Rychlejší přístup než prohlížeči!
57 vztahy: Abraham de Moivre, Abraham Wald, Alternativní rozdělení, Andrej Nikolajevič Kolmogorov, Axiom, Bayesova věta, Binomické rozdělení, Blaise Pascal, Christiaan Huygens, De facto, Distribuční funkce, Edwin Thompson Jaynes, Experiment, Exponenciální rozdělení, Funkce (matematika), Hrací kostka, Informační fyzika, Integrál, Jacob Bernoulli, Kurzové sázení, Kvantová mechanika, Loterie, Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení, Míra (matematika), Metoda vytvořujících funkcí, Množina, Náhoda, Náhodná veličina, Náhodný jev, Náhodný pokus, Normální rozdělení, Obsah, Pierre de Fermat, Pierre-Simon Laplace, Plocha, Podmnožina, Poissonovo rozdělení, Poměr pravděpodobností, Posloupnost, Průnik, Procento, Prostor s mírou, Reálné číslo, Richard von Mises, Rozdělení gama, Rozdělení pravděpodobnosti, Sčítání, Sigma algebra, Sjednocení, Statistická fyzika, ..., Statistická nezávislost, Studentovo rozdělení, Teorie chaosu, Teorie množin, Teorie pravděpodobnosti, Thomas Bayes, 1933. Rozbalte index (7 více) »
Abraham de Moivre
Abraham de Moivre (26. května 1667 Vitry-le-François, Francie – 27. listopadu 1754 Londýn, Anglie) byl francouzský matematik, který prožil většinu svého života v Anglii.
Nový!!: Pravděpodobnost a Abraham de Moivre · Vidět víc »
Abraham Wald
Abraham Wald (31. října 1902 Kluž, Rakousko-Uhersko – 13. prosince 1950 Travancore, Indie) byl americký matematik židovského původu narozený na území dnešního Rumunska.
Nový!!: Pravděpodobnost a Abraham Wald · Vidět víc »
Alternativní rozdělení
Distribuční funkce alternativního rozdělení. Alternativní (Bernoulliho) rozdělení je diskrétní rozdělení pravděpodobnosti náhodné proměnné, která s pravděpodobností p nabývá hodnoty 1 a s pravděpodobností 1-p nabývá hodnoty 0.
Nový!!: Pravděpodobnost a Alternativní rozdělení · Vidět víc »
Andrej Nikolajevič Kolmogorov
Andrej Nikolajevič Kolmogorov (Андрей Николаевич Колмогоров) (25. dubna 1903 Tambov – 20. října 1987 Moskva) byl sovětský matematik, zakladatel moderní teorie pravděpodobnosti a teorie složitosti algoritmů.
Nový!!: Pravděpodobnost a Andrej Nikolajevič Kolmogorov · Vidět víc »
Axiom
Axiom (z řec. axióma, to co se uznává) je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje.
Nový!!: Pravděpodobnost a Axiom · Vidět víc »
Bayesova věta
Bayesova věta: ilustrace pomocí dvou spojených třídimenzionálních stromových diagramů Bayesova věta (alternativně Bayesova formule, Bayesův vzorec) je věta teorie pravděpodobnosti, která udává, jak podmíněná pravděpodobnost nějakého jevu souvisí s opačnou podmíněnou pravděpodobností.
Nový!!: Pravděpodobnost a Bayesova věta · Vidět víc »
Binomické rozdělení
Tři příklady binomického rozdělení. Distribuční funkce odpovídající příkladům nahoře. Binomické rozdělení (někdy též Bernoulliho schéma) popisuje četnost výskytu náhodného jevu v n nezávislých pokusech, v nichž má jev stále stejnou pravděpodobnost.
Nový!!: Pravděpodobnost a Binomické rozdělení · Vidět víc »
Blaise Pascal
Blaise Pascal (19. června 1623 Clermont – 19. srpna 1662 Paříž) byl francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog a náboženský filozof.
Nový!!: Pravděpodobnost a Blaise Pascal · Vidět víc »
Christiaan Huygens
Christiaan Huygens (14. dubna 1629, Haag – 8. července 1695, Haag) byl význačný nizozemský fyzik, matematik, astronom, horolog a autor rané science fiction.
Nový!!: Pravděpodobnost a Christiaan Huygens · Vidět víc »
De facto
Zelenou linií pod správou OSN. De facto je latinský výraz vyjadřující „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“.
Nový!!: Pravděpodobnost a De facto · Vidět víc »
Distribuční funkce
normálních rozdělení s různými charakteristikami. Červenou čárou je vyznačeno normované normální rozdělení Distribuční funkce, funkce rozdělení nebo (spíše lidově) (zleva) kumulovaná pravděpodobnost je funkce, která udává pravděpodobnost, že hodnota náhodné proměnné je menší než zadaná hodnota.
Nový!!: Pravděpodobnost a Distribuční funkce · Vidět víc »
Edwin Thompson Jaynes
Edwin Thompson Jaynes (5. července 1922 – 30. dubna 1998) byl americký fyzik a metodolog, známý pracemi zejména ve statistické fyzice, teorii pravděpodobnosti a spektroskopii.
Nový!!: Pravděpodobnost a Edwin Thompson Jaynes · Vidět víc »
Experiment
Crookesův mlýnek dokazuje, že lze energii světla převést přímo na mechanický pohyb Experiment (česky též vědecký pokus) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů.
Nový!!: Pravděpodobnost a Experiment · Vidět víc »
Exponenciální rozdělení
Hustoty exponenciálního rozdělení s různými hodnotami parametru ''λ'' Exponenciální rozdělení či exponenciální pravděpodobnostní rozdělení je v teorii pravděpodobnosti a matematické statistice spojité rozdělení pravděpodobnosti.
Nový!!: Pravděpodobnost a Exponenciální rozdělení · Vidět víc »
Funkce (matematika)
Zobrazení '''z''' množiny '''M''' (nahoře) resp. množiny '''D''' (dole) '''na''' množinu '''T''' (přerušovaná čára) resp. '''do''' množiny '''T''' (plná čára). Funkce je v matematice název pro zobrazení z množiny M na nebo do číselné množiny T (většinou reálných nebo komplexních čísel), či na nebo do vektorového prostoru T tvořeného uspořádanými n-ticemi čísel (vektorová funkce).
Nový!!: Pravděpodobnost a Funkce (matematika) · Vidět víc »
Hrací kostka
Dvě standardní hrací kostky se zaoblenými rohy Římské hrací kostky (2. stol., muzeum ve Vienne) Hrací kostka je malý mnohostěn, obvykle krychle, která se používá pro generování sekvence náhodných čísel.
Nový!!: Pravděpodobnost a Hrací kostka · Vidět víc »
Informační fyzika
Informační fyzika je nová oblast vědy, která usiluje o hlubší propojení zákonů fyziky s fundamentálními zákony pro informaci a pravděpodobnost.
Nový!!: Pravděpodobnost a Informační fyzika · Vidět víc »
Integrál
Integrál jako plocha pod křivkou Animace souvislosti plochy pod grafem funkce (určitý integrál) a primitivní funkcí (neurčitý integrál). Integrál je jeden ze základních pojmů matematiky.
Nový!!: Pravděpodobnost a Integrál · Vidět víc »
Jacob Bernoulli
Jacob Bernoulli (též Jacques, Jakob či Jakub; někdy též s číslovkou I.) (6. ledna 1655 Basilej – 16. srpna 1705 Basilej) byl švýcarský matematik a fyzik.
Nový!!: Pravděpodobnost a Jacob Bernoulli · Vidět víc »
Kurzové sázení
Kurzové sázení je sázková hra pořádaná pořadatelem, jejíž princip spočívá v odhadování výsledku události sázkařem, které je za účelem výhry podloženo finančním vkladem.
Nový!!: Pravděpodobnost a Kurzové sázení · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Pravděpodobnost a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Loterie
Československá státní loterie z roku 1957 Loterie je hra, ve které hráč vsadí určitou finanční částku a snaží se uhádnout čísla, která budou vytažena z osudí.
Nový!!: Pravděpodobnost a Loterie · Vidět víc »
Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení
Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z klasických rozlišitelných částic, tedy systémy, u kterých není nutno uvažovat kvantování fázového prostoru a spinovou závislost statistiky.
Nový!!: Pravděpodobnost a Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení · Vidět víc »
Míra (matematika)
Míra je základním pojmem teorie míry.
Nový!!: Pravděpodobnost a Míra (matematika) · Vidět víc »
Metoda vytvořujících funkcí
#PŘESMĚRUJ Momentová vytvořující funkce.
Nový!!: Pravděpodobnost a Metoda vytvořujících funkcí · Vidět víc »
Množina
Množiny Množina je soubor objektů, chápaný jako celek.
Nový!!: Pravděpodobnost a Množina · Vidět víc »
Náhoda
Náhoda v běžné řeči označuje nečekaný souběh nesouvisejících událostí.
Nový!!: Pravděpodobnost a Náhoda · Vidět víc »
Náhodná veličina
Náhodná veličina (používají se i různé kombinace slov náhodná, stochastická nebo náhodová a proměnná nebo veličina) je libovolná veličina, kterou je možné opakovaně měřit u různých objektů, v různých místech nebo v různém čase a její hodnoty podrobit zpracování metodami teorie pravděpodobnosti nebo matematické statistiky.
Nový!!: Pravděpodobnost a Náhodná veličina · Vidět víc »
Náhodný jev
Náhodný jev je výsledek náhodného pokusu, o kterém lze po provedení pokusu jednoznačně rozhodnout, zda nastal nebo nenastal.
Nový!!: Pravděpodobnost a Náhodný jev · Vidět víc »
Náhodný pokus
Náhodný pokus je v teorii pravděpodobnosti a matematické statistice takový děj nebo procedura, který můžeme (alespoň idealizovaně) libovolněkrát opakovat a jehož výsledek není jednoznačně určen vstupními podmínkami, neboli není deterministický.
Nový!!: Pravděpodobnost a Náhodný pokus · Vidět víc »
Normální rozdělení
Hustota normálního rozdělení pravděpodobnosti Normální rozdělení neboli Gaussovo rozdělení (podle Carla Friedricha Gausse) je jedno z nejdůležitějších rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny.
Nový!!: Pravděpodobnost a Normální rozdělení · Vidět víc »
Obsah
Obsah je v geometrii veličina, která vyjadřuje velikost plochy.
Nový!!: Pravděpodobnost a Obsah · Vidět víc »
Pierre de Fermat
Pierre de Fermat (1607 Beaumont-de-Lomagne – 12. ledna 1665 Castres) byl francouzský matematik.
Nový!!: Pravděpodobnost a Pierre de Fermat · Vidět víc »
Pierre-Simon Laplace
Pierre Simon de Laplace (23. března 1749 – 5. března 1827) byl francouzský matematik, fyzik, astronom a politik; člen Francouzské akademie věd, Královské společnosti v Londýně a Komise pro míry a váhy.
Nový!!: Pravděpodobnost a Pierre-Simon Laplace · Vidět víc »
Plocha
Plocha označuje v matematice a fyzice dvojrozměrný geometrický útvar.
Nový!!: Pravděpodobnost a Plocha · Vidět víc »
Podmnožina
B je podmnožina A, A je nadmnožina B V matematice se jako podmnožina množiny A označuje taková množina B, o jejíchž všech prvcích platí, že jsou zároveň i prvky množiny A. Obdobně se může množina A označit jako nadmnožina množiny B. Tato fakta značíme B \subseteq A, případně A \supseteq B. Relace „být podmnožinou“ se nazývá také inkluze.
Nový!!: Pravděpodobnost a Podmnožina · Vidět víc »
Poissonovo rozdělení
Pravděpodobnostní funkce Distribuční funkce Poissonovo rozdělení pravděpodobnosti popisuje náhodnou veličinu, která vyjadřuje počet výskytů jevů v určitém intervalu (času, délky, objemu), když jevy nastávají nezávisle na sobě.
Nový!!: Pravděpodobnost a Poissonovo rozdělení · Vidět víc »
Poměr pravděpodobností
Poměr pravděpodobností neboli šance je alternativní způsob vyčíslení pravděpodobnosti.
Nový!!: Pravděpodobnost a Poměr pravděpodobností · Vidět víc »
Posloupnost
Posloupnost (sekvence) je v matematice konečná nebo nekonečná sada objektů, v níž záleží na pořadí a objekty se mohou opakovat.
Nový!!: Pravděpodobnost a Posloupnost · Vidět víc »
Průnik
Průnik dvou množin~A \cap B V matematice se jako průnik dvou nebo více množin označuje taková množina, která obsahuje pouze ty prvky, které se nalézají ve všech těchto množinách.
Nový!!: Pravděpodobnost a Průnik · Vidět víc »
Procento
Symbol procenta Procento je bezrozměrná jednotka, ekvivalentní jedné setině.
Nový!!: Pravděpodobnost a Procento · Vidět víc »
Prostor s mírou
Prostor s mírou je množina X, ve které chceme měřit „plošné obsahy“ (ve trojrozměrném případě „objemy“, v jednorozměrném případě „délky“, obecně „velikosti“), s mírou, jakožto funkcí, která podmnožinám X přiřazuje jejich „velikost“.
Nový!!: Pravděpodobnost a Prostor s mírou · Vidět víc »
Reálné číslo
Reálná čísla jsou taková čísla, kterým lze jednoznačně přiřadit body nekonečné přímky (číselné osy) tak, aby tato čísla popisovala „vzdálenost“ od nějakého vybraného bodu (nuly) na takové přímce.
Nový!!: Pravděpodobnost a Reálné číslo · Vidět víc »
Richard von Mises
Richard šlechtic von Mises (19. dubna 1883, Lvov – 14. července 1953, Boston, USA) byl rakouský matematik a fyzik působící delší dobu v Brně, bratr ekonoma Ludwiga von Misese.
Nový!!: Pravděpodobnost a Richard von Mises · Vidět víc »
Rozdělení gama
Grafy hustot gama rozdělení s různými charakteristikami. Grafy distribučních funkcí rozdělení gama s různými charakteristikami. Rozdělení gama je v teorii pravděpodobnosti a statistiky dvouparametrická rodina spojitých rozdělení pravděpodobnosti.
Nový!!: Pravděpodobnost a Rozdělení gama · Vidět víc »
Rozdělení pravděpodobnosti
Rozdělení pravděpodobnosti (někdy také distribuce pravděpodobnosti) náhodné veličiny je pravidlo, kterým se každému jevu popisovanému touto veličinou přiřazuje určitá pravděpodobnost.
Nový!!: Pravděpodobnost a Rozdělení pravděpodobnosti · Vidět víc »
Sčítání
Sčítání je jednou ze základních operací v aritmetice.
Nový!!: Pravděpodobnost a Sčítání · Vidět víc »
Sigma algebra
\sigma-algebra (sigma-algebra, též \sigma-těleso) je v matematice libovolný neprázdný systém množin, který je uzavřený na spočetné sjednocení a na rozdíl dvou prvků a obsahuje sjednocení všech svých prvků.
Nový!!: Pravděpodobnost a Sigma algebra · Vidět víc »
Sjednocení
Sjednocení dvou množin (A \cup B) V matematice se jako sjednocení dvou nebo více množin označuje taková množina, která obsahuje každý prvek, který se nachází alespoň v jedné ze sjednocovaných množin, a žádné další prvky.
Nový!!: Pravděpodobnost a Sjednocení · Vidět víc »
Statistická fyzika
Statistická fyzika je jednou z centrálních oblastí teoretické fyziky.
Nový!!: Pravděpodobnost a Statistická fyzika · Vidět víc »
Statistická nezávislost
Vrhneme-li zároveň dvě hrací kostky, lze čísla, která padnou, považovat za nezávislá, protože znalost čísla na jedné kostce nic neříká o tom, co padlo na druhé z nich Nezávislost je základní pojem teorie pravděpodobnosti, matematické statistiky a teorie stochastických procesů.
Nový!!: Pravděpodobnost a Statistická nezávislost · Vidět víc »
Studentovo rozdělení
hustoty pravděpodobnosti Studentova rozdělení pro různý počet stupňů volnosti Studentovo rozdělení (t-rozdělení) je rozdělení pravděpodobnosti, které je často využíváno ve statistice.
Nový!!: Pravděpodobnost a Studentovo rozdělení · Vidět víc »
Teorie chaosu
Lorenzův atraktor popisuje pohyb systému ve stavovém prostoru. Zde pro počáteční hodnoty ''r''.
Nový!!: Pravděpodobnost a Teorie chaosu · Vidět víc »
Teorie množin
Teorie množin je matematická teorie, která se zabývá studiem množin.
Nový!!: Pravděpodobnost a Teorie množin · Vidět víc »
Teorie pravděpodobnosti
Pravděpodobnost hodu kostkami Teorie pravděpodobnosti (počet pravděpodobnosti) je matematická disciplína popisující zákonitosti týkající se jevů, které (přinejmenším z hlediska pozorovatele) mohou a nemusí nastat, resp.
Nový!!: Pravděpodobnost a Teorie pravděpodobnosti · Vidět víc »
Thomas Bayes
Thomas Bayes (1701 (?) – 1761) byl anglický duchovní, dnes známý především pro formulaci tzv.
Nový!!: Pravděpodobnost a Thomas Bayes · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pravděpodobnost a 1933 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Klasická pravděpodobnost, Kombinatorická pravděpodobnost, Podmíněná pravděpodobnost, Pravděpodobně.
