Rychlejší přístup než prohlížeči!
73 vztahy: Archeologický výzkum, Železniční trať Bělehrad–Bar, Černá Hora, Ćehotina, Balkánské války, Berlínský kongres, Bijelo Polje, Bosňáci, Drina, Elektřina, Elektrárna Pljevlja, Evlija Čelebi, Goražde, Hercegovské povstání, Ibarská magistrála, Ilyrové, Islám, Italové, Jugoslávští partyzáni, Jugoslávská lidová armáda, Nezaměstnanost, Nikšić, Olovo, Osmanská říše, Pohřebiště, Pravoslaví, Prijepolje, První balkánská válka, První pětiletka (Jugoslávie), První světová válka, Rakousko-Uhersko, Sandžak, Sčítání lidu, Sjenica, Slované, Socialistická federativní republika Jugoslávie, Socialistická republika Černá Hora, Srbština, Srbové, Srbská pravoslavná církev, Srbsko, Stará Hercegovina, Starověký Řím, Střelný prach, Svaz komunistů Jugoslávie, Zinek, 1. století, 1200, 14. století, 1430, ..., 15. květen, 15. století, 1569, 16. století, 1664, 1818, 1875, 1901, 1908, 1912, 1913, 1914, 1918, 1935, 1943, 1952, 1982, 20. století, 2005, 2011, 27. říjen, 6. století, 822. Rozbalte index (23 více) »
Archeologický výzkum
Záchranný archeologický výzkum při stavbě druhé etapy Chrudimského obchvatu Archeologický výzkum je ucelený soubor specializovaných vědeckých činností, které zajišťují poznání, získání, uchování a dokumentaci archeologických nálezů jakožto dokladů o činnosti člověka v historii a to včetně interpretace jejich kulturní a památkové hodnoty.
Nový!!: Pljevlja a Archeologický výzkum · Vidět víc »
Železniční trať Bělehrad–Bar
Viadukt Mala Rijeka Vlak nedaleko Virpazaru. Jeden ze železničních tunelů Železniční trať Bělehrad–Bar je významná železniční trať, která spojuje Srbsko a Černou Horu.
Nový!!: Pljevlja a Železniční trať Bělehrad–Bar · Vidět víc »
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Pljevlja a Černá Hora · Vidět víc »
Ćehotina
Ćehotina (v srbské cyrilici Ћехотина) je řeka v severní Černé Hoře a východní Bosně a Hercegovině.
Nový!!: Pljevlja a Ćehotina · Vidět víc »
Balkánské války
Balkánské války je souhrnné označení pro sérii konfliktů, které probíhaly v letech 1912–1913 na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Pljevlja a Balkánské války · Vidět víc »
Berlínský kongres
Šuvalovem. Nalevo Alois Károlyi, ruský kancléř Alexandr Gorčakov a Benjamin Disraeli Berlínský kongres byl mezinárodním setkáním svolaným k vyřešení Velké východní krize z let 1877–1878.
Nový!!: Pljevlja a Berlínský kongres · Vidět víc »
Bijelo Polje
Bijelo Polje (v srbské cyrilici Бијело Поље) je město na severu Černé Hory.
Nový!!: Pljevlja a Bijelo Polje · Vidět víc »
Bosňáci
Bosňáci (bosensky Bošnjaci, Бошњаци) jsou jihoslovanský národ s islámskou tradicí, který obývá především Bosnu a Hercegovinu a území kolokviálně nazývané Sandžak.
Nový!!: Pljevlja a Bosňáci · Vidět víc »
Drina
Drina (v srbské cyrilici), je řeka na východě Bosny a Hercegoviny a západě Srbska.
Nový!!: Pljevlja a Drina · Vidět víc »
Elektřina
Elektřina je definována jako souhrn projevů elektrostatického pole (z nichž mezi prvními byly silové účinky vyvolané třením izolantůPříruční slovník naučný. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. Heslo Elektřina, s. 657: „Elektřina, název pro souhrn jevů a stavů zvaných elektrické. Elektr. stav byl nejprve pozorován podle silových účinků, které lze vyvolat třením látek,… (např. jantar, řec. élektron). … Tělesa nabitá stejnými druhy e. (stejnojmenné, souhlasné náboje) se odpuzují, tělesa nabitá různými druhy e. (nestejnojmenné, nesouhlasné náboje) se přitahují. Původní teorie e. byla fluidová (viz fluidum). Současná teorie e. je elektronová. (…)“ a následná polarizace látek) a elektrodynamických jevů včetně elektromagnetismu.
Nový!!: Pljevlja a Elektřina · Vidět víc »
Elektrárna Pljevlja
Komín a chladicí věž elektrárny Elektrárna Pljevlja (v srbské a černohorské cyrilici Темроелектрана Пљевља) je hlavní černohorská elektrárna.
Nový!!: Pljevlja a Elektrárna Pljevlja · Vidět víc »
Evlija Čelebi
Evlija Čelebi (osmanskou turečtinou Evliya Çelebi اوليا چلبى, či Derviş Mehmed Zilli; 25. března 1611 Istanbul – 1682 Káhira) byl osmanský cestovatel, který ve svých zápiscích (Seyhatname, cestopis) zaznamenal život v řadě zemí v polovině 17. století, a to jak některých částech Osmanské říše, tak i v krajích za jejími hranicemi (např. v Rusku).
Nový!!: Pljevlja a Evlija Čelebi · Vidět víc »
Goražde
Goražde (srbskou cyrilicí Горажде) je město v Bosně a Hercegovině, na břehu řeky Driny.
Nový!!: Pljevlja a Goražde · Vidět víc »
Hercegovské povstání
Zbraně používané vzbouřenci Hercegovské povstání (srbochorvatsky Hercegovački ustanak, nebo také Nevesinjska puška) bylo povstání místního obyvatelstva proti osmanské správě na jihu Bosny a Hercegoviny, v okolí obce Nevesinje v roce 1875.
Nový!!: Pljevlja a Hercegovské povstání · Vidět víc »
Ibarská magistrála
Ibarská magistrála (srbsky Ибарска магистрала/Ibarska magistrala je neformální název pro silnici první třídy č. M22, která spojuje města Bělehrad, Ljig, Gornji Milanovac, Čačak, Kraljevo, a dále pokračuje buď do Užice, nebo údolím řeky Ibar až do Kosova (přesněji do Kosovské Mitrovice. Jedná se o hlavní silniční tah z Bělehradu do západního Srbska. V rámci evropské silniční sítě je součástí silnice č. E-763. Ibarská magistrála je součástí tzv. koridoru 11, která má zajistit spojení srbské metropole Bělehradu s jadranským pobřežím (a Černou Horou). Doplňuje ji Železniční trať Bělehrad - Bar. V dubnu 2012 byla zahájena dlouho odkládaná výstavba dálnice, která by nahradila stávající značně vytíženou silniční komunikaci. Zahájena byla stavba celkem tří úseků (Ljig – Boljkovci, Boljkovci – Takovo, Takovo – Preljina). Financování této stavby bylo zajištěno jak z domácích, tak i zahraničních zdrojů. Ibarská magistrála je známa jako jedna z nejnebezpečnějších silnic, které jsou v Srbsku v provozu. Silnice je také známá díky atentátu na Vuka Draškoviće, ke kterému došlo na silnici v říjnu 1999. Drašković byl tehdy předsedou jedné z opozičních stran v Svazové republice Jugoslávii, v jejím čele stál Slobodan Milošević. V roce 2014 byl provoz na magistrále v souvislosti s rozsáhlými záplavami, které postihly střed Srbska, několikrát přerušen.
Nový!!: Pljevlja a Ibarská magistrála · Vidět víc »
Ilyrové
Ilyrové byla skupina indoevropských národů, které ve starověku obývaly západ Balkánského poloostrova.
Nový!!: Pljevlja a Ilyrové · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Pljevlja a Islám · Vidět víc »
Italové
Italové (staročesky Vlachové) jsou převážně románský a italický národ, žijící především v Itálii.
Nový!!: Pljevlja a Italové · Vidět víc »
Jugoslávští partyzáni
Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla.
Nový!!: Pljevlja a Jugoslávští partyzáni · Vidět víc »
Jugoslávská lidová armáda
Jugoslávská lidová armáda (a Југословенска народна армијa, Jugoslavenska narodna armija, Jugoslovanska ljudska armada) byla hlavní ozbrojenou složkou Federativní lidové republiky Jugoslávie v letech 1945 až 1963 a Socialistické federativní republiky Jugoslávie v letech 1963 až 1992.
Nový!!: Pljevlja a Jugoslávská lidová armáda · Vidět víc »
Nezaměstnanost
Evropském jednotném trhu (aktualizováno červenec 2018) Nezaměstnanost je stav, kdy dochází k nerovnováze na trhu práce, nabídka práce, kterou lidé nabízí, je vyšší než poptávka firem po zaměstnancích.
Nový!!: Pljevlja a Nezaměstnanost · Vidět víc »
Nikšić
Nikšić je s téměř 60 000 obyvateli druhé největší město Černé Hory, v západní části země pod vrcholem Trebjesa.
Nový!!: Pljevlja a Nikšić · Vidět víc »
Olovo
Olovo (chemická značka Pb, plumbum) je těžký toxický kov, který je znám lidstvu již od starověku.
Nový!!: Pljevlja a Olovo · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Pljevlja a Osmanská říše · Vidět víc »
Pohřebiště
Alemanských hrobů, Sasbach (Ortenau) Výzkum pohřebiště – dvojitý hrob Pohřebiště je pojem širokého významu.
Nový!!: Pljevlja a Pohřebiště · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Pljevlja a Pravoslaví · Vidět víc »
Prijepolje
Prijepolje (v srbské cyrilici Пријепоље) je město v jihozápadní části Srbska.
Nový!!: Pljevlja a Prijepolje · Vidět víc »
První balkánská válka
První balkánská válka (říjen 1912 – květen 1913) byla jednou z balkánských válek, která vypukla 8. října 1912.
Nový!!: Pljevlja a První balkánská válka · Vidět víc »
První pětiletka (Jugoslávie)
První pětiletka v Jugoslávii (srbochorvatsky петолетка/petoljetka) probíhala v letech 1947-1952.
Nový!!: Pljevlja a První pětiletka (Jugoslávie) · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Pljevlja a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Pljevlja a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Sandžak
Oblast Sandžaku Sandžak (v srbské cyrilici Санџак) je geografické a historické území na Balkáně v současnosti rozdělené mezi Srbsko a Černou Horu.
Nový!!: Pljevlja a Sandžak · Vidět víc »
Sčítání lidu
Sčítání lidu (také populační census nebo soupis obyvatelstva) je proces získávání údajů o jednotlivých příslušnících obyvatelstva.
Nový!!: Pljevlja a Sčítání lidu · Vidět víc »
Sjenica
Sjenica (v srbské cyrilici Сјеница) je město v centrálním Srbsku poblíž hranice s Černou Horou.
Nový!!: Pljevlja a Sjenica · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Pljevlja a Slované · Vidět víc »
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Pljevlja a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Vidět víc »
Socialistická republika Černá Hora
Socialistická republika Černá Hora (zkráceně SR Černá Hora; srbochorvatsky Socijalistička Republika Crna Gora, SR Crna Gora; Социјалистичка Република Црна Гора, СP Црна Гора) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Nový!!: Pljevlja a Socialistická republika Černá Hora · Vidět víc »
Srbština
Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.
Nový!!: Pljevlja a Srbština · Vidět víc »
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Nový!!: Pljevlja a Srbové · Vidět víc »
Srbská pravoslavná církev
Administrativní rozdělení Srbské pravoslavné církve. Obraz zakladatele, svatého Sávy, z 13. století Srbská pravoslavná církev je autokefální pravoslavná církev působící zejména v Srbsku, Černé Hoře, Republice srbské v Bosně a Hercegovině a Chorvatsku, dalšími ohnisky jsou komunity srbských emigrantů.
Nový!!: Pljevlja a Srbská pravoslavná církev · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Pljevlja a Srbsko · Vidět víc »
Stará Hercegovina
#PŘESMĚRUJ Stara Hercegovina.
Nový!!: Pljevlja a Stará Hercegovina · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Pljevlja a Starověký Řím · Vidět víc »
Střelný prach
Černý střelný prach Vesuvit LC Původní černý střelný prach je směs jemně mletého draselného ledku neboli dusičnanu draselného (KNO3), dřevěného uhlí a síry.
Nový!!: Pljevlja a Střelný prach · Vidět víc »
Svaz komunistů Jugoslávie
Svaz komunistů Jugoslávie (v srbštině a chorvatštině Savez komunista Jugoslavije/Савез комуниста Југославије), před rokem 1952 známý také jako Komunistická strana Jugoslávie, byla komunistická strana v Jugoslávii.
Nový!!: Pljevlja a Svaz komunistů Jugoslávie · Vidět víc »
Zinek
Zinek (chemická značka Zn, zincum) je měkký lehce tavitelný kov, používaný člověkem již od starověku.
Nový!!: Pljevlja a Zinek · Vidět víc »
1. století
1.
Nový!!: Pljevlja a 1. století · Vidět víc »
1200
1200 (MCC) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pljevlja a 1200 · Vidět víc »
14. století
Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.
Nový!!: Pljevlja a 14. století · Vidět víc »
1430
Rok 1430 (MCDXXX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Pljevlja a 1430 · Vidět víc »
15. květen
15.
Nový!!: Pljevlja a 15. květen · Vidět víc »
15. století
15.
Nový!!: Pljevlja a 15. století · Vidět víc »
1569
Bez popisu.
Nový!!: Pljevlja a 1569 · Vidět víc »
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Nový!!: Pljevlja a 16. století · Vidět víc »
1664
1664 (MDCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pljevlja a 1664 · Vidět víc »
1818
1818 (MDCCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pljevlja a 1818 · Vidět víc »
1875
1875 (MDCCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pljevlja a 1875 · Vidět víc »
1901
1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pljevlja a 1901 · Vidět víc »
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pljevlja a 1908 · Vidět víc »
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pljevlja a 1912 · Vidět víc »
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pljevlja a 1913 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pljevlja a 1914 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pljevlja a 1918 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pljevlja a 1935 · Vidět víc »
1943
1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pljevlja a 1943 · Vidět víc »
1952
1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pljevlja a 1952 · Vidět víc »
1982
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pljevlja a 1982 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Pljevlja a 20. století · Vidět víc »
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Pljevlja a 2005 · Vidět víc »
2011
Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Pljevlja a 2011 · Vidět víc »
27. říjen
27.
Nový!!: Pljevlja a 27. říjen · Vidět víc »
6. století
6.
Nový!!: Pljevlja a 6. století · Vidět víc »
822
Bez popisu.
Nový!!: Pljevlja a 822 · Vidět víc »
