Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Polská hymna

Index Polská hymna

Hymna Polska je píseň Mazurek Dąbrowskiego, známá též jako Jeszcze Polska nie zginęła.

36 vztahy: Angličtina, Berlín, Boże, coś Polskę, Chorvatština, Dějiny Polska, Dělení Polska, Francouzština, Hej, Slované, Itálie, Jan Henryk Dąbrowski, Józef Wybicki, Jugoslávie, Maďarština, Moskal, Napoleon Bonaparte, Národní hymna, Němčina, Polská vlajka, Polsko, Praha, Revoluce v roce 1848, Ruština, Rudá armáda, Samo Tomášik, Sejm, Slovenština, Slovenská republika (1939–1945), Státní znak Polska, Svatý Vojtěch, Vídeň, 1797, 1848, 1927, 1945, 1981, 26. únor.

Angličtina

Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.

Nový!!: Polská hymna a Angličtina · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Polská hymna a Berlín · Vidět víc »

Boże, coś Polskę

Boże, coś Polskę je polská katolická duchovní píseň.

Nový!!: Polská hymna a Boże, coś Polskę · Vidět víc »

Chorvatština

Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.

Nový!!: Polská hymna a Chorvatština · Vidět víc »

Dějiny Polska

Státní znak Polské republiky Dějiny Polska počínají příchodem Západních Slovanů, kteří v období raného středověku založili na polském území trvalé osady.

Nový!!: Polská hymna a Dějiny Polska · Vidět víc »

Dělení Polska

Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.

Nový!!: Polská hymna a Dělení Polska · Vidět víc »

Francouzština

Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.

Nový!!: Polská hymna a Francouzština · Vidět víc »

Hej, Slované

Hej, Slované je hymnická píseň věnovaná všem Slovanům.

Nový!!: Polská hymna a Hej, Slované · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Nový!!: Polská hymna a Itálie · Vidět víc »

Jan Henryk Dąbrowski

Jan Henryk Dąbrowski (2. srpna 1755, Pierzchów, poblíž Krakova – 6. června 1818 Winna Góra Poznaňské velkovévodství) byl polský generál, jeden z národních hrdinů Polska.

Nový!!: Polská hymna a Jan Henryk Dąbrowski · Vidět víc »

Józef Wybicki

Józef Rufin Wybicki (29. září 1747, Będomin (Pomořansko) – 19. březen 1822) byl polský právník, politik a spisovatel, autor textu polské hymny (Jeszcze Polska niezginiela).

Nový!!: Polská hymna a Józef Wybicki · Vidět víc »

Jugoslávie

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.

Nový!!: Polská hymna a Jugoslávie · Vidět víc »

Maďarština

Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.

Nový!!: Polská hymna a Maďarština · Vidět víc »

Moskal

alt.

Nový!!: Polská hymna a Moskal · Vidět víc »

Napoleon Bonaparte

80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.

Nový!!: Polská hymna a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Národní hymna

#PŘESMĚRUJ Státní hymna.

Nový!!: Polská hymna a Národní hymna · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Nový!!: Polská hymna a Němčina · Vidět víc »

Polská vlajka

Zlevadoprava Polská národní vlajkaPoměr stran: 5:8 Zlevadoprava Polská státní vlajkaPoměr stran: 5:8 Zlevadoprava Polská námořní válečná vlajkaPoměr stran: 10:21 Vlajka Polska je tvořena listem o poměru stran 5:8 a je podélně rozdělená na dva pruhy: horní bílý a dolní karmazínový.

Nový!!: Polská hymna a Polská vlajka · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Nový!!: Polská hymna a Polsko · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Nový!!: Polská hymna a Praha · Vidět víc »

Revoluce v roce 1848

Revoluce roku 1848, známá také jako Jaro národů nebo Rok revoluce, byla řada občanských a národních revolucí, jež zasáhly evropský kontinent.

Nový!!: Polská hymna a Revoluce v roce 1848 · Vidět víc »

Ruština

Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.

Nový!!: Polská hymna a Ruština · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Nový!!: Polská hymna a Rudá armáda · Vidět víc »

Samo Tomášik

Samuel Tomášik (pseudonymy Kozodolský, Tomášek) (8. února 1813, Jelšavská Teplica, nyní Gemerské Teplice, Uhersko – 10. září 1887, Chyžné) byl slovenský romantický spisovatel-prozaik a básník.

Nový!!: Polská hymna a Samo Tomášik · Vidět víc »

Sejm

Sejm Polské republiky (zkráceně Sejm) je dolní komora Parlamentu Polské republiky.

Nový!!: Polská hymna a Sejm · Vidět víc »

Slovenština

Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.

Nový!!: Polská hymna a Slovenština · Vidět víc »

Slovenská republika (1939–1945)

Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.

Nový!!: Polská hymna a Slovenská republika (1939–1945) · Vidět víc »

Státní znak Polska

Státní znak na cestovním pasu Státní znak Polska je tvořen bílou orlicí se zlatou korunou, zobákem a drápy na karmazínovém štítu.

Nový!!: Polská hymna a Státní znak Polska · Vidět víc »

Svatý Vojtěch

Svatý Vojtěch (v zahraničí známý pod svým biřmovacím jménem Adalbert;,,; 956 – 23. dubna 997) byl druhý pražský biskup pocházející z rodu Slavníkovců.

Nový!!: Polská hymna a Svatý Vojtěch · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Nový!!: Polská hymna a Vídeň · Vidět víc »

1797

1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Polská hymna a 1797 · Vidět víc »

1848

1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Polská hymna a 1848 · Vidět víc »

1927

1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Polská hymna a 1927 · Vidět víc »

1945

1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Polská hymna a 1945 · Vidět víc »

1981

1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Polská hymna a 1981 · Vidět víc »

26. únor

26.

Nový!!: Polská hymna a 26. únor · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Jeszcze Polska nie zginęła, Mazurek Dąbrowskiego.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »