28 vztahy: Aschaffenburg, Český rozhlas, Bavorština, Bavorské království, Bavorsko, Berlín, Dachau, Drama, Erlangen, Hermann Hesse, Hugo Siebenschein, Itálie, Mnichov, Novinář, Oberammergau, Paříž, Poezie, Satira, Spisovatel, Traunstein (město), Výmarská republika, 1867, 1894, 1897, 1908, 1921, 21. leden, 26. srpen.
Aschaffenburg
Aschaffenburg je město v německé spolkové zemi Bavorsko, na soutoku řek Mohan a Aschaff.
Nový!!: Ludwig Thoma a Aschaffenburg · Vidět víc »
Český rozhlas
Český rozhlas (ČRo) je veřejnoprávní instituce provozující celoplošné rozhlasové vysílání na území Česka.
Nový!!: Ludwig Thoma a Český rozhlas · Vidět víc »
Bavorština
Bavorština (bavorsky Boarisch, německy Bairisch, anglicky Bavarian) je skupinou německých dialektů a dialektem jižního způsobu staré horní němčiny.
Nový!!: Ludwig Thoma a Bavorština · Vidět víc »
Bavorské království
Bavorské království je historická země na území dnešního Německa.
Nový!!: Ludwig Thoma a Bavorské království · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Ludwig Thoma a Bavorsko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Ludwig Thoma a Berlín · Vidět víc »
Dachau
Dachau je německé velké okresní město a zároveň okresní město, náležící Bavorsku, které leží asi 20 km severně od Mnichova.
Nový!!: Ludwig Thoma a Dachau · Vidět víc »
Drama
Antické divadlo na ostrově Kós Drama (z řeckého δραν – dělání, čin) patří spolu s lyrikou a epikou mezi základní literární druhy a žánry.
Nový!!: Ludwig Thoma a Drama · Vidět víc »
Erlangen
Erlangen (česky Erlanky) je samostatné okresní město v bavorském vládním obvodu Střední Franky.
Nový!!: Ludwig Thoma a Erlangen · Vidět víc »
Hermann Hesse
Hermann Hesse v roce 1927 Hermann Hesse před rokem 1931 Hermann Hesse (2. července 1877 Calw, Švábsko, Německo – 9. srpna 1962 Montagnola, Švýcarsko) byl německo-švýcarský prozaik, básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1946.
Nový!!: Ludwig Thoma a Hermann Hesse · Vidět víc »
Hugo Siebenschein
Hugo Siebenschein (pokřtěn jako Rudolf Hugo, 6. dubna 1889 Strážnice farnost při kostele sv. Martina ve Strážnici – 13. prosince 1971 Praha) byl český literární historik, germanista, lexikograf a autor učebnic.
Nový!!: Ludwig Thoma a Hugo Siebenschein · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Ludwig Thoma a Itálie · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Ludwig Thoma a Mnichov · Vidět víc »
Novinář
Televizní reportérka před kamerou Miroslav Sígl na legitimaci Syndikátu novinářů ČR (konec 90. let). Novinář / novinářka či žurnalista / žurnalistka je osoba pracující v žurnalistice.
Nový!!: Ludwig Thoma a Novinář · Vidět víc »
Oberammergau
Oberammergau je obec v zemském okrese Garmisch-Partenkirchen ve spolkové zemi Bavorsko v Německu.
Nový!!: Ludwig Thoma a Oberammergau · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Ludwig Thoma a Paříž · Vidět víc »
Poezie
Rafaelova freska) Poezie (z řeckého poiésis – tvorba) je básnictví.
Nový!!: Ludwig Thoma a Poezie · Vidět víc »
Satira
Satira (z lat. (lanx) satura – všehochuť) je označení pro umělecké, zejména literární dílo, využívající komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů.
Nový!!: Ludwig Thoma a Satira · Vidět víc »
Spisovatel
Antonem Pavlovičem Čechovem vydaný k výročí 150 let od jeho narození Spisovatel či spisovatelka je osoba, která se zabývá tvorbou vlastních literárních textů.
Nový!!: Ludwig Thoma a Spisovatel · Vidět víc »
Traunstein (město)
Traunstein je německé velké okresní město ve spolkové zemi Bavorsko, ve vládním obvodu Horní Bavorsko.
Nový!!: Ludwig Thoma a Traunstein (město) · Vidět víc »
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Nový!!: Ludwig Thoma a Výmarská republika · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ludwig Thoma a 1867 · Vidět víc »
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ludwig Thoma a 1894 · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ludwig Thoma a 1897 · Vidět víc »
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Ludwig Thoma a 1908 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ludwig Thoma a 1921 · Vidět víc »
21. leden
21.
Nový!!: Ludwig Thoma a 21. leden · Vidět víc »
26. srpen
26.
Nový!!: Ludwig Thoma a 26. srpen · Vidět víc »