86 vztahy: Absolutní nula, Amorfní látka, Anorganická látka, Anorganická sloučenina, Antimon, Arsen, Arsenid gallitý, Atom, Atomové hodiny, Částice, Bellovy laboratoře, Binární sloučenina, Bor (prvek), Chalkogenidové sklo, Chemická sloučenina, Chemický prvek, Dielektrikum, Dioda, Dotování, Elektřina, Elektrická energie, Elektrická vodivost, Elektrické napětí, Elektrické pole, Elektrický izolant, Elektrický náboj, Elektrický odpor, Elektrický potenciál, Elektrický proud, Elektrický vodič, Elektron, Elektronická součástka, Elektronvolt, Energie, Excitace, Fermiho–Diracovo rozdělení, Fonon, Fosfor, Gallium, Germanium, Hliník, Hrotová elektroda, Indium, Integrovaný obvod, Jack Kilby, Křemík, Kovalentní vazba, Kovy, Krystal, Krystalka, ..., Krystalová mřížka, Kvantová mechanika, Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení, Michael Faraday, Monokrystal, Nekovy, Optické jevy v polovodičích, Optočlen, Organická látka, Organická sloučenina, Pásová struktura, Přechod P-N, Pevná látka, Polokovy, Rekombinace, Síran olovnatý, Selen, Sklo, Sulfid olovnatý, Světlo, Teplo, Teplota, Teplotní součinitel elektrického odporu, Termika, Thomas Johann Seebeck, Tranzistor, Valenční elektron, Werner von Siemens, 1821, 1833, 1873, 1876, 1940, 1947, 1958, 20. století. Rozbalte index (36 více) »
Absolutní nula
Absolutní nula je hypotetický stav látky, ve kterém se zastaví veškerý tepelný pohyb částic.
Nový!!: Polovodič a Absolutní nula · Vidět víc »
Amorfní látka
Amorfní látky jsou látky v pevném skupenství, které nemají pravidelnou (krystalickou) strukturu.
Nový!!: Polovodič a Amorfní látka · Vidět víc »
Anorganická látka
vápencové formace v Egyptě Anorganická látka (česky méně často neústrojná látka) je materiál tvořený převážně anorganickými sloučeninami anebo chemickými prvky, který však může obsahovat i příměsi organických sloučenin.
Nový!!: Polovodič a Anorganická látka · Vidět víc »
Anorganická sloučenina
Anorganická sloučenina je chemicky čistá látka, která zpravidla obsahuje jeden nebo více atomů kovu, výjimku tvoří především sloučeniny uhlíku, které se neřadí mezi organické sloučeniny (oxidy uhlíku, sirouhlík, atd.). Studiem chování a charakterizací těchto látek se zabývá anorganická chemie.
Nový!!: Polovodič a Anorganická sloučenina · Vidět víc »
Antimon
Antimon (chemická značka Sb, stibium) je polokovový prvek, lidstvu je znám již od starověku.
Nový!!: Polovodič a Antimon · Vidět víc »
Arsen
Arsen (chemická značka As, Arsenicum; někdy se používá též název arzén) je toxický polokovový prvek, známý již od starověku.
Nový!!: Polovodič a Arsen · Vidět víc »
Arsenid gallitý
Arsenid gallitý (také arsenid gallia), chemický vzorec GaAs, je sloučenina gallia a arsenu.
Nový!!: Polovodič a Arsenid gallitý · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Polovodič a Atom · Vidět víc »
Atomové hodiny
Atomové cesiové hodiny, též nazývané cesiová fontána Atomové hodiny jsou přesné hodiny, které měří čas na základě rezonanční frekvence atomů.
Nový!!: Polovodič a Atomové hodiny · Vidět víc »
Částice
Částice je velmi malá část hmoty, která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi (energií, hmotností, elektrickým nábojem, spinem, chemickou reaktivností, dobou života, aj.). Studiem částic ve fyzice se zabývá především fyzika částic, která se zaměřuje především na studium elementárních částic a dále částic, které vzniknou v důsledku vazby mezi elementárními částicemi (takové částice bývají také označovány jako složené).
Nový!!: Polovodič a Částice · Vidět víc »
Bellovy laboratoře
Bellovy laboratoře (také známy jako Bell Labs a předtím jako AT&T Bell Laboratories a Bell Telephone Laboratories) jsou součástí výzkumné a vývojové organizace Alcatel-Lucent a dříve byly součástí Bell System Spojených států.
Nový!!: Polovodič a Bellovy laboratoře · Vidět víc »
Binární sloučenina
Binární sloučenina je chemická sloučenina obsahující právě dva chemické prvky.
Nový!!: Polovodič a Binární sloučenina · Vidět víc »
Bor (prvek)
Bor (též bór; chemická značka B, borium nebo borum) je nejlehčím z řady prvků III.
Nový!!: Polovodič a Bor (prvek) · Vidět víc »
Chalkogenidové sklo
Chalkogenidová skla jsou amorfní pevné látky obsahující jeden z následujících prvků: síra, selen, telur.
Nový!!: Polovodič a Chalkogenidové sklo · Vidět víc »
Chemická sloučenina
Kuličkový model molekuly vody – jedné z nejdůležitějších sloučenin na Zemi Chemická sloučenina (zkráceně sloučenina) je chemicky čistá látka, která je tvořena jedním druhem molekul obsahujících více druhů atomů, které jsou mezi sebou vázány chemickými vazbami.
Nový!!: Polovodič a Chemická sloučenina · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Polovodič a Chemický prvek · Vidět víc »
Dielektrikum
Dielektrikum je i obyčejný papír (přesněji celulóza), ale pro zlepšení dielektrických vlastností se napouští různými látkami, např. pryskyřicemi Dielektrikum je látka (izolant), která má schopnost polarizace (tedy být polarizována).
Nový!!: Polovodič a Dielektrikum · Vidět víc »
Dioda
Schematická značka polovodičové diodyTypy polovodičových diod shora: usměrňovací výkonová dioda, Schottkyho dioda, univerzální dioda, hrotová dioda a usměrňovací můstek(což je sestava 4 diod v jednom pouzdře zapojených jako dvoucestný /Grätzův, také Graetzův/ usměrňovací můstek) Dioda je elektrotechnická součástka se dvěma elektrodami, označovanými jako anoda a katoda, která se vyznačuje velmi odlišným tvarem voltampérové charakteristiky v závislosti na polaritě přiloženého napětí.
Nový!!: Polovodič a Dioda · Vidět víc »
Dotování
Dotování je v materiálovém inženýrství vnesení nepatrného množství (řádově tisíciny až miliardtiny množství základní látky) příměsi do materiálu za účelem změny jeho vlastností.
Nový!!: Polovodič a Dotování · Vidět víc »
Elektřina
Elektřina je definována jako souhrn projevů elektrostatického pole (z nichž mezi prvními byly silové účinky vyvolané třením izolantůPříruční slovník naučný. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. Heslo Elektřina, s. 657: „Elektřina, název pro souhrn jevů a stavů zvaných elektrické. Elektr. stav byl nejprve pozorován podle silových účinků, které lze vyvolat třením látek,… (např. jantar, řec. élektron). … Tělesa nabitá stejnými druhy e. (stejnojmenné, souhlasné náboje) se odpuzují, tělesa nabitá různými druhy e. (nestejnojmenné, nesouhlasné náboje) se přitahují. Původní teorie e. byla fluidová (viz fluidum). Současná teorie e. je elektronová. (…)“ a následná polarizace látek) a elektrodynamických jevů včetně elektromagnetismu.
Nový!!: Polovodič a Elektřina · Vidět víc »
Elektrická energie
Elektrická energie je schopnost elektromagnetického pole konat elektrickou práci.
Nový!!: Polovodič a Elektrická energie · Vidět víc »
Elektrická vodivost
Elektrická vodivost resp.
Nový!!: Polovodič a Elektrická vodivost · Vidět víc »
Elektrické napětí
Elektrické napětí je jedna ze základních veličin při studiu a využívání elektřiny.
Nový!!: Polovodič a Elektrické napětí · Vidět víc »
Elektrické pole
Elektrické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je elektricky nabité těleso nebo časově proměnné magnetické pole projevují se působením elektrické síly na nabité částice.
Nový!!: Polovodič a Elektrické pole · Vidět víc »
Elektrický izolant
Elektrické vedení se skleněnými a keramickými izolátory Elektrický izolant neboli nevodič je látka, která nevede elektrický proud.
Nový!!: Polovodič a Elektrický izolant · Vidět víc »
Elektrický náboj
Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.
Nový!!: Polovodič a Elektrický náboj · Vidět víc »
Elektrický odpor
Elektrický odpor resp.
Nový!!: Polovodič a Elektrický odpor · Vidět víc »
Elektrický potenciál
Elektrický potenciál je skalární fyzikální veličina, která popisuje potenciální energii jednotkového elektrického náboje v elektrostatickém poli.
Nový!!: Polovodič a Elektrický potenciál · Vidět víc »
Elektrický proud
Elektrický proud je uspořádaný pohyb nosičů elektrického náboje prošlého za jednotku času daným průřezem elektrického vodiče.
Nový!!: Polovodič a Elektrický proud · Vidět víc »
Elektrický vodič
Elektrický vodič Elektrický vodič je látka schopná vedení elektrického proudu.
Nový!!: Polovodič a Elektrický vodič · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Polovodič a Elektron · Vidět víc »
Elektronická součástka
Různé elektronické součástky. Pravítko nahoře slouží pro porovnání velikosti. Elektronická součástka je libovolný samostatný stavební prvek používaný pro vytváření elektronických obvodů a zařízení.
Nový!!: Polovodič a Elektronická součástka · Vidět víc »
Elektronvolt
kvadraticky, přičemž elektron na stejné vzdálenosti získá zhruba 43× vyšší rychlost. Proton získá 43× větší hybnost. Naznačené rychlosti částic nejsou v odpovídajícím poměru, ve skutečnosti by červená šipka měla být asi dvacetkrát menší, než je. Elektronvolt (značka eV) je jednotka práce a energie mimo soustavu SI.
Nový!!: Polovodič a Elektronvolt · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Polovodič a Energie · Vidět víc »
Excitace
Excitace elektronu fotonem nebo srážkou Excitace (neboli vybuzení) je fyzikální proces, při kterém dochází k přechodu základního energetického stavu atomu, molekuly či iontu do stavu s vyšší energetickou hladinou.
Nový!!: Polovodič a Excitace · Vidět víc »
Fermiho–Diracovo rozdělení
Porovnání průběhu funkcí odpovídajících Boseho–Einsteinovu resp. Fermi–Diracovu rozdělení Fermiho–Diracovo rozdělenív závislosti na teplotě Fermiovo–Diracovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z fermionů, tedy částic s antisymetrickou vlnovou funkcí a poločíselným spinem.
Nový!!: Polovodič a Fermiho–Diracovo rozdělení · Vidět víc »
Fonon
longitudiální akustické fonony v 1D krystalové mřížce Fonon je tzv.
Nový!!: Polovodič a Fonon · Vidět víc »
Fosfor
Fosfor (chemická značka P, phosphorus; navrhovaný český název kostík se neujal) je nekovový chemický prvek, který má zároveň důležitou roli i ve stavbě živých organismů.
Nový!!: Polovodič a Fosfor · Vidět víc »
Gallium
Gallium (chemická značka Ga, Gallium), je velmi lehce tavitelný kov stříbrné barvy s modrošedým nádechem, měkký a dobře tažný.
Nový!!: Polovodič a Gallium · Vidět víc »
Germanium
Germanium (chemická značka Ge, Germanium) je vzácný šedobílý polokovový prvek, nalézající největší uplatnění v polovodičovém průmyslu.
Nový!!: Polovodič a Germanium · Vidět víc »
Hliník
Hliník (chemická značka Al, aluminium) je velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v elektrotechnice a ve formě slitin v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích.
Nový!!: Polovodič a Hliník · Vidět víc »
Hrotová elektroda
Hrotová dioda. Uspořádání germaniové hrotové diody. Hrotová elektroda je elektronický prvek, u kterého byl poprvé použit homogenní PN přechod; tím byla umožněna konstrukce tzv.
Nový!!: Polovodič a Hrotová elektroda · Vidět víc »
Indium
Indium (chemická značka In, Indium) je snadno tavitelný kov, bílé barvy, měkký a dobře tažný.
Nový!!: Polovodič a Indium · Vidět víc »
Integrovaný obvod
Paměť EPROM o kapacitě 256 × 8 bitů ze 70. let 20. století Integrovaný obvod (zkratka IO) je moderní elektronická součástka.
Nový!!: Polovodič a Integrovaný obvod · Vidět víc »
Jack Kilby
Jack St. Clair Kilby (8. listopadu 1923, Jefferson City, Missouri – 20. června 2005, Dallas, Texas) byl americký elektroinženýr, který v roce 2000 obdržel Nobelovu cenu za fyziku (společně s dalšími dvěma vědci).
Nový!!: Polovodič a Jack Kilby · Vidět víc »
Křemík
Křemík (chemická značka Si, silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.
Nový!!: Polovodič a Křemík · Vidět víc »
Kovalentní vazba
Kovalentní vazba (homopolární) je vnitromolekulární forma chemické vazby, kterou lze charakterizovat sdílením jednoho nebo více párů elektronů mezi dvěma prvky.
Nový!!: Polovodič a Kovalentní vazba · Vidět víc »
Kovy
Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Polovodič a Kovy · Vidět víc »
Krystal
Krystaly křemene Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měřítkům).
Nový!!: Polovodič a Krystal · Vidět víc »
Krystalka
Krystal galenitu s objímkou, detekční hrot a celý sestavený detektor pro krystalku Krystalka je primitivní rozhlasový přijímač, který ke své činnosti nepotřebuje napájení.
Nový!!: Polovodič a Krystalka · Vidět víc »
Krystalová mřížka
Krystalová mřížka diamantu (krychlová) Krystalová mřížka je množina určitých myšlených abstraktních bodů, pomocí nichž se popisuje struktura krystalu neboli vzájemná poloha částic v krystalu.
Nový!!: Polovodič a Krystalová mřížka · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Polovodič a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení
Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z klasických rozlišitelných částic, tedy systémy, u kterých není nutno uvažovat kvantování fázového prostoru a spinovou závislost statistiky.
Nový!!: Polovodič a Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení · Vidět víc »
Michael Faraday
Michael Faraday (22. září 1791, Newington, Anglie – 25. srpna 1867) byl anglický chemik a fyzik.
Nový!!: Polovodič a Michael Faraday · Vidět víc »
Monokrystal
křemíkový monokrystal Monokrystal (někdy též objemový monokrystal) je makroskopický krystal se zanedbatelnými poruchami krystalové struktury.
Nový!!: Polovodič a Monokrystal · Vidět víc »
Nekovy
Nekovy tvoří společně s kovy a polokovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Polovodič a Nekovy · Vidět víc »
Optické jevy v polovodičích
Optické jevy v polovodičích je souhrn fyzikálních a chemických jevů, které se týkají záření o vlnové délce označované jako viditelné záření.
Nový!!: Polovodič a Optické jevy v polovodičích · Vidět víc »
Optočlen
Výkonový optočlen. Jinak také optorelé nebo solid state relé. Starší typ tranzistorového optočlenu Tesla WK16412-2 Novější typ tranzistorového optočlenu RFT Optočlen je v elektrotechnice typ součástky, která slouží k elektrickému oddělení dvou elektrických obvodů.
Nový!!: Polovodič a Optočlen · Vidět víc »
Organická látka
Dřevo je typická organická látka, kde převažuje celulóza, ale je tvořena i desítkami dalších sloučenin Organická látka (česky méně často ústrojná látka) je obecný název pro materiál, tvořený převážně organickými sloučeninami, který však obvykle obsahuje i příměsi anorganických sloučenin.
Nový!!: Polovodič a Organická látka · Vidět víc »
Organická sloučenina
aren), patří do skupiny organických sloučenin Organická sloučenina je chemicky čistá látka, jejíž molekuly obsahují vždy jeden nebo více atomů uhlíku.
Nový!!: Polovodič a Organická sloučenina · Vidět víc »
Pásová struktura
Pásová struktura různých materiálůPásová struktura odpovídá přípustným energetickým stavům všech elektronů v kondenzovaných (pevných) krystalických látkách.
Nový!!: Polovodič a Pásová struktura · Vidět víc »
Přechod P-N
#PŘESMĚRUJ PN přechod.
Nový!!: Polovodič a Přechod P-N · Vidět víc »
Pevná látka
Led je voda v pevném stavu Pevná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky vázány ve svých „pevných“ polohách, kolem kterých kmitají.
Nový!!: Polovodič a Pevná látka · Vidět víc »
Polokovy
Polokovy tvoří společně s kovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Polovodič a Polokovy · Vidět víc »
Rekombinace
Slovo rekombinace má více významů.
Nový!!: Polovodič a Rekombinace · Vidět víc »
Síran olovnatý
Síran olovnatý (PbSO4) je bílý krystalický síran dvoumocného olova.
Nový!!: Polovodič a Síran olovnatý · Vidět víc »
Selen
Selen (chemická značka Se, selenium) je polokov ze skupiny chalkogenů, významný svými fotoelektrickými vlastnostmi.
Nový!!: Polovodič a Selen · Vidět víc »
Sklo
tabulky lokality Besednice, sklo vzniklé po dopadu meteoritu Sklo je homogenní, amorfní (tj. nekrystalická) pevná látka, která se vyznačuje tvrdostí, křehkostí a průhledností.
Nový!!: Polovodič a Sklo · Vidět víc »
Sulfid olovnatý
Sulfid olovnatý (chemický vzorec PbS) je hnědočerná práškovitá látka, nerozpustná ve vodě, rozpustná pouze v roztocích silných koncentrovaných kyselin.
Nový!!: Polovodič a Sulfid olovnatý · Vidět víc »
Světlo
Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.
Nový!!: Polovodič a Světlo · Vidět víc »
Teplo
Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.
Nový!!: Polovodič a Teplo · Vidět víc »
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Nový!!: Polovodič a Teplota · Vidět víc »
Teplotní součinitel elektrického odporu
Teplotní součinitel odporu (též teplotní součinitel rezistivity) je fyzikální veličina vyjadřující závislost odporu (rezistivity) vodiče (polovodiče) na teplotě.
Nový!!: Polovodič a Teplotní součinitel elektrického odporu · Vidět víc »
Termika
Termika je fyzikální oblast, která se zabývá studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou.
Nový!!: Polovodič a Termika · Vidět víc »
Thomas Johann Seebeck
Thomas Johann Seebeck (9. dubna 1770 Reval, dnešní Tallinn – 10. prosinec 1831 Berlín) byl německý fyzik.
Nový!!: Polovodič a Thomas Johann Seebeck · Vidět víc »
Tranzistor
Tranzistory Tranzistor je třívrstvá polovodičová součástka, kterou tvoří dvojice přechodů PN.
Nový!!: Polovodič a Tranzistor · Vidět víc »
Valenční elektron
helia se skládá ze 2 protonů, 2 neutronů a 2 elektronů. Elektrony v jeho valenční (jediné) vrstvě jsou elektrony valenční. Elektrony jsou pro názornost zobrazeny jako částice obíhající kolem jádra po konkrétní dráze – orbitu. Valenční elektron je elektron v elektronovém obalu atomu umístěný ve valenční, energeticky nejvýše položené vrstvě nebo několika vrstvách.
Nový!!: Polovodič a Valenční elektron · Vidět víc »
Werner von Siemens
Ernst Werner von Siemens (13. prosince 1816 Lenthe, Prusko – 6. prosince 1892 Charlottenburg) byl německý elektrotechnik, vynálezce a průmyslník.
Nový!!: Polovodič a Werner von Siemens · Vidět víc »
1821
1821 (MDCCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Polovodič a 1821 · Vidět víc »
1833
1833 (MDCCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Polovodič a 1833 · Vidět víc »
1873
1873 (MDCCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Polovodič a 1873 · Vidět víc »
1876
1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Polovodič a 1876 · Vidět víc »
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Polovodič a 1940 · Vidět víc »
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Polovodič a 1947 · Vidět víc »
1958
1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Polovodič a 1958 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Polovodič a 20. století · Vidět víc »