Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Pruské vévodství

Index Pruské vévodství

Pruské vévodství či Prusy vévodské nebo knížecí bylo vévodství, které existovalo ve Východním Prusku mezi lety 1525–1701, přičemž od roku 1618 až do roku 1701 bylo v personální a později reálné unii s Braniborskem, kterýžto útvar nesl označení Braniborsko-Prusko.

72 vztahy: Albrecht Braniborsko-Ansbašský, Albrecht Fridrich Pruský, Anna Pruská, Berlín, Braniborské markrabství, Braniborsko, Braniborsko-Prusko, Dědičná monarchie, Dolnoněmčina, Druhý toruňský mír 1466, Exkláva, Feudalismus, Fridrich I. Pruský, Fridrich Vilém I. Braniborský, Hohenzollernové, Jan Zikmund Braniborský, Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský, Jiří Vilém Braniborský, Kaliningrad, Kaliningradská oblast, Klaipėdský kraj, Koruna polského království, Král, Král v Prusku, Království, Léno, Litevština, Litevci, Litva, Luteránství, Němčina, Němci, Olivský mír, Personální unie, Poláci, Polština, Polsko, Pruština, Pruské království, Prusko, Reálná unie, Regent, Ruské carství, Rusko, Sekularizace, Severní válka, Svatá říše římská, Třicetiletá válka, Varmijsko-mazurské vojvodství, Vévodství, ..., Východní Prusko, Zikmund I. Starý, 1466, 1510, 1519, 1521, 1525, 1553, 1568, 1577, 1618, 1619, 1640, 1657, 1660, 1688, 1701, 1713, 1773, 18. leden, 19. září, 3. květen. Rozbalte index (22 více) »

Albrecht Braniborsko-Ansbašský

Albrecht Braniborsko-Ansbašský (16. května 1490 – 20. března 1568) byl posledním velmistrem řádu německých rytířů v Prusku a prvním světským pruským knížetem.

Nový!!: Pruské vévodství a Albrecht Braniborsko-Ansbašský · Vidět víc »

Albrecht Fridrich Pruský

Vévoda Albrecht Fridrich Pruský (29. dubna 1553, Königsberg (Královec) – 27. srpna 1618, Fischhausen) byl od roku 1568 vládnoucí kníže Pruského vévodství, poslední Hohenzollern v pruské linii.

Nový!!: Pruské vévodství a Albrecht Fridrich Pruský · Vidět víc »

Anna Pruská

Anna Pruská (3. července 1576, Königsberg – 30. srpna 1625, Berlín) byla dcera vévody Albrechta Fridricha Pruského a Marie Eleonory Klevské.

Nový!!: Pruské vévodství a Anna Pruská · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Pruské vévodství a Berlín · Vidět víc »

Braniborské markrabství

Braniborské markrabství (německy Markgrafschaft Brandenburg), resp.

Nový!!: Pruské vévodství a Braniborské markrabství · Vidět víc »

Braniborsko

Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.

Nový!!: Pruské vévodství a Braniborsko · Vidět víc »

Braniborsko-Prusko

Braniborsko-Prusko (německy Brandenburg-Preußen) byl stát vzniklý roku 1618, když se Prusy knížecí dostaly pod kontrolu braniborského kurfiřta.

Nový!!: Pruské vévodství a Braniborsko-Prusko · Vidět víc »

Dědičná monarchie

#PŘESMĚRUJ Monarchie#Dědičná monarchie Kategorie:Přesměrování po sloučení.

Nový!!: Pruské vévodství a Dědičná monarchie · Vidět víc »

Dolnoněmčina

Dolnoněmčina (dolní němčina), německy Plattdeutsch (Plattdüütsch) nebo Niederdeutsch (Nedderdüütsch), je skupina severních dialektů němčiny, která - oproti hornoněmčině a tím i spisovné a obecné němčině - nebyla zasažena druhým posouváním hlásek.

Nový!!: Pruské vévodství a Dolnoněmčina · Vidět víc »

Druhý toruňský mír 1466

#PŘESMĚRUJ Druhý toruňský mír.

Nový!!: Pruské vévodství a Druhý toruňský mír 1466 · Vidět víc »

Exkláva

Exkláva je část vlastního území, která je zcela oddělena od zbývajícího území.

Nový!!: Pruské vévodství a Exkláva · Vidět víc »

Feudalismus

Tři stavy na středověké miniatuře Feudalismus neboli feudální zřízení je systém lenních vztahů charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk.

Nový!!: Pruské vévodství a Feudalismus · Vidět víc »

Fridrich I. Pruský

Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).

Nový!!: Pruské vévodství a Fridrich I. Pruský · Vidět víc »

Fridrich Vilém I. Braniborský

Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.

Nový!!: Pruské vévodství a Fridrich Vilém I. Braniborský · Vidět víc »

Hohenzollernové

Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.

Nový!!: Pruské vévodství a Hohenzollernové · Vidět víc »

Jan Zikmund Braniborský

Jan Zikmund Braniborský (8. listopadu 1572, Halle – 23. prosinec 1619, Cölln an der Spree) byl braniborský markrabě a kurfiřt v letech 1608–1619 a pruský vévoda v letech 1618–1619.

Nový!!: Pruské vévodství a Jan Zikmund Braniborský · Vidět víc »

Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský

Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský (5. dubna 1539 – 25. dubna 1603) byl braniborsko-ansbašský markrabě, kníže krnovský a opolsko-ratibořský, regent pruský z franské větve dynastie Hohenzollernů.

Nový!!: Pruské vévodství a Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský · Vidět víc »

Jiří Vilém Braniborský

Jiří Vilém Braniborský (3. listopadu 1595, Cölln an der Spree – 1. prosince 1640, Královec, Prusko) byl braniborský markrabě, kurfiřt a pruský vévoda v letech 1619–1640.

Nový!!: Pruské vévodství a Jiří Vilém Braniborský · Vidět víc »

Kaliningrad

Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).

Nový!!: Pruské vévodství a Kaliningrad · Vidět víc »

Kaliningradská oblast

Kaliningradská oblast je ruská exkláva na pobřeží Baltského moře, nazvaná podle svého střediska Kaliningradu.

Nový!!: Pruské vévodství a Kaliningradská oblast · Vidět víc »

Klaipėdský kraj

Klaipėdský kraj je jedním z deseti litevských krajů.

Nový!!: Pruské vévodství a Klaipėdský kraj · Vidět víc »

Koruna polského království

Koruna polského království (polsky Korona Królestwa Polskiego, latinsky Corona Regni Poloniae) je název Polského království, jemu podřízených a dokonce i jím nárokovaných zemí, používaný oficiálně po spojení s Litevským velkoknížectvím v personální unii (1386) a zejména po vytvoření plné unie státní (1569).

Nový!!: Pruské vévodství a Koruna polského království · Vidět víc »

Král

Český král Jiří z Poděbrad alt.

Nový!!: Pruské vévodství a Král · Vidět víc »

Král v Prusku

Královci Král v Prusku (německy König in Preußen) byl královský titul, užívaný braniborskými kurfiřty v letech 1701 až 1772.

Nový!!: Pruské vévodství a Král v Prusku · Vidět víc »

Království

Království je stát s monarchistickým státním zřízením, v jehož čele stojí král nebo královna.

Nový!!: Pruské vévodství a Království · Vidět víc »

Léno

Léno (latina používá dva výrazy: feudum nebo beneficium, německy: Lehn, Lehen, francouzsky: fief) byla ve středověku označována podmíněná držba půdy, nebo úřadů, na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná.

Nový!!: Pruské vévodství a Léno · Vidět víc »

Litevština

Litevština (litevsky lietuvių kalba) patří do východní větve skupiny baltských jazyků.

Nový!!: Pruské vévodství a Litevština · Vidět víc »

Litevci

Litevci jsou evropský národ, patřící k baltským národům, které obývají východní pobřeží Baltského moře.

Nový!!: Pruské vévodství a Litevci · Vidět víc »

Litva

Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.

Nový!!: Pruské vévodství a Litva · Vidět víc »

Luteránství

Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.

Nový!!: Pruské vévodství a Luteránství · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Nový!!: Pruské vévodství a Němčina · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Nový!!: Pruské vévodství a Němci · Vidět víc »

Olivský mír

Místnost v klášteře v Olivě, kde byla podepsána smlouva Olivský mír (nebo Mírová smlouva z OlivyOliwa, také Oliva, je městská čtvrť polského Gdaňsku. Je známá pro svůj středověký klášter, bitvou o Olivu z roku 1627 a uzavřením míru v roce 1660. Není přesně známo, kdy bylo město založeno. Archeologické vykopávky naznačují, že první osídlení v této oblasti bylo založeno na počátku doby železné.) byla uzavřena mezi 23.

Nový!!: Pruské vévodství a Olivský mír · Vidět víc »

Personální unie

Personální unie (z lat. – osoba) označuje dva nebo více formálně samostatné státy (většinou monarchie) spojené osobou hlavy státu.

Nový!!: Pruské vévodství a Personální unie · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Nový!!: Pruské vévodství a Poláci · Vidět víc »

Polština

Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.

Nový!!: Pruské vévodství a Polština · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Nový!!: Pruské vévodství a Polsko · Vidět víc »

Pruština

Rozšíření pruštiny Pruština (Prūsiskan) byl západobaltský jazyk, kterým hovořili Prusové sídlící na jihovýchodním Pobaltí mezi ústími Visly a Němenu.

Nový!!: Pruské vévodství a Pruština · Vidět víc »

Pruské království

Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.

Nový!!: Pruské vévodství a Pruské království · Vidět víc »

Prusko

Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.

Nový!!: Pruské vévodství a Prusko · Vidět víc »

Reálná unie

Reálná unie je spojení dvou a více států (suverénních), které sdílejí některé státní instituce, ale nejsou přímo spojeny do jednoho celku či státu (jako v případě politické unie) a zachovávají si svá práva suverénních států.

Nový!!: Pruské vévodství a Reálná unie · Vidět víc »

Regent

době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.

Nový!!: Pruské vévodství a Regent · Vidět víc »

Ruské carství

Ruské carství (Russkoje tsarstvo, později změněno na, Rossijskoje tsarstvo) byl oficiální název pro ruský stát pod vládou Rurikovců mezi rokem 1547, kdy si Ivan Hrozný z rodu Rurikovců přisvojil titul car vší Rusi, a rokem 1721, kdy Petr Veliký založil Ruské impérium.

Nový!!: Pruské vévodství a Ruské carství · Vidět víc »

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Nový!!: Pruské vévodství a Rusko · Vidět víc »

Sekularizace

Buddhismus Sekularizace (z lat. saeculum, „tento věk, svět“ a saecularis, „světský“) je zesvětštění či odnáboženštění, obecně potlačení vlivu náboženství a jeho institucí.

Nový!!: Pruské vévodství a Sekularizace · Vidět víc »

Severní válka

Severní válka, resp.

Nový!!: Pruské vévodství a Severní válka · Vidět víc »

Svatá říše římská

Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.

Nový!!: Pruské vévodství a Svatá říše římská · Vidět víc »

Třicetiletá válka

Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.

Nový!!: Pruské vévodství a Třicetiletá válka · Vidět víc »

Varmijsko-mazurské vojvodství

Varmijsko-mazurské vojvodství je vyšší územně samosprávný celek Polska, je jedním z 16 vojvodství.

Nový!!: Pruské vévodství a Varmijsko-mazurské vojvodství · Vidět víc »

Vévodství

Vévodství je území (ať již samostatné či léno), jemuž vládne vévoda.

Nový!!: Pruské vévodství a Vévodství · Vidět víc »

Východní Prusko

Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.

Nový!!: Pruské vévodství a Východní Prusko · Vidět víc »

Zikmund I. Starý

Zikmund I. Starý (1. listopadu 1467 Kozienice – 1. dubna 1548 Krakov), syn Kazimíra IV. Jagellonského a Alžběty Habsburské, byl polským králem a litevským velkoknížetem v letech 1506–1548.

Nový!!: Pruské vévodství a Zikmund I. Starý · Vidět víc »

1466

Rok 1466 (MCDLXVI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Pruské vévodství a 1466 · Vidět víc »

1510

Bez popisu.

Nový!!: Pruské vévodství a 1510 · Vidět víc »

1519

Bez popisu.

Nový!!: Pruské vévodství a 1519 · Vidět víc »

1521

Rok 1521 (MDXXI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v úterý.

Nový!!: Pruské vévodství a 1521 · Vidět víc »

1525

Bez popisu.

Nový!!: Pruské vévodství a 1525 · Vidět víc »

1553

Bez popisu.

Nový!!: Pruské vévodství a 1553 · Vidět víc »

1568

Bez popisu.

Nový!!: Pruské vévodství a 1568 · Vidět víc »

1577

1577 (MDLXXVII) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Pruské vévodství a 1577 · Vidět víc »

1618

1618 (MDCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Pruské vévodství a 1618 · Vidět víc »

1619

1619 (MDCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Pruské vévodství a 1619 · Vidět víc »

1640

1640 (MDCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Pruské vévodství a 1640 · Vidět víc »

1657

1657 (MDCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Pruské vévodství a 1657 · Vidět víc »

1660

1660 (MDCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Pruské vévodství a 1660 · Vidět víc »

1688

1688 (MDCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Pruské vévodství a 1688 · Vidět víc »

1701

1701 (MDCCI) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Pruské vévodství a 1701 · Vidět víc »

1713

1713 (MDCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Pruské vévodství a 1713 · Vidět víc »

1773

1773 (MDCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Pruské vévodství a 1773 · Vidět víc »

18. leden

18.

Nový!!: Pruské vévodství a 18. leden · Vidět víc »

19. září

19.

Nový!!: Pruské vévodství a 19. září · Vidět víc »

3. květen

3.

Nový!!: Pruské vévodství a 3. květen · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Pruské knížectví, Prusy Knížecí.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »