Rychlejší přístup než prohlížeči!
45 vztahy: Anarchismus, Berlín, Bolševici, Butyrka, Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze, Jekatěrinoslav, Komunistická strana Sovětského svazu, Moskva, Nestor Machno, Oběšení, Paříž, Pavel Dybenko, Revoluce, Rudá armáda, Ruská občanská válka, Ruská revoluce (1905), Ruské impérium, Rusko, Serdar, Sovětský svaz, Střední Asie, Strojní zámečník, Svobodné území, Trest smrti, Turkmenistán, Ukrajina, Velká čistka, 1887, 1905, 1906, 1907, 1909, 1917, 1918, 1921, 1923, 1925, 1926, 1927, 1931, 1933, 1934, 1938, 26. červenec, 9. září.
Anarchismus
Anarchismus je politická ideologie usilující o nastolení anarchie, tedy bezvládí.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Anarchismus · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Berlín · Vidět víc »
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Bolševici · Vidět víc »
Butyrka
#PŘESMĚRUJ Věznice Butyrka.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Butyrka · Vidět víc »
Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze
Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze (– Grigol (Sergo) Ordžonikidze,, znám také pod jménem Sergo Ordžonikidze; 24. října 1886, Ghoreša, Charagauli – 18. února 1937, Moskva) byl gruzínský a sovětský politik, člen sovětského politbyra a blízký Stalinův přítel.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze · Vidět víc »
Jekatěrinoslav
#PŘESMĚRUJ Dnipro Kategorie:Přesměrování z dřívějšího místopisného názvu.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Jekatěrinoslav · Vidět víc »
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Komunistická strana Sovětského svazu · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Pjotr Aršinov a Moskva · Vidět víc »
Nestor Machno
Nestor Ivanovyč Machno (Huljajpole – 25. července 1934 Paříž), také známý jako „baťko Machno“ (otec Machno), byl ukrajinský anarchista, vůdce Revoluční povstalecké ukrajinské armády a jeden z hlavních představitelů svobodného území Machnovščyny, autor teoretických anarchistických statí.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Nestor Machno · Vidět víc »
Oběšení
Pisanellova obrazu, 1436–1438 Oběšení je rozšířený způsob popravy a sebevraždy, výjimečně vraždy a vzácně je důsledkem nehody, v minulosti též náboženské oběti.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Oběšení · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Pjotr Aršinov a Paříž · Vidět víc »
Pavel Dybenko
Pavel Jefimovič Dybenko (Ljudkovo, poblíž Černihiva – 29. července 1938, Moskva) byl sovětský politik a vojenský činitel.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Pavel Dybenko · Vidět víc »
Revoluce
Eugène Delacroix: ''Svoboda vede lid 28. července 1830'' (Červencová revoluce) Revoluce (z lat. revolvere – převracet) je lidové povstání, jehož součástí je mimoprávní akce mas, kterou se usiluje o změnu politického systému, nikoli jen vládnoucí elity.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Revoluce · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Pjotr Aršinov a Rudá armáda · Vidět víc »
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Ruská občanská válka · Vidět víc »
Ruská revoluce (1905)
Jízdní oddíly před Zimním palácem, leden 1905 Ruská revoluce roku 1905 (Революция 1905—1907 годов в России/Revoljucija 1905-1907 godov v Rossii) byla řada revolučních nepokojů, které proběhly v letech 1905 až 1907 v Ruském impériu.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Ruská revoluce (1905) · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Rusko · Vidět víc »
Serdar
Serdar (dříve Kyzyl-Arvat nebo Gyzylarbat) je město v Turkmenistánu, asi 220 km severozápadně od hlavního města Ašchabadu. Roku 1995 zde žilo asi 45.500 lidí, převážně Turkmenů.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Serdar · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Sovětský svaz · Vidět víc »
Střední Asie
sovětské oficiální vymezení (nejužší), obecné současné vymezení a vymezení UNESCO (nejširší) Střední Asie je geograficky nejednoznačně definovaná oblast v Asii.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Střední Asie · Vidět víc »
Strojní zámečník
Strojní zámečník je univerzální řemeslník, který se zabývá ručním i strojním obráběním kovů, zejména v kusové strojírenské výrobě a při opravách.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Strojní zámečník · Vidět víc »
Svobodné území
#PŘESMĚRUJ Machnovščyna.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Svobodné území · Vidět víc »
Trest smrti
uplatňován za některé trestné činy Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest, je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) člověka odsouzeného za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).
Nový!!: Pjotr Aršinov a Trest smrti · Vidět víc »
Turkmenistán
Turkmenistán je turkický stát ve střední Asii.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Turkmenistán · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Ukrajina · Vidět víc »
Velká čistka
Trojky NKVD nad knězem Petrem Zinovievem ke smrti zastřelením z roku 1937 Ivana Kučuhury Velká čistka (rusky, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30.
Nový!!: Pjotr Aršinov a Velká čistka · Vidět víc »
1887
1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 1887 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 1905 · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 1906 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 1907 · Vidět víc »
1909
1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 1909 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 1917 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 1918 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 1921 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 1923 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 1925 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 1926 · Vidět víc »
1927
1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 1927 · Vidět víc »
1931
1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 1931 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 1933 · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 1934 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 1938 · Vidět víc »
26. červenec
26.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 26. červenec · Vidět víc »
9. září
9.
Nový!!: Pjotr Aršinov a 9. září · Vidět víc »
