Rychlejší přístup než prohlížeči!
47 vztahy: Česká šlechta, České Budějovice, České stavovské povstání, Císařská armáda (habsburská), Chrtové ze Rtína, Dům U Minuty, Dobřejovice, Dvořečtí z Olbramovic, Giovanni Battista Alliprandi, Hrabě, Jižní Čechy, Jindřich Matyáš Thurn, Kamenice, Konopiště, Králův Dvůr, Kvasejovice (Přehořov), Lobkovický palác, Lobkovicové, Malá Strana, Náboženská konverze, Německo, Nejvyšší mincmistr, Nejvyšší zemský sudí, Panský stav, Přehořov, Praha, Privilegium, Rychtář, Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů, Soběslav, Staroměstské náměstí, Svobodný pán, Tábor, Točník, Vlašská (Praha), Vladyka, Zbiroh, 1511, 1618, 1643, 1694, 1695, 1703, 1705, 1707, 1717, 1723.
Česká šlechta
Zemí Koruny české Českou šlechtou se rozumí feudální společenská vrstva (sociální třída), tj.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Česká šlechta · Vidět víc »
České Budějovice
České Budějovice (v místním nářečí Budějce;, popřípadě) jsou statutární město v okrese České Budějovice a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a České Budějovice · Vidět víc »
České stavovské povstání
České stavovské povstání v letech 1618–1620 bylo povstání českých stavů proti panování Habsburků.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a České stavovské povstání · Vidět víc »
Císařská armáda (habsburská)
Císařská armáda (Kaiserliche Armee) nebo císařské vojsko (Kaiserliche Truppen), Exercitus Imperatoris Romani, někdy prostě jen císařští (Kaiserliche), byla armáda habsburské monarchie v letech 1593–1918.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Císařská armáda (habsburská) · Vidět víc »
Chrtové ze Rtína
Chrtové ze Rtína též z Chrtína je starý český rod vladyků a později svobodných pánů ze Rtína.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Chrtové ze Rtína · Vidět víc »
Dům U Minuty
Dům U Minuty je dům čp. 3 na pražském Starém Městě v Praze 1, na Staroměstském náměstí č. 2, mezi Staroměstskou radnicí a domem U Zlatého rohu.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Dům U Minuty · Vidět víc »
Dobřejovice
Obec Dobřejovice (či) se nachází v okrese Praha-východ, ve Středočeském kraji.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Dobřejovice · Vidět víc »
Dvořečtí z Olbramovic
Dvořečtí z Olbramovic (von Olbramowitz) jsou český vladycký a později rytířský rod.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Dvořečtí z Olbramovic · Vidět víc »
Giovanni Battista Alliprandi
Giovanni Battista Alliprandi (cca 1665, patrně Laino ve Val d'Intelvi (Provincie Como, Itálie) – 13. březen 1720, Litomyšl) byl v Čechách působící barokní architekt severoitalského původu.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Giovanni Battista Alliprandi · Vidět víc »
Hrabě
Heraldická koruna pro šlechtický titul ''hrabě''. Hrabě je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Hrabě · Vidět víc »
Jižní Čechy
Pojem jižní Čechy (Südböhmen) je nepřesné geografické označení, které se přibližně shoduje s územím Jihočeského kraje (do roku 2001 oficiálně Budějovický kraj), případně s původním Jihočeským krajem (jako územní jednotka existoval od roku 1960 do 31. 12. 2020), ovšem na rozdíl od obou dvou nezahrnuje některé historické části Moravy.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Jižní Čechy · Vidět víc »
Jindřich Matyáš Thurn
Hrabě Jindřich Matyáš Thurn (14. prosince 1567 v Innsbrucku – 28. ledna 1640 na zámku Pernava, Livonsko) byl jednou z vůdčích osobností českého stavovského povstání.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Jindřich Matyáš Thurn · Vidět víc »
Kamenice
Kamenice může být:;název sídla.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Kamenice · Vidět víc »
Konopiště
Konopiště je zámek v historizujícím stylu nedaleko města Benešov (okres Benešov ve Středočeském kraji), 40 km jihovýchodně od Prahy.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Konopiště · Vidět víc »
Králův Dvůr
Město Králův Dvůr se nachází v okrese Beroun ve Středočeském kraji, v těsné blízkosti města Berouna, na řece Litavce.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Králův Dvůr · Vidět víc »
Kvasejovice (Přehořov)
Kvasejovice jsou část obce Přehořov v okrese Tábor, kraj Jihočeský.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Kvasejovice (Přehořov) · Vidět víc »
Lobkovický palác
Lobkovický palác, dříve též palác Přehořovských z Kvasejovic je barokní stavba nacházející se v ulici Vlašská 347/19 v Praze na Malé Straně.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Lobkovický palác · Vidět víc »
Lobkovicové
Lobkovicové (starším pravopisem Lobkowiczové, v německé formě Lobkowitz/ové) jsou staročeský rytířský a později panský šlechtický rod, jehož kořeny sahají do konce 14. století.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Lobkovicové · Vidět víc »
Malá Strana
Historická podoba malostranského znaku Moderní podoba malostranského znaku Znak Malé Strany nad vstupem do zvonice u sv. Mikuláše Malá Strana (původně Nové Město - latinsky Nova civitas sub castro Pragensi do založení dnešního Nového Města a později Menší Město pražské) byla do roku 1784 samostatným městem, do roku 1949 městským obvodem Praha III, nyní je to jen městská čtvrť a katastrální území v centru Prahy na levém břehu Vltavy.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Malá Strana · Vidět víc »
Náboženská konverze
''Obrácení sv. Pavla'' od Petera Brueghela Náboženská konverze (z lat. conversio, obrácení) je označení pro proces, kdy člověk přijal novou náboženskou identitu nebo změnil dosavadní vyznávané náboženství.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Náboženská konverze · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Německo · Vidět víc »
Nejvyšší mincmistr
Kutné Hoře, kde se nacházela centrální mincovna Českého království. Nejvyšší mincmistr (německy Oberstmünzmeister, latinsky magister monetae) byl vysoký královský úředník v Českém království.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Nejvyšší mincmistr · Vidět víc »
Nejvyšší zemský sudí
českého zemského soudu v roce 1564 Nejvyšší zemský sudí (německy Oberstlandrichter, latinsky iudex terrae, případně supremus iudex terrae nebo iudex Bohemiae) byl v dvanáctičlenném kolegiu pátým nejvyšším zemským stavovským úředníkem Českého království.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Nejvyšší zemský sudí · Vidět víc »
Panský stav
Panský stav (Herrenstand) byla do poloviny 17.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Panský stav · Vidět víc »
Přehořov
Obec Přehořov se nachází 3,5 km jihovýchodně od Soběslavi v okrese Tábor v Jihočeském kraji.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Přehořov · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Praha · Vidět víc »
Privilegium
Privilegium (pochází z latinských slov lex privata) je obecně výsada nebo výhoda určité skupiny nebo jednotlivců oproti ostatním.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Privilegium · Vidět víc »
Rychtář
Rychtář neboli šulc, fojt nebo šoltys (německy Richter nebo Schultheiß, latinsky iudex) byl v období středověku představeným městské či vesnické obce (obdoba dnešního starosty).
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Rychtář · Vidět víc »
Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
zemí Koruny české Tato stránka odkazuje na seznamy šlechtických rodů seřazených podle abecedy působících v jednotlivých zemích Koruny české.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů · Vidět víc »
Soběslav
Soběslav je město v Jihočeském kraji.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Soběslav · Vidět víc »
Staroměstské náměstí
Staroměstské náměstí (oficiální název od roku 1895, slangově dnes Staromák, dříve také Velké náměstí, od 13. století Staré tržiště, od 14. století Staroměstský rynk, v 18. století nejčastěji Staroměstský plac či Velké (Staroměstské) náměstí, ve druhé polovině 19. století až do roku 1895 už pouze Velké náměstí, staropražsky Velký Rynek, německy Altstädter Ring) je náměstí v Praze v centru Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Staroměstské náměstí · Vidět víc »
Svobodný pán
Svobodný pán, resp. svobodná paní (Freiherr; resp. Freifrau nebo častěji Freiin, neprovdaná dcera „Freifräulein“) je někdejší šlechtický titul udělovaný v rámci Svaté říše římské, tzn. na území Německa, v Českém království, potažmo Rakousku-Uhersku a Baltských státech, a to až do roku 1918.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Svobodný pán · Vidět víc »
Tábor
Tábor je město v okrese Tábor, v Jihočeském kraji, 50 km severně od Českých Budějovic a 75 km jižně od Prahy.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Tábor · Vidět víc »
Točník
Obec Točník se nachází v okrese Beroun ve Středočeském kraji, asi 6 km severně od města Hořovice.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Točník · Vidět víc »
Vlašská (Praha)
Vlašská ulice v Praze spojuje ulici Tržiště a cestu Raoula Wallenberga.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Vlašská (Praha) · Vidět víc »
Vladyka
Vladyka je označení příslušníka nižší šlechty používané v Království českém a Markrabství moravském zhruba do 16.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Vladyka · Vidět víc »
Zbiroh
Zbiroh (dříve i německy též Zbirov)https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/7666/zbiroh/historie/ je město v okrese Rokycany v Plzeňském kraji.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a Zbiroh · Vidět víc »
1511
Bez popisu.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a 1511 · Vidět víc »
1618
1618 (MDCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a 1618 · Vidět víc »
1643
1643 (MDCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a 1643 · Vidět víc »
1694
1694 (MDCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a 1694 · Vidět víc »
1695
1695 (MDCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a 1695 · Vidět víc »
1703
1703 (MDCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a 1703 · Vidět víc »
1705
1705 (MDCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a 1705 · Vidět víc »
1707
1707 (MDCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a 1707 · Vidět víc »
1717
1717 (MDCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a 1717 · Vidět víc »
1723
1723 (MDCCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Přehořovští z Kvasejovic a 1723 · Vidět víc »
