37 vztahy: Atom, Atomové jádro, Bohrův model atomu, Chemický prvek, Dmitrij Ivanovič Mendělejev, Elektrický náboj, Elektromagnetické spektrum, Elektromagnetismus, Henry Moseley, Izotop, Jod, Krystalografie, Neutron, Neutronové číslo, Niels Bohr, Nobelova cena za fyziku, Nukleon, Nukleonové číslo, Nuklid, Oganesson, Periodická funkce, Periodická tabulka, Periodický zákon, Proton, Relativní atomová hmotnost, Rentgenové záření, Roentgenium, Rutherfordium, Rychlost světla, Symbol prvku, Systematické názvosloví chemických prvků, Tellur, Uran (prvek), Valenční elektron, Země, 1869, 1913.
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Protonové číslo a Atom · Vidět víc »
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Nový!!: Protonové číslo a Atomové jádro · Vidět víc »
Bohrův model atomu
Bohrův model atomu je model atomu, který vytvořil v roce 1913 dánský fyzik Niels Bohr.
Nový!!: Protonové číslo a Bohrův model atomu · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Protonové číslo a Chemický prvek · Vidět víc »
Dmitrij Ivanovič Mendělejev
Dmitrij Ivanovič Mendělejev, (Tobolsk – Petrohrad) byl ruský vědec mimořádně širokého záběru.
Nový!!: Protonové číslo a Dmitrij Ivanovič Mendělejev · Vidět víc »
Elektrický náboj
Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.
Nový!!: Protonové číslo a Elektrický náboj · Vidět víc »
Elektromagnetické spektrum
Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) je spektrum elektromagnetického záření, tedy stupnice rozdělující toto záření podle vlnové délky a odpovídající frekvence na jednotlivá záření specifických vlastností.
Nový!!: Protonové číslo a Elektromagnetické spektrum · Vidět víc »
Elektromagnetismus
Elektromagnetismem se rozumí soubor jevů, ve kterém se projevuje vzájemná souvislost elektřiny a magnetismu.
Nový!!: Protonové číslo a Elektromagnetismus · Vidět víc »
Henry Moseley
Henry Gwyn Jeffreys Moseley (23. listopadu 1887 Weymouth, Anglie – 10. srpna 1915 Dardanely) byl britský fyzik.
Nový!!: Protonové číslo a Henry Moseley · Vidět víc »
Izotop
Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
Nový!!: Protonové číslo a Izotop · Vidět víc »
Jod
Jod (též jód; z řeckého ιώδης, iódés, „fialový“), chemická značka I, Iodum, je prvek ze skupiny halogenů, tvoří tmavě fialové destičkovité krystalky.
Nový!!: Protonové číslo a Jod · Vidět víc »
Krystalografie
Ledové krystalky Krystalografie (řecky krústallos - česky čirý led nebo skalní krystal, gráphein - česky psát) je věda, která se zabývá studiem krystalů, jejich reálnou a ideální strukturou, vývojem, tvorbou, poruchami, jejich vlastnostmi a uspořádáním atomů v krystalických pevných látkách.
Nový!!: Protonové číslo a Krystalografie · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Protonové číslo a Neutron · Vidět víc »
Neutronové číslo
Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Neutronové číslo (symbol N) určuje počet neutronů v atomovém jádře nebo obecně v atomech daného prvku.
Nový!!: Protonové číslo a Neutronové číslo · Vidět víc »
Niels Bohr
Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.
Nový!!: Protonové číslo a Niels Bohr · Vidět víc »
Nobelova cena za fyziku
Nobelova cena za fyziku je jedna z Nobelových cen, je udělována za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru fyziky.
Nový!!: Protonové číslo a Nobelova cena za fyziku · Vidět víc »
Nukleon
Nukleon je společný název pro proton a neutron, tedy částice, z nichž se skládá jádro atomu.
Nový!!: Protonové číslo a Nukleon · Vidět víc »
Nukleonové číslo
Atom s nukleonovým číslem 4, neboť atomové jádro (atom core) obsahuje 2 protony a 2 neutrony. Nukleonové číslo (též hmotnostní číslo, atomové hmotnostní číslo, hmotové číslo, symbol A, z německého slova Atomgewicht - atomová hmotnost) se rovná celkovému počtu nukleonů (tedy protonů a neutronů) v atomovém jádře daného nuklidu.
Nový!!: Protonové číslo a Nukleonové číslo · Vidět víc »
Nuklid
Nuklid je látka složená z atomů totožného prvku, které mají stejná nukleonová čísla.
Nový!!: Protonové číslo a Nuklid · Vidět víc »
Oganesson
Oganesson (chemická značka Og) je transuran s protonovým číslem 118 (18. skupina, 7. (Q) perioda).
Nový!!: Protonové číslo a Oganesson · Vidět víc »
Periodická funkce
Periodická funkce s periodou P Jedna perioda funkce sinus a kosinus Jednoduché periodické funkce Periodická funkce je v matematice funkce, jejíž hodnoty se pravidelně opakují s určitou periodou.
Nový!!: Protonové číslo a Periodická funkce · Vidět víc »
Periodická tabulka
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) objevitel periodické tabulky prvků Periodická tabulka prvků (také periodická soustava prvků, Mendělejevova tabulka prvků) je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností.
Nový!!: Protonové číslo a Periodická tabulka · Vidět víc »
Periodický zákon
327x327pixelů Periodický zákon, který prezentoval 6. března 1869 Dmitrij Ivanovič Mendělejev, vychází z pravidelně se opakujících vlastností prvků.
Nový!!: Protonové číslo a Periodický zákon · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Protonové číslo a Proton · Vidět víc »
Relativní atomová hmotnost
Nukleonové číslo a relativní atomová hmotnost (zaokrouhlená) pro vodík Relativní atomová hmotnost (též poměrná atomová hmotnost) je podíl klidové hmotnosti atomu a atomové hmotnostní konstanty.
Nový!!: Protonové číslo a Relativní atomová hmotnost · Vidět víc »
Rentgenové záření
Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.
Nový!!: Protonové číslo a Rentgenové záření · Vidět víc »
Roentgenium
Roentgenium (chemická značka Rg) je 19. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Protonové číslo a Roentgenium · Vidět víc »
Rutherfordium
Rutherfordium (chemická značka Rf) je 12. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.
Nový!!: Protonové číslo a Rutherfordium · Vidět víc »
Rychlost světla
Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.
Nový!!: Protonové číslo a Rychlost světla · Vidět víc »
Symbol prvku
Takto je většinou zobrazený prvek v periodické soustavě prvků Symbol prvku, též značka prvku je grafické znázornění prvku nebo atomu tohoto prvku v textu a ve vzorcích chemických sloučenin.
Nový!!: Protonové číslo a Symbol prvku · Vidět víc »
Systematické názvosloví chemických prvků
Systematické názvosloví chemických prvků je způsob vytváření dočasných názvů chemických prvků na základě protonového čísla.
Nový!!: Protonové číslo a Systematické názvosloví chemických prvků · Vidět víc »
Tellur
Tellur (chemická značka Te, Tellurium) je polokovový stříbřitě lesklý prvek ze skupiny chalkogenů používaný v polovodičové technice a metalurgii.
Nový!!: Protonové číslo a Tellur · Vidět víc »
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Nový!!: Protonové číslo a Uran (prvek) · Vidět víc »
Valenční elektron
helia se skládá ze 2 protonů, 2 neutronů a 2 elektronů. Elektrony v jeho valenční (jediné) vrstvě jsou elektrony valenční. Elektrony jsou pro názornost zobrazeny jako částice obíhající kolem jádra po konkrétní dráze – orbitu. Valenční elektron je elektron v elektronovém obalu atomu umístěný ve valenční, energeticky nejvýše položené vrstvě nebo několika vrstvách.
Nový!!: Protonové číslo a Valenční elektron · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Protonové číslo a Země · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Protonové číslo a 1869 · Vidět víc »
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Protonové číslo a 1913 · Vidět víc »