Rychlejší přístup než prohlížeči!
53 vztahy: Aegyptus, Afrika (provincie), Alexander Severus, Augustus (titul), Římské právo, Římské provincie, Británie (provincie), Byzantská říše, Caesar, Commodus, Diecéze, Diocletianus, Equites, Galie, Herakleios, Hispánie, Itálie, Iulius Paulus, Justinián I., Konstantin I. Veliký, Konstantinopol, Latina, Macrinus, Magister militum, Malá Asie, Marcus Aurelius, Maxentius, Papinianus, Philippus Arabs, Pozdní antika, Pretoriánská garda, Principát, Quintus Naevius Sutorius Macro, Ravenna, Sýrie (provincie), Seianus, Senát, Septimius Severus, Starověký Řím, Thema, Thrákie, Tiberius, Tigellinus, Ulpianus, Vandalové, Západořímská říše, 2 př. n. l., 296, 314, 395, ..., 4. století, 534, 7. století. Rozbalte index (3 více) »
Aegyptus
Aegyptus neboli česky Egypt, latinským celým názvem Provincia Aegypti (řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Aegyptus · Vidět víc »
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Afrika (provincie) · Vidět víc »
Alexander Severus
Marcus Aurelius Severus Alexander, původním jménem Gessius Alexianus Bassianus, jako caesar Marcus Aurelius Alexander (1. října 208 Arca Caesarea, dnes ʿArká v Libanonu – únor / březen 235 u Mogontiaka, Germania Superior), byl římský císař panující v letech 222–235.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Alexander Severus · Vidět víc »
Augustus (titul)
Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Augustus (titul) · Vidět víc »
Římské právo
Gaius Avidius Cassius kolem roku 126 př. n. l. a připomíná Lex Cassia tabellaria z roku 137 př. n. l. Tento římský zákon nařizoval použití tajného hlasování soudních porot pro všechny procesy kromě případů zrady. Římské právo je právní systém, který se vyvinul ve starověké římské obci a postupně se rozšířil po celé Římské říši.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Římské právo · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Římské provincie · Vidět víc »
Británie (provincie)
Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Británie (provincie) · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Byzantská říše · Vidět víc »
Caesar
Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Caesar · Vidět víc »
Commodus
Lucius Aurelius Commodus (31. srpna 161 Lanuvium – 31. prosince 192 Řím) byl římský císař panující v letech 177–192, nejprve jako spoluvládce svého otce Marka Aurelia, po 17. březnu 180 jako samovládce.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Commodus · Vidět víc »
Diecéze
Diecéze (lat. dioecesis) je správní jednotka církví s episkopální strukturou, v jejímž čele stojí biskup s úřadem a sídlem nazývaným biskupství.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Diecéze · Vidět víc »
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Diocletianus · Vidět víc »
Equites
Květné zahradě v Kroměříži Equites neboli jezdci je označení pro příslušníky druhého římského stavu, nižšího než patricijové, ale vyššího než plebejové.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Equites · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Galie · Vidět víc »
Herakleios
Herakleios (latinsky Flavius Heraclius; kolem 575 – 11. února 641) byl byzantský císař v letech 610 až 641.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Herakleios · Vidět víc »
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Hispánie · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Itálie · Vidět víc »
Iulius Paulus
Iulius Paulus (Ἰούλιος Παῦλος, žijící na přelomu 2. a 3. století n. l.) byl římský právník v období klasické jurisprudence, původem Řek.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Iulius Paulus · Vidět víc »
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Justinián I. · Vidět víc »
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Konstantinopol · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Latina · Vidět víc »
Macrinus
Marcus Opellius Macrinus (164 – červen/červenec 218) byl římský císař panující od 11. dubna 217 do 8. června 218.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Macrinus · Vidět víc »
Magister militum
Magister militum (česky: velitel vojska) bylo v pozdně antické římské armádě (zhruba v době mezi panováním císařů Konstantina I. a Herakleia) označení velitele oddílů mobilních jednotek.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Magister militum · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Malá Asie · Vidět víc »
Marcus Aurelius
Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. dubna 121 – 17. března 180) byl římským císařem v letech 161 až 180, přičemž náležel k tzv.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Marcus Aurelius · Vidět víc »
Maxentius
Marcus Aurelius Valerius Maxentius (mezi 275 a 283, patrně Sýrie – 28. října 312 u Říma) byl římský císař panující od 28. října 306 do 28. října 312, tj.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Maxentius · Vidět víc »
Papinianus
Papinianus - Tribunal Supremo (Madrid) Aemilius Papinianus (okolo 142, 146 – 212, popraven), byl římský právník a v letech 205-212 i velitel pretoriánské gardy.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Papinianus · Vidět víc »
Philippus Arabs
Marcus Iulius Philippus, známý jako Philippus Arabs (kolem 204 Šahba – září či říjen 249 u Verony), byl římský císař panující v letech 244–249.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Philippus Arabs · Vidět víc »
Pozdní antika
Kupole chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli Pozdní antika je pojem užívaný historiky k popisu doby přechodu od starověku ke středověku, ovšem jen v kontinentální Evropě, středomoří a na Blízkém východě.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Pozdní antika · Vidět víc »
Pretoriánská garda
Klaudiova vítězného oblouku Štít (''scutum'') pretoriánů v 1. století Pretoriánská garda byla elitní jednotka tvořící osobní stráž římských císařů.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Pretoriánská garda · Vidět víc »
Principát
Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Principát · Vidět víc »
Quintus Naevius Sutorius Macro
Quintus Sutorius Macro (21 př. n. l. až 38) byl prefektem pretoriánské gardy za císařů Tiberia a Caliguly.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Quintus Naevius Sutorius Macro · Vidět víc »
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Ravenna · Vidět víc »
Sýrie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př. n. l. Římská resp.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Sýrie (provincie) · Vidět víc »
Seianus
Lucius Aelius Seianus (20 př. n. l. – 18. října 31 Řím) byl velitel pretoriánské gardy a na krátký čas druhý nejmocnější muž Říma.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Seianus · Vidět víc »
Senát
českého Senátu. Senát (z latinského výrazu – stařec) je zastupitelský orgán (zákonodárný sbor), obvykle je horní komorou parlamentu.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Senát · Vidět víc »
Septimius Severus
Lucius Septimius Severus, jako císař Lucius Septimius Severus Pertinax (11. dubna 146 Leptis Magna, Afrika – 4. února 211 Eburacum, Británie), byl římský císař vládnoucí od 9. dubna 193 do 4. února 211, nejprve spolu s Clodiem Albinem (193–196/197), později se svými syny Caracallou a Getou.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Septimius Severus · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Starověký Řím · Vidět víc »
Thema
Thema (řecky θέμα) je byzantský správní termín, označující od 7. století militarizovaný správní okrsek.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Thema · Vidět víc »
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Thrákie · Vidět víc »
Tiberius
Tiberius Julius Caesar Augustus (rodným jménem Tiberius Claudius Nero; 16. listopadu 42 př. n. l. – 16. března 37 n. l.) byl druhým císařem římské říše od roku 14 n. l.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Tiberius · Vidět víc »
Tigellinus
Tigellinus byl v době Neronovy vlády velitelem praetoriánů a císařovým přítelem.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Tigellinus · Vidět víc »
Ulpianus
Domitius Ulpianus (kolem 170 Tyros – 228 Řím) byl římský právník pocházející z fénického Týru.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Ulpianus · Vidět víc »
Vandalové
Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Vandalové · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a Západořímská říše · Vidět víc »
2 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a 2 př. n. l. · Vidět víc »
296
Bez popisu.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a 296 · Vidět víc »
314
Bez popisu.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a 314 · Vidět víc »
395
Bez popisu.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a 395 · Vidět víc »
4. století
4.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a 4. století · Vidět víc »
534
Bez popisu.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a 534 · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Pretoriánský prefekt a 7. století · Vidět víc »
