Rychlejší přístup než prohlížeči!
23 vztahy: Železo, Čína, Bílkovina, Carl Linné, Cévnaté rostliny, Cereálie, Doba kamenná, Indie, Jáhly, Jednoděložné, Krytosemenné, Kukuřice, Kultura s lineární keramikou, Lilek brambor, Lipnicotvaré, Lipnicovité, Mezopotámie, Pšenice, Proso, Rýže, Rostliny, Sacharidy, Slované.
Železo
Železo (chemická značka Fe, ferrum) je nejrozšířenější přechodný kovový prvek a druhý nejrozšířenější kov na Zemi, je také hojně zastoupen i ve vesmíru, kde hraje významnou roli ve vývoji hvězd.
Nový!!: Proso seté a Železo · Vidět víc »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: Proso seté a Čína · Vidět víc »
Bílkovina
Trojrozměrná struktura proteinu Bílkoviny, odborně proteiny (z řeckého próteios „prvotní, primární, hlavní“), patří mezi biopolymery.
Nový!!: Proso seté a Bílkovina · Vidět víc »
Carl Linné
Carl Linné, po povýšení do šlechtického stavu nebo latinsky Carolus Linnaeus (23. května 1707 Råshult u Stenbrohultu, Švédsko – 10. ledna 1778 Uppsala) byl švédský přírodovědec a lékař, zakladatel botanické a zoologické systematické nomenklatury.
Nový!!: Proso seté a Carl Linné · Vidět víc »
Cévnaté rostliny
Cévnaté rostliny (Tracheophyta) jsou velice početnou a úspěšnou skupinou vyšších rostlin (embryofyt), které na souši prošly obrovským rozmachem a dnes jsou ve většině suchozemských ekosystémů dominantní skupinou určující jejich ráz.
Nový!!: Proso seté a Cévnaté rostliny · Vidět víc »
Cereálie
Cereálie, neboli obiloviny, se dělí na celozrnné a necelozrnné.
Nový!!: Proso seté a Cereálie · Vidět víc »
Doba kamenná
Doba kamenná (cca 3 miliony let př. n. l. – 4. tisíciletí př. n. l.) je jedno z období pravěku, při kterém lidé široce využívali kámen na výrobu nástrojů.
Nový!!: Proso seté a Doba kamenná · Vidět víc »
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Nový!!: Proso seté a Indie · Vidět víc »
Jáhly
Jáhly – loupané proso (makro) Jáhelná kaše s tofu a sojovou smetanou Jáhly jsou bezlepková potravinářská surovina, která je vyráběna loupáním prosa.
Nový!!: Proso seté a Jáhly · Vidět víc »
Jednoděložné
Jednoděložné rostliny (Liliopsida, Monocotyledonae) jsou třídou krytosemenných rostlin.
Nový!!: Proso seté a Jednoděložné · Vidět víc »
Krytosemenné
Krytosemenné (Magnoliophyta, někdy též Angiospermae) je botanické oddělení z říše rostlin, jehož zástupci vytvářejí plody, v nichž jsou skryta semena – proto krytosemenné.
Nový!!: Proso seté a Krytosemenné · Vidět víc »
Kukuřice
Kukuřice (Zea) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovité (Poaceae).
Nový!!: Proso seté a Kukuřice · Vidět víc »
Kultura s lineární keramikou
Lineární keramika ze sbírky university v Jeně Muzea hlavního města Prahy Neolitický dlouhý dům Kultura s lineární keramikou je pravěká neolitická kultura rozšířená ve střední Evropě v 6. tisíciletí př. n. l., nazvaná podle charakteristické výzdoby nádob rovnými či zavinutými čarami.
Nový!!: Proso seté a Kultura s lineární keramikou · Vidět víc »
Lilek brambor
Lilek brambor, též brambor obecný či brambor hlíznatý (Solanum tuberosum), v běžné řeči jen brambor nebo také brambora, případně i v mnoha lidových a nářečních názvech, ale nejčastěji v množném čísle brambory, je víceletá hlíznatá rostlina z čeledi lilkovité, pěstovaná jako jednoletá plodina.
Nový!!: Proso seté a Lilek brambor · Vidět víc »
Lipnicotvaré
Lipnicotvaré (Poales) je řád jednoděložných rostlin.
Nový!!: Proso seté a Lipnicotvaré · Vidět víc »
Lipnicovité
Lipnicovité (Poaceae) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu lipnicotvaré (Poales).
Nový!!: Proso seté a Lipnicovité · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Proso seté a Mezopotámie · Vidět víc »
Pšenice
Pšenice (Triticum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých (Poaceae) s přibližně 20 druhy.
Nový!!: Proso seté a Pšenice · Vidět víc »
Proso
Proso (Panicum) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae).
Nový!!: Proso seté a Proso · Vidět víc »
Rýže
Rýže (Oryza) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých.
Nový!!: Proso seté a Rýže · Vidět víc »
Rostliny
Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.
Nový!!: Proso seté a Rostliny · Vidět víc »
Sacharidy
Sacharidy (z lat. saccharum.
Nový!!: Proso seté a Sacharidy · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Proso seté a Slované · Vidět víc »
