Rychlejší přístup než prohlížeči!
30 vztahy: Adolf Hitler, Atentát, Atentát na Hitlera z 20. července 1944, Beppo Römer, Berghof, Berlín, Berlínský sportovní palác, Claus Schenk von Stauffenberg, Erwin von Witzleben, Georg Elser, Helmut Hirsch, Henning von Tresckow, Hubert Lanz, Kaliningrad, Maurice Bavaud, Michał Karaszewicz-Tokarzewski, Mnichov, Nacistické Německo, Nikolaus von Halem, Norimberk, Obersalzberg, Operace Jiskra, Paříž, Schutzstaffel, Smolensk, Sovětský svaz, Sturmabteilung, Varšava, Východní Prusko, Vlčí doupě.
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Adolf Hitler · Vidět víc »
Atentát
atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, která se objevila v italských novinách ''Domenica del Corriere'' dne 12. července 1914 Atentát je násilný čin, jehož cílem je usmrtit nebo zranit osobu nebo skupinu osob.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Atentát · Vidět víc »
Atentát na Hitlera z 20. července 1944
Atentát na Hitlera z 20.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Atentát na Hitlera z 20. července 1944 · Vidět víc »
Beppo Römer
Josef „Beppo“ Römer (17. listopadu 1892, Mnichov – 25. září 1944, Brandenburg an der Havel) byl německý právník.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Beppo Römer · Vidět víc »
Berghof
Usedlost Berghof byla rezidence Adolfa Hitlera na Obersalzbergu, součást Orlího hnízda.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Berghof · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Berlín · Vidět víc »
Berlínský sportovní palác
Berlínský sportovní palác (německy Berliner Sportpalast) byl víceúčelovou sportovní halou, která se nacházela v berlínské čtvrti Schöneberg.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Berlínský sportovní palác · Vidět víc »
Claus Schenk von Stauffenberg
poštovní známce Claus Philipp Maria Justinian Schenk, hrabě von Stauffenberg (15. listopadu 1907, Jettingen, Bavorsko – 20. nebo 21. července 1944, Berlín) byl německý důstojník generálního štábu, strůjce neúspěšného atentátu na Hitlera.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Claus Schenk von Stauffenberg · Vidět víc »
Erwin von Witzleben
Erwin von Witzleben (4. prosince 1881, Vratislav – 8. srpna 1944, Berlín) byl německý polní maršál.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Erwin von Witzleben · Vidět víc »
Georg Elser
Johann Georg Elser (4. ledna 1903, Hermaringen, Německo – 9. dubna 1945, Dachau, Německo) byl německý odpůrce nacismu, osamělý strůjce neúspěšného atentátu na Adolfa Hitlera roku 1939.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Georg Elser · Vidět víc »
Helmut Hirsch
Helmut Hirsch (27. ledna 1916 Stuttgart, Německé císařství – 4. června 1937 Berlín, Třetí Říše) byl německý žid, odsouzený k smrti a popravený kvůli údajnému spiknutí proti Německé říši.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Helmut Hirsch · Vidět víc »
Henning von Tresckow
Generálmajor Henning Hermann Robert Karl von Tresckow (10. ledna 1901 Magdeburg – 21. července 1944, Królowy Most, poblíž Białystoku) byl německý důstojník wehrmachtu, který organizoval odboj proti Adolfu Hitlerovi.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Henning von Tresckow · Vidět víc »
Hubert Lanz
Karl Hubert Lanz (22. května 1896 Entringen – 12. srpna 1982 Mnichov) byl vysoce vyznamenaný veterán první světové války a pozdější generál wehrmachtu za druhé světové války v hodnosti General der Gebirgstruppen (generál horských jednotek).
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Hubert Lanz · Vidět víc »
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Kaliningrad · Vidět víc »
Maurice Bavaud
Maurice Bavaud (15. ledna 1916 Neuchâtel – 14. května 1941 věznice Plötzensee, Berlín) byl švýcarský student teologie, který se 9.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Maurice Bavaud · Vidět víc »
Michał Karaszewicz-Tokarzewski
Michał Karaszewicz-Tokarzewski (5. ledna 1893 Lvov – 22. května 1964 Casablanca) byl polský generál.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Michał Karaszewicz-Tokarzewski · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Mnichov · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Nacistické Německo · Vidět víc »
Nikolaus von Halem
Nikolaus Christoph von Halem (15. března 1905, Schwetz – 9. října 1944, Věznice Brandenburg-Görden) byl německý právník, podnikatel a antifašistický odbojář známý díky plánování atentátu na Adolfa Hitlera.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Nikolaus von Halem · Vidět víc »
Norimberk
Norimberk (německy Nürnberg) je německé město ve Francích, asi 170 km severně od Mnichova.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Norimberk · Vidět víc »
Obersalzberg
Obersalzberg je oblast u města Berchtesgaden v jižním Bavorsku u hranic s Rakouskem.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Obersalzberg · Vidět víc »
Operace Jiskra
Operace Iskra nebo také třetí ofenzíva u Siňavina byla operace Rudé armády, jejímž cílem bylo uvolnit blokádu Leningradu.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Operace Jiskra · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Paříž · Vidět víc »
Schutzstaffel
Schutzstaffel (známější pod zkratkou SS nebo runami Runic "SS"), česky Ochranný oddíl, byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená v roce 1925 z horlivě oddaných přívrženců Adolfa Hitlera působících původně jako jeho osobní stráž.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Schutzstaffel · Vidět víc »
Smolensk
Smolensk je historické město v evropské části Ruska.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Smolensk · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Sovětský svaz · Vidět víc »
Sturmabteilung
Sturmabteilung (SA) (v překladu úderné či útočné oddíly) byla paramilitární organizace založená na počátku 20. let 20. století v Německu, která přináležela k nacistické straně (NSDAP).
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Sturmabteilung · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Varšava · Vidět víc »
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Východní Prusko · Vidět víc »
Vlčí doupě
vlevo Vlčí doupě (německy Wolfsschanze, polsky Wilczy szaniec) je kódové označení pro Vůdcův hlavní stan (německy Führerhauptquartier), který se nacházel u města Kętrzyn (německy Rastenburg) ve Východním Prusku (na území dnešního Polska).
Nový!!: Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera a Vlčí doupě · Vidět víc »
