Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Prijedor

Index Prijedor

Prijedor (srbskou cyrilicí Приједор) je město v Bosně a Hercegovině.

94 vztahy: Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny, Železniční trať Banja Luka–Novi Grad, Železniční trať Brezičani–Ljubija, Římskokatolická církev, Banja Luka, Bělehrad, Berlínský kongres, Bosanski Novi, Bosenská krajina, Bosna a Hercegovina, Brutalismus v Jugoslávii, Candát, Celulóza, Cihelna, Cyril a Metoděj, Cyrilice, Důl, Druhá světová válka, Habsburská monarchie, Jekavština, Jugoslávští partyzáni, Kapr, Konvertibilní marka, Kozara, Kozarska Dubica, Kulen Vakuf, Ljubija, Mešita, Mladen Stojanović, Mlha, Mrakovica, Nezávislý stát Chorvatsko, Novi Grad, Omarska, Ovce domácí, Památník revoluci (Kozara), Papír, Papírna, Patrija, Pravoslaví, Právnická osoba, Průmyslová zóna, Privatizace, První světová válka, Rakousko-Uhersko, Republika srbská, Rybníkářství, Sana (řeka), Sanski Most, Sarajevo, ..., Skender Kulenović, Slované, Srbština, Srbochorvatština, Srbové, Srbská pravoslavná církev, Srbsko, Svatý Josef, Tábor Omarska, Vafle, Válka v Bosně a Hercegovině, Vídeň, Záhřeb, Západní Evropa, 16. květen, 17. století, 1747, 18. století, 1834, 1851, 1873, 1878, 1883, 1898, 19. století, 1901, 1907, 1914, 1919, 1923, 1926, 1942, 1944, 1952, 1953, 1961, 1963, 1968, 1973, 1991, 20. století, 2012, 2023, 21. století. Rozbalte index (44 více) »

Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny

Federace Bosny a Hercegoviny (modrá), Republika srpská (červená) a Distrikt Brčko (zelená) Bosna a Hercegovina se skládá ze dvou entit, Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské a jednoho federálního Distriktu Brčko.

Nový!!: Prijedor a Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny · Vidět víc »

Železniční trať Banja Luka–Novi Grad

#PŘESMĚRUJ Železniční trať Banja Luka – Novi Grad.

Nový!!: Prijedor a Železniční trať Banja Luka–Novi Grad · Vidět víc »

Železniční trať Brezičani–Ljubija

Železniční trať Brezičani–Ljubija (bosensky Željeznička pruga Brezičani–Ljubija) je jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať, která se nachází v severozápadní části Bosny a Hercegoviny.

Nový!!: Prijedor a Železniční trať Brezičani–Ljubija · Vidět víc »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Nový!!: Prijedor a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Banja Luka

Banja Luka (cyrilicí srbsky/bosensky Бања Лука) nebo zastarale Banjaluka (Бањалука) je druhým největším městem Bosny a Hercegoviny.

Nový!!: Prijedor a Banja Luka · Vidět víc »

Bělehrad

Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.

Nový!!: Prijedor a Bělehrad · Vidět víc »

Berlínský kongres

Šuvalovem. Nalevo Alois Károlyi, ruský kancléř Alexandr Gorčakov a Benjamin Disraeli Berlínský kongres byl mezinárodním setkáním svolaným k vyřešení Velké východní krize z let 1877–1878.

Nový!!: Prijedor a Berlínský kongres · Vidět víc »

Bosanski Novi

#PŘESMĚRUJ Novi Grad.

Nový!!: Prijedor a Bosanski Novi · Vidět víc »

Bosenská krajina

Bosenská krajina na mapě BiH Bosenská krajina (bosensky a chorvatsky Bosanska krajina, srbsky Босанска крајина) je historický region severní a západní Bosny.

Nový!!: Prijedor a Bosenská krajina · Vidět víc »

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.

Nový!!: Prijedor a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »

Brutalismus v Jugoslávii

Budova Hlavní pošty v makedonské metropoli Skopje, jedna z ukázkových budov, držících se idejí brutalismu Panelový dům Krstarica na okraji města Split, Chorvatsko. Brutalismus představuje jednu z etap v období rozvoje jugoslávské architektury.

Nový!!: Prijedor a Brutalismus v Jugoslávii · Vidět víc »

Candát

Candát (Sander nebo též Stizostedion Oken, 1817) je rod dravých ryb z čeledi okounovití.

Nový!!: Prijedor a Candát · Vidět víc »

Celulóza

Celulóza (chemický název celulosa) je polysacharid sestávající z beta-D-glukózy.

Nový!!: Prijedor a Celulóza · Vidět víc »

Cihelna

V této části výroby je hmota řezána na požadovaný tvar cihly, kdy je následně podrobována kontrole kvality a na pásovém dopravníku přesunována k naložení do sušárny Cihelna je místo, kde se vyrábějí, vypalují a skladují cihly k následné expedici.

Nový!!: Prijedor a Cihelna · Vidět víc »

Cyril a Metoděj

Petra Váni Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj (označováni někdy jako soluňští bratři, apoštolové Slovanů či slovanští věrozvěstové) byli křesťanští misionáři, kněží, mniši a bratři ze Soluně, kteří v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané hlaholice.

Nový!!: Prijedor a Cyril a Metoděj · Vidět víc »

Cyrilice

Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.

Nový!!: Prijedor a Cyrilice · Vidět víc »

Důl

Březových Horách v Příbrami Důl je závod či prostor, kde se těží nerostné suroviny, například uhlí, nebo rudy.

Nový!!: Prijedor a Důl · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Nový!!: Prijedor a Druhá světová válka · Vidět víc »

Habsburská monarchie

Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.

Nový!!: Prijedor a Habsburská monarchie · Vidět víc »

Jekavština

Jekavština (v chorvatštině ijekavica, v srbské cyrilici ијекавица) је podoba srbského i chorvatského jazyka (přesněji štokavského nářečí).

Nový!!: Prijedor a Jekavština · Vidět víc »

Jugoslávští partyzáni

Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla.

Nový!!: Prijedor a Jugoslávští partyzáni · Vidět víc »

Kapr

Kapr (Cyprinus Linnaeus, 1758) je rod velkých ryb z čeledi kaprovitých.

Nový!!: Prijedor a Kapr · Vidět víc »

Konvertibilní marka

Bosenská konvertibilní marka nebo bosenskohercegovská marka – KM (srbsky/chorvatsky/bosensky konvertibilna marka, cyrilicí конвертибилна марка) je oficiální měnou Bosny a Hercegoviny.

Nový!!: Prijedor a Konvertibilní marka · Vidět víc »

Kozara

Kozara je pohoří v severozápadní části Bosny a Hercegoviny, v regionu Banja Luka.

Nový!!: Prijedor a Kozara · Vidět víc »

Kozarska Dubica

Kozarska Dubica (dříve Bosanska Dubica) je město v regionu Banja Luka v Bosně a Hercegovině.

Nový!!: Prijedor a Kozarska Dubica · Vidět víc »

Kulen Vakuf

Kulen Vakuf (v srbské cyrilici Кулен Вакуф) je sídlo v západní části Bosny a Hercegoviny, administrativně spadající pod město Bihać.

Nový!!: Prijedor a Kulen Vakuf · Vidět víc »

Ljubija

Ljubija (srbskou cyrilicí Љубија) je obec v opčině Prijedor v Bosně a Hercegovině.

Nový!!: Prijedor a Ljubija · Vidět víc »

Mešita

Mešita, Brunej brněnské mešity Mešita v Bergenu Mešita (arabsky, masdžid) je chrám, který primárně slouží muslimům k uctívání Boha Stvořitele (arabsky الله Allah).

Nový!!: Prijedor a Mešita · Vidět víc »

Mladen Stojanović

Mladen Stojanović (7. dubna 1896, Prijedor, Rakousko-Uhersko – 2. dubna 1942, Jošavka u Čelinace) byl bosenskosrbský a jugoslávský lékař, účastník jugoslávského odboje během druhé světové války.

Nový!!: Prijedor a Mladen Stojanović · Vidět víc »

Mlha

Ranní mlha pokrývá hladinu jezera, obloha zůstává čistá Mlha je oblak, který leží bezprostředně nad zemí a výrazně omezuje viditelnost na vzdálenost nižší než 1 km (jemnější mlha s větší viditelností je opar).

Nový!!: Prijedor a Mlha · Vidět víc »

Mrakovica

Mrakovica (v srbské cyrilici Мраковица) je hora v pohoří Kozara na severu Bosny a Hercegoviny.

Nový!!: Prijedor a Mrakovica · Vidět víc »

Nezávislý stát Chorvatsko

Nezávislý stát Chorvatsko bylo označení pro chorvatský stát, existující v dobách druhé světové války jako loutková země Třetí říše a Itálie pod vládou tehdejších ustašovců.

Nový!!: Prijedor a Nezávislý stát Chorvatsko · Vidět víc »

Novi Grad

Vlakové nádraží Novi Grad (v srbské cyrilici Нови Град) je město v Bosně a Hercegovině, administrativně spadající pod Republiku srbskou.

Nový!!: Prijedor a Novi Grad · Vidět víc »

Omarska

Omarska (v srbské cyrilici Омарска) je město v severní části Bosny a Hercegoviny, nedaleko Prijedoru, jehož je administrativně i součástí.

Nový!!: Prijedor a Omarska · Vidět víc »

Ovce domácí

Ovce domácí (Ovis gmelini f. aries, syn. Ovis orientalis f. aries) je domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.

Nový!!: Prijedor a Ovce domácí · Vidět víc »

Památník revoluci (Kozara)

Památník revoluci (srbochorvatsky Spomenik revoluciji/Споменик револуцији) je jeden z brutalistických památníků, které vznikly na území bývalé Jugoslávie v 2.

Nový!!: Prijedor a Památník revoluci (Kozara) · Vidět víc »

Papír

List papíru – výsledný produkt Výroba papíru kolem roku 1570 Buničina při dvěstěnásobném zvětšení s polarizačním filtrem Papír je tenký, hladký materiál vyráběný zhutněním vlákna.

Nový!!: Prijedor a Papír · Vidět víc »

Papírna

Velkých Losinách, založená roku 1550 Papírna je řemeslný nebo průmyslový závod, zabývající se zpracováním celulózy a výrobou papíru.

Nový!!: Prijedor a Papírna · Vidět víc »

Patrija

Patrija (v srbské cyrilici Патрија) je obchodní dům, který se nachází v centru města Prijedor v Bosně a Hercegovině.

Nový!!: Prijedor a Patrija · Vidět víc »

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Nový!!: Prijedor a Pravoslaví · Vidět víc »

Právnická osoba

Právnická osoba je právní pojem, který se vedle pojmu fyzická osoba, tedy člověka, používá pro jeden ze dvou typů právních subjektů.

Nový!!: Prijedor a Právnická osoba · Vidět víc »

Průmyslová zóna

Průmyslová zóna je definována jako soubor objektů, které jsou vhodné pro průmyslovou výrobu s hygienicky nezávadným charakterem a dostatečným podílem zeleně mezi jednotlivými objekty, ve kterých existuje funkční dopravní činnost.

Nový!!: Prijedor a Průmyslová zóna · Vidět víc »

Privatizace

Privatizace označuje změnu veřejného (státního) na soukromé; zpravidla se tohoto pojmu používá pro převod veřejného majetku do soukromého vlastnictví.

Nový!!: Prijedor a Privatizace · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Prijedor a První světová válka · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Nový!!: Prijedor a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Republika srbská

Republika srbskáBosna a Hercegovina,, Ministerstvo zahraničních věcí ČR (srbsky/chorvatsky/bosensky v latince Republika Srpska, v srbské cyrilici Република Српска) je jedna ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu, druhou je Federace Bosny a Hercegoviny.

Nový!!: Prijedor a Republika srbská · Vidět víc »

Rybníkářství

Výlov rybníka Jírovce u Vlašimi (2019) Rybáři při výlovu rybníka Jírovce Výlov Jírovce u Vlašimi (2019) Rybníkářství (psáno také rybnikářství) je chov a lov ryb, popřípadě vodních organizmů v rybníce nebo ve zvláštním rybochovném zařízení, uskutečňovaný k zajištění produkce ryb a rybího masa, popřípadě produkce vodních organizmů nebo produkce rybí násady pro rybníky anebo pro zarybňování rybářských revírů.

Nový!!: Prijedor a Rybníkářství · Vidět víc »

Sana (řeka)

Sana je řeka na západě Bosny a Hercegoviny (Unsko-sanský kanton ve Federaci Bosny a Hercegoviny a region Banja Luka v Republice srbské), přítok Uny dlouhý 146 km s povodím o rozloze 3370 km².

Nový!!: Prijedor a Sana (řeka) · Vidět víc »

Sanski Most

Sanski Most (v srbské cyrilici Сански Мост) je město v Bosně a Hercegovině.

Nový!!: Prijedor a Sanski Most · Vidět víc »

Sarajevo

Sarajevo (cyrilicí Сарајево) je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny, v jehož hranicích na ploše 141,5 km² žije 275 524 obyvatel.

Nový!!: Prijedor a Sarajevo · Vidět víc »

Skender Kulenović

Skender Kulenović (v srbské cyrilici Скендер Куленовић, 2. září 1910 Bosanski Petrovac, Bosna a Hercegovina – 25. ledna 1978 Bělehrad, Socialistická federativní republika Jugoslávie) byl bosenskohercegovský spisovatel, básník, dramatik a prozaik bosňáckého původu.

Nový!!: Prijedor a Skender Kulenović · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Nový!!: Prijedor a Slované · Vidět víc »

Srbština

Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.

Nový!!: Prijedor a Srbština · Vidět víc »

Srbochorvatština

Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006) Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je spisovný jazyk, který má sloužit mluvčím blízce příbuzných jihoslovanských nářečí v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.

Nový!!: Prijedor a Srbochorvatština · Vidět víc »

Srbové

Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).

Nový!!: Prijedor a Srbové · Vidět víc »

Srbská pravoslavná církev

Administrativní rozdělení Srbské pravoslavné církve. Obraz zakladatele, svatého Sávy, z 13. století Srbská pravoslavná církev je autokefální pravoslavná církev působící zejména v Srbsku, Černé Hoře, Republice srbské v Bosně a Hercegovině a Chorvatsku, dalšími ohnisky jsou komunity srbských emigrantů.

Nový!!: Prijedor a Srbská pravoslavná církev · Vidět víc »

Srbsko

Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Nový!!: Prijedor a Srbsko · Vidět víc »

Svatý Josef

Svatý Josef byl manžel Panny Marie, která porodila Ježíše Krista jako Božího Syna (Boha Otce).

Nový!!: Prijedor a Svatý Josef · Vidět víc »

Tábor Omarska

Vzpomínková akce v roce 2006. Tábor Omarska (srbsky Логор Омарска/Logor Omarska) byl sběrný tábor, který spravovala bosenskosrbská vojska během Války v Bosně a Hercegovině.

Nový!!: Prijedor a Tábor Omarska · Vidět víc »

Vafle

Vafle je moučník z kynutého nebo nekynutého těsta, pečeného mezi dvěma železy s typickým mřížkováním, pocházející z Francie a Belgie.

Nový!!: Prijedor a Vafle · Vidět víc »

Válka v Bosně a Hercegovině

Válka v Bosně a Hercegovině, obecně známá také jako Bosenská válka za nezávislost, byl mezinárodní ozbrojený konflikt, který probíhal od března roku 1992 do listopadu roku 1995 na území Bosny a Hercegoviny.

Nový!!: Prijedor a Válka v Bosně a Hercegovině · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Nový!!: Prijedor a Vídeň · Vidět víc »

Záhřeb

Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.

Nový!!: Prijedor a Záhřeb · Vidět víc »

Západní Evropa

Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.

Nový!!: Prijedor a Západní Evropa · Vidět víc »

16. květen

16.

Nový!!: Prijedor a 16. květen · Vidět víc »

17. století

17.

Nový!!: Prijedor a 17. století · Vidět víc »

1747

1747 (MDCCXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Prijedor a 1747 · Vidět víc »

18. století

Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.

Nový!!: Prijedor a 18. století · Vidět víc »

1834

1834 (MDCCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Prijedor a 1834 · Vidět víc »

1851

1851 (MDCCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Prijedor a 1851 · Vidět víc »

1873

1873 (MDCCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Prijedor a 1873 · Vidět víc »

1878

1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Prijedor a 1878 · Vidět víc »

1883

1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Prijedor a 1883 · Vidět víc »

1898

1898 (MDCCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Prijedor a 1898 · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

Nový!!: Prijedor a 19. století · Vidět víc »

1901

1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Prijedor a 1901 · Vidět víc »

1907

1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Prijedor a 1907 · Vidět víc »

1914

1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Prijedor a 1914 · Vidět víc »

1919

1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Prijedor a 1919 · Vidět víc »

1923

1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Prijedor a 1923 · Vidět víc »

1926

1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Prijedor a 1926 · Vidět víc »

1942

1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Prijedor a 1942 · Vidět víc »

1944

1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Prijedor a 1944 · Vidět víc »

1952

1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Prijedor a 1952 · Vidět víc »

1953

1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Prijedor a 1953 · Vidět víc »

1961

1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Prijedor a 1961 · Vidět víc »

1963

1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Prijedor a 1963 · Vidět víc »

1968

1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Prijedor a 1968 · Vidět víc »

1973

1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Prijedor a 1973 · Vidět víc »

1991

1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Prijedor a 1991 · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Nový!!: Prijedor a 20. století · Vidět víc »

2012

Rok 2012 (MMXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Nový!!: Prijedor a 2012 · Vidět víc »

2023

Rok 2023 (MMXXIII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1. ledna a skončí v neděli 31. prosince.

Nový!!: Prijedor a 2023 · Vidět víc »

21. století

21.

Nový!!: Prijedor a 21. století · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »