Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Rakouské přímoří

Index Rakouské přímoří

Rakouské přímoří (německy Österreichisches Küstenland; italsky Litorale Austriaco; slovinsky Avstrijsko primorje; chorvatsky Austrijsko primorje) nebo krátce Přímoří (Küstenland; Litorale; Primorska) byl historický správní útvar na území dnešního Chorvatska, Slovinska a Itálie, rozkládající se mezi Alpami a Jaderským mořem.

100 vztahy: Alpy, Apulie, Černohorci, Římskokatolická církev, Benátská republika, Benátsko, Bosňáci, Chorvatština, Chorvati, Chorvatsko, Dědičné habsburské země, Dějiny Itálie, Dějiny Slovinska, Druhá světová válka, Etnikum, Evropská unie, Furlanština, Furlansko-Julské Benátsko, Gorice a Gradiška, Gorizia, Gradisca d'Isonzo, Habsburská monarchie, Hustota zalidnění, Ilyrské království, Ilyrské provincie, Istrie (poloostrov), Istrijská župa, Italština, Italové, Italská východní Afrika, Italské království, Itálie, Jaderské moře, Josef II., Jugoslávie, Jugoslávská lidová armáda, Kalábrie, Karel VI., Karlovac, Koper, Kras (pohoří), Krk (ostrov), Kvarnerský záliv, Lošinj, Londýn, Lublaň, Maďaři, Markrabství Istrie, Mateřský jazyk, Mír v Campo Formio, ..., Monarchie, Monfalcone, Morganova linie, Napoleon Bonaparte, Napoleonské války, Němčina, Němci, Německo, Osimská smlouva, Osmanská říše, Pařížské mírové smlouvy (1947), Pazin, Přímoří (Slovinsko), Přímořsko-gorskokotarská župa, Peroj, Počet obyvatel, Poreč, Prešpurský mír, První Francouzské císařství, Pula, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, Regiony v Itálii, Rijeka, Rozloha, Saint-germainská smlouva, Sčítání lidu, Sežana, Slovinština, Slovinci, Slovinsko, Soča, Spojené království, Spojené státy americké, Srbové, Střední Chorvatsko, Svobodné území Terst, Terst, Tolmin, Uhersko, Vojenská hranice, 1809, 1816, 1849, 1860, 1880, 1910, 1914, 1918, 1919. Rozbalte index (50 více) »

Alpy

Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.

Nový!!: Rakouské přímoří a Alpy · Vidět víc »

Apulie

Apulie je kraj v jihovýchodní Itálii.

Nový!!: Rakouské přímoří a Apulie · Vidět víc »

Černohorci

Černohorci (černohorsky Црногорци/Crnogorci) jsou jihoslovanský národ, žijící především v Černé Hoře na pobřeží Jaderského moře.

Nový!!: Rakouské přímoří a Černohorci · Vidět víc »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Nový!!: Rakouské přímoří a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Benátská republika

Benátská republika (benátsky Repùblega de Venèsia), plným jménem Nejjasnější republika benátská (benátsky Serenìsima Respùblica de Venexia) neboli La Serenissima, též známa jako „Nejjasnější republika sv.

Nový!!: Rakouské přímoří a Benátská republika · Vidět víc »

Benátsko

Benátsko je oblast v severovýchodní Itálii, sousedící na jihu s Emilií-Romagnou, na západě s Lombardií, na severu s Trentino-Alto Adige a Rakouskem, na východě s Furlanskem-Julským Benátskem a Jadranem.

Nový!!: Rakouské přímoří a Benátsko · Vidět víc »

Bosňáci

Bosňáci (bosensky Bošnjaci, Бошњаци) jsou jihoslovanský národ s islámskou tradicí, který obývá především Bosnu a Hercegovinu a území kolokviálně nazývané Sandžak.

Nový!!: Rakouské přímoří a Bosňáci · Vidět víc »

Chorvatština

Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.

Nový!!: Rakouské přímoří a Chorvatština · Vidět víc »

Chorvati

Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.

Nový!!: Rakouské přímoří a Chorvati · Vidět víc »

Chorvatsko

Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.

Nový!!: Rakouské přímoří a Chorvatsko · Vidět víc »

Dědičné habsburské země

1627 (české země) Dědičné habsburské země je pojem označující oblasti, v nichž v podobě personální unie dědičně vládli rakouští Habsburkové (do roku 1918).

Nový!!: Rakouské přímoří a Dědičné habsburské země · Vidět víc »

Dějiny Itálie

Státní znak Italské republiky Dějiny Itálie zahrnují období starověku, středověku a moderní éry.

Nový!!: Rakouské přímoří a Dějiny Itálie · Vidět víc »

Dějiny Slovinska

Tento článek pojednává o dějinách dnešního Slovinska od pravěku po současnost.

Nový!!: Rakouské přímoří a Dějiny Slovinska · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Nový!!: Rakouské přímoří a Druhá světová válka · Vidět víc »

Etnikum

Etnikum (z řeckého ἔθνος, ethnos, tj. lid) je souhrn jedinců sdílejících společnou etnicitu.

Nový!!: Rakouské přímoří a Etnikum · Vidět víc »

Evropská unie

Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.

Nový!!: Rakouské přímoří a Evropská unie · Vidět víc »

Furlanština

Rétorománské jazyky Furlanština, též friulština (furlansky furlan nebo marilenghe doslova „mateřština“, italsky friulano, anglicky Friulian), je románský jazyk, jímž se mluví v částech italské oblasti Furlansko-Julské Benátsko (přibližně v okruhu 30 až 60 km. okolo města Udine).

Nový!!: Rakouské přímoří a Furlanština · Vidět víc »

Furlansko-Julské Benátsko

Furlansko-Julské Benátsko (také Furlansko a Julské Benátsko) je autonomní region Itálie.

Nový!!: Rakouské přímoří a Furlansko-Julské Benátsko · Vidět víc »

Gorice a Gradiška

Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška (německy Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca, italsky Principesca Contea di Gorizia e Gradisca, slovinsky Poknežena grofija Goriška in Gradiščanska, furlansky Gurize e Gardiscje) je historické hrabství o rozloze 2 918 km², dnes rozdělené mezi Slovinsko, k němuž patří většina území, a Itálii, k níž náleží menší jihozápadní část území; italská část je součástí autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia).

Nový!!: Rakouské přímoří a Gorice a Gradiška · Vidět víc »

Gorizia

#PŘESMĚRUJ Gorice Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.

Nový!!: Rakouské přímoří a Gorizia · Vidět víc »

Gradisca d'Isonzo

Gradisca d'Isonzo (slovinsky Gradišče ob Soči, v běžné furlanštině Gardiscje, Gardiscja v gorické furlanštině) je italská obec se 6580 obyvateli v bývalé provincii Gorizia v italské oblasti Furlansko-Julské Benátsko.

Nový!!: Rakouské přímoří a Gradisca d'Isonzo · Vidět víc »

Habsburská monarchie

Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.

Nový!!: Rakouské přímoří a Habsburská monarchie · Vidět víc »

Hustota zalidnění

Hustota zalidnění států světa v roce 2006 Hustota zalidnění světa, 2005 Hustota zalidnění je údaj, který se běžně uvádí u států či jiných území a charakterizuje jejich průměrnou míru osídlenosti lidmi.

Nový!!: Rakouské přímoří a Hustota zalidnění · Vidět víc »

Ilyrské království

Ilyrské království byl v letech 1816–1849 státní útvar, jedna z rakouských korunních zemí, rozkládající se na území dnešního Rakouska (Korutany), Slovinska (Kraňsko a Gorice), Chorvatska (Istrie, Střední Chorvatsko i s přímořím) a Itálie (Terst a okolí).

Nový!!: Rakouské přímoří a Ilyrské království · Vidět víc »

Ilyrské provincie

Ilyrské provincie byl v letech 1809–1816 státní útvar na území dnešního jižního Rakouska, severovýchodní Itálie, Slovinska a západního a jižního Chorvatska.

Nový!!: Rakouské přímoří a Ilyrské provincie · Vidět víc »

Istrie (poloostrov)

Mapa poloostrova Istrie Istrie je poloostrov vybíhající do Jaderského moře.

Nový!!: Rakouské přímoří a Istrie (poloostrov) · Vidět víc »

Istrijská župa

Istrijská župa (chorvatsky Istarska županija, italsky Regione istriana) je nejzápadnější chorvatská župa.

Nový!!: Rakouské přímoří a Istrijská župa · Vidět víc »

Italština

Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.

Nový!!: Rakouské přímoří a Italština · Vidět víc »

Italové

Italové (staročesky Vlachové) jsou převážně románský a italický národ, žijící především v Itálii.

Nový!!: Rakouské přímoří a Italové · Vidět víc »

Italská východní Afrika

Italská východní Afrika či Italské východoafrické impérium (italsky) byla nedlouho (1936–1941) trvající italská kolonie zabírající území dnešní Etiopie (obsazené po druhé italsko-etiopské válce), Italského Somálska (krátce i Britského) a Eritrey.

Nový!!: Rakouské přímoří a Italská východní Afrika · Vidět víc »

Italské království

Italské království (italsky) bylo evropským státem vzniklým v roce 1861 sjednocením Itálie pod vládou savojské dynastie, jediného královského rodu italského původu, která vládla v jednom z italských států, Sardinském království.

Nový!!: Rakouské přímoří a Italské království · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Nový!!: Rakouské přímoří a Itálie · Vidět víc »

Jaderské moře

Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.

Nový!!: Rakouské přímoří a Jaderské moře · Vidět víc »

Josef II.

Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.

Nový!!: Rakouské přímoří a Josef II. · Vidět víc »

Jugoslávie

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.

Nový!!: Rakouské přímoří a Jugoslávie · Vidět víc »

Jugoslávská lidová armáda

Jugoslávská lidová armáda (a Југословенска народна армијa, Jugoslavenska narodna armija, Jugoslovanska ljudska armada) byla hlavní ozbrojenou složkou Federativní lidové republiky Jugoslávie v letech 1945 až 1963 a Socialistické federativní republiky Jugoslávie v letech 1963 až 1992.

Nový!!: Rakouské přímoří a Jugoslávská lidová armáda · Vidět víc »

Kalábrie

Kalábrie je region na jihu Itálie.

Nový!!: Rakouské přímoří a Kalábrie · Vidět víc »

Karel VI.

Karel VI. (1. října 1685 Vídeň – 20. října 1740 tamtéž) byl nejmladší syn císaře Leopolda I. a jeho manželky Eleonory Falcko-Neuburské.

Nový!!: Rakouské přímoří a Karel VI. · Vidět víc »

Karlovac

Karlovac (původně německy Karlstadt) je město v Chorvatsku, správní středisko stejnojmenné župy.

Nový!!: Rakouské přímoří a Karlovac · Vidět víc »

Koper

Koper je město ve Slovinsku na pobřeží Jaderského moře.

Nový!!: Rakouské přímoří a Koper · Vidět víc »

Kras (pohoří)

Kras (italsky Carso) nebo také Klasický kras či Krasová plošina, je rozsáhlé území tvořené mnoha horskými skupinami a stejným geologickým složením.

Nový!!: Rakouské přímoří a Kras (pohoří) · Vidět víc »

Krk (ostrov)

Krk je chorvatský ostrov v Jaderském moři, v Kvarnerském zálivu.

Nový!!: Rakouské přímoří a Krk (ostrov) · Vidět víc »

Kvarnerský záliv

Mapa Kvarnerského zálivu Kvarnerský záliv je záliv v Chorvatsku.

Nový!!: Rakouské přímoří a Kvarnerský záliv · Vidět víc »

Lošinj

Lošinj (italsky Lussino, latinsky Apsorrus) je chorvatský ostrov, který se nachází v severní části Jaderského moře v Kvarnerském zálivu jihovýchodně od Istrie.

Nový!!: Rakouské přímoří a Lošinj · Vidět víc »

Londýn

Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.

Nový!!: Rakouské přímoří a Londýn · Vidět víc »

Lublaň

Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku.

Nový!!: Rakouské přímoří a Lublaň · Vidět víc »

Maďaři

Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.

Nový!!: Rakouské přímoří a Maďaři · Vidět víc »

Markrabství Istrie

Markrabství Istrie (italsky Margraviato d'Istria, chorvatsky Markgrofovija Istra, slovinsky Mejna grofovija Istra, německy Markgrafschaft Istrien), dříve Istrijská marka, byla historická země rozkládající se z větší části na poloostrově Istrie a také na přilehlých ostrovech v Jaderském moři.

Nový!!: Rakouské přímoří a Markrabství Istrie · Vidět víc »

Mateřský jazyk

Jako mateřský jazyk je v českém prostředí nejčastěji označován.

Nový!!: Rakouské přímoří a Mateřský jazyk · Vidět víc »

Mír v Campo Formio

Střední Evropa po uzavření míru v Campo Formio Mír v Campo Formio 17. října roku 1797 ukončil válku mezi Francií a Rakouskem a potvrdil nové východní hranice Francouzské republiky až k levému břehu Rýna.

Nový!!: Rakouské přímoří a Mír v Campo Formio · Vidět víc »

Monarchie

Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.

Nový!!: Rakouské přímoří a Monarchie · Vidět víc »

Monfalcone

Monfalcone je město v italské provincii Furlansko-Julské Benátsko, na jejím samém východním okraji, u hranice se Slovinskem a na hlavním silničním i železničním tahu z italského vnitrozemí do Terstu.

Nový!!: Rakouské přímoří a Monfalcone · Vidět víc »

Morganova linie

Morganova linie Morganova linie byla demarkační čára vytyčená na území Přímoří po druhé světové válce, která oddělovala oblasti vojenské správy Spojenců a jugoslávské armády.

Nový!!: Rakouské přímoří a Morganova linie · Vidět víc »

Napoleon Bonaparte

80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.

Nový!!: Rakouské přímoří a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Napoleonské války

Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.

Nový!!: Rakouské přímoří a Napoleonské války · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Nový!!: Rakouské přímoří a Němčina · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Nový!!: Rakouské přímoří a Němci · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Rakouské přímoří a Německo · Vidět víc »

Osimská smlouva

Osimská smlouva (srbochorvatsky Osimski sporazum/Осимски споразум, italsky trattato di Osimo) je mezinárodní smlouva, která potvrdila hranici mezi Itálií a SFR Jugoslávií na Istrijském poloostrově.

Nový!!: Rakouské přímoří a Osimská smlouva · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Nový!!: Rakouské přímoří a Osmanská říše · Vidět víc »

Pařížské mírové smlouvy (1947)

Snímek z jednání na Pařížské mírové konferenci v roce 1946, která vedla k podpisu Pařížských mírových smluv 10. února 1947. Fotografie agentury AFP (Agence France Presse). Pařížské mírové smlouvy sjednané na Pařížské mírové konferenci byly podepsány 10. února 1947.

Nový!!: Rakouské přímoří a Pařížské mírové smlouvy (1947) · Vidět víc »

Pazin

Pazin (italsky Pisino, německy Mittelburg) je město v Chorvatsku na poloostrově Istrie na západě země.

Nový!!: Rakouské přímoří a Pazin · Vidět víc »

Přímoří (Slovinsko)

Přímoří či Slovinské přímoří (či Slovensko Primorje; Litorale sloveno; Küstenland) je souhrnné označení pro západ Slovinska, složený z částí původních historických zemí Gorice s Gradiškou a Istrie, po r. 1918, resp.

Nový!!: Rakouské přímoří a Přímoří (Slovinsko) · Vidět víc »

Přímořsko-gorskokotarská župa

Přímořsko-gorskokotarská župa (chorvatsky Primorsko-goranska županija) je jedna z žup Chorvatska.

Nový!!: Rakouské přímoří a Přímořsko-gorskokotarská župa · Vidět víc »

Peroj

Peroj je vesnice a přímořské letovisko v Chorvatsku v Istrijské župě, spadající pod opčinu města Vodnjan.

Nový!!: Rakouské přímoří a Peroj · Vidět víc »

Počet obyvatel

Počet obyvatel je počet lidí, kteří na daném území trvale nebo dlouhodobě bydlí.

Nový!!: Rakouské přímoří a Počet obyvatel · Vidět víc »

Poreč

Poreč je chorvatské město na západním pobřeží Istrie, 68 km západně od Rijeky a 50 km jižně od Terstu.

Nový!!: Rakouské přímoří a Poreč · Vidět víc »

Prešpurský mír

Prešpurský mír nebo také bratislavský mír je název čtyř mírových smluv z let 1271, 1491, 1626 a 1805, podepsaných v Prešpurku (dnešní Bratislavě na Slovensku).

Nový!!: Rakouské přímoří a Prešpurský mír · Vidět víc »

První Francouzské císařství

První Francouzské císařství (francouzsky Empire Français), také známo jako napoleonská Francie, bylo císařství vybudované Napoleonem Bonapartem.

Nový!!: Rakouské přímoří a První Francouzské císařství · Vidět víc »

Pula

Pula (slovinsky Pulj, italsky Pola, maďarsky Póla) je chorvatské město, které se nachází na západě země, v jižní části Istrijského poloostrova, 70 km jihozápadně od Rijeky, 87 km jižně od Terstu a 137 km severozápadně od Zadaru.

Nový!!: Rakouské přímoří a Pula · Vidět víc »

Rakouské císařství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Nový!!: Rakouské přímoří a Rakouské císařství · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Nový!!: Rakouské přímoří a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Regiony v Itálii

italské regiony Regiony v Itálii (v češtině též oblasti nebo kraje) představují státní rozdělení první úrovně.

Nový!!: Rakouské přímoří a Regiony v Itálii · Vidět víc »

Rijeka

Rijeka (dříve) je přístavní město v severním Chorvatsku.

Nový!!: Rakouské přímoří a Rijeka · Vidět víc »

Rozloha

Rozloha neboli plocha je údaj o velikosti území (např. státu).

Nový!!: Rakouské přímoří a Rozloha · Vidět víc »

Saint-germainská smlouva

#PŘESMĚRUJ Saintgermainská smlouva.

Nový!!: Rakouské přímoří a Saint-germainská smlouva · Vidět víc »

Sčítání lidu

Sčítání lidu (také populační census nebo soupis obyvatelstva) je proces získávání údajů o jednotlivých příslušnících obyvatelstva.

Nový!!: Rakouské přímoří a Sčítání lidu · Vidět víc »

Sežana

Sežana Sežana je město ve Slovinsku s asi 5509 obyvateli.

Nový!!: Rakouské přímoří a Sežana · Vidět víc »

Slovinština

Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.

Nový!!: Rakouské přímoří a Slovinština · Vidět víc »

Slovinci

Slovinci jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku.

Nový!!: Rakouské přímoří a Slovinci · Vidět víc »

Slovinsko

Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.

Nový!!: Rakouské přímoří a Slovinsko · Vidět víc »

Soča

Soča je řeka ve Slovinsku a v Itálii (oblast Furlansko-Julské Benátsko).

Nový!!: Rakouské přímoří a Soča · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

Nový!!: Rakouské přímoří a Spojené království · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Nový!!: Rakouské přímoří a Spojené státy americké · Vidět víc »

Srbové

Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).

Nový!!: Rakouské přímoří a Srbové · Vidět víc »

Střední Chorvatsko

Vlastní Chorvatsko na mapě současné Chorvatské republiky Střední či Vlastní Chorvatsko (chorvatsky Središnja Hrvatska; německy Kernkroatien) je jednou z pěti historických chorvatských zemí, v jejichž rámci bylo zemí hlavní.

Nový!!: Rakouské přímoří a Střední Chorvatsko · Vidět víc »

Svobodné území Terst

Svobodné území Terst (italsky Territorio Libero di Trieste, slovinsky Svobodno tržaško ozemlje, srbochorvatsky Slobodni teritorij Trsta) byl městský stát ležící na pobřeží Jaderského moře mezi Itálií a Jugoslávií zřízený Radou bezpečnosti Organizace spojených národů a spravovaný jmenovaným vojenským guvernérem velícím zde umístěným mírovým jednotkám.

Nový!!: Rakouské přímoří a Svobodné území Terst · Vidět víc »

Terst

Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.

Nový!!: Rakouské přímoří a Terst · Vidět víc »

Tolmin

Tolmin je město a správní středisko stejnojmenné občiny ve Slovinsku v Gorickém regionu.

Nový!!: Rakouské přímoří a Tolmin · Vidět víc »

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Nový!!: Rakouské přímoří a Uhersko · Vidět víc »

Vojenská hranice

Vojenská hranice (též označována jako Krajina, srbochorvatsky Војна Крајина/Vojna Krajina, maďarsky Határőrvidék, německy Militärgrenze, rumunsky Graniţa Militară) je označení pro pásmo v příhraničí Habsburské monarchie (později Rakousko-Uherska) v jejích jižních oblastech a Osmanskou říší.

Nový!!: Rakouské přímoří a Vojenská hranice · Vidět víc »

1809

1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Rakouské přímoří a 1809 · Vidět víc »

1816

1816 (MDCCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Rakouské přímoří a 1816 · Vidět víc »

1849

1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Rakouské přímoří a 1849 · Vidět víc »

1860

1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Rakouské přímoří a 1860 · Vidět víc »

1880

1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Rakouské přímoří a 1880 · Vidět víc »

1910

1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Rakouské přímoří a 1910 · Vidět víc »

1914

1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Rakouské přímoří a 1914 · Vidět víc »

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Rakouské přímoří a 1918 · Vidět víc »

1919

1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Rakouské přímoří a 1919 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Maďarská Dalmácie, Uherská Dalmácie.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »