Rychlejší přístup než prohlížeči!
36 vztahy: Augustus, Řím, Římská legie, Římská republika, Římská shromáždění, Římské království, Římské provincie, Římský konzul, Římský senát, Císař, Cenzura, Cursus honorum, Evropský parlament, Imperium, Itálie, Julius Caesar, Konstantin I. Veliký, Kvestor (vysoká škola), Liktor, Magistratus, Patricius, Plebej, Pozdní antika, Praetor, Prefekt, Principát, Rektor, Starověký Řím, Sulla, Tóga, Univerzita, Veřejná dražba, 267 př. n. l., 421 př. n. l., 5. století př. n. l., 81 př. n. l..
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Nový!!: Quaestor a Augustus · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Quaestor a Řím · Vidět víc »
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Nový!!: Quaestor a Římská legie · Vidět víc »
Římská republika
Římská republika (latinsky Res Publica Romana), podle latinského názvu též nazývána jako Římská res publica, na mincích psána jako Roma, bylo období antického Říma mezi římským královstvím a císařstvím, kdy byl stát republikou a nikoli monarchií.
Nový!!: Quaestor a Římská republika · Vidět víc »
Římská shromáždění
Mezi římská lidová shromáždění (comitia) patřila comitia curiata („kurijní shromáždění“), comitia centuriata („setninové shromáždění“), comitia tributa („tributní shromáždění“) a patrně i comitia calata ("kalátní shromáždění").
Nový!!: Quaestor a Římská shromáždění · Vidět víc »
Římské království
Římské království byla monarchistická vláda města Říma a jeho teritorií.
Nový!!: Quaestor a Římské království · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Quaestor a Římské provincie · Vidět víc »
Římský konzul
Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Nový!!: Quaestor a Římský konzul · Vidět víc »
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Nový!!: Quaestor a Římský senát · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Quaestor a Císař · Vidět víc »
Cenzura
Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.
Nový!!: Quaestor a Cenzura · Vidět víc »
Cursus honorum
Cursus honorum (latinsky cesta poct, pořádek hodností) je pojem, označující služební postup jednotlivých úřadů v antickém Římě.
Nový!!: Quaestor a Cursus honorum · Vidět víc »
Evropský parlament
Evropský parlament (EP) je jeden ze sedmi orgánů Evropské unie a spolu s Radou Evropské unie přijímá její legislativní akty.
Nový!!: Quaestor a Evropský parlament · Vidět víc »
Imperium
#PŘESMĚRUJ Impérium.
Nový!!: Quaestor a Imperium · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Quaestor a Itálie · Vidět víc »
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Nový!!: Quaestor a Julius Caesar · Vidět víc »
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Nový!!: Quaestor a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »
Kvestor (vysoká škola)
Kvestor je vysokoškolský akademický správní úředník, který řídí hospodaření a vnitřní správu vysoké školy a vystupuje jejím jménem dle pravomocí daných rektorem a vnitřními předpisy školy.
Nový!!: Quaestor a Kvestor (vysoká škola) · Vidět víc »
Liktor
Liktor Liktor byl u Římanů veřejný sluha úředníků s impériem, zpravidla šlo o propuštěného otroka.
Nový!!: Quaestor a Liktor · Vidět víc »
Magistratus
Magistratus (česky magistrát) byl ve starověkém Římě úředník zastávající magistraturu, tedy některý z volených úřadů.
Nový!!: Quaestor a Magistratus · Vidět víc »
Patricius
#PŘESMĚRUJ Patricij.
Nový!!: Quaestor a Patricius · Vidět víc »
Plebej
Plebej neboli plebejec (lat. plebeius z plebs, lid, měšťané) byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou (patricii čili optimáty).
Nový!!: Quaestor a Plebej · Vidět víc »
Pozdní antika
Kupole chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli Pozdní antika je pojem užívaný historiky k popisu doby přechodu od starověku ke středověku, ovšem jen v kontinentální Evropě, středomoří a na Blízkém východě.
Nový!!: Quaestor a Pozdní antika · Vidět víc »
Praetor
Praetor nebo také prétor (z latinského prae-itor, „jdoucí vpřed“) je původní označení dvou nejvyšších římských úředníků, původně pouze pomocníků konzulů.
Nový!!: Quaestor a Praetor · Vidět víc »
Prefekt
Prefekt je v některých zemích státní úředník, který stojí v čele úřadu, nejčastěji zvaného prefektura.
Nový!!: Quaestor a Prefekt · Vidět víc »
Principát
Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.
Nový!!: Quaestor a Principát · Vidět víc »
Rektor
Rektor (z lat. rector magnificus, regere) je funkce zpravidla označující nejvyššího představitele vysoké školy.
Nový!!: Quaestor a Rektor · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Quaestor a Starověký Řím · Vidět víc »
Sulla
Lucius Cornelius Sulla (okolo 138/134 př. n. l. – 78 př. n. l.), zvaný Felix („Šťastný“), byl římský politik, vojevůdce a diktátor v době pozdní fáze existence Římské republiky.
Nový!!: Quaestor a Sulla · Vidět víc »
Tóga
#PŘESMĚRUJ Toga.
Nový!!: Quaestor a Tóga · Vidět víc »
Univerzita
Univerzita (z lat. universitas.
Nový!!: Quaestor a Univerzita · Vidět víc »
Veřejná dražba
Veřejná dražba je veřejné jednání s cílem přechodu vlastnického práva k předmětu dražby na jinou osobu.
Nový!!: Quaestor a Veřejná dražba · Vidět víc »
267 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Quaestor a 267 př. n. l. · Vidět víc »
421 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Quaestor a 421 př. n. l. · Vidět víc »
5. století př. n. l.
5.
Nový!!: Quaestor a 5. století př. n. l. · Vidět víc »
81 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Quaestor a 81 př. n. l. · Vidět víc »
