Rychlejší přístup než prohlížeči!
128 vztahy: Adenosindifosfát, Adenosintrifosfát, Albert Veliký, Antimon, Antimonit, Antoine Lavoisier, Apatit, Argon, Arsen, Arsenidy, Arsenitan sodný, Arsenopyrit, Atmosféra Země, Řečtina, Řecká mytologie, Řecký oheň, Babylonie, Bílkovina, Biologická fixace dusíku, Bismut, Blok g, Blok p, Blok s, Bronz, Carl Wilhelm Scheele, Cín, Chemická sloučenina, Chemický prvek, Chlorid amonný, Chorvatština, Daniel Rutherford, Dýchání, DNA, Dusík, Dusičnany, Dusitany, Dvojná vazba (chemie), Egypt, Elektron, Elektronegativita, Elektronika, Elektronová konfigurace, Elektronový obal, Fosfidy, Fosfity, Fosfor, Fosforečnany, Gízská nekropole, Georgius Agricola, Hennig Brand, ..., Henry Cavendish, Hlodavci, Hoření, Hornina, Hustoty látek, Hydridy, Incká říše, Inertní plyny, Izotop, Jan Svatopluk Presl, Játra, Jöns Jacob Berzelius, Jed, Joseph Priestley, Keramika, Kovalentní vazba, Kovy, Krystalická struktura, Kyselina fosforečná, Kyslík, Latina, Louvre, Měď, Metalurgie, Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii, Minerál, Moscovium, Moskevská oblast, Napoleon Bonaparte, Nekovy, Nitridy, Olovo, Organismus, Oxid arsenitý, Oxid fosforečný, Oxidační číslo, Oxidy, Přechodné kovy, Periodická tabulka, Pevná látka, Pigment, Plyn, Pniktogenovodíky, Pokojová teplota, Polokovy, Polovodič, Průmysl, Radioaktivita, Realgar, Relativní atomová hmotnost, RNA, Robert Boyle, Ruda, Slitina, Slovenština, Slovinština, Soli, Starořečtina, Starověk, Stříbro, Středověk, Střelivo, Sulfidy, Teplota tání, Teplota varu, Torbern Bergman, Toxicita, Trojná vazba, Urychlovač částic, Venuše (planeta), Vnitřně přechodné kovy, Vodík, Vzácné plyny, Vzduch, Země, Zemská kůra, Zlato, 1680. Rozbalte index (78 více) »
Adenosindifosfát
Adenosindifosfát (Adenosine DiPhosphate - ADP) je jeden z nukleotidů.
Nový!!: Pniktogeny a Adenosindifosfát · Vidět víc »
Adenosintrifosfát
Adenosintrifosfát (ATP, zkratka z angl. adenosine triphosphate) je důležitý nukleotid (resp. nukleosidtrifosfát), který se skládá z adenosinu a trojice fosfátů navázané na 5' uhlíku.
Nový!!: Pniktogeny a Adenosintrifosfát · Vidět víc »
Albert Veliký
Svatý Albert Veliký (Albertus Magnus, Albert z Böllstadtu) (1193 nebo 1206/1207 Lauingen – 15. listopadu 1280 Kolín nad Rýnem) byl jedním z nejvýznamnějších středověkých učenců, a nejvýznamnějším německým představitelem vrcholné scholastiky, zabýval se studiem filozofie, teologie i přírodních věd.
Nový!!: Pniktogeny a Albert Veliký · Vidět víc »
Antimon
Antimon (chemická značka Sb, stibium) je polokovový prvek, lidstvu je znám již od starověku.
Nový!!: Pniktogeny a Antimon · Vidět víc »
Antimonit
Antimonit (Haidinger, 1845), chemický vzorec Sb2S3, je kosočtverečný minerál.
Nový!!: Pniktogeny a Antimonit · Vidět víc »
Antoine Lavoisier
Antoine-Laurent de Lavoisier (26. srpna 1743, Paříž – 8. května 1794, Paříž) byl francouzský šlechtic, chemik, ekonom, právník a daňový úředník.
Nový!!: Pniktogeny a Antoine Lavoisier · Vidět víc »
Apatit
Model krystalu apatitu Apatit je druh fosfátového minerálu, který se může v přírodě vyskytovat v celé škále barev v závislosti na jeho chemické příměsi (Mn, Sr, Y, Ce, La, Na, Mg a další) a to přes zelenou, žlutou, fialovou, bezbarvou, hnědou, šedou, k růžové až modré.
Nový!!: Pniktogeny a Apatit · Vidět víc »
Argon
Argon, (chemická značka Ar, Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.
Nový!!: Pniktogeny a Argon · Vidět víc »
Arsen
Arsen (chemická značka As, Arsenicum; někdy se používá též název arzén) je toxický polokovový prvek, známý již od starověku.
Nový!!: Pniktogeny a Arsen · Vidět víc »
Arsenidy
Arsenidy jsou sloučeniny arsenu s méně elektronegativními prvky.
Nový!!: Pniktogeny a Arsenidy · Vidět víc »
Arsenitan sodný
Arsenitan sodný je toxická, karcinogenní a teratogenní anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NaAsO2.
Nový!!: Pniktogeny a Arsenitan sodný · Vidět víc »
Arsenopyrit
Arsenopyrit je sulfid železa a arsenu.
Nový!!: Pniktogeny a Arsenopyrit · Vidět víc »
Atmosféra Země
Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.
Nový!!: Pniktogeny a Atmosféra Země · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Pniktogeny a Řečtina · Vidět víc »
Řecká mytologie
Řecká trojice a rozdělení tří království Země: Zeus Bůh (nebe), Poseidon (moře a oceány) a Hades (podsvětí). Theos (menší bohové) jsou dětmi této trojice. muzea Pia IV. a Klementa XIV., nalezená v italském městě Otricoli. Řecká mytologie je z mýtů a legend starých Řeků, pojednávajících o bozích a hrdinech, povaze světa či vzniku a významu řeckého kultu a rituálů, které jsou součástí náboženství starověkého Řecka.
Nový!!: Pniktogeny a Řecká mytologie · Vidět víc »
Řecký oheň
Ioanna Skylitza z poloviny 11. století Řecký oheň (též byzantinský oheň či tekutý oheň) byla zbraň používaná Byzantinci.
Nový!!: Pniktogeny a Řecký oheň · Vidět víc »
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Nový!!: Pniktogeny a Babylonie · Vidět víc »
Bílkovina
Trojrozměrná struktura proteinu Bílkoviny, odborně proteiny (z řeckého próteios „prvotní, primární, hlavní“), patří mezi biopolymery.
Nový!!: Pniktogeny a Bílkovina · Vidět víc »
Biologická fixace dusíku
bobovitých rostlin má totiž na kořenech hlízky se symbiotickými organismy. Biologická fixace dusíku, neboli diazotrofie, je schopnost některých prokaryotických organismů (bakterií včetně sinic) redukovat trojnou vazbu v molekule atmosférického dusíku a začlenit jej do organické sloučeniny (amoniaku).
Nový!!: Pniktogeny a Biologická fixace dusíku · Vidět víc »
Bismut
Bismut (v obecném použití bizmut či vizmut; chemická značka Bi, Bismuthum nebo Bisemutum) patří mezi těžké kovy, které jsou známy lidstvu již od starověku.
Nový!!: Pniktogeny a Bismut · Vidět víc »
Blok g
Blok g periodické tabulky prvků by se měl skládat přinejmenším z prvků s protonovými čísly 121 až 138.
Nový!!: Pniktogeny a Blok g · Vidět víc »
Blok p
Blok p je šest sloupců v pravé části periodické tabulky prvků (kromě helia, které patří do bloku s).
Nový!!: Pniktogeny a Blok p · Vidět víc »
Blok s
Blok s jsou dva sloupce v levé části periodické tabulky prvků.
Nový!!: Pniktogeny a Blok s · Vidět víc »
Bronz
Socha lva z bronzu Hlavně děl z bronzu Bronz je slitina mědi a cínu, případně i v malém množství jiných kovů jako např.
Nový!!: Pniktogeny a Bronz · Vidět víc »
Carl Wilhelm Scheele
Carl Wilhelm Scheele (9. prosince 1742 Stralsund – 21. května 1786 Köping) byl švédský chemik německého původu, objevitel mnoha chemických látek.
Nový!!: Pniktogeny a Carl Wilhelm Scheele · Vidět víc »
Cín
Cín (chemická značka Sn, stannum) patří mezi kovy, které jsou známy lidstvu již od pravěku především jako součást slitiny zvané bronz.
Nový!!: Pniktogeny a Cín · Vidět víc »
Chemická sloučenina
Kuličkový model molekuly vody – jedné z nejdůležitějších sloučenin na Zemi Chemická sloučenina (zkráceně sloučenina) je chemicky čistá látka, která je tvořena jedním druhem molekul obsahujících více druhů atomů, které jsou mezi sebou vázány chemickými vazbami.
Nový!!: Pniktogeny a Chemická sloučenina · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Pniktogeny a Chemický prvek · Vidět víc »
Chlorid amonný
Chlorid amonný (triviálně salmiak) (NH4Cl) je bílá krystalická látka.
Nový!!: Pniktogeny a Chlorid amonný · Vidět víc »
Chorvatština
Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Nový!!: Pniktogeny a Chorvatština · Vidět víc »
Daniel Rutherford
Daniel Rutheford (3. listopad 1749, Edinburgh – 15. prosinec 1819, Edinburgh) byl skotský chemik a botanik, který jako první na světě roku 1772 izoloval prvek dusík.
Nový!!: Pniktogeny a Daniel Rutherford · Vidět víc »
Dýchání
Dýchání (respirace /ve fyziologii ventilace/) je proces výměny plynů, zejména kyslíku a oxidu uhličitého mezi organizmem a jeho externím prostředím.
Nový!!: Pniktogeny a Dýchání · Vidět víc »
DNA
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).
Nový!!: Pniktogeny a DNA · Vidět víc »
Dusík
Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Pniktogeny a Dusík · Vidět víc »
Dusičnany
Kuličkový model dusičnanového iontu Dusičnany (též ledky, nitráty) jsou soli kyseliny dusičné, často využívané v zemědělství na výrobu hnojiv (pro přítomnost dusíku) a v pyrotechnice (protože jde o oxidační činidla) např.
Nový!!: Pniktogeny a Dusičnany · Vidět víc »
Dusitany
Dusitany Dusitany (nitrity) jsou solemi kyseliny dusité (HNO2), dusitanové ionty mají vzorec NO2−.
Nový!!: Pniktogeny a Dusitany · Vidět víc »
Dvojná vazba (chemie)
Dvojná vazba v ethenu Jako dvojná vazba se v chemii označuje chemická vazba mezi dvěma atomy, jíž se účastní čtyři vazebné elektrony namísto obvyklých dvou.
Nový!!: Pniktogeny a Dvojná vazba (chemie) · Vidět víc »
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Nový!!: Pniktogeny a Egypt · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Pniktogeny a Elektron · Vidět víc »
Elektronegativita
Elektronegativita je v chemii vlastnost atomu, vyjadřující jeho schopnost přitahovat vazebné elektrony.
Nový!!: Pniktogeny a Elektronegativita · Vidět víc »
Elektronika
Pájení elektronické součástky Třížílový vodič Elektronika je elektrotechnický obor, který studuje a využívá přístrojů fungujících na principu řízení toku elektronů nebo jiných elektricky nabitých částic, zejména pomocí polovodičů.
Nový!!: Pniktogeny a Elektronika · Vidět víc »
Elektronová konfigurace
Atomové a molekulové orbitaly Elektronová konfigurace popisuje uspořádání elektronů uvnitř elektronového obalu.
Nový!!: Pniktogeny a Elektronová konfigurace · Vidět víc »
Elektronový obal
Atom vodíku obsahuje pouze jeden proton a jeden elektron. Pravděpodobný výskyt elektronu je schematicky naznačená šedá oblast kolem atomového jádra. Elektronový obal je systém elektronů vázaných k jádru atomu, které obklopuje a zaujímá většinu prostoru atomu.
Nový!!: Pniktogeny a Elektronový obal · Vidět víc »
Fosfidy
fosfidu boritého a dalších fosfidů fosfidu sodného Fosfidy jsou sloučeniny fosforu s nějakým méně elektronegativním prvkem nebo prvky.
Nový!!: Pniktogeny a Fosfidy · Vidět víc »
Fosfity
Obecný strukturní vzorec fosfitového esteru se zobrazením volného elektronového páru na atomu fosforu Fosfity nebo fosfitové estery jsou organické sloučeniny s obecným vzorcem P(OR)3.
Nový!!: Pniktogeny a Fosfity · Vidět víc »
Fosfor
Fosfor (chemická značka P, phosphorus; navrhovaný český název kostík se neujal) je nekovový chemický prvek, který má zároveň důležitou roli i ve stavbě živých organismů.
Nový!!: Pniktogeny a Fosfor · Vidět víc »
Fosforečnany
Anorganický hydrogenfosfát HPO42−; barevné značení: P (fialová); O (červená); H (bílá) Struktura fosfátové skupiny Fosforečnany nebo také fosfáty (PO) jsou soli kyseliny trihydrogenfosforečné (H3PO4), které vzniknou odtržením všech tří atomů vodíku.
Nový!!: Pniktogeny a Fosforečnany · Vidět víc »
Gízská nekropole
Gízská nekropole je archeologická lokalita starověku, nacházející se v Gíze, v blízkosti egyptského hlavního města Káhiry.
Nový!!: Pniktogeny a Gízská nekropole · Vidět víc »
Georgius Agricola
Georg Bauer,Agricola Forschungszentrum Chemnitz: „Wer ist Georgius Agricula?“ známější pod latinizovaným jménem Georgius Agricola (obě jména znamenají rolník; 24. března 1494, Glauchau, Sasko – 21. listopadu 1555, Chemnitz), byl významný německý učenec.
Nový!!: Pniktogeny a Georgius Agricola · Vidět víc »
Hennig Brand
Hennig Brand (kolem roku 1630 – po roce 1692 nebo 1710) byl německý lékárník, kupec a amatérský alchymista, který v roce 1669 destilací lidské moči jako první objevil prvek fosfor.
Nový!!: Pniktogeny a Hennig Brand · Vidět víc »
Henry Cavendish
Henry Cavendish (10. října 1731 Nice – 24. února 1810 Londýn) byl britský fyzik a chemik.
Nový!!: Pniktogeny a Henry Cavendish · Vidět víc »
Hlodavci
Hlodavci (Rodentia) jsou zdaleka nejpočetnější řád z celé třídy savců. Většinou jde o menší živočichy.
Nový!!: Pniktogeny a Hlodavci · Vidět víc »
Hoření
Plameny jako výsledek hoření paliva Hoření ethanolu Hoření je redoxní exotermní reakce, tedy probíhající za vývoje světla a tepla.
Nový!!: Pniktogeny a Hoření · Vidět víc »
Hornina
sedimentární horninou Horniny jsou heterogenní přírodní látky, jež tvoří zemskou kůru.
Nový!!: Pniktogeny a Hornina · Vidět víc »
Hustoty látek
Tento seznam uvádí v abecedním pořadí hustoty látek.
Nový!!: Pniktogeny a Hustoty látek · Vidět víc »
Hydridy
Hydridy jsou binární (dvouprvkové) sloučeniny vodíku s jinými prvky.
Nový!!: Pniktogeny a Hydridy · Vidět víc »
Incká říše
Incká říše (novějším přepisem Tawantinsuyu („Čtyři země“)) byl státní útvar v Jižní Americe, rozkládající se v hornatých andských oblastech na území dnešních států Kolumbie, Ekvádoru, Peru, Bolívie, Chile a Argentiny.
Nový!!: Pniktogeny a Incká říše · Vidět víc »
Inertní plyny
brambůrků napuštěný ochrannou atmosférou z inertních plynů Inertní plyny (neboli netečné plyny) jsou plyny za daných podmínek nepodléhající chemickým reakcím.
Nový!!: Pniktogeny a Inertní plyny · Vidět víc »
Izotop
Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
Nový!!: Pniktogeny a Izotop · Vidět víc »
Jan Svatopluk Presl
''Spojeni pouty přírody i vědy'', hlásá latinský nápis na náhrobku bratří Preslových na vyšehradském hřbitově Jan Svatopluk Presl (4. září 1791 Praha – 6. dubna 1849 Praha) byl český vysokoškolský pedagog, profesor zoologie a mineralogie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a jeden z nejvýznačnějších českých přírodovědců 19. století.
Nový!!: Pniktogeny a Jan Svatopluk Presl · Vidět víc »
Játra
Játra jsou největším vnitřním orgánem a centrálním orgánem látkové výměny (metabolismu).
Nový!!: Pniktogeny a Játra · Vidět víc »
Jöns Jacob Berzelius
Baron Jöns Jacob Berzelius (on sám a jeho současníci ho nazývali pouze Jacob Berzelius; 20. srpna 1779 – 7. srpna 1848 Stockholm) byl švédský chemik.
Nový!!: Pniktogeny a Jöns Jacob Berzelius · Vidět víc »
Jed
Lebka se zkříženými hnáty je tradiční symbol jedovaté látky. Používá se jako nálepka na obaly. V biologii se jako jed označuje látka, která může způsobit poruchy funkce organismů, obvykle chemickou reakcí nebo jinou aktivitou na molekulární úrovni, dostane-li se tato látka do organismu v dostatečném množství.
Nový!!: Pniktogeny a Jed · Vidět víc »
Joseph Priestley
Joseph Priestley Joseph Priestley (13. března 1733 – 8. února 1804) byl anglický chemik, filozof, duchovní a pedagog.
Nový!!: Pniktogeny a Joseph Priestley · Vidět víc »
Keramika
Keramika (řecky „pro hrnčířství“) je směs anorganických nekovových materiálů nebo uhlíkový materiál, vyrobený pálením v peci za vysokých teplot.
Nový!!: Pniktogeny a Keramika · Vidět víc »
Kovalentní vazba
Kovalentní vazba (homopolární) je vnitromolekulární forma chemické vazby, kterou lze charakterizovat sdílením jednoho nebo více párů elektronů mezi dvěma prvky.
Nový!!: Pniktogeny a Kovalentní vazba · Vidět víc »
Kovy
Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Pniktogeny a Kovy · Vidět víc »
Krystalická struktura
NaCl (kuchyňská sůl) Krystalická struktura neboli struktura krystalu je konkrétní způsob rozmístění základních stavebních částic (atomů, iontů nebo molekul) v krystalu.
Nový!!: Pniktogeny a Krystalická struktura · Vidět víc »
Kyselina fosforečná
Kyselina fosforečná (přesněji kyselina trihydrogenfosforečná), je trojsytná kyselina, tzn.
Nový!!: Pniktogeny a Kyselina fosforečná · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Pniktogeny a Kyslík · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Pniktogeny a Latina · Vidět víc »
Louvre
Leonardo da Vinci, ''Mona Lisa'' (1503–1519) Chamurappiho zákoník (kolem 1750 př. n. l.) ''Níké Samothrácká'', asi 120 př. n. l. Venuše Miloská'', asi 130 př. n. l. Louvre je muzeum umění v Paříži.
Nový!!: Pniktogeny a Louvre · Vidět víc »
Měď
Měď (chemická značka Cu, cuprum) je ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy, používaný člověkem již od pravěku: v pozdní době kamenné, zvané eneolit (též chalkolit, doba měděná) se začala měď těžit, tavit a zpracovávat vedle dosavadních kamenných industrií a předznamenala tak nástup doby bronzové.
Nový!!: Pniktogeny a Měď · Vidět víc »
Metalurgie
Ruční zpracování kovu Bessemerův konvertor Metalurgie (česky též hutnictví; z řeckého metallourgos, pracovník s kovem http://www.ajaonline.org/sites/default/files/AJA1134Amzallag_0.pdf - Nassim Amzallag: From Metallurgy to Bronze Age Civilizations: The Synthetic Theory Používání metalurgických postupů při zpracovávání kovů je pak doloženo u mnoha kultur a civilizací. Příkladem jsou antická a středověká království, říše Středního a Blízkého východu, antický Egypt, Anatolie (dnešní Turecko), Incká říše, Řecká i Římská říše v antické Evropě, středověká Evropa, staré i středověké Japonsko, Čína a Indie, atd. Dlouho před tím, než se staly běžnými v Evropě, byly mnohé výrobní postupy a zařízení používané v metalurgii známé v Číně (jde například o vysokou pec, lití železa, výrobu oceli, ale i hydraulické kovací lisy).
Nový!!: Pniktogeny a Metalurgie · Vidět víc »
Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii
Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (anglicky International Union of Pure and Applied Chemistry, zkráceně IUPAC), je organizace zabývající se chemickou nomenklaturou (názvy chemických prvků, názvy anorganických, organických sloučenin a polymerů) a chemickou terminologií (názvy chemických metod, pojmů a jevů).
Nový!!: Pniktogeny a Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii · Vidět víc »
Minerál
300px Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je homogenní přírodní fáze s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou stavbou částic, která je za normálních podmínek krystalická (výjimkou je přírodní rtuť) a která vznikla jako výsledek geologických procesů, případně jako produkt přírodních procesů na jiném kosmickém tělese.
Nový!!: Pniktogeny a Minerál · Vidět víc »
Moscovium
Moscovium (český název moskovium nevychází z odborných kruhů, ale ze zprávy ČTK, a nelze ho zatím brát jako konečný; chemická značka Mc) je transuran s protonovým číslem 115.
Nový!!: Pniktogeny a Moscovium · Vidět víc »
Moskevská oblast
Moskevská oblast, nebo také Podmoskoví je čtvrtý nejhustěji obydlený federální subjekt Ruska (první, pokud nepočítáme federální města).
Nový!!: Pniktogeny a Moskevská oblast · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Pniktogeny a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Nekovy
Nekovy tvoří společně s kovy a polokovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Pniktogeny a Nekovy · Vidět víc »
Nitridy
Nitridy jsou binární sloučeniny kovů s dusíkem, kde dusík má oxidační číslo −3, tedy chemický zápis pro nitridy je N3−.
Nový!!: Pniktogeny a Nitridy · Vidět víc »
Olovo
Olovo (chemická značka Pb, plumbum) je těžký toxický kov, který je znám lidstvu již od starověku.
Nový!!: Pniktogeny a Olovo · Vidět víc »
Organismus
Bakterie ''Escherichia Coli'' Organismus (organizmus, zastarale také „ústrojenec“) je v biologii i ekologii biologická entita.
Nový!!: Pniktogeny a Organismus · Vidět víc »
Oxid arsenitý
Oxid arsenitý, známý také pod triviálním názvem arsenik nebo otrušík, případně pod staršími českými jmény utrejch nebo utrých, je nejběžnější oxid arsenu.
Nový!!: Pniktogeny a Oxid arsenitý · Vidět víc »
Oxid fosforečný
Oxid fosforečný (P4O10) je anorganický oxid.
Nový!!: Pniktogeny a Oxid fosforečný · Vidět víc »
Oxidační číslo
Oxidační číslo (oxidační stav, oxidační stupeň nebo také mocenství) udává počet elektronů investovaných atomem do chemické vazby.
Nový!!: Pniktogeny a Oxidační číslo · Vidět víc »
Oxidy
Oxidy (dříve psáno oxydy, v souladu s dalšími jazyky, zastarale kysličníky) jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku s méně elektronegativními (elektropozitivnějšími) prvky.
Nový!!: Pniktogeny a Oxidy · Vidět víc »
Přechodné kovy
Jako přechodné kovy (přechodové kovy, tranzitivní kovy, tranzitivní prvky) jsou podle doporučení IUPAC označovány všechny prvky d-bloku periodické tabulky prvků, včetně zinku, kadmia, rtuti a kopernicia, tj.
Nový!!: Pniktogeny a Přechodné kovy · Vidět víc »
Periodická tabulka
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) objevitel periodické tabulky prvků Periodická tabulka prvků (také periodická soustava prvků, Mendělejevova tabulka prvků) je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností.
Nový!!: Pniktogeny a Periodická tabulka · Vidět víc »
Pevná látka
Led je voda v pevném stavu Pevná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky vázány ve svých „pevných“ polohách, kolem kterých kmitají.
Nový!!: Pniktogeny a Pevná látka · Vidět víc »
Pigment
Pigmenty na tržišti v Goa, Indie Pigment je.
Nový!!: Pniktogeny a Pigment · Vidět víc »
Plyn
Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.
Nový!!: Pniktogeny a Plyn · Vidět víc »
Pniktogenovodíky
Pniktogenovodíky jsou kovalentní sloučeniny pniktogenů (prvků 15. skupiny periodické tabulky) s vodíkem.
Nový!!: Pniktogeny a Pniktogenovodíky · Vidět víc »
Pokojová teplota
Pokojová teplota je teplota uzavřené místnosti, kterou lidé považují za komfortní.
Nový!!: Pniktogeny a Pokojová teplota · Vidět víc »
Polokovy
Polokovy tvoří společně s kovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Pniktogeny a Polokovy · Vidět víc »
Polovodič
Polovodičová součástka – atomové hodiny v čipovém provedení Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit.
Nový!!: Pniktogeny a Polovodič · Vidět víc »
Průmysl
HDP podle odvětví a pracovních sil podle povolání. Zelená, červená a modrá barva země představují procenta v zemědělství, průmyslu a službách Průmysl (přejatým slovem někdy industrie) je označení pro.
Nový!!: Pniktogeny a Průmysl · Vidět víc »
Radioaktivita
Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.
Nový!!: Pniktogeny a Radioaktivita · Vidět víc »
Realgar
Realgar (Wallerius, 1747), chemický vzorec As4S4, je jednoklonný minerál.
Nový!!: Pniktogeny a Realgar · Vidět víc »
Relativní atomová hmotnost
Nukleonové číslo a relativní atomová hmotnost (zaokrouhlená) pro vodík Relativní atomová hmotnost (též poměrná atomová hmotnost) je podíl klidové hmotnosti atomu a atomové hmotnostní konstanty.
Nový!!: Pniktogeny a Relativní atomová hmotnost · Vidět víc »
RNA
Nukleové báze zeleně, ribózo-fosfátová kostra modře. Jedná se o jednovláknovou RNA, která interaguje sama se sebou. Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil.
Nový!!: Pniktogeny a RNA · Vidět víc »
Robert Boyle
hydrostatického paradoxu. Robert Boyle (25. ledna 1627 Lismore – 31. prosince 1691 Londýn) byl irský přírodovědec, chemik, fyzik a vynálezce, autor Boyleova zákona.
Nový!!: Pniktogeny a Robert Boyle · Vidět víc »
Ruda
Páskovaná železná ruda Manganová konkrece Olověná ruda Zlatá ruda Měděná ruda Ruda označuje v geologii takový minerál nebo horninu, který obsahuje ekonomicky významný podíl chemických prvků, většinou kovů, umožňující jejich průmyslovou těžbu nejčastěji za účelem vytváření zisku.
Nový!!: Pniktogeny a Ruda · Vidět víc »
Slitina
Slitina je tavením vzniklá směs kovu s dalšími kovy nebo jinými prvky či sloučeninami, obvykle ve formě pevného roztoku.
Nový!!: Pniktogeny a Slitina · Vidět víc »
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Nový!!: Pniktogeny a Slovenština · Vidět víc »
Slovinština
Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.
Nový!!: Pniktogeny a Slovinština · Vidět víc »
Soli
Soli jsou chemické sloučeniny iontového charakteru.
Nový!!: Pniktogeny a Soli · Vidět víc »
Starořečtina
Rozmístění řeckých dialektů kolem 400 př. n. l. Starořečtina neboli stará či klasická řečtina je mrtvý jazyk z řecké skupiny indoevropských jazyků a vývojový předchůdce moderní řečtiny (považované za samostatný jazyk).
Nový!!: Pniktogeny a Starořečtina · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Pniktogeny a Starověk · Vidět víc »
Stříbro
Stříbro (chemická značka Ag, argentum) je ušlechtilý kov bílé barvy, používaný člověkem již od starověku.
Nový!!: Pniktogeny a Stříbro · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Pniktogeny a Středověk · Vidět víc »
Střelivo
Pás nábojů 12,7 × 99 mm NATO s kulometem M2 Browning. Každý pátý náboj opatřený červenou špičkou je M20 (průbojný- zápalný, API). Výzbroj bitevní lodě Nábojnice S&B, zprava: 22lr, 9mm Luger, 40 S&W,.45 ACP,.38 Special,.44 Magnum Střelivo je ve smyslu zákona o střelných zbraních a střelivu souhrnné označení nábojů, nábojek a střel do střelných zbraní.
Nový!!: Pniktogeny a Střelivo · Vidět víc »
Sulfidy
Sulfidy (starším názvem též sirníky) jsou sloučeniny síry s oxidačním číslem S−II.
Nový!!: Pniktogeny a Sulfidy · Vidět víc »
Teplota tání
Teplota tání je teplota, při níž krystalická pevná látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného.
Nový!!: Pniktogeny a Teplota tání · Vidět víc »
Teplota varu
Teplota varu je teplota, při níž kapalina vře.
Nový!!: Pniktogeny a Teplota varu · Vidět víc »
Torbern Bergman
Torbern Olof Bergman (20. březen 1735, Katharinberg – 8. červenec 1784, Medevi) byl švédský mineralog a chemik.
Nový!!: Pniktogeny a Torbern Bergman · Vidět víc »
Toxicita
Výstražný symbol pro toxické látky Toxicita je vlastnost chemických sloučenin spočívající ve vyvolání otravy osob nebo zvířat, které látku požily, vdechly nebo vstřebaly kůží.
Nový!!: Pniktogeny a Toxicita · Vidět víc »
Trojná vazba
Jako trojná vazba se v chemii označuje chemická vazba mezi dvěma atomy, jíž se účastní šest vazebných elektronů namísto obvyklých dvou.
Nový!!: Pniktogeny a Trojná vazba · Vidět víc »
Urychlovač částic
Urychlovač částic, zkráceně jen urychlovač, je technické zařízení, používané pro dodání kinetické energie nabitým částicím.
Nový!!: Pniktogeny a Urychlovač částic · Vidět víc »
Venuše (planeta)
Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.
Nový!!: Pniktogeny a Venuše (planeta) · Vidět víc »
Vnitřně přechodné kovy
Vnitřně přechodné kovy jsou kovové prvky bloku f periodické tabulky, tedy prvky s protonovým číslem 57-71 a 89-103.
Nový!!: Pniktogeny a Vnitřně přechodné kovy · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Pniktogeny a Vodík · Vidět víc »
Vzácné plyny
Vzácné plyny jsou členy 18.
Nový!!: Pniktogeny a Vzácné plyny · Vidět víc »
Vzduch
mlze Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země – atmosféru – sahající až do výše asi 100 km.
Nový!!: Pniktogeny a Vzduch · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Pniktogeny a Země · Vidět víc »
Zemská kůra
geosfér Země Zemská kůra je označení pro svrchní vrstvy planety Země složené z utuhlých hornin.
Nový!!: Pniktogeny a Zemská kůra · Vidět víc »
Zlato
Zlato (chemická značka Au, aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.
Nový!!: Pniktogeny a Zlato · Vidět víc »
1680
1680 (MDCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pniktogeny a 1680 · Vidět víc »
