19 vztahy: Afrika, Gen, Indický oceán, Kostnatí, Lessepsovská migrace, Obratlovci, Paprskoploutví, Perský záliv, Perutýn, Perutýn ohnivý, Ploutev, Ropušnicotvární, Ropušnicovití, Rudé moře, Ryby, Speciace, Středozemní moře, Strunatci, Sumatra.
Afrika
Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Afrika · Vidět víc »
Gen
Kombinace rodičovských genů může způsobit, že koťata z téhož vrhu mají odlišné vlastnosti. Gen (z řeckého γόνος, gonos – potomstvo nebo generace) je základní jednotkou dědičnosti.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Gen · Vidět víc »
Indický oceán
Indický oceán je třetí největší oceán na Zemi.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Indický oceán · Vidět víc »
Kostnatí
Kostnatí (Teleostei) jsou největší nadřád a korunová skupina paprskoploutvých ryb (Actinopterygii).
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Kostnatí · Vidět víc »
Lessepsovská migrace
Lessepsovská migrace je označení pro rozšiřování mořských organismů mezi Středozemním mořem a Rudým mořem přes Suezský průplav dostavěný Ferdinandem de Lessepsem v roce 1869.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Lessepsovská migrace · Vidět víc »
Obratlovci
Obratlovci (Vertebrata, alternativně též Craniata, „lebečnatí“) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo později kostěné kostry přítomné alespoň ve formě lebky a obratlů.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Obratlovci · Vidět víc »
Paprskoploutví
Paprskoploutví (Actinopterygii) je největší třída obratlovců zahrnující „typické“ nebo „pravé“ ryby.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Paprskoploutví · Vidět víc »
Perský záliv
Perský záliv je záliv Indického oceánu a představuje pokračování Ománského zálivu, se kterým je spojen Hormuzským průlivem.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Perský záliv · Vidět víc »
Perutýn
Perutýn (Pterois) je rod ryb z čeledi ropušnicovitých.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Perutýn · Vidět víc »
Perutýn ohnivý
Perutýn ohnivý (Pterois volitans) je jedovatá dravá ryba z čeledi ropušnicovitých (Scorpaenidae) žijící v Indickém, Tichém a nejnověji i v Atlantském oceánu, a to převážně v mělkých vodách a na korálových útesech.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Perutýn ohnivý · Vidět víc »
Ploutev
300x300pixelů Ploutve jsou orgány vodních obratlovců, zejména paryb a ryb (sekundárně také některých vodních plazů a savců), jejichž primární funkcí je zajišťovat pohyb, stabilitu a manévrování ve vodě.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Ploutev · Vidět víc »
Ropušnicotvární
Ropušnicotvární též ropušnicotvaří (Scorpaeniformes) je řád paprskoploutvých ryb obývajících převážně moře, ale v menší míře i sladké vody.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Ropušnicotvární · Vidět víc »
Ropušnicovití
Ropušnicovití (Scorpaenidae) tvoří čeleď převážně mořských ryb zahrnují mnohé světově nejjedovatější druhy.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Ropušnicovití · Vidět víc »
Rudé moře
Rudé moře je vnitřní moře Indického oceánu mezi Arabským poloostrovem a Afrikou.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Rudé moře · Vidět víc »
Ryby
Ryby (Osteichthyes), česky též kostnaté ryby, je parafyletická skupina primárně vodních obratlovců vyznačujících se osifikovanou kostrou (v některých případech je však kostra druhotně chrupavčitá) a skřelemi kryjícími žábry.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Ryby · Vidět víc »
Speciace
schéma jednotlivých typů speciace kladistických stromů Speciace je evoluční proces vzniku nových biologických druhů (latinsky species).
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Speciace · Vidět víc »
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Středozemní moře · Vidět víc »
Strunatci
Strunatci (Chordata) jsou kmen druhoústých živočichů, který zahrnuje obratlovce a několik blízce příbuzných skupin bezobratlých.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Strunatci · Vidět víc »
Sumatra
Sumatra je s rozlohou 443 066 km² šestým největším ostrovem světa.
Nový!!: Perutýn žoldnéř a Sumatra · Vidět víc »