 1906, 1907, 1909, 1911, 1917, 1918, 1923, 5. září.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Pavel Kurlov a Berlín · Vidět víc »
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Nový!!: Pavel Kurlov a Car · Vidět víc »
Daugava
Daugava, také zvaná Západní Dvina, je řeka pramenící ve Valdajské vrchovině v Rusku (Tverská, Smolenská oblast).
Nový!!: Pavel Kurlov a Daugava · Vidět víc »
Dmitrij Bogrov
Dmitrij Grigorijevič Bogrov (rusky Дмитрий Григориевич Богров, původním jménem Mordechaj Gerškovič Bogrov, Kyjev, Ukrajina – tamtéž) byl student práv, člen strany socialistů-revolucionářů, agent Ochranky a vrah ruského ministerského předsedy Pjotra Stolypina.
Nový!!: Pavel Kurlov a Dmitrij Bogrov · Vidět víc »
Exil
Svatá Helena (autor François Joseph Sandmann) Exil (z latinského exilium – vyhnanství a exul – vypovězený) znamenal původně trest vypovězení, dnes znamená stav člověka nebo skupiny běženců, lidí, kteří museli opustit svou vlast v důsledku vypovězení, vyhnání, odsunu, deportace, ztráty občanství, hrozby osobního nebezpečí, a to zejména z důvodů politického, národnostního, rasového či náboženského pronásledování.
Nový!!: Pavel Kurlov a Exil · Vidět víc »
Generál
Generál je vojenská hodnost, která je v mnoha státech v hierarchii armády hodností nejvyšší.
Nový!!: Pavel Kurlov a Generál · Vidět víc »
Generálporučík
''Generálporučík'' Pavel Štefka Hodnostní označení '''generálporučíka''' (OF-8) Armády ČR Generálporučík je vojenská hodnost používaná v mnoha státech.
Nový!!: Pavel Kurlov a Generálporučík · Vidět víc »
Granátník
Granátník a střelec habsburské armády z první poloviny 18. století Francouzští jízdní granátníci Ludvíka XV. Granátník (též grenadýr) byl původně pěšák, který byl určen k házení ručních granátů na nepřítele.
Nový!!: Pavel Kurlov a Granátník · Vidět víc »
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Nový!!: Pavel Kurlov a Kyjev · Vidět víc »
Leo Birinski
Leo Birinski (patrně 8. června 1884 Lisjanka, Ukrajina, Ruské impérium – 23. října 1951 Bronx, New York City, USA) byl dramatik, filmový scenárista a režisér židovského původu.
Nový!!: Pavel Kurlov a Leo Birinski · Vidět víc »
Mikuláš II. Alexandrovič
Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.
Nový!!: Pavel Kurlov a Mikuláš II. Alexandrovič · Vidět víc »
Minsk
Minsk (bělorusky:; ukrajinsky: Мінськ; rusky:; polsky) je hlavní a největší město Běloruska.
Nový!!: Pavel Kurlov a Minsk · Vidět víc »
Ochranka
Petrohradská Ochranka z roku 1905 Oddělení pro ochranu pořádku a veřejné bezpečnosti (rusky Отделение по охранению общественной безопасности и порядка), jinak nazýváno Ochranka (Охранкa), byla obávaná tajná politická policie ruského Impéria.
Nový!!: Pavel Kurlov a Ochranka · Vidět víc »
Pjotr Stolypin
Pjotr Arkaďjevič Stolypin (14. dubna 1862 Drážďany, Sasko – 18. září 1911 Kyjev, Ruské impérium) byl ruský předrevoluční politik a ministerský předseda Ruska v letech 1906 až 1911.
Nový!!: Pavel Kurlov a Pjotr Stolypin · Vidět víc »
Pohádka o caru Saltánovi
Ivana Bilibina Pohádka o caru Saltánovi, o jeho synu, slavném a mohutném bohatýru Vítu Saltánoviči a o čarokrásné carevně Labuti (1831, Сказка о царе Салтане, о сыне его славном и могучем богатыре князе Гвидоне Салтановиче и о прекрасной царевне Лебеди) je veršovaná pohádka ruského romantického básníka, prozaika a dramatika Alexandra Sergejeviče Puškina (1799–1837).
Nový!!: Pavel Kurlov a Pohádka o caru Saltánovi · Vidět víc »
Politik
První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.
Nový!!: Pavel Kurlov a Politik · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Pavel Kurlov a První světová válka · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Pavel Kurlov a Ruština · Vidět víc »
Rudý teror
Stráž u hrobu Mojseje Solomonoviče Urického, Petrohrad (fotografie z 2. září 1918). Překlad nápisu na transparentu: „Smrt buržoazii a jejím pomahačům. Ať žije Rudý teror.“ Rudý teror byla v sovětském Rusku kampaň masového uvězňování a poprav vedená vládou bolševiků.
Nový!!: Pavel Kurlov a Rudý teror · Vidět víc »
Ruská revoluce (1905)
Jízdní oddíly před Zimním palácem, leden 1905 Ruská revoluce roku 1905 (Революция 1905—1907 годов в России/Revoljucija 1905-1907 godov v Rossii) byla řada revolučních nepokojů, které proběhly v letech 1905 až 1907 v Ruském impériu.
Nový!!: Pavel Kurlov a Ruská revoluce (1905) · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Pavel Kurlov a Rusko · Vidět víc »
Strana socialistů-revolucionářů
Volební plakát strany eserů z roku 1917 Strana socialistů revolucionářů (rusky: Партия социалистов-революционеров, zkráceně: eseři) byla předrevoluční politická strana v Rusku existující v letech 1901 až 1918.
Nový!!: Pavel Kurlov a Strana socialistů-revolucionářů · Vidět víc »
The Holy Devil (Rasputin)
The Holy Devil (Rasputin) je divadelní hra, kterou napsal dramatik a scenárista Leo Birinski.
Nový!!: Pavel Kurlov a The Holy Devil (Rasputin) · Vidět víc »
Vologda
Vologda (rusky Вологда) je historické město v severozápadním Rusku, zhruba 500 km severně od Moskvy.
Nový!!: Pavel Kurlov a Vologda · Vidět víc »
Záchod
Záchod či toaleta je hygienické zařízení, které zachycuje lidskou moč a výkaly a někdy také toaletní papír, obvykle za účelem jejich likvidace.
Nový!!: Pavel Kurlov a Záchod · Vidět víc »
1. září
1.
Nový!!: Pavel Kurlov a 1. září · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pavel Kurlov a 1860 · Vidět víc »
1879
1879 (MDCCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pavel Kurlov a 1879 · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pavel Kurlov a 1888 · Vidět víc »
1890
1890 (MDCCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pavel Kurlov a 1890 · Vidět víc »
1891
1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pavel Kurlov a 1891 · Vidět víc »
1899
1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pavel Kurlov a 1899 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pavel Kurlov a 1905 · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pavel Kurlov a 1906 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pavel Kurlov a 1907 · Vidět víc »
1909
1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pavel Kurlov a 1909 · Vidět víc »
1911
1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pavel Kurlov a 1911 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pavel Kurlov a 1917 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pavel Kurlov a 1918 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pavel Kurlov a 1923 · Vidět víc »
5. září
5.
Nový!!: Pavel Kurlov a 5. září · Vidět víc »
