Rychlejší přístup než prohlížeči!
158 vztahy: Alofon, Alveolární souhláska, Alveolární vibranta, Aorist, Čas (mluvnice), Česká slovesa, Český Těšín, Čierne, Říšská rada (Rakousko), Bača, Bílsko (Polsko), Bílsko-bělský jazykový ostrov, Blaf, Bohumín, Bohumínské panství, Brynza, Chorvatština, Chotěbuz, Cithara sanctorum, Dolní Žukov, Dolní Tošanovice, Eduard Suess, Falešní přátelé, Fonologie, Frýdek-Místek, Fryštát, Głos, Generální vikář, Goralé, Goralská nářečí, Gramatika, Havířov, Horní Slezsko, Hrčava, Interference, Irena Bogoczová, Italština, Izoglosa, Jablunkov, Jakub Galač, Jan Lucemburský, Jan Muthmann, Jazyková nařízení, Jerzy Heczko, Jiří Třanovský, Jistebná, Josef Koždoň, Julius Anton Glaser, Karel IV., Karviná, ..., Katovická konurbace, Kazimír I. Těšínský, Koliba, Komorní Lhotka, Kondicionál, Konference velvyslanců, Lašská nářečí, Labiální souhláska, Ladinština, Latina, Lechické jazyky, Lingua franca, Lučina (řeka), Maďarština, Malé Kunčice (Polsko), Malý princ, Malopolsko, Mazuření, Metateze likvid, Moravština, Moravskoslezské Beskydy, Morávka (přítok Ostravice), Mosty u Jablunkova, Nazální samohláska, Nazální souhláska, Nářečí češtiny, Němčina, Neznělá alveolární afrikáta, Neznělá alveolární frikativa, Neznělá alveolopalatální afrikáta, Neznělá alveolopalatální frikativa, Neznělá postalveolární afrikáta, Neznělá postalveolární frikativa, Neznělá retroflexní frikativa, Neznělá velární frikativa, Oščadnica, Onikání, Ostrava, Palatalizace, Paweł Stalmach, Přehláska, Petřvald (okres Karviná), Plebiscit na Těšínsku, Pobělohorské období, Polština, Politický okres Frýdek, Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska, Polské gymnázium Juliusze Słowackého, Polský kulturně-osvětový svaz v České republice, Polsko, Ponaschemu, Postalveolární souhláska, Proteze, Pruské Slezsko, Puncov, Ratiboř (Slezské vojvodství), Ratibořské knížectví, Revoluce v roce 1848, Rumunština, Rybnický uhelný okruh, Sčítání lidu v Rakousko-Uhersku, Skalité, Skočov, Slabikotvorná souhláska, Slezština (lechický jazyk), Slezská lidová strana, Slovenština, Slovensko, Slovinština, Slovní zásoba, Smíšený jazyk, Spodoba znělosti, Srbština, Strumeň, Suržyk, Svrčinovec, Sykavka, Těšín, Těšínské divadlo, Těšínské knížectví, Těšínsko, Těrlicko, Tereziánské reformy, Tisovnice (Polsko), Toponymum, Ukrajinština, Ustroň, Valašská kolonizace, Václav III. Adam, Války o rakouské dědictví, Východomoravská nářeční skupina, Výpověď (lingvistika), Vykání, Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska, Zavřená střední nezaokrouhlená samohláska, Západoslovanské jazyky, Země Koruny české, Zemské zřízení Těšínského knížectví, Znělá alveolární afrikáta, Znělá alveolární frikativa, Znělá alveolopalatální afrikáta, Znělá alveolopalatální frikativa, Znělá glotální frikativa, Znělá labiovelární aproximanta, Znělá postalveolární afrikáta, Znělá postalveolární frikativa, Znělá retroflexní frikativa, Zwrot. Rozbalte index (108 více) »
Alofon
Alofon ve fonetice a fonologii označuje jeden z možných zvuků, tedy způsobů artikulace určitého fonému.
Nový!!: Těšínské nářečí a Alofon · Vidět víc »
Alveolární souhláska
Alveolára, též prealveolára, dásňová, předodásňová či zubodásňová souhláska či dásňovka, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka s přední částí dásňového oblouku (prohlubně v horní čelisti, v nichž jsou uloženy zuby, lat. prae.
Nový!!: Těšínské nářečí a Alveolární souhláska · Vidět víc »
Alveolární vibranta
Alveolární vibranta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Alveolární vibranta · Vidět víc »
Aorist
Termín aorist (z řeckého „a-horistos“ – „nevymezený“) se užívá u některých jazyků jako označení jistého typu slovesného času, a sice obyčejně jednoduchého minulého času, který nevyjadřuje žádné zvláštní vidové charakteristiky, čímž se liší od jiných časů minulých, jako je imperfektum, perfektum či plusquamperfektum.
Nový!!: Těšínské nářečí a Aorist · Vidět víc »
Čas (mluvnice)
Čas (tempus) v lingvistice znamená určitý tvar slovesa vyjadřující časové období, ve kterém daný děj probíhal/probíhá/bude probíhat.
Nový!!: Těšínské nářečí a Čas (mluvnice) · Vidět víc »
Česká slovesa
Článek česká slovesa pojednává o slovesech v češtině.
Nový!!: Těšínské nářečí a Česká slovesa · Vidět víc »
Český Těšín
Český Těšín (v době polské okupace v letech 1938 až 1939 Cieszyn Zachodni (Západní Těšín)) je město v okrese Karviná na východě Česka, ve Slezsku, na hranici s Polskem.
Nový!!: Těšínské nářečí a Český Těšín · Vidět víc »
Čierne
Čierne je obec na Slovensku na Kysucích, v Žilinském kraji, okrese Čadca.
Nový!!: Těšínské nářečí a Čierne · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Těšínské nářečí a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Bača
Bača může být.
Nový!!: Těšínské nářečí a Bača · Vidět víc »
Bílsko (Polsko)
Bílsko (Bielsko, Bielitz, Biylsko) je bývalé město v Těšínském Slezsku, které 1. ledna 1951 bylo sloučeno s malopolskou Krakovskou Bělou v jeden správní celek s názvem Bílsko-Bělá.
Nový!!: Těšínské nářečí a Bílsko (Polsko) · Vidět víc »
Bílsko-bělský jazykový ostrov
Bílsko-bělský jazykový ostrov na mapě z roku 1894 (označen oválem) Bílsko-bělský jazykový ostrov (německy Bielitz-Bialaer Sprachinsel), někdy též jen Bílský jazykový ostrov (Bielitzer Sprachinsel) bylo území měst Bílska, Bělé, Wilamowic a okolních vesnic na slezsko-haličském pomezí, obývané většinově německým obyvatelstvem a obklopené územím, obývaném převážně Poláky, resp.
Nový!!: Těšínské nářečí a Bílsko-bělský jazykový ostrov · Vidět víc »
Blaf
Blaf je regionální country hudební skupina z Jablunkovska zpívající ve slezském nářečí.
Nový!!: Těšínské nářečí a Blaf · Vidět víc »
Bohumín
Bohumín je české město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na hranicích s Polskem, 9 km severovýchodně od Ostravy.
Nový!!: Těšínské nářečí a Bohumín · Vidět víc »
Bohumínské panství
Bohumínské panství bylo stavovské panství kolem města Bohumín.
Nový!!: Těšínské nářečí a Bohumínské panství · Vidět víc »
Brynza
Krajíc chleba namazaný brynzou Brynza (z rumunského brânză „tvaroh“, slovensky bryndza; někdy také brymza, brindzaOttův slovník naučný, heslo Brynza) je měkký, míšený a solený sýr vyráběný z hrudkového ovčího mléka, tvarohu, někdy i kravského či kozího.
Nový!!: Těšínské nářečí a Brynza · Vidět víc »
Chorvatština
Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Nový!!: Těšínské nářečí a Chorvatština · Vidět víc »
Chotěbuz
Chotěbuz (polsky Kocobędz, německy Kotzobentz) je obec v okrese Karviná na historickém území Těšínského Slezska.
Nový!!: Těšínské nářečí a Chotěbuz · Vidět víc »
Cithara sanctorum
Cithara sanctorum (populárně též Tranoscius) je nejrozšířenější český protestantský kancionál.
Nový!!: Těšínské nářečí a Cithara sanctorum · Vidět víc »
Dolní Žukov
Dolní Žukov (pol. Żuków Dolny, něm. Nieder Zu(c)kau) je část města Český Těšín.
Nový!!: Těšínské nářečí a Dolní Žukov · Vidět víc »
Dolní Tošanovice
Obec Dolní Tošanovice se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, zhruba 10 km východně od Frýdku-Místku.
Nový!!: Těšínské nářečí a Dolní Tošanovice · Vidět víc »
Eduard Suess
Eduard Suess, též Eduard Sueß (20. srpna 1831 Londýn – 26. dubna 1914 Vídeň), byl rakouský geolog a paleontolog, profesor na Vídeňské univerzitě.
Nový!!: Těšínské nářečí a Eduard Suess · Vidět víc »
Falešní přátelé
Jako falešní přátelé nebo též zrádná slova se v jazykovědě označují slova nebo slovní spojení, která v různých jazycích stejně nebo podobně znějí, ale mají různé významy.
Nový!!: Těšínské nářečí a Falešní přátelé · Vidět víc »
Fonologie
Fonologie (fonémika) či hláskosloví je lingvistická věda, která podobně jako fonetika zkoumá zvukovou stránku přirozeného jazyka.
Nový!!: Těšínské nářečí a Fonologie · Vidět víc »
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek (v místním nářečí a;, v době protektorátu Friedeck-Friedberg) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji a nachází se 16 kilometrů jjv.
Nový!!: Těšínské nářečí a Frýdek-Místek · Vidět víc »
Fryštát
Fryštát (Freystadium Orientale, Freistadt, Frysztat) je centrální historická městská část statutárního města Karviná.
Nový!!: Těšínské nářečí a Fryštát · Vidět víc »
Głos
Głos – Gazeta Polaków w Republice Czeskiej (Hlas – Noviny Poláků v České republice) jsou polské noviny vydávané od roku 1945 v Československu a poté v České republice.
Nový!!: Těšínské nářečí a Głos · Vidět víc »
Generální vikář
biskupský erb. Generální vikář je druhý nejvyšší úřad ve správě římskokatolické diecéze.
Nový!!: Těšínské nářečí a Generální vikář · Vidět víc »
Goralé
Polský goralský mužský sbor z Jablunkova Goralé (těšínským nářečím Gorole; nebo i starší Horali; tj. „horalé“, přičemž uvedené názvy se píší v některých zdrojích velkým, v jiných malým počátečním písmenem) jsou obyvatelé hornatých oblastí jižního Polska, severního Slovenska a severovýchodního Česka (Těšínsko).
Nový!!: Těšínské nářečí a Goralé · Vidět víc »
Goralská nářečí
Goralská nářečí jsou skupina dialektů podél karpatského oblouku na území Polska, Slovenska, a Česka (část Těšínského Slezska).
Nový!!: Těšínské nářečí a Goralská nářečí · Vidět víc »
Gramatika
Gramatika neboli mluvnice je soubor logických a strukturních pravidel, kterými se řídí stavba vět, větných členů a slov v určitém přirozeném jazyce. V tradičním pojetí zahrnuje morfologii (tvarosloví) a syntax (skladbu), v širším i další jazykovědné disciplíny, jako je fonetika s fonologií, lexikologie a slovotvorba a stylistika. Od termínu gramatika je odvozen termín gramotnost. Gramotnost představuje schopnost převodu mluvené řeči do systému hláskových znaků a naopak. Rozvoj věd o komunikaci vedl k hledání logických a strukturních pravidel také v "řeči obrazu", v níž se vizuální gramatika zabývá podobně jako verbální morfologií, skladbou nebo stylistikou. Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).
Nový!!: Těšínské nářečí a Gramatika · Vidět víc »
Havířov
Havířov je statutární město v Těšínském Slezsku, v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, ležící v ostravské aglomeraci 11 km jihovýchodně od Ostravy na řece Lučině.
Nový!!: Těšínské nářečí a Havířov · Vidět víc »
Horní Slezsko
Horní Slezsko (slezsky Gůrny Ślůnsk nebo Gōrny Ślōnsk, slezskoněmecky Aeberschläsing, německy Oberschlesien, polsky Górny Śląsk, latinsky Silesia Superior) je jihovýchodní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Dolního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.
Nový!!: Těšínské nářečí a Horní Slezsko · Vidět víc »
Hrčava
Obec Hrčava se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Těšínské nářečí a Hrčava · Vidět víc »
Interference
Interference (interferenční jev) znamená vzájemné ovlivňování, prolínání nebo střetávání jevů či hmoty.
Nový!!: Těšínské nářečí a Interference · Vidět víc »
Irena Bogoczová
Irena Bogoczová (* 7. září 1961 Český Těšín) je česká lingvistka, slavistka a vysokoškolská pedagožka.
Nový!!: Těšínské nářečí a Irena Bogoczová · Vidět víc »
Italština
Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Italština · Vidět víc »
Izoglosa
faerštiny. Izoglosa je hranice území, kde se vyskytuje daný jazykový jev, resp.
Nový!!: Těšínské nářečí a Izoglosa · Vidět víc »
Jablunkov
Město Jablunkov (v místním nářečí a) je nejvýchodnější město Česka, které se nachází na soutoku řek Olše a Lomné v jihovýchodní části okresu Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Těšínské nářečí a Jablunkov · Vidět víc »
Jakub Galač
Jakub Galač též Galacz, Gallacz, Galocz či Halač (1665? – 11. května 1725) byl slezským evangelíkem, sedlákem, písmákem a básníkem.
Nový!!: Těšínské nářečí a Jakub Galač · Vidět víc »
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Nový!!: Těšínské nářečí a Jan Lucemburský · Vidět víc »
Jan Muthmann
Jan Muthmann (též Jan Muthman či Johann Muthman; 28. srpna 1685, Komorzno – 29. září 1747, Schlettwein) byl evangelický kazatel, teolog a spisovatel; významný představitel pietismu.
Nový!!: Těšínské nářečí a Jan Muthmann · Vidět víc »
Jazyková nařízení
Jazyková nařízení je označení pro výnosy rakouské (předlitavské) vlády z roku 1880 a 1897–1898.
Nový!!: Těšínské nářečí a Jazyková nařízení · Vidět víc »
Jerzy Heczko
Jerzy Bogusław Heczko (14. května 1825, Lyžbice – 11. května 1907, Komorní Lhotka), též Hetschko, pseud. Jerzy Prawdowski, byl polský evangelický duchovní a náboženský spisovatel.
Nový!!: Těšínské nářečí a Jerzy Heczko · Vidět víc »
Jiří Třanovský
Jiří Třanovský (latinsky Georgius Tranoscius; slovensky Juraj Tranovský; polsky Jerzy Trzanowski; 27. března nebo 9. dubna 1592, Těšín – 29. května 1637, Liptovský Mikuláš) byl český evangelický kněz, spisovatel, básník, hudební skladatel a pobělohorský emigrant.
Nový!!: Těšínské nářečí a Jiří Třanovský · Vidět víc »
Jistebná
Jistebná je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín u polsko-českých hranic.
Nový!!: Těšínské nářečí a Jistebná · Vidět víc »
Josef Koždoň
Československo-polského sporu o Těšínsko (Josef Koždoň sedí v přední dolní řadě, označen bílým křížkem) Josef Koždoň (polsky Józef Kożdoń, německy Josef Koždon) (8. září 1873 Horní Líštná – 7. prosince 1949 Opava) byl slezský politik, předseda Slezské lidové strany (Śląska Partia Ludowa), propagátor slezské autonomie a nezávislosti, slezský národní buditel a v letech 1923 až 1938 starosta Českého Těšína.
Nový!!: Těšínské nářečí a Josef Koždoň · Vidět víc »
Julius Anton Glaser
Julius Anton Glaser, též Julius von Glaser (19. března 1831 Postoloprty – 26. prosince 1885 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v období let 1871–1879 ministr spravedlnosti Předlitavska.
Nový!!: Těšínské nářečí a Julius Anton Glaser · Vidět víc »
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Nový!!: Těšínské nářečí a Karel IV. · Vidět víc »
Karviná
Karviná je statutární město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínského Slezska, 18 km východně od Ostravy na řece Olši.
Nový!!: Těšínské nářečí a Karviná · Vidět víc »
Katovická konurbace
Katovická konurbace (též nepřesně hornoslezská) je největší a nejlidnatější metropolitní oblast Polska.
Nový!!: Těšínské nářečí a Katovická konurbace · Vidět víc »
Kazimír I. Těšínský
kostel sv. Máří Magdalény v Těšíně)'' Kazimír I. Těšínský (Kazimierz I cieszyński) (narozen mezi lety 1280/1290, zemřel 1358) – kníže těšínský z dynastie Piastovců, ze samostatné těšínské větve.
Nový!!: Těšínské nářečí a Kazimír I. Těšínský · Vidět víc »
Koliba
Muzeu dřevěného porculánu v Držkové Koliba je stavba související s „karpatským salašnictvím“.
Nový!!: Těšínské nářečí a Koliba · Vidět víc »
Komorní Lhotka
Komorní Lhotka (v místním nářečí a) je obec, která leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje, přibližně uprostřed okresu Frýdek-Místek.
Nový!!: Těšínské nářečí a Komorní Lhotka · Vidět víc »
Kondicionál
Podmiňovací způsob (kondicionál) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje, že uskutečnění určitého děje nebo stavu je podmíněno jistými okolnostmi.
Nový!!: Těšínské nářečí a Kondicionál · Vidět víc »
Konference velvyslanců
Konference velvyslanců, plným názvem Konference velvyslanců čelných spojeneckých a přidružených mocností (anglicky Conference of Ambassadors of the Principal Allied and Associated Powers, francouzsky Conférence des Ambassadeurs des principales puissances alliées et associées) byl mezispojenecký orgán Dohody po skončení první světové války.
Nový!!: Těšínské nářečí a Konference velvyslanců · Vidět víc »
Lašská nářečí
Územní rozsah lašských nářečí Lašská nářečí na začátku 20. století v dnešním Polsku (žlutá barva) Lašská nářečí neboli slezskomoravská nářečí (slezsky: laszsko godka, polsky: gwary laskie) jsou skupinou nářečí českého jazyka v části opavského a těšínského Slezska a severovýchodní Moravy.
Nový!!: Těšínské nářečí a Lašská nářečí · Vidět víc »
Labiální souhláska
Labiální souhlásky jsou souhlásky, při kterých jsou využívány jeden nebo oba rty.
Nový!!: Těšínské nářečí a Labiální souhláska · Vidět víc »
Ladinština
Rétorománské jazyky Ladinština (ladinsky ladin) je románský jazyk, jímž se mluví v italských provinciích Bolzano, Trento a Belluno.
Nový!!: Těšínské nářečí a Ladinština · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Těšínské nářečí a Latina · Vidět víc »
Lechické jazyky
Pojem lechické jazyky je jednou z možností, jak lze označovat jazyky podobné polštině.
Nový!!: Těšínské nářečí a Lechické jazyky · Vidět víc »
Lingua franca
Lingua franca (výslovnost lingva franka) je jakýkoliv jazyk šířeji využívaný nad rámec rodilých mluvčích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Lingua franca · Vidět víc »
Lučina (řeka)
Lučina (dříve Lucina) je řeka v Moravskoslezském kraji, přítok řeky Ostravice, který odvodňuje oblast na pomezí okresů Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město.
Nový!!: Těšínské nářečí a Lučina (řeka) · Vidět víc »
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Nový!!: Těšínské nářečí a Maďarština · Vidět víc »
Malé Kunčice (Polsko)
Malé Kunčice jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Žibřidovice.
Nový!!: Těšínské nářečí a Malé Kunčice (Polsko) · Vidět víc »
Malý princ
Malý princ (francouzsky Le petit prince) vydaný v roce 1943 je nejznámější literární dílo francouzského spisovatele a pilota Antoina de Saint-Exupéryho.
Nový!!: Těšínské nářečí a Malý princ · Vidět víc »
Malopolsko
Malopolsko je historická země v jihovýchodním Polsku, východně od Slezska, Sieradska a Lenčicka, jižně od Mazovska a západně od Volyně a Haliče, rozdělená dnes mezi vojvodství Malopolské, Podkarpatské, Lublinské, Svatokřížské, Mazovské, Lodžské a Slezské.
Nový!!: Těšínské nářečí a Malopolsko · Vidět víc »
Mazuření
Mazuření je zejména v polštině vyslovování sykavek š, ž, č, dž jako s, z, c, dz.
Nový!!: Těšínské nářečí a Mazuření · Vidět víc »
Metateze likvid
Metateze likvid byla fonetická změna slovanských jazyků, způsobená asi tendencí k progresivní sonoritě slabik.
Nový!!: Těšínské nářečí a Metateze likvid · Vidět víc »
Moravština
Nářečí na území Moravy a českého Slezska Moravština, též obecná moravština, je označení meziútvaru češtiny, stojícího jako obecná mluva nad dialekty češtiny používanými na větší části Moravy (kromě její jihozápadní části, kde tradičně převažují tzv. dialekty české) a Českého Slezska.
Nový!!: Těšínské nářečí a Moravština · Vidět víc »
Moravskoslezské Beskydy
Moravskoslezské Beskydy (slovensky Moravsko-sliezske Beskydy; polsky Beskid Morawsko-Śląski), v českém úzu běžně jen Beskydy, jsou geomorfologický celek a pohoří rozkládající se v téměř nejvýchodnější části České republiky u hranic se Slovenskem (malý přesah do okresu Čadca).
Nový!!: Těšínské nářečí a Moravskoslezské Beskydy · Vidět víc »
Morávka (přítok Ostravice)
Morávka je řeka v Moravskoslezském kraji, nejvýznamnější přítok řeky Ostravice, který odvodňuje centrální část Moravskoslezských Beskyd a okresu Frýdek-Místek.
Nový!!: Těšínské nářečí a Morávka (přítok Ostravice) · Vidět víc »
Mosty u Jablunkova
Mosty u Jablunkova (do roku 1951 jen Mosty) jsou obec na východě Česka v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Těšínské nářečí a Mosty u Jablunkova · Vidět víc »
Nazální samohláska
Nazální neboli nosová samohláska (nosovka, nazála) je samohláska, při jejíž artikulaci se zapojuje vedle ústní také nosní dutina, což je umožněno poklesem měkkého patra (vela).
Nový!!: Těšínské nářečí a Nazální samohláska · Vidět víc »
Nazální souhláska
Nazální neboli nosová souhláska (neboli nosovka či nazála), je hláska, která vzniká spuštěním měkkého patra (velum), čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou.
Nový!!: Těšínské nářečí a Nazální souhláska · Vidět víc »
Nářečí češtiny
Nářečí češtiny: 1 – česká skupina (podskupiny: 1a – severovýchodočeská, 1b – středočeská, 1c – jihozápadočeská, 1d – českomoravská) 2 – středomoravská skupina 3 – východomoravská skupina 4 – slezská skupina (4a – slezskomoravská podskupina, 4b – slezskopolská podskupina) 5 – nářečně různorodé oblasti (bývalá německojazyčná území)Nářečí češtiny jsou mluvené formy českého jazyka, omezené na určité oblasti Česka.
Nový!!: Těšínské nářečí a Nářečí češtiny · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Těšínské nářečí a Němčina · Vidět víc »
Neznělá alveolární afrikáta
Neznělá alveolární afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Neznělá alveolární afrikáta · Vidět víc »
Neznělá alveolární frikativa
Neznělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Neznělá alveolární frikativa · Vidět víc »
Neznělá alveolopalatální afrikáta
Neznělá alveolopalatální afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Neznělá alveolopalatální afrikáta · Vidět víc »
Neznělá alveolopalatální frikativa
Neznělá alveolopalatální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Neznělá alveolopalatální frikativa · Vidět víc »
Neznělá postalveolární afrikáta
Neznělá postalveolární afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Neznělá postalveolární afrikáta · Vidět víc »
Neznělá postalveolární frikativa
Neznělá postalveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Neznělá postalveolární frikativa · Vidět víc »
Neznělá retroflexní frikativa
Neznělá retroflexní frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Neznělá retroflexní frikativa · Vidět víc »
Neznělá velární frikativa
Neznělá velární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Neznělá velární frikativa · Vidět víc »
Oščadnica
Oščadnica (maďarsky Ócsad) je obec v severozápadním Slovensku v Žilinském kraji a okrese Čadca.
Nový!!: Těšínské nářečí a Oščadnica · Vidět víc »
Onikání
Onikání je v některých jazycích způsob oslovování jedné osoby pomocí 3.
Nový!!: Těšínské nářečí a Onikání · Vidět víc »
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
Nový!!: Těšínské nářečí a Ostrava · Vidět víc »
Palatalizace
Palatalizace (změkčování) je způsob obměny výslovnosti hlásek, které se vysloví se hřbetem jazyka zdviženým ke tvrdému patru (lat. palatum durum.
Nový!!: Těšínské nářečí a Palatalizace · Vidět víc »
Paweł Stalmach
Paweł Stalmach (v českých zdrojích Pavel Stalmach, 13. srpna 1824 Bażanowice – 13. listopadu 1891 Těšín) byl polský národní buditel, novinář a vydavatel na Těšínsku.
Nový!!: Těšínské nářečí a Paweł Stalmach · Vidět víc »
Přehláska
Přehláska je jazykový jev, při němž dojde ke změně samohlásky (vokálu) vlivem přilehlé hlásky.
Nový!!: Těšínské nářečí a Přehláska · Vidět víc »
Petřvald (okres Karviná)
Petřvald je město, které se nachází v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Těšínské nářečí a Petřvald (okres Karviná) · Vidět víc »
Plebiscit na Těšínsku
Dobová mapka plebiscitního území, s vyznačením nejdůležitějších demarkačních linií na Těšínsku před jeho rozdělením Plebiscit na Těšínsku (polsky Plebiscyt na Śląsku Cieszyńskim) byl plebiscit, který se měl konat na Těšínsku v rámci československo-polského sporu o Těšínsko.
Nový!!: Těšínské nářečí a Plebiscit na Těšínsku · Vidět víc »
Pobělohorské období
#PŘESMĚRUJ Doba pobělohorská.
Nový!!: Těšínské nářečí a Pobělohorské období · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Těšínské nářečí a Polština · Vidět víc »
Politický okres Frýdek
Politický okres Frýdek byl politickým okresem v Českém Slezsku na území Těšínska.
Nový!!: Těšínské nářečí a Politický okres Frýdek · Vidět víc »
Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska
Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »
Polské gymnázium Juliusze Słowackého
Budova polského gymnázia, Orlová - Obroky Budova polského gymnázia, Orlová - Lazy Polské gymnázium Juliusze Słowackého se sídly v Orlové a Karviné (Moravskoslezský kraj) bylo založeno roku 1909 a stalo se první (a do roku 1938 jedinou) všeobecně-vzdělávací střední školou s polským jazykem vyučovacím na území Těšínského Slezska.
Nový!!: Těšínské nářečí a Polské gymnázium Juliusze Słowackého · Vidět víc »
Polský kulturně-osvětový svaz v České republice
Polský kulturně-osvětový svaz v České republice (polsky Polski Związek Kulturalno-Oświatowy w Republice Czeskiej), známý též pod zkratkou polského názvu PZKO, je, spolu s Kongresem Poláků v České republice, hlavní organizací polské národnostní menšiny v Česku a současně největší organizací Poláků v Česku.
Nový!!: Těšínské nářečí a Polský kulturně-osvětový svaz v České republice · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Těšínské nářečí a Polsko · Vidět víc »
Ponaschemu
Ponaschemu je smíšený jazyk, který vznikl smísením němčiny a dolnolužické srbštiny.
Nový!!: Těšínské nářečí a Ponaschemu · Vidět víc »
Postalveolární souhláska
Postalveolára, též zadodásňová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka se zadní částí dásňového oblouku a částečně i s tvrdým (předním) patrem (lat. post.
Nový!!: Těšínské nářečí a Postalveolární souhláska · Vidět víc »
Proteze
Proteze (předsouvání) se v lingvistice nazývá předsunutí hlásky před slovo beze změny významu, předsunutá hláska se pak nazývá protetická hláska.
Nový!!: Těšínské nářečí a Proteze · Vidět víc »
Pruské Slezsko
Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.
Nový!!: Těšínské nářečí a Pruské Slezsko · Vidět víc »
Puncov
Puncov je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Holešov.
Nový!!: Těšínské nářečí a Puncov · Vidět víc »
Ratiboř (Slezské vojvodství)
Zámecké nádvoří – vlevo pivovar, vpravo kaple sv. Tomáše Bývalý kostel sv. Ducha – městské muzeum Sídlo městského úřadu Dlouhá ulice Vězeňská bašta Vchod do Arboreta Moravské brány Ratiboř (slezskoněmecky Rattebor) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Ratiboř.
Nový!!: Těšínské nářečí a Ratiboř (Slezské vojvodství) · Vidět víc »
Ratibořské knížectví
Ratibořské knížectví (latinsky Ducatus Ratiboria, polsky Księstwo Raciborskie, německy Herzogtum Ratibor) bylo slezským knížectvím s hlavním městem Ratiboř.
Nový!!: Těšínské nářečí a Ratibořské knížectví · Vidět víc »
Revoluce v roce 1848
Revoluce roku 1848, známá také jako Jaro národů nebo Rok revoluce, byla řada občanských a národních revolucí, jež zasáhly evropský kontinent.
Nový!!: Těšínské nářečí a Revoluce v roce 1848 · Vidět víc »
Rumunština
Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.
Nový!!: Těšínské nářečí a Rumunština · Vidět víc »
Rybnický uhelný okruh
Rybnický uhelný okruh (polsky Rybnicki Okręg Węglowy) je průmyslová oblast (region) v Polsku, která se rozkládá v jižní části Slezského vojvodství.
Nový!!: Těšínské nářečí a Rybnický uhelný okruh · Vidět víc »
Sčítání lidu v Rakousko-Uhersku
Po přeměně Rakouského císařství na Rakousko-Uherskou monarchii v roce 1867 došlo na tomto území k několikero sčítání lidu mezi lety 1869 až 1910.
Nový!!: Těšínské nářečí a Sčítání lidu v Rakousko-Uhersku · Vidět víc »
Skalité
Skalité je goralská obec na Slovensku v okrese Čadca.
Nový!!: Těšínské nářečí a Skalité · Vidět víc »
Skočov
Skočov je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín.
Nový!!: Těšínské nářečí a Skočov · Vidět víc »
Slabikotvorná souhláska
Popis slabikotvorné souhlásky Slabikotvorná souhláska je souhláska, která je schopná plnit funkci jádra slabiky místo samohlásky.
Nový!!: Těšínské nářečí a Slabikotvorná souhláska · Vidět víc »
Slezština (lechický jazyk)
Nářečí slezštiny podle Alfreda Zaręby Slezština ve veřejném prostoru: transparent ''Každý jiný, všichni rovní'' na průvodu LGBT hrdosti Slezština ve veřejném prostoru: vývěsný štít ''Květinářství: květiny a dárky'' s typickými lexikálními germanismy Slezština ve veřejném prostoru: výstražný nápis ''Dej pozor na tramvaj'' na chodníku v Chořově Dvojjazyčný slezsko-český nápis v Jablunkově, slezština zapsaná alternativním těšínským zápisem Slezština je západoslovanský jazyk použivaný v Horním Slezsku, v současnosti menšinově.
Nový!!: Těšínské nářečí a Slezština (lechický jazyk) · Vidět víc »
Slezská lidová strana
Slezská lidová strana (pol.: Śląska Partia Ludowa) byla politická strana působící v Rakousku-Uhersku od roku 1909 a poté v Československu v letech 1921–1938.
Nový!!: Těšínské nářečí a Slezská lidová strana · Vidět víc »
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Nový!!: Těšínské nářečí a Slovenština · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Těšínské nářečí a Slovensko · Vidět víc »
Slovinština
Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.
Nový!!: Těšínské nářečí a Slovinština · Vidět víc »
Slovní zásoba
Slovní zásoba (nebo také lexikum) představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).
Nový!!: Těšínské nářečí a Slovní zásoba · Vidět víc »
Smíšený jazyk
Smíšený jazyk je jazyk, který mísí prvky dvou nebo více jazyků.
Nový!!: Těšínské nářečí a Smíšený jazyk · Vidět víc »
Spodoba znělosti
#PŘESMĚRUJ Hlásková spodoba.
Nový!!: Těšínské nářečí a Spodoba znělosti · Vidět víc »
Srbština
Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.
Nový!!: Těšínské nářečí a Srbština · Vidět víc »
Strumeň
Strumeň (řidčeji Struměň) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín na území Těšínského Slezska.
Nový!!: Těšínské nářečí a Strumeň · Vidět víc »
Suržyk
Používání suržyku v ukrajinských regionech. Data: Kyjiv International Institute of Sociology (2003)http://kiis.com.ua/materials/articles_HVE/16_linguaethnical.pdf Linhvo-etnična struktura Ukrajiny (Kyjivskyj mižnarodnyj instytut sociologiji). Západ 2,5 %, střed 14,6 %, středovýchod 21,7 %, východ 9,6 %, jih 12,4 % Suržyk (a v suržyku суржик) je tzv.
Nový!!: Těšínské nářečí a Suržyk · Vidět víc »
Svrčinovec
Svrčinovec je obec na severozápadě Slovenska v okrese Čadca.
Nový!!: Těšínské nářečí a Svrčinovec · Vidět víc »
Sykavka
Sykavky (sibilanty) jsou skupina třených souhlásek (frikativ), při jejichž výslovnosti vznikají výrazné turbulence vzduchu, které se při poslechu projevují intenzivním šumem.
Nový!!: Těšínské nářečí a Sykavka · Vidět víc »
Těšín
Těšín je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Těšín.
Nový!!: Těšínské nářečí a Těšín · Vidět víc »
Těšínské divadlo
Budova Těšínského divadla Bok budovy Těšínského divadla Těšínské divadlo Těšínské divadlo se nachází v Českém Těšíně, je v současnosti jediným profesionálním českým divadlem, jehož součástí jsou tři umělecké soubory hrající ve dvou různých jazycích – česky i polsky: Česká scéna, Polská scéna a dvojjazyčná loutková scéna Bajka.
Nový!!: Těšínské nářečí a Těšínské divadlo · Vidět víc »
Těšínské knížectví
Těšínské knížectví nebo též Těšínské vévodství (Ducatus Tessinensis, Herzogtum Teschen, Księstwo Cieszyńskie) bylo slezským knížectvím, které vzniklo roku 1290 oddělením od Opolsko-Ratibořského knížectví.
Nový!!: Těšínské nářečí a Těšínské knížectví · Vidět víc »
Těšínsko
Těšínsko, také Těšínské Slezsko je termín označující území bývalého Těšínského knížectví včetně všech jeho bývalých území, z nichž se stala samostatná stavovská panství, a s územím bývalého stavovského panství Bohumín.
Nový!!: Těšínské nářečí a Těšínsko · Vidět víc »
Těrlicko
Těrlicko (polsky Cierlicko, německy Tierlitzko) je obec v okrese Karviná, jedna z nejstarších doložených obcí v Těšínském Slezsku.
Nový!!: Těšínské nářečí a Těrlicko · Vidět víc »
Tereziánské reformy
Tereziánský tolar s vyobrazením panovnice Jako tereziánské reformy je označován soubor osvícenských reforem za panování Marie Terezie, které byly provedeny v řadě oblastí.
Nový!!: Těšínské nářečí a Tereziánské reformy · Vidět víc »
Tisovnice (Polsko)
Tisovnice je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Holešov.
Nový!!: Těšínské nářečí a Tisovnice (Polsko) · Vidět víc »
Toponymum
Toponymum (zeměpisné vlastní jméno, geonymum) je vlastní jméno neživého přírodního objektu – např.
Nový!!: Těšínské nářečí a Toponymum · Vidět víc »
Ukrajinština
Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, tj.
Nový!!: Těšínské nářečí a Ukrajinština · Vidět víc »
Ustroň
Ustroň (česky též Ústraní nebo Ústráň) je lázeňské město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín.
Nový!!: Těšínské nářečí a Ustroň · Vidět víc »
Valašská kolonizace
Valašská kolonizace je v literatuře používaný termín, kterým je označováno dosídlování Karpat, tedy Ukrajiny, Slovenska, Polska, Maďarska a severovýchodní Moravy na základě valašského práva ve 14. až 17. století.
Nový!!: Těšínské nářečí a Valašská kolonizace · Vidět víc »
Václav III. Adam
#PŘESMĚRUJ Václav III. Adam Těšínský.
Nový!!: Těšínské nářečí a Václav III. Adam · Vidět víc »
Války o rakouské dědictví
Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II. vznesl územní nároky na Slezsko.
Nový!!: Těšínské nářečí a Války o rakouské dědictví · Vidět víc »
Východomoravská nářeční skupina
Východomoravská nářeční skupina Východomoravská nářeční skupina (také se užívá označení moravskoslovenská nářeční skupina) je skupina nářečí českého jazyka, užívaná na východě a jihovýchodě Moravy, především na Moravském Slovácku a Moravském Valašsku.
Nový!!: Těšínské nářečí a Východomoravská nářeční skupina · Vidět víc »
Výpověď (lingvistika)
Výpověď je v lingvistice elementární komunikativní jednotka jazykového projevu použitá v konkrétní komunikativní situaci tvořící formálně i obsahově relativně uzavřený celek, který může, ale nemusí mít mluvnickou stavbu věty.
Nový!!: Těšínské nářečí a Výpověď (lingvistika) · Vidět víc »
Vykání
Vykání je oslovování jedné osoby pomocí množného čísla (tj. užívání tvaru pro 2. osobu množného čísla v příslušném rodě místo tvaru pro 2. osobu jednotného čísla, v některých jazycích, např. v němčině a archaické češtině se užívá 3. osoba množného čísla, tzv. onikání), čímž se dané osobě prokazuje úcta.
Nový!!: Těšínské nářečí a Vykání · Vidět víc »
Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska
Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »
Zavřená střední nezaokrouhlená samohláska
Zavřená střední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Zavřená střední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »
Západoslovanské jazyky
Západoslovanské jazyky jsou skupinou slovanských jazyků, rozšířené především ve střední Evropě napříč souvislým regionem zahrnujícím Českou republiku, Slovensko a Polsko, jakož i bývalé východní Německo a nejzápadnější regiony Ukrajiny a Běloruska a část Litvy.
Nový!!: Těšínské nářečí a Západoslovanské jazyky · Vidět víc »
Země Koruny české
Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.
Nový!!: Těšínské nářečí a Země Koruny české · Vidět víc »
Zemské zřízení Těšínského knížectví
Zemské zřízení knížectví Těšínského, vydání z roku 1573 Zemské zřízení knížectví Těšínského, vydání z roku 1574 Zemské zřízení Těšínského knížectví, vydání z roku 1592 Zemské zřízení Těšínského knížectví, v původním staročeském názvu Zřízení zemské Knížecství Těšínského, bylo zemské zřízení Těšínského knížectví, dávající zvykovému právu na Těšínsku podobu zákona.
Nový!!: Těšínské nářečí a Zemské zřízení Těšínského knížectví · Vidět víc »
Znělá alveolární afrikáta
Znělá alveolární afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Znělá alveolární afrikáta · Vidět víc »
Znělá alveolární frikativa
Znělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Znělá alveolární frikativa · Vidět víc »
Znělá alveolopalatální afrikáta
Znělá alveolopalatální afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Znělá alveolopalatální afrikáta · Vidět víc »
Znělá alveolopalatální frikativa
Znělá alveolopalatální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Znělá alveolopalatální frikativa · Vidět víc »
Znělá glotální frikativa
Znělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Znělá glotální frikativa · Vidět víc »
Znělá labiovelární aproximanta
Znělá labiovelární aproximanta je souhláska, která se vyskytuje jen v některých jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Znělá labiovelární aproximanta · Vidět víc »
Znělá postalveolární afrikáta
Znělá alveolární afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Znělá postalveolární afrikáta · Vidět víc »
Znělá postalveolární frikativa
Znělá postalveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Znělá postalveolární frikativa · Vidět víc »
Znělá retroflexní frikativa
Znělá retroflexní frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Těšínské nářečí a Znělá retroflexní frikativa · Vidět víc »
Zwrot
Zwrot je literární měsíčník určený polské menšině na Těšínsku.
Nový!!: Těšínské nářečí a Zwrot · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Po naszymu, Po našimu, Po našymu.
