Rychlejší přístup než prohlížeči!
41 vztahy: Ústava Slovenské republiky, Atlantická charta, Španělsko, Čína, Čečensko, Československo, Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona, Baskicko (území), Belgie, Charta Spojených národů, Dekolonizace, Druhá světová válka, Etnická čistka, Jan Rychlík (historik), Jugoslávie, Kosovo, Lidská práva, Mnichovská dohoda, Nacionalismus, Národ, Národní stát, Osmanská říše, Postsovětské republiky, Prezident Spojených států amerických, První světová válka, První vídeňská arbitráž, Rakousko-Uhersko, Rusko, Separatismus, Slovensko, Sovětský svaz, Spojené státy americké, Studená válka, Tatarstán, Tibet, Valné shromáždění OSN, Východní Turkestán, Versailleská smlouva, Woodrow Wilson, 16. prosinec, 1952.
Ústava Slovenské republiky
Ústava Slovenské republiky (č. 460/1992 Zb.),, je hierarchicky nejvýše postavený právní předpis platný ve Slovenské republice.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Ústava Slovenské republiky · Vidět víc »
Atlantická charta
Atlantická charta Atlantická charta bylo společné prohlášení států bojujících proti nacistickému Německu, vydané na konferenci v Londýně 14. srpna 1941.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Atlantická charta · Vidět víc »
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Španělsko · Vidět víc »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Čína · Vidět víc »
Čečensko
Mapa Čečenska Čečensko, někdy také Čečna, plným názvem Čečenská republika, je autonomní republika Ruské federace na severním Kavkaze o rozloze cca 16 tisíc km2.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Čečensko · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Československo · Vidět víc »
Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona
Prezident Woodrow Wilson.Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona byl program amerického prezidenta Woodrowa Wilsona vyřčený na zasedání Kongresu 8. ledna 1918.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona · Vidět víc »
Baskicko (území)
Baskicko v Evropě Sedm historických provincií Baskicka Baskicko ve smyslu baskického názvu Euskal Herria označuje území mezi Pyrenejemi a Atlantikem, na pomezí Španělska a Francie, na němž se „plně projevuje baskická kultura“.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Baskicko (území) · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Belgie · Vidět víc »
Charta Spojených národů
Charta Spojených národů, zakládající statut Organizace spojených národů, byla přijata 26. června 1945 na mezinárodní Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání v San Francisku padesáti zakládajícími státy.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Charta Spojených národů · Vidět víc »
Dekolonizace
Dekolonizace je pojem, který označuje společensko-politické procesy osamostatnění koloniálních držav od metropole (mateřské země).
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Dekolonizace · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Druhá světová válka · Vidět víc »
Etnická čistka
Etnická čistka je systematické nucené odstraňování etnických, rasových a náboženských skupin z dané oblasti se záměrem učinit region etnicky homogenním.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Etnická čistka · Vidět víc »
Jan Rychlík (historik)
Jan Rychlík (* 26. listopadu 1954 Praha) je český historik, odborník na moderní dějiny slovanských národů.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Jan Rychlík (historik) · Vidět víc »
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Jugoslávie · Vidět víc »
Kosovo
Kosovohttp://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/kosovo/index.html Oficiální název státu dle Ministerstva zahraničí, plným názvem Kosovská republika, je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Kosovo · Vidět víc »
Lidská práva
Kýrův válec z Babylonie (538 př. n. l.), obvykle považovaný za „první zápis lidských práv“ parlamentní suverenity. Tím byla otevřena cesta k politickému prosazení lidských práv. Francouzská Deklarace práv člověka a občana (1789) Základní lidská práva jsou subjektivní veřejná práva, která jsou v Česku zaručena především ústavní Listinou základních práv a svobod.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Lidská práva · Vidět víc »
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Mnichovská dohoda · Vidět víc »
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Nacionalismus · Vidět víc »
Národ
Národ (latinsky natio) je společenství lidí, kteří jsou navzájem spojeni kombinací několika druhů objektivních vztahů (hospodářské, náboženské...) a odrazem těchto vztahů ve společenském vědomí.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Národ · Vidět víc »
Národní stát
Rozpad Rakouska-Uherska po první světové válce Národní stát je typ státu, jehož idea spočívá v teritoriálním splynutí státu (jakožto geografické a politické jednotky) a národa (jako jednotky kulturní a/nebo etnické).
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Národní stát · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Osmanská říše · Vidět víc »
Postsovětské republiky
Postsovětské republiky v abecedním pořadí:1. Arménie; 2. Ázerbájdžán; 3. Bělorusko; 4. Estonsko; 5. Gruzie; 6. Kazachstán; 7. Kyrgyzstán; 8. Lotyšsko; 9. Litva; 10. Moldavsko; 11. Rusko; 12. Tádžikistán; 13. Turkmenistán; 14. Ukrajina; 15. Uzbekistán Postsovětské republiky, země bývalého Sovětského svazu, bývalé sovětské republiky nebo též bývalý Sovětský svaz je souhrnné označení pro patnáct nezávislých států, které vznikly nebo byly obnoveny při rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 z bývalých svazových republik.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Postsovětské republiky · Vidět víc »
Prezident Spojených států amerických
Prezident Spojených států amerických je hlavou Spojených států amerických.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Prezident Spojených států amerických · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a První světová válka · Vidět víc »
První vídeňská arbitráž
Ochrannou smlouvou“ ''(Schutzvertrag)'' 23. března 1939 Územní ztráty Československa na Podkarpatské Rusi v důsledku první vídeňské arbitráže. Podkarpatská Rus byla ze všech zemí ČSR postižena odstoupením pohraničí nejvíce. Ztratila významné roviny s dopravními tepnami i průmyslovými podniky a hlavně obě dvě velká města – Užhorod a Mukačevo. Sídlo oblasti se přesunulo do Chustu. Dne 2. listopadu 1938 bylo ve vídeňském Belvederu ukončeno arbitrážní jednání o maďarsko-československé hranici.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a První vídeňská arbitráž · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Rusko · Vidět víc »
Separatismus
Separatismus (výraz pochází z latinského základu sēparātiō – odloučení, oddělení, odtržení či rozdělení apod.; někdy se používá i pojem secesionismus) je snaha nebo tendence k oddělení (separaci, secesi) a osamostatnění; nejčastěji určitého státního území, může se ale definovat např.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Separatismus · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Slovensko · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Sovětský svaz · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Spojené státy americké · Vidět víc »
Studená válka
Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Studená válka · Vidět víc »
Tatarstán
Tatarstán je jednou z republik Ruské federace.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Tatarstán · Vidět víc »
Tibet
Tibet (西藏 Si-cang, pinyin Xīzàng, tibetsky བོད་, Wylie Bod) je Čínou okupovaný stát, dělí se na Tibetskou autonomní oblast a dvě další provincie Čching-chaj (Amdo) a zhruba polovina provincie S’-čchuan (Kham).
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Tibet · Vidět víc »
Valné shromáždění OSN
Zasedání Valného shromáždění OSN Valné shromáždění je nejvyšší orgán OSN.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Valné shromáždění OSN · Vidět víc »
Východní Turkestán
Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang) Tarimské pánve v roce 1 př. n. l. Východní Turkestán (také Čínský Turkestán, Ujguristán či Ujgursko, (شەرقىي تۈركىستان, Шәрқий Түркистан, Shərqiy Turkistan), (tradičními znaky 東土耳其斯坦, zjednodušeně 东土耳其斯坦) je politický termín s více významy v závislosti na kontextu a použití a zároveň je územím, které tvořily v minulosti část Džungárie a nyní Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, největší oblast Čínské lidové republiky. Středověké perské toponymum „Turkestán“ a jeho deriváty nebyly používány místním obyvatelstvem a Čína měla svůj vlastní název pro tuto oblast již od dynastie Chan jako Si-jü (pchin-jin: Xiyu) tzv. „Západní oblasti”. V 18. století bylo toto území spolu s ostatními regiony kontrolovanými Čínou nazýváno Sin-ťiang. Historický název Ujgurů pro Tarimskou pánev je Altishahr, což znamená v ujgurštině „šest měst“ a souhrnně označuje šest nejasně definovaných měst jižně od pohoří Ťan-šan.Bellér-Hann, Ildikó (2008). "Place and People". Community Matters in Xinjiang, 1880-1949: Towards a Historical Anthropology of the Uyghur. Brill. pp. 35–38, 44–45. Před dobytím Džúngarského Chanátu a dobytí Altishahr byl „Východní Turkestán“ nazýván Moghulistán („země Mongolů“) a byl ovládán potomky Čingischána. Ujgurové požadovali, aby je dynastie Čching osvobodila od nadvlády Džungarů. Říše Čching se spojila s muslimským vládcem a porazila Džúngarský Chanát. Termín Východní Turkestán byl vytvořen ruskými Turkologisty např. Nikitou Bichurinem v 19. století s cílem nahradit pojem „Čínský Turkestán“, který odkazoval na Tarimskou pánev v jihozápadní části Sin-ťiang v provincii Říše Čching.Bellér-Hann, Ildikó (2007). Situating the Uyghurs between China and Central Asia. Ashgate Publishing. pp. 4–5, 32–40. Na počátku 20. století používali ujgurští separatisté a jejich podporovatelé pojmenování „Východní Turkestán“ (nebo „Ujguristán“) jako označení pro celou oblast Sin-ťiangu a také pro budoucí nezávislý stát v dnešním Sin-ťiangu (Ujgurské autonomní oblasti s potenciálním hlavním městem Urumči). Dávají přednost označení „Východní Turkestán“, aby zdůraznili spojení s jinými západními turkickými skupinami. V národních písemnostech si „Východní Turkestán“ udržel starší geografický význam. V Číně má tento termín negativní ohlas, protože jej užívají militantní skupiny. Čínská vláda aktivně odrazuje od jeho používání.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Východní Turkestán · Vidět víc »
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Versailleská smlouva · Vidět víc »
Woodrow Wilson
„Woodrow Wilson“; autor: Pavel Vavrys; 2019; malba na dřevě – kruhový „střelecký terč“ Thomas Woodrow Wilson (28. prosince 1856 Staunton, Virginie – 3. února 1924 Washington, D.C.) byl 28. prezident Spojených států amerických.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a Woodrow Wilson · Vidět víc »
16. prosinec
16.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a 16. prosinec · Vidět víc »
1952
1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Právo národů na sebeurčení a 1952 · Vidět víc »
