Rychlejší přístup než prohlížeči!
57 vztahy: Asymetrický dimethylhydrazin, Block DM-03, Briz-M, Chimki, Geostacionární dráha, Geostacionární družice, GKNPC Chruničeva, Kosmická loď, Kosmická sonda, Kosmodrom, Kosmodrom Bajkonur, Měsíc, Mezikontinentální balistická raketa, Mezinárodní vesmírná stanice, Mir, Mir (modul), N-1, Nízká oběžná dráha Země, Nosná raketa, Oxid dusičitý, Planeta, Program Saljut, Proton (dvoustupňová nosná raketa), Proton-K, Proton-M, Rakety Angara, Ruština, Rusko, Saljut 1, Sergej Koroljov, Seznam nosných raket, Seznam ruských kosmických startů 2017, Sojuz (nosná raketa), Sovětský svaz, Spojené státy americké, Umělá družice, UR-200, Valentin Gluško, Vesmír, Vladimír Nikolajevič Čeloměj, Zarja, Zvezda, 10. březen, 16. červenec, 16. listopad, 19. duben, 1960, 1961, 1962, 1963, ..., 1964, 1965, 1967, 1968, 1971, 2014, 24. červenec. Rozbalte index (7 více) »
Asymetrický dimethylhydrazin
#PŘESMĚRUJ 1,1-dimethylhydrazin.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Asymetrický dimethylhydrazin · Vidět víc »
Block DM-03
Block DM-03 (rusky:Блок ДМ-03), index 11S861-03, je ruský horní raketový stupeň, spalující kerosen a kapalný kyslík, používaný jako čtvrtý stupeň těžkých nosných raket Proton, Angara 3 a Angara 5.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Block DM-03 · Vidět víc »
Briz-M
Briz-M (rusky: Бриз-М) a Briz-KM jsou ruské raketové horní stupně na kapalné skladovatelné pohonné látky, určené pro vynášení družic na oběžnou dráhu, vyráběné GKNPC Chruničeva a používané nosiči Angara, Proton a Rokot.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Briz-M · Vidět víc »
Chimki
Chimki jsou město v Moskevské oblasti v Rusku.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Chimki · Vidět víc »
Geostacionární dráha
Geostacionární dráha Geostacionární dráha je oběžná dráha, na níž se družice pozorovatelům na Zemi jeví jako nehybná.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Geostacionární dráha · Vidět víc »
Geostacionární družice
Animace pohybu družice na geostacionární dráze Geostacionární družice je umělá družice na geostacionární dráze.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Geostacionární družice · Vidět víc »
GKNPC Chruničeva
GKNPC Chruničeva, celým názvem Státní kosmické vědeckovýrobní středisko M. V. Chruničeva je ruská společnost raketového a kosmického průmyslu.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a GKNPC Chruničeva · Vidět víc »
Kosmická loď
Sojuz TMA-07M Kosmická loď je umělé kosmické těleso, které slouží ve vesmíru jako dopravní prostředek pro dopravování živých organismů nebo nákladu na vesmírné stanice, nebo jinam.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Kosmická loď · Vidět víc »
Kosmická sonda
Voyager 2 Kosmická sonda je umělé kosmické těleso bez lidské posádky vypuštěné k Měsíci nebo na únikovou dráhu ze zemského gravitačního pole.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Kosmická sonda · Vidět víc »
Kosmodrom
Kosmodrom Bajkonur (Kazachstán) Nejvýznamnější kosmodromy na mapě světa (2013) Kosmodrom je místo se souborem pozemních zařízení, potřebných ke startu kosmických raket.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Kosmodrom · Vidět víc »
Kosmodrom Bajkonur
Kosmodrom Bajkonur (kazašsky, Bayqoñır ğarış aylağı; rusky) je kosmodrom (základna pro starty kosmických raket) v Kazachstánu používaný od počátku kosmické éry Sovětským svazem a později Ruskem.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Kosmodrom Bajkonur · Vidět víc »
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Měsíc · Vidět víc »
Mezikontinentální balistická raketa
Vandenbergově letecké základně, USA, 70. léta Mezikontinentální balistická raketa je strategická balistická raketa schopná dopravit s vysokou přesností (kruhová odchylka většinou do 500 metrů) na vzdálenost převyšující 5000 km bojovou hlavici, většinou vybavenou jadernou nebo termonukleární náloží.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Mezikontinentální balistická raketa · Vidět víc »
Mezinárodní vesmírná stanice
Mezinárodní vesmírná stanice (МКС), známější pod zkratkou ISS, je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Mezinárodní vesmírná stanice · Vidět víc »
Mir
Mir (Мир, čili „svět“ nebo „mír“) byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Mir · Vidět víc »
Mir (modul)
Nákres základního bloku stanice Mir Řez modulem Mir Modul Mir či Základní blok, někdy nazývaný jednoduše Mir (v ruštině Мир) je první vypuštěný modul (typ Zarja) kosmické stanice Mir.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Mir (modul) · Vidět víc »
N-1
N1 byl tajný nedokončený sovětský projekt třístupňové nosné rakety, schopné vynést na nízkou oběžnou dráhu 90 t nákladu, například vesmírnou stanici nebo komponenty lodě pro výpravu k Marsu.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a N-1 · Vidět víc »
Nízká oběžná dráha Země
Různé oběžné dráhy kolem Země, azurová barva znázorňuje LEO Nízká oběžná dráha Země (často se nahrazuje zkratkou LEO z anglického Low Earth Orbit) je druh oběžné dráhy planety Země.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Nízká oběžná dráha Země · Vidět víc »
Nosná raketa
Nosná raketa (též kosmický nosič) je dopravní prostředek, poháněný raketovými motory a určený pro vynášení užitečných nákladů (umělých družic, kosmických sond, kosmických lodí) do vesmíru.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Nosná raketa · Vidět víc »
Oxid dusičitý
Oxid dusičitý (NO2) je jedním z pěti oxidů dusíku.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Oxid dusičitý · Vidět víc »
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Planeta · Vidět víc »
Program Saljut
Saljut (rusky Салю́т; „pozdrav“) byl sovětský program kosmických stanic a také název jednotlivých stanic tohoto programu.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Program Saljut · Vidět víc »
Proton (dvoustupňová nosná raketa)
Proton (rusky Протон) je označení dvoustupňové prototypové verze sovětské nosné rakety Proton, používané k vynášení družic do kosmického prostoru.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Proton (dvoustupňová nosná raketa) · Vidět víc »
Proton-K
Proton-K (rusky Протон-К) je označení základní třístupňové verze sovětské respektive ruské nosné rakety rodiny Proton, dříve používané k vynášení těžkých družic, zejména kosmických stanic a jejich modulů na nízké oběžné dráhy kolem Země.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Proton-K · Vidět víc »
Proton-M
Proton-M (rusky Протон-M) je ruská těžká raketa odvozena od rodiny nosných raket Proton vyvinuté bývalým Sovětským svazem.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Proton-M · Vidět víc »
Rakety Angara
Rakety Angara představují rodinu nosných raket vyvinutých moskevským Státním kosmickým vědeckovýrobním střediskem M.V.Chruničeva a provozovaná agenturou Roskosmos.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Rakety Angara · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Ruština · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Rusko · Vidět víc »
Saljut 1
Kosmická stanice Saljut typu Zarja byla první orbitální stanice Země, vypuštěná v rámci stejnojmenného programu Saljut.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Saljut 1 · Vidět víc »
Sergej Koroljov
Sergej Pavlovič Koroljov (– Serhij Pavlovyč Koroliv);, Žytomyr Ruské impérium – 14. ledna 1966, Moskva, SSSR) byl sovětský raketový inženýr a tvůrce sovětského raketového programu v civilní i vojenské oblasti během vesmírného závodu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v 50. a 60. letech. Mnozí ho považují za otce praktické kosmonautiky. Podílel se na vývoji rakety R-7, Sputniku 1 i vypuštění Lajky a prvního člověka Jurije Gagarina do vesmíru. Zasloužil se také o vybudování arzenálu strategických raket. Přestože byl Koroljov leteckým konstruktérem, jeho největší přednosti se ukázaly v integraci designu, organizaci a strategickém plánování. Ve 30. letech byl kvůli falešnému úřednímu obvinění zatčen jako „člen protisovětské kontrarevoluční organizace“ (později omezeno na „sabotéra vojenské techniky“) a v roce 1938 uvězněn na téměř šest let, včetně několika měsíců v pracovním táboře na Kolymě. Po propuštění se stal uznávaným konstruktérem raket a klíčovou postavou ve vývoji sovětského mezikontinentálního balistického raketového programu. Později řídil sovětský vesmírný program a stal se členem sovětské akademie věd, dohlížel na počáteční úspěchy projektů Sputnik a Vostok, včetně první mise na oběžné dráze Země Jurije Gagarina 12. dubna 1961. Koroljovova nečekaná smrt v roce 1966 přerušila provádění plánů pro přistání na Měsíci se sovětskou posádkou před americkou misí v roce 1969. Před svou smrtí byl oficiálně známý pouze jako Glavny Konstruktor (Главный Конструктор) nebo hlavní konstruktér, aby byl chráněn před možnými pokusy Spojených států o atentát během studené války.Scott and Leonov, p. 53. Harford, p. 135. Dokonce i někteří kosmonauti, kteří s ním pracovali, neznali jeho příjmení. Teprve po jeho smrti v roce 1966 byla jeho identita odhalena a získal odpovídající veřejné uznání za hnací sílu sovětských úspěchů v průzkumu vesmíru během Mezinárodního geofyzikálního roku i po něm.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Sergej Koroljov · Vidět víc »
Seznam nosných raket
Toto je seznam nosných raket.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Seznam nosných raket · Vidět víc »
Seznam ruských kosmických startů 2017
Start rakety Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz MS-07 Toto je seznam provedených ruských kosmických startů roku 2017.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Seznam ruských kosmických startů 2017 · Vidět víc »
Sojuz (nosná raketa)
Raketa Sojuz (rus. Союз; "svaz" fonetická výslovnost "sajuz") je rodina nosných raket, vyvinutých OKB-1 a vyráběných firmou CSKB-Progress v Samaře.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Sojuz (nosná raketa) · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Sovětský svaz · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Spojené státy americké · Vidět víc »
Umělá družice
Iridium první generace Umělá družice (umělý satelit) je umělé kosmické těleso, které se pohybuje v prvním přiblížení po uzavřené křivce (oběžné dráze, přibližně po elipse) kolem přirozeného kosmického tělesa, např.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Umělá družice · Vidět víc »
UR-200
UR-200 UR-200 byla mezikontinentální balistická střela (ICBM) vyvinutá v Sovětském Svazu v kanceláři OKB-52 Vladimirem Čelomejem.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a UR-200 · Vidět víc »
Valentin Gluško
Valentin Petrovič Gluško (Vaľentin Pjetrovič Gluško;, Valentyn Petrovyč Hluško, Oděsa, Ruské impérium, dnes Ukrajina – 10. ledna 1989, Moskva) byl sovětský vědec a konstruktér raketových motorů.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Valentin Gluško · Vidět víc »
Vesmír
datum přístupu.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Vesmír · Vidět víc »
Vladimír Nikolajevič Čeloměj
#PŘESMĚRUJ Vladimir Nikolajevič Čelomej.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Vladimír Nikolajevič Čeloměj · Vidět víc »
Zarja
Zarja (rusky Заря́; „Úsvit“), označovaná také jako FGB ( funkcionalno-gruzovoj blok; „funkčně nákladní blok“") je první vypuštěný modul stanice ISS.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Zarja · Vidět víc »
Zvezda
Zvezda (rusky Звезда; „hvězda“) je ruský služební modul Mezinárodní vesmírné stanice.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a Zvezda · Vidět víc »
10. březen
10.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a 10. březen · Vidět víc »
16. červenec
16.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a 16. červenec · Vidět víc »
16. listopad
16.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a 16. listopad · Vidět víc »
19. duben
19.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a 19. duben · Vidět víc »
1960
1960 (MCMLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a 1960 · Vidět víc »
1961
1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a 1961 · Vidět víc »
1962
1962 (MCMLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a 1962 · Vidět víc »
1963
1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a 1963 · Vidět víc »
1964
1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a 1964 · Vidět víc »
1965
1965 (MCMLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a 1965 · Vidět víc »
1967
1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a 1967 · Vidět víc »
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a 1968 · Vidět víc »
1971
1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a 1971 · Vidět víc »
2014
2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a 2014 · Vidět víc »
24. červenec
24.
Nový!!: Proton (nosná raketa) a 24. červenec · Vidět víc »
