Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Prežihov Voranc

Index Prežihov Voranc

Prežihov Voranc, občanským jménem Lovro Kuhar (10. srpna 1893 Podgora – 18. února 1950 Maribor), byl slovinský spisovatel a komunistický politik.

68 vztahy: Berlín, Druhá světová válka, Duchovní, Emigrace, Evropa, František Benhart, Gestapo, Gymnázium, Italové, Itálie, Josip Broz Tito, Jugoslávie, Kapitulace, Kariéra, Katolictví, Klagenfurt, Kominterna, Komunismus, Koncentrační tábor Sachsenhausen, Korutany, Lublaň, Maribor, Mauthausen, Moskva, Němci, Paříž, Plebiscit, Podgora, Politik, Politika, Praha, Proletariát, První světová válka, Rakousko-Uhersko, Realismus (literatura), Slovinci, Slovinsko, Soča, Spisovatel, Talent (schopnost), Téma, Vídeň, 10. srpen, 18. únor, 1893, 1919, 1920, 1924, 1925, 1930, ..., 1932, 1935, 1939, 1940, 1941, 1943, 1945, 1946, 1949, 1950, 1952, 1959, 1961, 1962, 1969, 1972, 1973, 1979. Rozbalte index (18 více) »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Prežihov Voranc a Berlín · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Nový!!: Prežihov Voranc a Druhá světová válka · Vidět víc »

Duchovní

Duchovní několika konfesí Český vrchní zemský rabín (židovský duchovní) Karol Sidon Duchovní je obecně označení osoby, která (religionisticky viděno) je prostředníkem mezi věřícími a Bohem (což ovšem neznamená, že kontakt s Bohem nemohou věřící navázat přímo, prostřednictvím modlitby, stejně jako Bůh je může oslovit jinak než prostřednictvím duchovního).

Nový!!: Prežihov Voranc a Duchovní · Vidět víc »

Emigrace

Japonský vládní plakát propagující Jižní Ameriku Emigrace (z lat. ex-migrare, vystěhovat se) je opuštění (či útěk) ze země původu a přestěhování se do jiné země.

Nový!!: Prežihov Voranc a Emigrace · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Nový!!: Prežihov Voranc a Evropa · Vidět víc »

František Benhart

František Benhart (10. září 1924 Vynohradiv, Podkarpatská Rus – 25. prosince 2006 Praha) byl literární kritik, slavista, překladatel.

Nový!!: Prežihov Voranc a František Benhart · Vidět víc »

Gestapo

Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.

Nový!!: Prežihov Voranc a Gestapo · Vidět víc »

Gymnázium

Gymnázium poskytuje formální vzdělávání a je v České republice jedním ze tří hlavních druhů středních škol poskytujících všeobecné vzdělání zakončené maturitní zkouškou.

Nový!!: Prežihov Voranc a Gymnázium · Vidět víc »

Italové

Italové (staročesky Vlachové) jsou převážně románský a italický národ, žijící především v Itálii.

Nový!!: Prežihov Voranc a Italové · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Nový!!: Prežihov Voranc a Itálie · Vidět víc »

Josip Broz Tito

Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.

Nový!!: Prežihov Voranc a Josip Broz Tito · Vidět víc »

Jugoslávie

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.

Nový!!: Prežihov Voranc a Jugoslávie · Vidět víc »

Kapitulace

USS Missouri Kapitulace (z lat. capitulare – sepsat hlavní body) představuje takový typ ukončení boje (respektive války), kdy jedna ze stran uzná marnost dalšího boje, „složí zbraně“ a vydá se na milost (nebo nemilost) vítězné straně. Kapitulovat může stát a veškeré jeho ozbrojené síly (viz Transvaal a Oranžsko 1902, Rusko, Rakousko-Uhersko či Německo v roce 1918, Polsko 1939, Německo 1945) nebo jen dílčí jednotka, respektive jednotky na určitém území (viz kapitulace Singapuru 1942 nebo kapitulace amerických jednotek na Filipínách téhož roku nebo ve Vietnamu po pádu Saigonu). Kapitulace může být bezpodmínečná (Německo 1945, Japonsko 1945) nebo s podmínkami (viz kapitulace Singapuru 1942, kde podmínkou byl později porušený příslib slušného zacházení se zajatci ze strany Japonců). Rozdíl mezi kapitulací s podmínkami a příměřím za nevýhodných podmínek (například příměří mezi Finskem a SSSR v letech 1940 a 1944), je (většinou) nesložení zbraní slabší stranou a její možnost posléze pokračovat v boji v případě příměří. V případě kapitulace však obvykle ztrácí slabší strana možnost dalšího plnohodnotného odporu, neboť součástí podmínek je prakticky vždy odevzdání minimálně klíčových zbraní a (minimálně dočasná) ztráta kontroly nad oblastmi z vojenského hlediska strategicky nepostradatelnými. Po uzavření kapitulace následuje dohoda, které je označována jako mírová smlouva.

Nový!!: Prežihov Voranc a Kapitulace · Vidět víc »

Kariéra

Boj o prestiž na příčkách kariéry Kariéra je profesní dráha jedince, ať už celoživotní nebo i určité části jeho života.

Nový!!: Prežihov Voranc a Kariéra · Vidět víc »

Katolictví

#PŘESMĚRUJ Katolicismus.

Nový!!: Prežihov Voranc a Katolictví · Vidět víc »

Klagenfurt

#PŘESMĚRUJ Klagenfurt am Wörthersee.

Nový!!: Prežihov Voranc a Klagenfurt · Vidět víc »

Kominterna

Kominterna (Komunistická internacionála), zvaná též Třetí internacionála, byla mezinárodní komunistická organizace, založená v Moskvě v březnu roku 1919.

Nový!!: Prežihov Voranc a Kominterna · Vidět víc »

Komunismus

Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.

Nový!!: Prežihov Voranc a Komunismus · Vidět víc »

Koncentrační tábor Sachsenhausen

Koncentrační tábor Sachsenhausen byl nacistický koncentrační tábor, který se nacházel v severním Německu přibližně 25 kilometrů od centra Berlína.

Nový!!: Prežihov Voranc a Koncentrační tábor Sachsenhausen · Vidět víc »

Korutany

Korutany či Korutansko (německy Kärnten, slovinsky Koroška) jsou spolková země na jihu Rakouska.

Nový!!: Prežihov Voranc a Korutany · Vidět víc »

Lublaň

Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku.

Nový!!: Prežihov Voranc a Lublaň · Vidět víc »

Maribor

Maribor je druhé největší město ve Slovinsku a sídlo stejnojmenné územně-správní jednotky (občiny).

Nový!!: Prežihov Voranc a Maribor · Vidět víc »

Mauthausen

Mauthausen je městys v Horních Rakousích.

Nový!!: Prežihov Voranc a Mauthausen · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Nový!!: Prežihov Voranc a Moskva · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Nový!!: Prežihov Voranc a Němci · Vidět víc »

Paříž

Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).

Nový!!: Prežihov Voranc a Paříž · Vidět víc »

Plebiscit

Plebiscit je v češtině používán v různých významech, terminologie není ustálená.

Nový!!: Prežihov Voranc a Plebiscit · Vidět víc »

Podgora

Podgora je opčina ležící ve Splitsko-dalmatské župě v Chorvatsku, situované na pobřeží Jaderského moře 65 km jižně od Splitu a 135 km severně od Dubrovníku.

Nový!!: Prežihov Voranc a Podgora · Vidět víc »

Politik

První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.

Nový!!: Prežihov Voranc a Politik · Vidět víc »

Politika

Politické spektrum Politika (z řeckého polis – město, politiké techné – správa obce) je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory.

Nový!!: Prežihov Voranc a Politika · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Nový!!: Prežihov Voranc a Praha · Vidět víc »

Proletariát

Proletariát je ve společenské teorii Karla Marxe a v revolučním marxismu třída, jejíž příslušníci (proletáři, dělníci a zaměstnanci) nevlastní výrobní prostředky a jsou tedy svou obživou závislí na jejich vlastnících (kapitalistech, buržoazii).

Nový!!: Prežihov Voranc a Proletariát · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Prežihov Voranc a První světová válka · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Nový!!: Prežihov Voranc a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Realismus (literatura)

Lev Nikolajevič Tolstoj, ruský realistický spisovatelRealismus je možné v kontextu literatury vztáhnout na umělecký směr, epochu, na literární program nebo také vůbec na šíře chápaný styl.

Nový!!: Prežihov Voranc a Realismus (literatura) · Vidět víc »

Slovinci

Slovinci jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku.

Nový!!: Prežihov Voranc a Slovinci · Vidět víc »

Slovinsko

Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.

Nový!!: Prežihov Voranc a Slovinsko · Vidět víc »

Soča

Soča je řeka ve Slovinsku a v Itálii (oblast Furlansko-Julské Benátsko).

Nový!!: Prežihov Voranc a Soča · Vidět víc »

Spisovatel

Antonem Pavlovičem Čechovem vydaný k výročí 150 let od jeho narození Spisovatel či spisovatelka je osoba, která se zabývá tvorbou vlastních literárních textů.

Nový!!: Prežihov Voranc a Spisovatel · Vidět víc »

Talent (schopnost)

#PŘESMĚRUJ Talent.

Nový!!: Prežihov Voranc a Talent (schopnost) · Vidět víc »

Téma

Téma (řec. θέμα, thema od τιθέναι, tithenai, klást, pokládat), doslova „to, co leží před námi, co je (nebo má být) předmětem pozornosti“, může znamenat.

Nový!!: Prežihov Voranc a Téma · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Nový!!: Prežihov Voranc a Vídeň · Vidět víc »

10. srpen

10.

Nový!!: Prežihov Voranc a 10. srpen · Vidět víc »

18. únor

18.

Nový!!: Prežihov Voranc a 18. únor · Vidět víc »

1893

1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1893 · Vidět víc »

1919

1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1919 · Vidět víc »

1920

1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1920 · Vidět víc »

1924

1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1924 · Vidět víc »

1925

1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1925 · Vidět víc »

1930

1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1930 · Vidět víc »

1932

1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1932 · Vidět víc »

1935

1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1935 · Vidět víc »

1939

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1939 · Vidět víc »

1940

1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1940 · Vidět víc »

1941

1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1941 · Vidět víc »

1943

1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1943 · Vidět víc »

1945

1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1945 · Vidět víc »

1946

1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1946 · Vidět víc »

1949

1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1949 · Vidět víc »

1950

1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1950 · Vidět víc »

1952

1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1952 · Vidět víc »

1959

1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1959 · Vidět víc »

1961

1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1961 · Vidět víc »

1962

1962 (MCMLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1962 · Vidět víc »

1969

1969 (MCMLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1969 · Vidět víc »

1972

1972 (MCMLXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou 1. ledna a skončil v neděli 31.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1972 · Vidět víc »

1973

1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1973 · Vidět víc »

1979

1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Prežihov Voranc a 1979 · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »