Rychlejší přístup než prohlížeči!
263 vztahy: Adolf Hitler, Albrecht Braniborsko-Ansbašský, Anexe, Anna Pruská, Archaismus, Autonomie, Šlesvicko, Šlesvicko-Holštýnsko, Štětín, Švédština, Švédsko, Žmuď, Češi, Česko, Československo, Řád mečových bratří, Řád německých rytířů, Baltské státy, Bavorsko, Belgie, Berlín, Bitva u Grunwaldu, Bitva u Sedanu (1870), Braniborské markrabství, Braniborsko, Braniborsko-Prusko, Brunšvicko-lüneburské vévodství, Dáni, Dánsko, Dánsko-německá válka, Dějiny Pruska, Dělení Polska, Decentralizace, Dolní Lužice, Dolní Sasko, Druhá světová válka, Druhý toruňský mír 1466, Dynastie, Elbląg, Enkláva, Eupen, Evropa, Exkláva, Francie, Francouzština, Francouzi, Frankfurt nad Mohanem, Franky, Franz von Papen, Frísové, ..., Fridrich I. Pruský, Fridrich Vilém I. Braniborský, Gdaňsk, Gdaňský záliv, Habsburská monarchie, Hamburk, Hannoversko, Hegemonie, Hektar, Hesensko, Hesensko-Darmstadtsko, Hesensko-Kasselsko, Hlučínsko, Hohenzollernové, Hohenzollernsko, Holštýnsko, Horní Lužice, Jagellonci, Jan Lucemburský, Jan Zikmund Braniborský, Kašubsko, Kaliningrad, Kaliningradská oblast, Křížové výpravy, Kladské hrabství, Klaipėda, Klajpeda (území), Knížectví, Knížectví Birkenfeld, Koblenz, Kolín nad Rýnem, Kondominium (mezinárodní právo), Konrád I. Mazovský, Král v Prusku, Krefeld, Krevská unie, Kujavsko, Kurfiřt, Latina, Lübeck, Lippstadt, Listopadová revoluce (Německo), Litevci, Litva, Livonsko, Lužičtí Srbové, Lubušsko, Maďarština, Magdeburg, Malbork, Malmedy, Mazovsko, Münster, Meklenbursko, Meklenbursko-střelické velkovévodství, Moers, Monarchie, Moravci, Nacistické Německo, Napoleon Bonaparte, Napoleonské války, Nasavsko, Němčina, Němci, Německá říše, Německá marka, Německé císařství, Německý císař, Německý spolek, Německo, Německo-polská státní hranice, Němen, Neuchâtel (kanton), Okupační zóny Německa, Oldenburské velkovévodství, Olivský mír, Paul von Hindenburg, Přemysl Otakar II., Personální unie, Podlesí (region), Poláci, Polština, Polské království, Polské Slezsko, Polsko, Pomořansko, Pomoří, Porýní, Postupim, Postupimská dohoda, Poznaň, Poznaňsko, Průmyslová revoluce, Protestantismus, Pruština, Pruské království, Pruské Slezsko, Pruský král, Pruský tolar, Prusko-dánská válka, Prusko-francouzská válka, Prusko-rakouská válka, Prusové, První světová válka, Rakouské císařství, Regent, Republika, Rujána, Rusko, Samospráva, Sasko, Sasko-lauenburské vévodství, Sársko, Sedmiletá válka, Severoněmecký spolek, Sigmaringen, Sjednocení Německa, Slezština (lechický jazyk), Slezsko, Sovětský svaz, Spojenecká kontrolní rada, Společnost národů, Stát, Střední Evropa, Střední marka, Svatá říše římská, Svobodné město Gdaňsk, Svobodný stát Oldenbursko, Svobodný stát Prusko, Toruň, Varšava, Varšavské knížectví, Varmie, Války o rakouské dědictví, Vídeňský kongres, Východní Prusko, Výmarská republika, Velkopolsko (historické území), Velmistři Řádu německých rytířů, Versailleská smlouva, Vestfálsko, Visla, Vládní obvod, Vratislav (město), Waldeck-Pyrmont, Wilhelmshaven, Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách, Západní Prusko, Země Koruny české, Zemský okres Gießen, Zikmund I. Starý, 1. červenec, 1. duben, 10. květen, 12. březen, 1226, 1237, 13. století, 1385, 1410, 1466, 1510, 1519, 1521, 1525, 1568, 1577, 1618, 1640, 1657, 1660, 1688, 17. století, 1701, 1713, 1740, 1745, 1772, 1795, 18. leden, 18. století, 1815, 1822, 1823, 1829, 1849, 1850, 1853, 1856, 1867, 1869, 1870, 1871, 1878, 19. červenec, 19. září, 1918, 1920, 1922, 1932, 1933, 1934, 1937, 1947, 20. červenec, 27. červen, 3. květen, 3. prosinec, 30. duben, 4. červen, 5. červen, 7. prosinec, 8. červen. Rozbalte index (213 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Prusko a Adolf Hitler · Vidět víc »
Albrecht Braniborsko-Ansbašský
Albrecht Braniborsko-Ansbašský (16. května 1490 – 20. března 1568) byl posledním velmistrem řádu německých rytířů v Prusku a prvním světským pruským knížetem.
Nový!!: Prusko a Albrecht Braniborsko-Ansbašský · Vidět víc »
Anexe
Newlandsovy rezoluce. Anexe (ad-nectere, připojovat) je de iure trvalé připojení (inkorporace) cizího státního území k jinému státnímu celku.
Nový!!: Prusko a Anexe · Vidět víc »
Anna Pruská
Anna Pruská (3. července 1576, Königsberg – 30. srpna 1625, Berlín) byla dcera vévody Albrechta Fridricha Pruského a Marie Eleonory Klevské.
Nový!!: Prusko a Anna Pruská · Vidět víc »
Archaismus
Archaismus je označení pro zastaralý jazykový prvek (z dřívější podoby jazyka).
Nový!!: Prusko a Archaismus · Vidět víc »
Autonomie
Autonomie (z řeckého autonomos, řídící se vlastními zákony, a autonomia, politická nezávislost) je stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dobrovolně přijímá.
Nový!!: Prusko a Autonomie · Vidět víc »
Šlesvicko
Jižní Šlesvicko Šlesvicko nebo také Jižní Jutsko (německy a anglicky Schleswig, dánsky Sønderjylland nebo Slesvig) je historická země rozkládající se na jihu Jutského poloostrova.
Nový!!: Prusko a Šlesvicko · Vidět víc »
Šlesvicko-Holštýnsko
Šlesvicko-Holštýnsko je nejsevernější spolková země Německa na jihu Jutského poloostrova na pravém břehu řeky Labe.
Nový!!: Prusko a Šlesvicko-Holštýnsko · Vidět víc »
Štětín
Štětín (výslovnost) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska.
Nový!!: Prusko a Štětín · Vidět víc »
Švédština
Švédština je severogermánský jazyk, kterým mluví okolo 10,5 milionů lidí především ve Švédsku a části Finska, hlavně na pobřeží a na Alandech.
Nový!!: Prusko a Švédština · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: Prusko a Švédsko · Vidět víc »
Žmuď
Žmuď, Žemaitsko nebo Dolní Litva (žemaitsky Žemaitėjė) je jedním z pěti etnografických regionů Litvy.
Nový!!: Prusko a Žmuď · Vidět víc »
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Nový!!: Prusko a Češi · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Prusko a Česko · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Prusko a Československo · Vidět víc »
Řád mečových bratří
Řád mečových bratří (latinsky Fratres militiæ Christi Livoniae; německy Schwertbrüderorden; francouzsky Ordre des Chevaliers Porte-Glaive), známi též zkráceně jako mečonoši, byl vojenský rytířský řád, který se podílel na šíření křesťanství ve východních oblastech Pobaltí.
Nový!!: Prusko a Řád mečových bratří · Vidět víc »
Řád německých rytířů
Řád německých rytířů, celým názvem Řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě (latinsky Ordo domus Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum nebo Ordo fratrum domus hospitalis Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum, německy Orden der Brüder vom Deutschen Haus der Heiligen Maria in Jerusalem) je jeden z nejstarších duchovních rytířských řádů římskokatolické církve.
Nový!!: Prusko a Řád německých rytířů · Vidět víc »
Baltské státy
Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.
Nový!!: Prusko a Baltské státy · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Prusko a Bavorsko · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Prusko a Belgie · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Prusko a Berlín · Vidět víc »
Bitva u Grunwaldu
Bitva u Grunwaldu, nazývaná taktéž u Tannenbergu nebo u Žalgirisu, se odehrála 15. července 1410 mezi řádem německých rytířů a polsko-litevskou koalicí.
Nový!!: Prusko a Bitva u Grunwaldu · Vidět víc »
Bitva u Sedanu (1870)
Bitva u Sedanu představovala součást prusko-francouzské války.
Nový!!: Prusko a Bitva u Sedanu (1870) · Vidět víc »
Braniborské markrabství
Braniborské markrabství (německy Markgrafschaft Brandenburg), resp.
Nový!!: Prusko a Braniborské markrabství · Vidět víc »
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Prusko a Braniborsko · Vidět víc »
Braniborsko-Prusko
Braniborsko-Prusko (německy Brandenburg-Preußen) byl stát vzniklý roku 1618, když se Prusy knížecí dostaly pod kontrolu braniborského kurfiřta.
Nový!!: Prusko a Braniborsko-Prusko · Vidět víc »
Brunšvicko-lüneburské vévodství
Brunšvicko-lüneburské vévodství (německy Herzogtum Braunschweig-Lüneburg), přesněji Vévodství brunšvické a lüneburské, byl historický německý státní útvar na území Svaté říše římské.
Nový!!: Prusko a Brunšvicko-lüneburské vévodství · Vidět víc »
Dáni
#PŘESMĚRUJ Dánové.
Nový!!: Prusko a Dáni · Vidět víc »
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Nový!!: Prusko a Dánsko · Vidět víc »
Dánsko-německá válka
Dánsko-německá válka, označovaná též jako druhá šlesvická válka bylo vojenské střetnutí Pruska a Rakouska jako členů Německého spolku s Dánskem o Šlesvicko.
Nový!!: Prusko a Dánsko-německá válka · Vidět víc »
Dějiny Pruska
Znak Pruska Dějiny Pruska začínají již před naším letopočtem, když se ve východním Pobaltí usazují Prusové od nichž získalo území svoje jméno.
Nový!!: Prusko a Dějiny Pruska · Vidět víc »
Dělení Polska
Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.
Nový!!: Prusko a Dělení Polska · Vidět víc »
Decentralizace
Zatímco centralizace, zejména ve vládní sféře, je známá a často praktikována, pro decentralizaci nemáme žádnou obecnou definici.
Nový!!: Prusko a Decentralizace · Vidět víc »
Dolní Lužice
Dolní Lužice (německy Niederlausitz, dolnolužickosrbsky Dolna Łužyca, hornolužickosrbsky Delnja Łužica, polsky Dolne Łużyce, latinsky Lusatia inferior) je historické území, které je od roku 1945 rozděleno mezi Německo a Polsko.
Nový!!: Prusko a Dolní Lužice · Vidět víc »
Dolní Sasko
Dolní Sasko je druhá největší ze 16 spolkových zemí Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Prusko a Dolní Sasko · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Prusko a Druhá světová válka · Vidět víc »
Druhý toruňský mír 1466
#PŘESMĚRUJ Druhý toruňský mír.
Nový!!: Prusko a Druhý toruňský mír 1466 · Vidět víc »
Dynastie
Glücksburské resp. Oldenburské dynastie. Dynastie (z řeckého: δυναστης (dynástes).
Nový!!: Prusko a Dynastie · Vidět víc »
Elbląg
Elbląg (prusky Elbings) je polské okresní město ve Varmijsko-mazurském vojvodství.
Nový!!: Prusko a Elbląg · Vidět víc »
Enkláva
Enkláva je v kontextu mezinárodní politické geografie oddělená část území či teritoria, zcela obklopená územím jiného státu.
Nový!!: Prusko a Enkláva · Vidět víc »
Eupen
Eupen je město na východě Belgie v provincii Lutych ve Valonském regionu.
Nový!!: Prusko a Eupen · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Prusko a Evropa · Vidět víc »
Exkláva
Exkláva je část vlastního území, která je zcela oddělena od zbývajícího území.
Nový!!: Prusko a Exkláva · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Prusko a Francie · Vidět víc »
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Nový!!: Prusko a Francouzština · Vidět víc »
Francouzi
Francouzi jsou příslušníci západoevropského národa, žijícího na území dnešní Francie, historicky keltského, latinského a germánského původu.
Nový!!: Prusko a Francouzi · Vidět víc »
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.
Nový!!: Prusko a Frankfurt nad Mohanem · Vidět víc »
Franky
Mapa dnešních tří správních celků Frank v rámci Bavorska Svatá říše římská kolem roku 1000, administrativní rozdělení Mapa znázorňující územní rozdrobenost Frank, 12. století Mapa Franconie z Topographia Franconiæ od Martina Zeillera podle původní rytiny od Matthaeus Meriana, rok 1648 Franconia, rok 1799, soubor map Johna Caryho Franky (německy Franken, latinsky Franconia) jsou historické a jazykové území v Německu, nacházející se v povodí řeky Mohanu a dříve také středního Rýna.
Nový!!: Prusko a Franky · Vidět víc »
Franz von Papen
Franz Joseph Hermann Michael Maria von Papen (29. října 1879, Werl – 2. května 1969, Sasbach) byl německý křesťansky orientovaný politik a diplomat, v rané fázi své politické kariéry spojený s katolickou stranou Zentrum.
Nový!!: Prusko a Franz von Papen · Vidět víc »
Frísové
Frísové jsou germánský národ žijící v dnešním Nizozemsku a Německu.
Nový!!: Prusko a Frísové · Vidět víc »
Fridrich I. Pruský
Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).
Nový!!: Prusko a Fridrich I. Pruský · Vidět víc »
Fridrich Vilém I. Braniborský
Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.
Nový!!: Prusko a Fridrich Vilém I. Braniborský · Vidět víc »
Gdaňsk
Gdaňsk (polsky Gdańsk s výslovností, kašubsky Gduńsk, německy Danzig s výslovností, latinsky Gedania, Gedanum anebo Dantiscum) je jedno z nejstarších a největších polských měst, metropolí Pomořského vojvodství, ležící v Pomoří na řekách Visle a Motławě na břehu Baltského moře u Gdaňského zálivu.
Nový!!: Prusko a Gdaňsk · Vidět víc »
Gdaňský záliv
Gdaňský záliv nebo také Gdaňská zátoka je záliv Baltského moře u břehů Ruska (Kaliningradská oblast) a Polska (Pomořské vojvodství).
Nový!!: Prusko a Gdaňský záliv · Vidět víc »
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Nový!!: Prusko a Habsburská monarchie · Vidět víc »
Hamburk
Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.
Nový!!: Prusko a Hamburk · Vidět víc »
Hannoversko
Hannoversko je historická země na severozápadě Německa, při pobřeží Severního moře, jejímž historickým hlavním městem je Hannover, po němž získalo území svůj název.
Nový!!: Prusko a Hannoversko · Vidět víc »
Hegemonie
Hegemonie (z řec. hegemon – „vládce“) je proces působení mocenských praktik, kterými vládnoucí skupiny ve společnosti udržují status quo, a to za pomoci budování preventivního souhlasu společensky podřízených skupin se společenským řádem.
Nový!!: Prusko a Hegemonie · Vidět víc »
Hektar
Čtverec o délce strany 100 metrů má plochu 1 hektar. Hektar (značka ha) je jednotka pro plošný obsah, používá se pro vyjadřování plochy zemědělské půdy a stavebních parcel, tzn.
Nový!!: Prusko a Hektar · Vidět víc »
Hesensko
Hesensko je spolková země ve středním Německu o rozloze 21 115 km².
Nový!!: Prusko a Hesensko · Vidět víc »
Hesensko-Darmstadtsko
Hesensko-Darmstadtsko (německy Hessen-Darmstadt) byl německý stát, který existoval od roku 1567 do roku 1806.
Nový!!: Prusko a Hesensko-Darmstadtsko · Vidět víc »
Hesensko-Kasselsko
Hesensko-Kasselsko (německy Hessen-Kassel) byl německý stát, který existoval od roku 1567 do roku 1866.
Nový!!: Prusko a Hesensko-Kasselsko · Vidět víc »
Hlučínsko
Hlučínsko (původně jižní Ratibořsko; v místním úzu Praj(z)sko či Praj(z)ská; německy Hultschiner Ländchen, polsky Kraj hulczyński nebo Kraik hulczyński) je historické území na východě Česka u hranic s Polskem, součást Českého Slezska, dnes rozdělené mezi okresy Opava (naprostá většina) a Ostrava-město.
Nový!!: Prusko a Hlučínsko · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Prusko a Hohenzollernové · Vidět víc »
Hohenzollernsko
Poloha jednotného Hohenzollernska v roce 1925 Hohenzollernsko (německy Hohenzollern) ze začátku také Zollernsko (Zollern) bylo historické území, které existovalo v jižním Německu v letech 1052–1952, přičemž v letech 1052–1576 bylo rodovým hrabstvím, poté bylo rozděleno na 3 resp.
Nový!!: Prusko a Hohenzollernsko · Vidět víc »
Holštýnsko
Holštýnsko (německy Holstein, dánsky Holsten) je historická země na severu Německa rozkládající se na jihu Jutského poloostrova na pravém břehu řeky Labe.
Nový!!: Prusko a Holštýnsko · Vidět víc »
Horní Lužice
Horní Lužice (hornolužicky Hornja Łužica, německy Oberlausitz, dolnolužicky Górna Łužyca, polsky Łużyce Górne) je historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo (většina území), Polsko (menší část) a Česko.
Nový!!: Prusko a Horní Lužice · Vidět víc »
Jagellonci
Jagellonská Evropa na konci 15. století Jagellonci byli panovnická dynastie, pocházející z Litevského velkoknížectví.
Nový!!: Prusko a Jagellonci · Vidět víc »
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Nový!!: Prusko a Jan Lucemburský · Vidět víc »
Jan Zikmund Braniborský
Jan Zikmund Braniborský (8. listopadu 1572, Halle – 23. prosinec 1619, Cölln an der Spree) byl braniborský markrabě a kurfiřt v letech 1608–1619 a pruský vévoda v letech 1618–1619.
Nový!!: Prusko a Jan Zikmund Braniborský · Vidět víc »
Kašubsko
Kašubsko je historické území při pobřeží Baltského moře.
Nový!!: Prusko a Kašubsko · Vidět víc »
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Nový!!: Prusko a Kaliningrad · Vidět víc »
Kaliningradská oblast
Kaliningradská oblast je ruská exkláva na pobřeží Baltského moře, nazvaná podle svého střediska Kaliningradu.
Nový!!: Prusko a Kaliningradská oblast · Vidět víc »
Křížové výpravy
Modlící se křižácký rytíř na dobové miniatuře ''(BL MS Royal 2A XXII f. 220)'' Křížové výpravy, starším výrazem kruciáty, byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům.
Nový!!: Prusko a Křížové výpravy · Vidět víc »
Kladské hrabství
Hrabství kladské nebo též Kladsko (německy Grafschaft Glatz, polsky Hrabstwo kłodzkie) je historické území Čech, později (od roku 1742) součást pruského Slezska, po druhé světové válce (od roku 1945) Polska, nyní v polském Dolnoslezském vojvodství.
Nový!!: Prusko a Kladské hrabství · Vidět víc »
Klaipėda
Klaipėda (litevsky; česky někdy uváděno jako Klajpeda; německy Memel nebo Memelburg; polsky: Kłajpeda) je jediný litevský námořní přístav v Baltském moři a nejstarší město na území dnešní Litvy, dnes třetí největší město.
Nový!!: Prusko a Klaipėda · Vidět víc »
Klajpeda (území)
#PŘESMĚRUJ Klaipėda.
Nový!!: Prusko a Klajpeda (území) · Vidět víc »
Knížectví
Knížectví označuje jednu z forem vlády státu, v jehož čele stojí kníže.
Nový!!: Prusko a Knížectví · Vidět víc »
Knížectví Birkenfeld
Knížectví Birkenfeld bylo malé německé knížectví na západním břehu Rýna v letech 1817, až 1918 resp.
Nový!!: Prusko a Knížectví Birkenfeld · Vidět víc »
Koblenz
Koblenz (do roku 1926 Coblenz, česky též Koblenec) je historicky významné německé město ve spolkové zemi Porýní-Falci, ve kterém žije obyvatel.
Nový!!: Prusko a Koblenz · Vidět víc »
Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu.
Nový!!: Prusko a Kolín nad Rýnem · Vidět víc »
Kondominium (mezinárodní právo)
Kondominium (z latinského condominia) je území pod společnou správou (svrchovaností) dvou a více států (mocností).
Nový!!: Prusko a Kondominium (mezinárodní právo) · Vidět víc »
Konrád I. Mazovský
Konrád I. Mazovský (asi 1187/1188 – 31. srpna 1247) byl čtvrtý syn krakovského vévody Kazimíra Spravedlivého z rodu Piastovců.
Nový!!: Prusko a Konrád I. Mazovský · Vidět víc »
Král v Prusku
Královci Král v Prusku (německy König in Preußen) byl královský titul, užívaný braniborskými kurfiřty v letech 1701 až 1772.
Nový!!: Prusko a Král v Prusku · Vidět víc »
Krefeld
Krefeld (do roku 1929 Crefeld) je německé město ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Nový!!: Prusko a Krefeld · Vidět víc »
Krevská unie
Krevská nebo Krewská unie byla personální unie Polského království a Litevského velkoknížectví uzavřená 14. srpna 1385 na hradě v litevském městečku Kreva (polsky Krewo, dnes Крэва v Bělorusku).
Nový!!: Prusko a Krevská unie · Vidět víc »
Kujavsko
Kujavsko, popř.
Nový!!: Prusko a Kujavsko · Vidět víc »
Kurfiřt
Jindřicha VII. římským králem. ''Zleva'' (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus). hodnostní klobouk Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny – Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.
Nový!!: Prusko a Kurfiřt · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Prusko a Latina · Vidět víc »
Lübeck
Lübeck (česky zastarale Lubek nebo též Bukovec) je přístavní a kdysi hanzovní město a městský okres na severu Německa.
Nový!!: Prusko a Lübeck · Vidět víc »
Lippstadt
Lippstadt je historické město v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Nový!!: Prusko a Lippstadt · Vidět víc »
Listopadová revoluce (Německo)
Listopadová revoluce byla revoluce v Německém císařství ke konci první světové války, ve které bylo Německo tehdy již de facto poraženo.
Nový!!: Prusko a Listopadová revoluce (Německo) · Vidět víc »
Litevci
Litevci jsou evropský národ, patřící k baltským národům, které obývají východní pobřeží Baltského moře.
Nový!!: Prusko a Litevci · Vidět víc »
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Nový!!: Prusko a Litva · Vidět víc »
Livonsko
Znak Livonska Livonsko (latinsky Livonia, lotyšsky Livonija nebo v užším smyslu Vidzeme, estonsky Liivimaa, německy Livland a dříve Liefland, polsky Inflanty) je historické území v Pobaltí, které původně zahrnovalo celé území dnešního Estonska a Lotyšska a od konce 16. století bylo redukováno na část dnešního Lotyšska na pravém břehu Dviny a jižní (větší) část dnešního Estonska.
Nový!!: Prusko a Livonsko · Vidět víc »
Lužičtí Srbové
Lužičtí Srbové jsou malý západoslovanský národ obývající jihovýchodní část východního Německa, historicky zvanou Lužice.
Nový!!: Prusko a Lužičtí Srbové · Vidět víc »
Lubušsko
Piastovců na mapě z 19. století Lubušsko je termín používaný ve dvojím významu.
Nový!!: Prusko a Lubušsko · Vidět víc »
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Nový!!: Prusko a Maďarština · Vidět víc »
Magdeburg
Magdeburg (česky Magdeburk, staročesky Děvín) je zemské hlavní město německé spolkové země Sasko-Anhaltsko a zároveň bývalé správní středisko jednoho z jejích tří zrušených vládních obvodů.
Nový!!: Prusko a Magdeburg · Vidět víc »
Malbork
Hrad Malbork Malbork je původně pruské (německé) město položené na řece Nogat v současném severním Polsku, Pomořské vojvodství.
Nový!!: Prusko a Malbork · Vidět víc »
Malmedy
Malmedy je město ležící ve východní Belgii na řece Warche.
Nový!!: Prusko a Malmedy · Vidět víc »
Mazovsko
13.–18. století) Mazovsko nebo též Mazov (polsky Mazowsze, latinsky Mazovia) je historická země rozkládající se na středním toku Visly částečně spadá povodí jejích přítoků ze středního a zčásti ze severovýchodního Polska.
Nový!!: Prusko a Mazovsko · Vidět víc »
Münster
Münster je německé město nacházející se v severní části spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko.
Nový!!: Prusko a Münster · Vidět víc »
Meklenbursko
Meklenbursko (německy Mecklenburg) je historická země na severu Německa při pobřeží Baltského moře o rozloze asi 16 057 km².
Nový!!: Prusko a Meklenbursko · Vidět víc »
Meklenbursko-střelické velkovévodství
Meklenbursko-střelické velkovévodství byla historická země Meklenbursko-Střelicka, existující v letech 1815–1918.
Nový!!: Prusko a Meklenbursko-střelické velkovévodství · Vidět víc »
Moers
Moers je město v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Nový!!: Prusko a Moers · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Prusko a Monarchie · Vidět víc »
Moravci
Žena v hlučínském kroji, 30. léta Moravci (také „pruští Moravci“ či „němečtí Moravci“) je historický název pro lašským nářečím hovořící katolické obyvatelstvo pruského Slezska žijící severně od řeky Opavy.
Nový!!: Prusko a Moravci · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Prusko a Nacistické Německo · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Prusko a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Nový!!: Prusko a Napoleonské války · Vidět víc »
Nasavsko
Nasavsko (německy Nassau) je historické území v Německu, rozdělené dnes mezi spolkové země Hesensko, Porýní-Falc, respektive i Severní Porýní-Vestfálsko (část Nasavska kolem Siegenu připojená po roce 1815 k Prusku).
Nový!!: Prusko a Nasavsko · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Prusko a Němčina · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Prusko a Němci · Vidět víc »
Německá říše
Německá říše je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do roku 1943, kdy byl dne 26. června zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich).
Nový!!: Prusko a Německá říše · Vidět víc »
Německá marka
Německá marka (či hovorově, oficiální zkratka DEM, jindy také používáno DM) byla oficiálním platidlem v Západním Německu (1948–1990) a později ve znovusjednocené Spolkové republice Německo (1990–2002) až do nahrazení eurem.
Nový!!: Prusko a Německá marka · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Prusko a Německé císařství · Vidět víc »
Německý císař
Znak německých císařů. Německý císař (něm. Deutscher Kaiser) byl titul pruských králů ve funkci dědičných vládců Německé říše v letech 1871 – 1918.
Nový!!: Prusko a Německý císař · Vidět víc »
Německý spolek
Německý spolek (německy Deutscher Bund), též nazýváno jako Německá konfederace, byl politický svazek německých států (hlavně Rakouska – včetně českých zemí – Pruska, Bavorska, Württemberska, Hannoverska a Saska) v letech 1815–1866.
Nový!!: Prusko a Německý spolek · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Prusko a Německo · Vidět víc »
Německo-polská státní hranice
Vývoj polských státních hranic ve 20. století, dnešní německo-polská hranice se nachází na levém okraji mapy, za červeným šrafovaným územím (které získalo Polsko v roce 1945) Lužické Nise Německo-polská státní hranice, Hraniční kámen 864, (Puszcza Wkrzańska) Německo-polská státní hranice, ve svém současném průběhu známá též jako Linie Odra-Nisa, je státní hranice mezi Německem a Polskem.
Nový!!: Prusko a Německo-polská státní hranice · Vidět víc »
Němen
Němen, někdy též Neman je nejdelší a nejvodnější řeka západního Běloruska (Hrodenská, Minská oblast), Litvy a Kaliningradské oblasti (Rusko).
Nový!!: Prusko a Němen · Vidět víc »
Neuchâtel (kanton)
Neuchâtel (francouzsky, italsky a rétorománsky,, švýcarskou němčinou Nöieburg, plným názvem Republika a kanton Neuchâtel) je kanton, který se nachází na západě Švýcarska ve francouzsky mluvící části nazývané Romandie.
Nový!!: Prusko a Neuchâtel (kanton) · Vidět víc »
Okupační zóny Německa
Po skončení druhé světové války bylo území Německa (bez území, která připadla Polsku, resp. Sovětskému svazu) rozděleno do čtyř částí, takzvaných okupačních zón, spravovaných USA, Velkou Británií, Sovětským svazem a Francií.
Nový!!: Prusko a Okupační zóny Německa · Vidět víc »
Oldenburské velkovévodství
Oldenburské velkovévodství (německy Großherzogtum Oldenburg) byl historický státní útvar, který vznikl dohodou na vídeňském kongresu po skončení napoleonských válek, navázalo kontinuálně na původní Oldenburské vévodství, jež bylo obsazeno Francií v roce 1810, ale povýšeno na velkovévodství a člen nového Německého spolku.
Nový!!: Prusko a Oldenburské velkovévodství · Vidět víc »
Olivský mír
Místnost v klášteře v Olivě, kde byla podepsána smlouva Olivský mír (nebo Mírová smlouva z OlivyOliwa, také Oliva, je městská čtvrť polského Gdaňsku. Je známá pro svůj středověký klášter, bitvou o Olivu z roku 1627 a uzavřením míru v roce 1660. Není přesně známo, kdy bylo město založeno. Archeologické vykopávky naznačují, že první osídlení v této oblasti bylo založeno na počátku doby železné.) byla uzavřena mezi 23.
Nový!!: Prusko a Olivský mír · Vidět víc »
Paul von Hindenburg
Albert Meyer Paul von Hindenburg (celým jménem Paul Ludwig Hans Anton von Beneckendorff und von Hindenburg; 2. října 1847, Posen – 2. srpna 1934, Neudeck) byl německý polní maršál, významná osobnost první světové války a v letech 1925–1934 prezident Německa.
Nový!!: Prusko a Paul von Hindenburg · Vidět víc »
Přemysl Otakar II.
Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.
Nový!!: Prusko a Přemysl Otakar II. · Vidět víc »
Personální unie
Personální unie (z lat. – osoba) označuje dva nebo více formálně samostatné státy (většinou monarchie) spojené osobou hlavy státu.
Nový!!: Prusko a Personální unie · Vidět víc »
Podlesí (region)
Republice obou národů, 1635 Podlesí je historický region na východě Polska a západě Běloruska.
Nový!!: Prusko a Podlesí (region) · Vidět víc »
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Nový!!: Prusko a Poláci · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Prusko a Polština · Vidět víc »
Polské království
Polské království (polsky Królestwo Polskie, německy Königreich Polen, latinsky Regnum Poloniae, polsky též nazýváno Rzeczpospolita) byl státní útvar, který existoval v různých podobách, s různými přestávkami a s různými částmi území od roku 1025 do roku 1918.
Nový!!: Prusko a Polské království · Vidět víc »
Polské Slezsko
Rozsah historického Slezska ve srovnání se současným Polskem (bíle). Bleděmodrá plocha označuje původní Slezsko v rámci Českých zemí, resp. Rakouska do roku 1740. Červená linie ohraničuje Slezsko v rámci Pruska v 19. století. Polské Slezsko je část historického Slezska, která patří Polsku.
Nový!!: Prusko a Polské Slezsko · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Prusko a Polsko · Vidět víc »
Pomořansko
Pomořansko, taktéž Pomořany (německy Pommern, polsky Pomorze, latinsky Pomerania), je historické území při pobřeží Baltského moře, rozdělené od roku 1945 mezi Polsko a Německo.
Nový!!: Prusko a Pomořansko · Vidět víc »
Pomoří
Pomoří, též Gdaňské nebo Východní Pomoří (polsky Pomorze Gdańskie či Pomorze Wschodnie; kašubsky Pòrénkòwô Pòmòrskô; německy Pommerellen; latinsky Pomerelia), je historická země při pobřeží Baltského moře, od roku 1945 součást Polska, v jehož rámci od roku 1999 rozdělená mezi nynější samosprávná vojvodství Pomořské a Kujavsko-pomořské.
Nový!!: Prusko a Pomoří · Vidět víc »
Porýní
Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.
Nový!!: Prusko a Porýní · Vidět víc »
Postupim
Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.
Nový!!: Prusko a Postupim · Vidět víc »
Postupimská dohoda
Stalin, Truman a Churchill těsně před zahájením konference Postupimská dohoda je obvyklý název pro Závěrečný protokol postupimské konference – výsledek posledního jednání Velké trojky na postupimské konferenci, která se konala od 17. července do 2. srpna 1945 v braniborské Postupimi u Berlína.
Nový!!: Prusko a Postupimská dohoda · Vidět víc »
Poznaň
Poznaň (s výslovností) je jedno z nejstarších a největších polských měst.
Nový!!: Prusko a Poznaň · Vidět víc »
Poznaňsko
Poznaňsko byla pruská provincie od roku 1848 do roku 1920.
Nový!!: Prusko a Poznaňsko · Vidět víc »
Průmyslová revoluce
anglického Leedsu v roce 1814 Průmyslová revoluce byla postupná změna v období od 18. do 19. století, kdy se zásadně proměnilo zemědělství, výroba, těžba, doprava a další hospodářské sektory.
Nový!!: Prusko a Průmyslová revoluce · Vidět víc »
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Nový!!: Prusko a Protestantismus · Vidět víc »
Pruština
Rozšíření pruštiny Pruština (Prūsiskan) byl západobaltský jazyk, kterým hovořili Prusové sídlící na jihovýchodním Pobaltí mezi ústími Visly a Němenu.
Nový!!: Prusko a Pruština · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Prusko a Pruské království · Vidět víc »
Pruské Slezsko
Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.
Nový!!: Prusko a Pruské Slezsko · Vidět víc »
Pruský král
Znak pruských králů Pruský král (ze začátku král v Prusku) byl titul vládců pruského království od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Prusko a Pruský král · Vidět víc »
Pruský tolar
Pruský tolar z roku 1788. Tolar byla měna v Prusku platící do roku 1857.
Nový!!: Prusko a Pruský tolar · Vidět víc »
Prusko-dánská válka
Prusko-dánská válka (nebo tříletá válka) byla první série vojenských konfliktů v jižním Dánsku a severním Německu, které měly kořeny ve šlesvicko-holštýnské otázce, kdo by měl mít kontrolu nad vévodstvími Šlesvicko a Holštýnsko.
Nový!!: Prusko a Prusko-dánská válka · Vidět víc »
Prusko-francouzská válka
Prusko-francouzská válka nebo francouzsko-německá válka,, ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), byl konflikt mezi Druhým francouzským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmeckého spolku vedenými pruským královstvím.
Nový!!: Prusko a Prusko-francouzská válka · Vidět víc »
Prusko-rakouská válka
Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.
Nový!!: Prusko a Prusko-rakouská válka · Vidět víc »
Prusové
Baltští Prusové, známi též jako Staří Prusové (prusky a litevsky Prūsai, lotyšsky Prūši, polsky Prusowie, německy Pruzzen či Prußen) byli někdejší etnikum baltského původu (nezaměňovat s pozdějšími německými obyvateli Pruska), sídlící od počátku našeho letopočtu v jihovýchodním Pobaltí mezi ústími Visly a Němenu, na území, které se ve středověku nazývalo Prusy.
Nový!!: Prusko a Prusové · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Prusko a První světová válka · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Prusko a Rakouské císařství · Vidět víc »
Regent
době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.
Nový!!: Prusko a Regent · Vidět víc »
Republika
Portoriku roku 1937 Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce.
Nový!!: Prusko a Republika · Vidět víc »
Rujána
Rujána (původně Rána;, německá výslovnost: IPA:, nebo IPA:; latinsky Rugia) je největší ostrov v Německu.
Nový!!: Prusko a Rujána · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Prusko a Rusko · Vidět víc »
Samospráva
Samospráva je způsob řízení určitého celku, kdy daný subjekt o alespoň některých svých záležitostech rozhoduje sám autonomním způsobem, tedy „spravuje se sám“.
Nový!!: Prusko a Samospráva · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Prusko a Sasko · Vidět víc »
Sasko-lauenburské vévodství
Sasko-lauenburské vévodství (Herzogtum Sachsen-Lauenburg), zkráceně Sasko-Lauenbursko, běžně také jen Lauenbursko, bylo říšské vévodství existující v letech 1296–1803 a 1814–1876.
Nový!!: Prusko a Sasko-lauenburské vévodství · Vidět víc »
Sársko
Sársko, je jedna ze 16 spolkových zemí Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Prusko a Sársko · Vidět víc »
Sedmiletá válka
Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století – Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné, Francií, Svatou říší římskou (Rakouskem a Saskem), Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé.
Nový!!: Prusko a Sedmiletá válka · Vidět víc »
Severoněmecký spolek
Severoněmecký spolek nebo Severoněmecká konfederace (německy Norddeutscher Bund) byl konfederací (spolkem) severoněmeckých států nacházejících se severně od řeky Mohan.
Nový!!: Prusko a Severoněmecký spolek · Vidět víc »
Sigmaringen
Sigmaringen je německé město ležící na horním toku Dunaje v Bádensku-Württembersku a je hlavním městem stejnojmenného okresu.
Nový!!: Prusko a Sigmaringen · Vidět víc »
Sjednocení Německa
Versailles'' 18. ledna 1871 Sjednocení Německa, kterým došlo k politickému a administrativnímu sjednocení německých států do národního státu, bylo oficiálně oznámeno 18. ledna 1871 v zrcadlové síni paláce Versailles ve Francii, kde německá knížata slavnostně prohlásila Viléma I. Pruského německým císařem po kapitulaci Francie v prusko-francouzské válce.
Nový!!: Prusko a Sjednocení Německa · Vidět víc »
Slezština (lechický jazyk)
Nářečí slezštiny podle Alfreda Zaręby Slezština ve veřejném prostoru: transparent ''Každý jiný, všichni rovní'' na průvodu LGBT hrdosti Slezština ve veřejném prostoru: vývěsný štít ''Květinářství: květiny a dárky'' s typickými lexikálními germanismy Slezština ve veřejném prostoru: výstražný nápis ''Dej pozor na tramvaj'' na chodníku v Chořově Dvojjazyčný slezsko-český nápis v Jablunkově, slezština zapsaná alternativním těšínským zápisem Slezština je západoslovanský jazyk použivaný v Horním Slezsku, v současnosti menšinově.
Nový!!: Prusko a Slezština (lechický jazyk) · Vidět víc »
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Nový!!: Prusko a Slezsko · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Prusko a Sovětský svaz · Vidět víc »
Spojenecká kontrolní rada
265x265pixelů Spojenecká kontrolní rada (anglicky Allied Control Council, německy Alliierter Kontrollrat) byl orgán spojenecké vojenské okupace okupačních zón Německa po druhé světové válce.
Nový!!: Prusko a Spojenecká kontrolní rada · Vidět víc »
Společnost národů
Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.
Nový!!: Prusko a Společnost národů · Vidět víc »
Stát
Stát je základní územní mocenská jednotka, instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu).
Nový!!: Prusko a Stát · Vidět víc »
Střední Evropa
Brockhaus Enzyklopädie (1998)Střední Evropa podle P. Jonese (Leibniz Institute for Regional Geography). Mnoho zemí a oblastí spadalo pod Německé císařství a Rakousko-Uhersko nebo polsko-litevskou unii; tudíž mají historické a kulturní konexe. Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.
Nový!!: Prusko a Střední Evropa · Vidět víc »
Střední marka
Braniborská marka uvnitř Askánska (1320) Střední marka (něm. Mittelmark) je historický zeměpisný výraz, který se vztahuje na někdejší původní území Braniborské marky (kolem roku 1417).
Nový!!: Prusko a Střední marka · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Prusko a Svatá říše římská · Vidět víc »
Svobodné město Gdaňsk
Svobodné město Gdaňsk (německy Freie Stadt Danzig, polsky Wolne Miasto Gdańsk) byl polosuverénní městský stát v Gdaňsku a jeho okolí.
Nový!!: Prusko a Svobodné město Gdaňsk · Vidět víc »
Svobodný stát Oldenbursko
Svobodný stát Oldenbursko (německy Freistaat Oldenburg) je zaniklý stát na území současného Německa resp.
Nový!!: Prusko a Svobodný stát Oldenbursko · Vidět víc »
Svobodný stát Prusko
Svobodný stát Prusko (německy Freistaat Preußen) byl německý spolkový stát, který existoval od roku 1918 do roku 1947 (1935) v rámci Výmarské republiky.
Nový!!: Prusko a Svobodný stát Prusko · Vidět víc »
Toruň
Toruň (polsky Toruń (rod mužský), německy Thorn, latinsky Thorunia) je polské město v Kujavsko-pomořském vojvodství, je jedním z hlavních měst tohoto vojvodství (druhé je Bydhošť, polsky Bydgoszcz).
Nový!!: Prusko a Toruň · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Prusko a Varšava · Vidět víc »
Varšavské knížectví
Varšavské knížectví či vévodství (polsky Księstwo Warszawskie; francouzsky Duché de Varsovie; německy Herzogtum Warschau) byl státní útvar na území okleštěného Polska, který existoval v letech 1807–1813 jako formálně nezávislý územní celek, ve skutečnosti však podřízený napoleonské Francii.
Nový!!: Prusko a Varšavské knížectví · Vidět víc »
Varmie
Mapa Znak knížecího biskupství Varmie (polsky Warmia, německy Ermland) je historická oblast v nížině u pobřeží Viselského zálivu v povodí řek Lava a Pasłęka o rozloze okolo 40 000 km².
Nový!!: Prusko a Varmie · Vidět víc »
Války o rakouské dědictví
Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II. vznesl územní nároky na Slezsko.
Nový!!: Prusko a Války o rakouské dědictví · Vidět víc »
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Nový!!: Prusko a Vídeňský kongres · Vidět víc »
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Nový!!: Prusko a Východní Prusko · Vidět víc »
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Nový!!: Prusko a Výmarská republika · Vidět víc »
Velkopolsko (historické území)
Velkopolsko je historické území ve střední a západní části Polska s hlavním městem Poznaní.
Nový!!: Prusko a Velkopolsko (historické území) · Vidět víc »
Velmistři Řádu německých rytířů
Znak užívaný velmistry současného Německého řádu Malborg Hermann ze Salzy (1209–1239) od neznámého umělce. Bruna Plattera (2000–2018) Obdobně jako i u jiných rytířských řádů byl řád německých rytířů veden velmistry (volenými na doživotí).
Nový!!: Prusko a Velmistři Řádu německých rytířů · Vidět víc »
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Nový!!: Prusko a Versailleská smlouva · Vidět víc »
Vestfálsko
provincie Vestfálsko (1815–1946)* ''tmavošedá'': Severní Porýní-Vestfálsko v hranicích z roku 1947 Vestfálsko (německy: Westfalen) je region v severozápadním Německu.
Nový!!: Prusko a Vestfálsko · Vidět víc »
Visla
Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.
Nový!!: Prusko a Visla · Vidět víc »
Vládní obvod
Německa Vládní obvod (německy Regierungsbezirk) je v některých větších spolkových zemích Německa územněsprávní jednotka stojící mezi spolkovou zemí (na jedné straně) a zemskými a městskými okresy (na straně druhé).
Nový!!: Prusko a Vládní obvod · Vidět víc »
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Nový!!: Prusko a Vratislav (město) · Vidět víc »
Waldeck-Pyrmont
#PŘESMĚRUJ Waldeckové.
Nový!!: Prusko a Waldeck-Pyrmont · Vidět víc »
Wilhelmshaven
Wilhelmshaven je německý přístav v Dolním Sasku, který leží na břehu Severního moře v zálivu Jadebusen, příznivém místě pro zřízení námořní základny.
Nový!!: Prusko a Wilhelmshaven · Vidět víc »
Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách
Rozšíření Hamburku podle zákona Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách (německy Gesetz über Groß-Hamburg und andere Gebietsbereinigungen z 26. ledna 1937, byl zákon německé říšské vlády, podle jehož I. článku došlo 1. dubna 1937 k územní výměně mezi zeměmi Pruskem a Hamburkem, čímž se připojením některých obcí a měst vytvářelo z dosud nesouvislých území souvislé území moderního Hamburku, který současně přišel o svoje exklávy Geesthacht, Großhansdorf, a Ritzebüttel s městem Cuxhavenem. Nově vymezené území země Hamburk pak od 1. dubna 1938 zároveň vytvořilo jednu obec s novým názvem Hanzovní město Hamburk (německy Hansestadt Hamburg), čímž zároveň zanikla samostatnost všech měst a obcí, které byly současně součástí původní a nově zvětšené země Hamburku, jako bylo například město Bergedorf. Další článek II. „Další územní změny“ téhož zákona zaváděl k 1. dubnu 1937 následující změny.
Nový!!: Prusko a Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách · Vidět víc »
Západní Prusko
Západní Prusko (německy Westpreußen; polsky Prusy Zachodnie), v letech 1466-1793 Prusy královské (polsky: Prusy Królewskie) nebo Prusy polské (polsky: Prusy Polskie), jako součást Polského království.
Nový!!: Prusko a Západní Prusko · Vidět víc »
Země Koruny české
Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.
Nový!!: Prusko a Země Koruny české · Vidět víc »
Zemský okres Gießen
Zemský okres Gießen je zemský okres v německé spolkové zemi Hesensko, ve vládním obvodu Gießen.
Nový!!: Prusko a Zemský okres Gießen · Vidět víc »
Zikmund I. Starý
Zikmund I. Starý (1. listopadu 1467 Kozienice – 1. dubna 1548 Krakov), syn Kazimíra IV. Jagellonského a Alžběty Habsburské, byl polským králem a litevským velkoknížetem v letech 1506–1548.
Nový!!: Prusko a Zikmund I. Starý · Vidět víc »
1. červenec
1.
Nový!!: Prusko a 1. červenec · Vidět víc »
1. duben
1.
Nový!!: Prusko a 1. duben · Vidět víc »
10. květen
10.
Nový!!: Prusko a 10. květen · Vidět víc »
12. březen
12.
Nový!!: Prusko a 12. březen · Vidět víc »
1226
Bez popisu.
Nový!!: Prusko a 1226 · Vidět víc »
1237
Bez popisu.
Nový!!: Prusko a 1237 · Vidět víc »
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
Nový!!: Prusko a 13. století · Vidět víc »
1385
Bez popisu.
Nový!!: Prusko a 1385 · Vidět víc »
1410
Bez popisu.
Nový!!: Prusko a 1410 · Vidět víc »
1466
Rok 1466 (MCDLXVI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Prusko a 1466 · Vidět víc »
1510
Bez popisu.
Nový!!: Prusko a 1510 · Vidět víc »
1519
Bez popisu.
Nový!!: Prusko a 1519 · Vidět víc »
1521
Rok 1521 (MDXXI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v úterý.
Nový!!: Prusko a 1521 · Vidět víc »
1525
Bez popisu.
Nový!!: Prusko a 1525 · Vidět víc »
1568
Bez popisu.
Nový!!: Prusko a 1568 · Vidět víc »
1577
1577 (MDLXXVII) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Prusko a 1577 · Vidět víc »
1618
1618 (MDCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Prusko a 1618 · Vidět víc »
1640
1640 (MDCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Prusko a 1640 · Vidět víc »
1657
1657 (MDCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Prusko a 1657 · Vidět víc »
1660
1660 (MDCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Prusko a 1660 · Vidět víc »
1688
1688 (MDCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Prusko a 1688 · Vidět víc »
17. století
17.
Nový!!: Prusko a 17. století · Vidět víc »
1701
1701 (MDCCI) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Prusko a 1701 · Vidět víc »
1713
1713 (MDCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Prusko a 1713 · Vidět víc »
1740
1740 (MDCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Prusko a 1740 · Vidět víc »
1745
1745 (MDCCXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Prusko a 1745 · Vidět víc »
1772
1772 (MDCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Prusko a 1772 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Prusko a 1795 · Vidět víc »
18. leden
18.
Nový!!: Prusko a 18. leden · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Prusko a 18. století · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Prusko a 1815 · Vidět víc »
1822
1822 (MDCCCXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Prusko a 1822 · Vidět víc »
1823
1823 (MDCCCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Prusko a 1823 · Vidět víc »
1829
1829 (MDCCCXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Prusko a 1829 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Prusko a 1849 · Vidět víc »
1850
1850 (MDCCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Prusko a 1850 · Vidět víc »
1853
1853 (MDCCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Prusko a 1853 · Vidět víc »
1856
1856 (MDCCCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Prusko a 1856 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Prusko a 1867 · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Prusko a 1869 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Prusko a 1870 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Prusko a 1871 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Prusko a 1878 · Vidět víc »
19. červenec
19.
Nový!!: Prusko a 19. červenec · Vidět víc »
19. září
19.
Nový!!: Prusko a 19. září · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Prusko a 1918 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Prusko a 1920 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Prusko a 1922 · Vidět víc »
1932
1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Prusko a 1932 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Prusko a 1933 · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Prusko a 1934 · Vidět víc »
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Prusko a 1937 · Vidět víc »
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Prusko a 1947 · Vidět víc »
20. červenec
20.
Nový!!: Prusko a 20. červenec · Vidět víc »
27. červen
27.
Nový!!: Prusko a 27. červen · Vidět víc »
3. květen
3.
Nový!!: Prusko a 3. květen · Vidět víc »
3. prosinec
3.
Nový!!: Prusko a 3. prosinec · Vidět víc »
30. duben
30.
Nový!!: Prusko a 30. duben · Vidět víc »
4. červen
4.
Nový!!: Prusko a 4. červen · Vidět víc »
5. červen
5.
Nový!!: Prusko a 5. červen · Vidět víc »
7. prosinec
7.
Nový!!: Prusko a 7. prosinec · Vidět víc »
8. červen
8.
Nový!!: Prusko a 8. červen · Vidět víc »
