38 vztahy: Abrahám, Adam, Ústní tóra, Šema Jisra'el, Bible, Chasidismus, Deuteronomium, Druhý chrám, Elohista, Exodus, Genesis, Halacha, Hebrejská bible, Izák, Jahvista, Jákob, Judaismus, Julius Wellhausen, Kabala, Korán, Leviticus, Mojžíš, Noe, Numeri, Původ svátku Pesach, Raši, Rodinný původ, Sa'adja Ga'on, Sefer Tora, Sinaj (hora), Stvoření světa, Tana'im, Tanach, 1. století, 13. století př. n. l., 3. století, 6. století, 613 micvot.
Abrahám
Abrahám (rodným jménem Abram) – Avraham, Avram – „otec množství“, „vznešený otec“, Ibráhím.
Nový!!: Tóra a Abrahám · Vidět víc »
Adam
1), Druhá bible ze St Marciala, Limoges (kolem 1100) Adam a Eva s hadem. (Codex Aemilinanesis, Španělsko 994) Stvoření světa, Adama a Evy. Arménský rukopis, 1619 Adam byl podle Bible první člověk, společný předek celého lidstva a všech lidí.
Nový!!: Tóra a Adam · Vidět víc »
Ústní tóra
Ústní tóra (/ tora še-be-al pe) je termín, který v judaismu označuje nábožensko-právní literaturu, ustanovení a tradice, které nejsou přímo zmíněné v pěti knihách Mojžíšových (Tóra), pro které se v těchto případech používá označení psaná tóra (hebr. / tora še-bichtav).
Nový!!: Tóra a Ústní tóra · Vidět víc »
Šema Jisra'el
Šema Jisra'el (doslova Slyš, Izraeli; zkráceně Šema, hebrejsky, „Slyš!“) je jedna z nejdůležitějších židovských modliteb a vyznání víry (krédo) judaismu. Jedná se o jeden z ústředních a nejstarších prvků židovské liturgie. V souvislosti s liturgií se takto někdy označuje i celá pasáž, přesně nazývaná kri'at Šema, dosl. „čtení Šema“. Text prvních dvou částí Šema je obsažen také ve svitcích mezuzy a tfilin.
Nový!!: Tóra a Šema Jisra'el · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Tóra a Bible · Vidět víc »
Chasidismus
Chasidismus (z hebrejského, chasid – zbožný) je židovské pietistické hnutí, které vzniklo na počátku 18. století v Podolí, dnes jihovýchodním Polsku a západní Ukrajině, „jako reakce na talmudickou suchopárnost a na tehdejší rozvrstvenost společnosti“.
Nový!!: Tóra a Chasidismus · Vidět víc »
Deuteronomium
Deuteronomium, hebrejsky Devarim („Slova“) (někdy též nazývána 5. kniha Mojžíšova) je pátou knihou Starého zákona.
Nový!!: Tóra a Deuteronomium · Vidět víc »
Druhý chrám
Izraelském muzeu v Jeruzalémě Druhý chrám (בית המקדש v překladu „svatý dům“) je označení pro jeruzalémský chrám, který stál na Chrámové hoře od roku asi 516 př. n. l. do roku 70 n. l. Po návratu z babylonského zajetí byl centrem židovského náboženství a místem přinášení obětí, které skončilo jeho zničením.
Nový!!: Tóra a Druhý chrám · Vidět víc »
Elohista
Schéma údajných hlavních autorů Tóry Elohista je jedním z několika hypotetických autorů 5 Knih Mojžíšových a některých dalších biblických knih.
Nový!!: Tóra a Elohista · Vidět víc »
Exodus
Kniha Exodus (z řeckého exodos vyjití),, Šemot („jména“), označovaná někdy též jako 2. kniha Mojžíšova, je druhá kniha Tóry neboli Pentateuchu a zároveň i Starého zákona.
Nový!!: Tóra a Exodus · Vidět víc »
Genesis
Stránka z Geneze z hebrejské bible Geršoma ben Mošeho Soncina, Brest, 1494 Genesis (Berešit, značka Gn nebo Gen, případně 1M), též První kniha Mojžíšova, je první knihou hebrejské i křesťanské bible.
Nový!!: Tóra a Genesis · Vidět víc »
Halacha
Halacha (od הלך – chodit, kráčet – jít určitým způsobem, postupně nabývá na významu zvyk, obyčej, mrav, předpis, ustanovení) je celkový souhrn židovského náboženského práva, včetně biblického práva (613 přikázání) a pozdějšího talmudského a rabínského práva, jakož i zvyků a tradic.
Nový!!: Tóra a Halacha · Vidět víc »
Hebrejská bible
Rukopis targumu z 11. století Hebrejská bible označuje tu část biblického kánonu, která je společná pro židovství a křesťanství.
Nový!!: Tóra a Hebrejská bible · Vidět víc »
Izák
Abrahám obětující Izáka Izák (Jicchak; doslova „bude se smát“) je druhým biblickým patriarchou.
Nový!!: Tóra a Izák · Vidět víc »
Jahvista
Schéma údajných hlavních autorů Tóry Jahvista je jedním z několika hypotetických autorů 5 Knih Mojžíšových a některých dalších biblických knih.
Nový!!: Tóra a Jahvista · Vidět víc »
Jákob
''Jákobův zápas s andělem'', Gustave Doré, 1855 Jákob (Ja'akov) zvaný též Izrael či Ješurún je třetí praotec izraelského národa.
Nový!!: Tóra a Jákob · Vidět víc »
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Nový!!: Tóra a Judaismus · Vidět víc »
Julius Wellhausen
Julius Wellhausen (17. května 1844 Hameln – 7. ledna 1918 Göttingen) byl německý protestantský teolog, který se zásadním způsobem zasloužil o rozvoj starozákonního bádání.
Nový!!: Tóra a Julius Wellhausen · Vidět víc »
Kabala
Kabala je druh židovské mystiky.
Nový!!: Tóra a Kabala · Vidět víc »
Korán
Korán (arabsky القرآن 'al-Qurʾān', doslova: „recitace“) je hlavním náboženským textem islámu, spolu se Sunnou - autentickými výroky a činy Proroka Muhammeda.
Nový!!: Tóra a Korán · Vidět víc »
Leviticus
Leviticus, hebrejsky Va-jikra („A zavolal“) (někdy též nazývána 3. kniha Mojžíšova) je třetí knihou Starého zákona.
Nový!!: Tóra a Leviticus · Vidět víc »
Mojžíš
Mojžíš (Moše, vykládáno jako „z vody vytažený“) je jednou z nejvýznamnějších postav izraelského národa a Starého zákona.
Nový!!: Tóra a Mojžíš · Vidět víc »
Noe
Noe (hebrejsky נֹחַ, Noach, doslova „Odpočinutí“), v českých překladech Bible přepisováno též jako Noé, je starozákonní postava.
Nový!!: Tóra a Noe · Vidět víc »
Numeri
Boží trest po snědení křepelek seslaných Hospodinem věčně nespokojenému lidu. Reptání, trest a odpuštění je častým tématem knihy Numeri. Numeri, Ba-midbar nebo Be-midbar („Na poušti“) (někdy též nazývána 4. kniha Mojžíšova) je čtvrtou knihou Starého zákona.
Nový!!: Tóra a Numeri · Vidět víc »
Původ svátku Pesach
Svátek Pesach připomíná vyjití židů z egyptského otroctví.
Nový!!: Tóra a Původ svátku Pesach · Vidět víc »
Raši
Rabi Šlomo Jicchaki,, někdy též Rabi Šlomo ben Jicchak, známější pod akronymem Raši (28. února 1040, Troyes – 13. července 1105, tamtéž) byl židovský učenec žijící a působící v severní Francii.
Nový!!: Tóra a Raši · Vidět víc »
Rodinný původ
Rodinný původ označuje sociální vztah mezi předkem či předchůdcem, tedy rodičem (a jeho předky tzn. prarodiči, pra-prarodiči atd.). Předek je „jakákoli osoba, od níž pochází potomci.
Nový!!: Tóra a Rodinný původ · Vidět víc »
Sa'adja Ga'on
Sa'adja ben Josef Gaon (882, Fajjúm – 942, Bagdád) byl jeden z nejvýznamnějších středověkých židovských filosofů a autorů.
Nový!!: Tóra a Sa'adja Ga'on · Vidět víc »
Sefer Tora
Svitek Tóry Sefer Tora (dosl. „kniha (svitek) zákona“) je v současnosti standardní označení pro pergamenový svitek s textem Tóry používaný k liturgickému čtení při bohoslužbách.
Nový!!: Tóra a Sefer Tora · Vidět víc »
Sinaj (hora)
Mojžíšova hora nebo hora Sinaj (arabsky جبل موسى, Jabal Mūsá, egyptskou arabštinou Gebel Mūsa), je hora na Sinajském poloostrově, která je nejčastěji ztotožňována s biblickou horou Sinaj.
Nový!!: Tóra a Sinaj (hora) · Vidět víc »
Stvoření světa
Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší (1480-1490) Stvoření světa je symbolické či mytologické vyprávění o počátku světa a o tom, jak se v něm objevili lidé.
Nový!!: Tóra a Stvoření světa · Vidět víc »
Tana'im
Tana'im (aramejsky: תנאים, někdy též tanaité, tana'ité, odvozeno od תנא opakovat, učit, učit se) je název označující rabíny farizejského směru v judaismu, kteří působili zhruba od přelomu letopočtů až do uzavření Mišny, tj.
Nový!!: Tóra a Tana'im · Vidět víc »
Tanach
Tanach je akronym, kterým se v židovství označují posvátné spisy, které jsou součástí Bible (resp. Starého zákona).
Nový!!: Tóra a Tanach · Vidět víc »
1. století
1.
Nový!!: Tóra a 1. století · Vidět víc »
13. století př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Tóra a 13. století př. n. l. · Vidět víc »
3. století
3.
Nový!!: Tóra a 3. století · Vidět víc »
6. století
6.
Nový!!: Tóra a 6. století · Vidět víc »
613 micvot
613 micvot nebo 613 přikázání (přepsáno jako tarjag micvot, TaRJaG je akronym numerické hodnoty „613“) je koncept židovského náboženství, podle kterého Tóra obsahuje celkem 613 micvot (v hebrejštině: „přikázání“ (pl.), od sg. micva –; od kořene צוה, c-v-h „přikazovat“), které Bůh nařídil Izraeli.
Nový!!: Tóra a 613 micvot · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Knihy Mojžíšovy, Pentateuch, Pět knih Mojžíšových, Tora.