127 vztahy: Abeceda, Afrikánština, Alfabeta, Angličtina, Anton Bernolák, Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, Ľudovít Štúr, Český pravopis, Belgie, Berlín, Bible, Braillovo písmo, Cenzura, Cyrilice, Druhá světová válka, Egyptské hieroglyfy, Francouzština, George Bernard Shaw, Hlaholice, Hláska, Homonymum, Ivar Aasen, Jihoafrická republika, Klínové písmo, Knud Knudsen, Komunismus, Konrad Duden, Konzervatismus, Kryptografie, Latina, Lingvistika, Matica slovenská, Mezinárodní fonetická abeceda, Mezopotámie, Michail Lomonosov, Morfém, Morseova abeceda, Němčina, Nizozemština, Nizozemsko, Noah Webster, Otto von Bismarck, Písmo, Přízvuk, Pchin-jin, Petr I. Veliký, Piktogram, Počítač, Pravidla českého pravopisu, Pravoslaví, ..., Renesance, Romanizace, Ruský pravopis, Rusko, Sbírka zákonů, Slabika, Slovenština, Slovenská akademie věd, Slovenská republika (1939–1945), Synonymum, Těsnopis, Typografie, Výslovnost, Vilém II. Pruský, Wade-Giles, 1. srpen, 12. století, 16. století, 1708, 1711, 1740, 1741, 1758, 1761, 1765, 18. století, 1812, 1813, 1828, 1829, 1836, 1843, 1849, 1852, 1860, 1864, 1876, 1878, 1883, 1890, 1894, 1895, 1896, 19. století, 1901, 1902, 1903, 1907, 1908, 1911, 1914, 1917, 1919, 1925, 1931, 1933, 1934, 1938, 1940, 1944, 1946, 1947, 1953, 1954, 1956, 1976, 1981, 1990, 1991, 1994, 1996, 1997, 1998, 20. století, 2005, 22. listopad, 24. listopad. Rozbalte index (77 více) »
Abeceda
Vzorník písma Abeceda, řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – písmen, jimiž se při zápisu řeči, v písmu graficky vyjadřují fonémy, zpravidla hlásky (některé jen souhlásky) a případně slabiky.
Nový!!: Pravopis a Abeceda · Vidět víc »
Afrikánština
Afrikánština je západogermánský jazyk, který se používá v Jižní Africe, Namibii a v menší míře v Botswaně, Zambii a Zimbabwe.
Nový!!: Pravopis a Afrikánština · Vidět víc »
Alfabeta
#PŘESMĚRUJ Řecké písmo.
Nový!!: Pravopis a Alfabeta · Vidět víc »
Angličtina
Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.
Nový!!: Pravopis a Angličtina · Vidět víc »
Anton Bernolák
Pamětní deska na budove řím. kat. farního úřadu (Marianum) v Nových Zámkoch Anton Bernolák (maďarsky Bernolák Antal, 3. října 1762 Slanica – 15. ledna 1813 Nové Zámky) byl slovenský římskokatolický kněz a jazykovědec, který jako první kodifikoval spisovnou slovenštinu, do podoby tzv.
Nový!!: Pravopis a Anton Bernolák · Vidět víc »
Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., zkr.
Nový!!: Pravopis a Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky · Vidět víc »
Ľudovít Štúr
Pamětní deska věnovaná autorovi v Bratislavě Ľudovít Štúr, plným jménem Ludevít Velislav Štúr (28. října 1815 Uhrovec – 12. ledna 1856 Modra), byl nejvýznamnější představitel slovenského národního života v polovině 19. století.
Nový!!: Pravopis a Ľudovít Štúr · Vidět víc »
Český pravopis
RÚIAN, Český úřad zeměměřický a katastrální přesto je na některých tabulích název upraven podle nového, zjednodušeného pravopisu. Český pravopis je soustava zvyklostí, pravidel a doporučení pro správné psaní (pravopis) v češtině.
Nový!!: Pravopis a Český pravopis · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Pravopis a Belgie · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Pravopis a Berlín · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Pravopis a Bible · Vidět víc »
Braillovo písmo
Brailleovo slepecké písmo (psáno také Braillovo; výslovnost) je speciální druh písma, resp.
Nový!!: Pravopis a Braillovo písmo · Vidět víc »
Cenzura
Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.
Nový!!: Pravopis a Cenzura · Vidět víc »
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Nový!!: Pravopis a Cyrilice · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Pravopis a Druhá světová válka · Vidět víc »
Egyptské hieroglyfy
Egyptské hieroglyfické písmo (z řeckého ἱερὰ γλυφή, hiera glyfé – „posvátný znak, symbol“) vzniklo kolem roku 2900 př.
Nový!!: Pravopis a Egyptské hieroglyfy · Vidět víc »
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Nový!!: Pravopis a Francouzština · Vidět víc »
George Bernard Shaw
George Bernard Shaw (26. července 1856, Dublin – 2. listopadu 1950, Ayot St. Lawrence, Anglie) byl irský dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1925.
Nový!!: Pravopis a George Bernard Shaw · Vidět víc »
Hlaholice
Nápis v chorvatštině, latinka a hlaholice – „Město Drivenik“ Hlaholice či řidčeji a zastarale glagolice je nejstarší, dnes jen výjimečně užívané slovanské písmo.
Nový!!: Pravopis a Hlaholice · Vidět víc »
Hláska
Hláska je základní jednotka (segment) zvukové stránky řeči, kterou se zabývá fonetika a fonologie.
Nový!!: Pravopis a Hláska · Vidět víc »
Homonymum
Homonymum (z řeckého ὅμος homos „tentýž, stejný“; ὄνομα onoma „jméno“) neboli slovo souzvučné je slovo, které má stejnou podobu (zvukovou nebo grafickou) jako slovo jiného významu i původu.
Nový!!: Pravopis a Homonymum · Vidět víc »
Ivar Aasen
Ivar Andreas Aasen (čti ósen; 5. srpna 1813 Ørsta – 23. září 1896 Kristiania) byl norský jazykovědec-samouk a básník.
Nový!!: Pravopis a Ivar Aasen · Vidět víc »
Jihoafrická republika
Jihoafrická republika (někdy také Republika Jižní Afrika), zkratkou JAR, zkráceným názvem Jižní Afrika, je nejjižnější zemí Afriky.
Nový!!: Pravopis a Jihoafrická republika · Vidět víc »
Klínové písmo
Klínové písmo Pojem klínové písmo znamená způsob zápisu, styl psaní znaků starověkých písem, určený prostředky dostupnými ve starověké Mezopotámii, tj.
Nový!!: Pravopis a Klínové písmo · Vidět víc »
Knud Knudsen
#PŘESMĚRUJ Knud Knudsen (fotograf).
Nový!!: Pravopis a Knud Knudsen · Vidět víc »
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Nový!!: Pravopis a Komunismus · Vidět víc »
Konrad Duden
Konrad Alexander Friedrich Duden (3. ledna 1829 Gut Bossigt, Lackhausen u Weselu – 1. srpna 1911 Sonnenberg u Wiesbadenu) byl německý gymnaziální učitel a filolog.
Nový!!: Pravopis a Konrad Duden · Vidět víc »
Konzervatismus
Edmund Burke, zakladatel konzervativního myšlení Konzervatismus nebo konservativismus (z lat. conservare, uchovávat) je vedle liberalismu a socialismu jednou ze tří hlavních politických ideologií.
Nový!!: Pravopis a Konzervatismus · Vidět víc »
Kryptografie
Šifrovací stroj Enigma Kryptografie neboli šifrování je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí.
Nový!!: Pravopis a Kryptografie · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Pravopis a Latina · Vidět víc »
Lingvistika
Lingvistika (dříve psáno linguistika) neboli jazykověda je věda zkoumající přirozený jazyk.
Nový!!: Pravopis a Lingvistika · Vidět víc »
Matica slovenská
Hlavní budova Matice slovenské v Martině Marián Gešper, předseda Matice slovenské Matica slovenská je slovenské národní kulturní sdružení se sídlem v Martině.
Nový!!: Pravopis a Matica slovenská · Vidět víc »
Mezinárodní fonetická abeceda
Mezinárodní fonetická abeceda Mezinárodní fonetická abeceda (International Phonetic Alphabet, IPA, Alphabet phonétique international, API) je znakový systém navržený jazykovědci k fonetickému zápisu a popisu hlasových projevů lidí mluvících rozdílnými jazyky.
Nový!!: Pravopis a Mezinárodní fonetická abeceda · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Pravopis a Mezopotámie · Vidět víc »
Michail Lomonosov
Michail Vasiljevič Lomonosov (Mišaninská (dnes Lomonosovo) – Petrohrad) byl ruský polyhistor – chemik, fyzik, kromě toho také filozof a básník, historik, teoretik a experimentátor v mnoha dalších oborech.
Nový!!: Pravopis a Michail Lomonosov · Vidět víc »
Morfém
Morfém je nejmenší vydělitelná část slova, která je nositelem věcného nebo gramatického významu.
Nový!!: Pravopis a Morfém · Vidět víc »
Morseova abeceda
Morseova abeceda (obecně morseovka) je skupina symbolů, která je používána v telegrafii.
Nový!!: Pravopis a Morseova abeceda · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Pravopis a Němčina · Vidět víc »
Nizozemština
Nizozemština je západogermánský jazyk, kterým hovoří jako svou mateřštinou nebo kulturním jazykem asi 24 milionů lidí na celém světě.
Nový!!: Pravopis a Nizozemština · Vidět víc »
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Nový!!: Pravopis a Nizozemsko · Vidět víc »
Noah Webster
Noah Webster (16. října 1758, West Hartford – 28. května 1843, New Haven) byl americký lexikograf, autor učebnic, reformátor anglického pravopisu a politický spisovatel.
Nový!!: Pravopis a Noah Webster · Vidět víc »
Otto von Bismarck
Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen, Pruské království – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa.
Nový!!: Pravopis a Otto von Bismarck · Vidět víc »
Písmo
Přehled písma po světě Písmo podle směru zápisu Písmo se používá na vizuální zápis jazyka standardizovanými symboly.
Nový!!: Pravopis a Písmo · Vidět víc »
Přízvuk
Přízvuk (akcent) je fonetický důraz na některý prvek v rámci mluvené řeči.
Nový!!: Pravopis a Přízvuk · Vidět víc »
Pchin-jin
Pchin-jin, též pinyin (čínsky 拼音, v samotném pchin-jinu pīnyīn, doslova „hláskování“; celým názvem schéma čínské hláskové abecedy, čínsky 汉语拼音方案, hànyǔ pīnyīn fāng'àn, chan-jü pchin-jin fang-an) je oficiální systém romanizace standardní čínštiny v kontinentální Číně a do určité míry na Tchaj-wanu.
Nový!!: Pravopis a Pchin-jin · Vidět víc »
Petr I. Veliký
Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.
Nový!!: Pravopis a Petr I. Veliký · Vidět víc »
Piktogram
Ukázka piktogramu. Piktogram je grafický znak (ideogram) znázorňující pojem nebo sdělení obrazově.
Nový!!: Pravopis a Piktogram · Vidět víc »
Počítač
Počítač je číslicový elektronický stroj, který lze naprogramovat tak, aby automaticky prováděl posloupnosti aritmetických nebo logických operací (výpočty).
Nový!!: Pravopis a Počítač · Vidět víc »
Pravidla českého pravopisu
Pravidla českého pravopisu (PČP) je tradiční název příruček popisujících či kodifikujících jak sám český pravopis, tedy způsob zápisu řeči, tak i ostatní jevy (např. lexikum, gramatiku, zejména tvarosloví) spisovné formy češtiny.
Nový!!: Pravopis a Pravidla českého pravopisu · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Pravopis a Pravoslaví · Vidět víc »
Renesance
Brunelleschiho kopule je jednou z prvních a zároveň nejznámějších renesančních staveb, byla postavena v letech 1420–1434 Michelangelův David, vytesaný v letech 1501–1504, je jedním z proslulých děl renesančního sochařství Renesance (též renezance) je evropský umělecký sloh, který se rozšířil z Itálie a trval přibližně od 14. do 16. století.
Nový!!: Pravopis a Renesance · Vidět víc »
Romanizace
Pojem romanizace má vícero zásadních významů.
Nový!!: Pravopis a Romanizace · Vidět víc »
Ruský pravopis
Pravidla současného ruského pravopisu. Pravopis je souhrn pravidel správného psaní určitého spisovného jazyka.
Nový!!: Pravopis a Ruský pravopis · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Pravopis a Rusko · Vidět víc »
Sbírka zákonů
Titulní list Sbírky zákonů, částka 92, ročník 2015 Sbírka zákonů (ve zkratce Sb.) je označení českého promulgačního listu, ve kterém se vyhlašují především české právní předpisy.
Nový!!: Pravopis a Sbírka zákonů · Vidět víc »
Slabika
Slabika je označována jako nejmenší přirozená jednotka řeči.
Nový!!: Pravopis a Slabika · Vidět víc »
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Nový!!: Pravopis a Slovenština · Vidět víc »
Slovenská akademie věd
Slovenská akademie věd (SAV) Slovenská akademie věd (SAV), je nejvyšší vědecká instituce Slovenska.
Nový!!: Pravopis a Slovenská akademie věd · Vidět víc »
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.
Nový!!: Pravopis a Slovenská republika (1939–1945) · Vidět víc »
Synonymum
Synonyma, též slova souznačná, jsou slova nebo slovní spojení se vzájemně stejným nebo podobným významem, která lze za určitých okolností zaměňovat.
Nový!!: Pravopis a Synonymum · Vidět víc »
Těsnopis
Ukázka různých systémů těsnopisu 19. století Těsnopis je písmo založené na principu maximální informace na grafickou jednotku, tj.
Nový!!: Pravopis a Těsnopis · Vidět víc »
Typografie
Vzorník písem (William Caslon, ''Cyclopaedia'', 1728) Typografie je umělecko-technický obor, který se zabývá tiskovým písmem.
Nový!!: Pravopis a Typografie · Vidět víc »
Výslovnost
Výslovnost slov, vět a celé řeči je způsob, kterým jedinec vytváří zvuky, z nichž se skládá mluvená řeč.
Nový!!: Pravopis a Výslovnost · Vidět víc »
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Nový!!: Pravopis a Vilém II. Pruský · Vidět víc »
Wade-Giles
yaleskou transkripcí Wade-Giles, případně Wade-Gilesova transkripce (čínsky 韋氏拼音 / 韦氏拼音, pchin-jin Wéi-Shì Pīnyīn, Wade-Gilesem Wei2-Shi4 P’in1-yin1) je romanizace (transkripce) čínštiny.
Nový!!: Pravopis a Wade-Giles · Vidět víc »
1. srpen
1.
Nový!!: Pravopis a 1. srpen · Vidět víc »
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Nový!!: Pravopis a 12. století · Vidět víc »
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Nový!!: Pravopis a 16. století · Vidět víc »
1708
1708 (MDCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pravopis a 1708 · Vidět víc »
1711
1711 (MDCCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pravopis a 1711 · Vidět víc »
1740
1740 (MDCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pravopis a 1740 · Vidět víc »
1741
1741 (MDCCXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pravopis a 1741 · Vidět víc »
1758
1758 (MDCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pravopis a 1758 · Vidět víc »
1761
1761 (MDCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pravopis a 1761 · Vidět víc »
1765
1765 (MDCCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pravopis a 1765 · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Pravopis a 18. století · Vidět víc »
1812
1812 (MDCCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pravopis a 1812 · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pravopis a 1813 · Vidět víc »
1828
1828 (MDCCCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pravopis a 1828 · Vidět víc »
1829
1829 (MDCCCXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pravopis a 1829 · Vidět víc »
1836
1836 (MDCCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pravopis a 1836 · Vidět víc »
1843
1843 (MDCCCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pravopis a 1843 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pravopis a 1849 · Vidět víc »
1852
1852 (MDCCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pravopis a 1852 · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pravopis a 1860 · Vidět víc »
1864
1864 (MDCCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pravopis a 1864 · Vidět víc »
1876
1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pravopis a 1876 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pravopis a 1878 · Vidět víc »
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pravopis a 1883 · Vidět víc »
1890
1890 (MDCCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pravopis a 1890 · Vidět víc »
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pravopis a 1894 · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pravopis a 1895 · Vidět víc »
1896
1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pravopis a 1896 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Pravopis a 19. století · Vidět víc »
1901
1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pravopis a 1901 · Vidět víc »
1902
1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pravopis a 1902 · Vidět víc »
1903
1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pravopis a 1903 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pravopis a 1907 · Vidět víc »
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pravopis a 1908 · Vidět víc »
1911
1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pravopis a 1911 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pravopis a 1914 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pravopis a 1917 · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pravopis a 1919 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pravopis a 1925 · Vidět víc »
1931
1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pravopis a 1931 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pravopis a 1933 · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pravopis a 1934 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pravopis a 1938 · Vidět víc »
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pravopis a 1940 · Vidět víc »
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pravopis a 1944 · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pravopis a 1946 · Vidět víc »
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pravopis a 1947 · Vidět víc »
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pravopis a 1953 · Vidět víc »
1954
1954 (MCMLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pravopis a 1954 · Vidět víc »
1956
1956 (MCMLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pravopis a 1956 · Vidět víc »
1976
1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.
Nový!!: Pravopis a 1976 · Vidět víc »
1981
1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pravopis a 1981 · Vidět víc »
1990
1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pravopis a 1990 · Vidět víc »
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pravopis a 1991 · Vidět víc »
1994
1994 (MCMXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pravopis a 1994 · Vidět víc »
1996
1996 (MCMXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pravopis a 1996 · Vidět víc »
1997
1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pravopis a 1997 · Vidět víc »
1998
1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pravopis a 1998 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Pravopis a 20. století · Vidět víc »
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Pravopis a 2005 · Vidět víc »
22. listopad
22.
Nový!!: Pravopis a 22. listopad · Vidět víc »
24. listopad
24.
Nový!!: Pravopis a 24. listopad · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Orthografie, Ortografie, Reforma pravopisu.