36 vztahy: Židé, Bełżec, Białystok, Dělení Polska, Drážďany, Druhá světová válka, Halič, Jarosław, Jasło, Karpaty, Kazimír III. Veliký, Košice, Koncentrační tábor, Krakov, Kyjev, Letiště Řešov-Jasionka, Letiště Rzeszów-Jasionka, Lvov, Město, Okresy v Polsku, Podkarpatské vojvodství, Středoevropský čas, Středoevropský letní čas, Tarnów, Vojvodství, Wisłok, 1354, 1591, 1627, 1772, 1858, 1910, 1945, 1992, 2001, 2005.
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Řešov a Židé · Vidět víc »
Bełżec
Bełżec je obec ve východním Polsku ležící v lublinském vojvodství na silnici spojující Lublin se Lvovem, na vysočině Roztocze, cca 8 km od hranice s Ukrajinou a 45 km jižně od Zamośće.
Nový!!: Řešov a Bełżec · Vidět víc »
Białystok
#PŘESMĚRUJ Bělostok.
Nový!!: Řešov a Białystok · Vidět víc »
Dělení Polska
Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.
Nový!!: Řešov a Dělení Polska · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Řešov a Drážďany · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Řešov a Druhá světová válka · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Řešov a Halič · Vidět víc »
Jarosław
Jarosław (v jidiš יאַרעסלאָוו / Jareslov) je město v jihovýchodním Polsku v Podkarpatském vojvodství, sídlo okresu Jarosław.
Nový!!: Řešov a Jarosław · Vidět víc »
Jasło
Jasło (německy Jassel) je okresní město ležící v Podkarpatském vojvodství v jihovýchodním Polsku.
Nový!!: Řešov a Jasło · Vidět víc »
Karpaty
Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.
Nový!!: Řešov a Karpaty · Vidět víc »
Kazimír III. Veliký
Kazimír III.
Nový!!: Řešov a Kazimír III. Veliký · Vidět víc »
Košice
Hlavní ulice od divadla k severu Košice jsou druhé nejlidnatější město Slovenska a přirozená metropole východoslovenského regionu.
Nový!!: Řešov a Košice · Vidět víc »
Koncentrační tábor
búrská dívka v britském koncentračním táboře lékařským pokusům krátce po osvobození tábora Auschwitz Rudou armádou Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr (z něm. Lager.
Nový!!: Řešov a Koncentrační tábor · Vidět víc »
Krakov
Krakov (výslovnost) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.
Nový!!: Řešov a Krakov · Vidět víc »
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Nový!!: Řešov a Kyjev · Vidět víc »
Letiště Řešov-Jasionka
Letiště Rzeszów-Jasionka (kód IATA: RZE, kód ICAO: EPRZ) je mezinárodní letiště ležící 10 km od centra Řešova u vesnice Jasionka.
Nový!!: Řešov a Letiště Řešov-Jasionka · Vidět víc »
Letiště Rzeszów-Jasionka
#PŘESMĚRUJ Letiště Řešov-Jasionka.
Nový!!: Řešov a Letiště Rzeszów-Jasionka · Vidět víc »
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Nový!!: Řešov a Lvov · Vidět víc »
Město
Bombaj (Mumbaí) – jedno z nejlidnatějších měst světa Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice.
Nový!!: Řešov a Město · Vidět víc »
Okresy v Polsku
Polské okresy Okres (pověta) je administrativní jednotka v Polsku, kterou lze hierarchicky zařadit mezi vojvodství a gminu (obec).
Nový!!: Řešov a Okresy v Polsku · Vidět víc »
Podkarpatské vojvodství
Podkarpatské vojvodství je vyšší územně samosprávný celek Polska; je jedním z 16 vojvodství.
Nový!!: Řešov a Podkarpatské vojvodství · Vidět víc »
Středoevropský čas
Modrá, západoevropský čas – ZEČ (WET/UTC)Červená, středoevropský čas – SEČ (CET/UTC+1)Žlutá, východoevropský čas – VEČ (EET/UTC+2)Zelená, východoevropský čas – (FET/UTC+3) Středoevropský čas, zkratka SEČ je pásmový čas platný pro střední Evropu, časové pásmo od 15° východní délky.
Nový!!: Řešov a Středoevropský čas · Vidět víc »
Středoevropský letní čas
Tmavě červeně jsou vyznačeny země používající SELČ Středoevropský letní čas (SELČ; anglicky Central European Summer Time, CEST) je označení pro časové pásmo středoevropský čas (SEČ) v období platnosti letního času.
Nový!!: Řešov a Středoevropský letní čas · Vidět víc »
Tarnów
Tarnów je město v severovýchodní části Malopolského vojvodství.
Nový!!: Řešov a Tarnów · Vidět víc »
Vojvodství
Polská vojvodství od roku 1999 data dostęp.
Nový!!: Řešov a Vojvodství · Vidět víc »
Wisłok
Wisłok je 205 kilometrů dlouhá řeka v jihovýchodním Polsku v Podkarpatském vojvodství, levý přítok Sanu v povodí Visly.
Nový!!: Řešov a Wisłok · Vidět víc »
1354
Bez popisu.
Nový!!: Řešov a 1354 · Vidět víc »
1591
1591 (MDXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Řešov a 1591 · Vidět víc »
1627
1627 (MDCXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Řešov a 1627 · Vidět víc »
1772
1772 (MDCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Řešov a 1772 · Vidět víc »
1858
1858 (MDCCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Řešov a 1858 · Vidět víc »
1910
1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Řešov a 1910 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Řešov a 1945 · Vidět víc »
1992
1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Řešov a 1992 · Vidět víc »
2001
Rok 2001 (MMI) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Řešov a 2001 · Vidět víc »
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Řešov a 2005 · Vidět víc »