Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Restaurace (politika)

Index Restaurace (politika)

Restaurace je období v dějinách, vyznačující se návratem ke společenskému pořádku, který byl narušen revolucí, pučem či válkou.

50 vztahy: Absolutismus, Anglie, Šógun, Šógunát Tokugawa, Španělská válka za nezávislost, Španělský přechod k demokracii, Švýcarsko, Bourboni, Dějiny, Dějiny Anglie, Dějiny Španělska, Dějiny Švýcarska, Dějiny Francie, Dějiny Japonska, Druhá Španělská republika, Ferdinand VII., Francouzské království, Frankismus, Helvétská republika, Instaurace, Japonský císař, Japonsko, Kontrarevoluce, Moc, Monarchie, Monarchismus, Období Kamakura, Období Muromači, První Španělská republika, Reformy Meidži, Restaurace Bourbonů, Restaurace Kenmu, Restaurace Stuartovců, Revoluce, Státní převrat, Stuartovci, Válka, Vláda, 1333, 1336, 1660, 1803, 1814, 1830, 1833, 1869, 1874, 1931, 1975, 1978.

Absolutismus

Hyacinta Rigauda (ca 1700). Vladař je představen s odznaky svého majestátu v póze, která má kořeny už v antice. Obraz se stal příkladem pro panovnické portréty v celé Evropě. Absolutismus (z lat. absolutus – úplný, osvobozený, neomezený; absolvere – osvobodit, uvolnit, dokončit, ale také splatit) je historiografický termín označující formu vlády tradičně charakterizovanou ústředním postavením panovníka, hospodářským a politickým centralismem, důležitostí armády a správního aparátu, existencí dvora a státní církve.

Nový!!: Restaurace (politika) a Absolutismus · Vidět víc »

Anglie

Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Nový!!: Restaurace (politika) a Anglie · Vidět víc »

Šógun

Minamoto no Joritomo, první šógun Kamakurského šógunátu Šógunové (将軍, šógun) byli vojenští vládci Japonska a představovali v Japonsku výkonnou moc od roku 1192 do roku 1867.

Nový!!: Restaurace (politika) a Šógun · Vidět víc »

Šógunát Tokugawa

Šógunát Tokugawa neboli Tokugawský šogunát (徳川幕府, Tokugawa bakufu), známý též jako šógunát Edo (江戸幕府, Edo bakufu), bylo feudální vojenské vládní zřízení v Japonsku během období Edo od roku 1603, kdy byl Iejasu Tokugawa (1543–1616) jmenován šógunem, do roku 1868, kdy rezignací šóguna Jošinobua Tokugawy (1837–1913) končí vláda dynastie Tokugawa a je obnovena moc císaře Meidži.

Nový!!: Restaurace (politika) a Šógunát Tokugawa · Vidět víc »

Španělská válka za nezávislost

Španělská válka za nezávislost, známá v jiných jazycích též jako Poloostrovní válka či Válka na Pyrenejském poloostrově, byla jednou z napoleonských válek. Trvala mezi lety 1808–1814. Josef Bonaparte, Napoleonův bratr a neapolský král, byl za přítomnosti španělských a amerických zástupců prohlášen v Bayonne za krále Španělska a v červenci 1808 vstoupil do Madridu. Španělský národ se ale touto novou, z ciziny dosazenou vládou cítil ponížen a odmítl ji proto akceptovat. Již před Josefovým příchodem do země vypuklo proti Francouzům celonárodní povstání. Velení vzbouřenců (ústřední junta) se sice dopustilo některých chyb, když často zasahovalo nanejvýš nesmyslným způsobem do vojenských operací nebo odvolávalo schopné generály, nicméně jeho výzvou ke guerillové válce v prosinci 1808 nastal v bojích zásadní zvrat. Nepřetržité útoky guerrilleros vyčerpávaly francouzské okupanty a znemožňovaly jim tak využít jejich vítězství na otevřeném poli. Povstání podpořila i katolická církev, ačkoli mezi povstalci bylo mnoho jí nepřátelsky naladěných liberálních elementů. K podpoře povstalců přispěla také občasná tažení Britů do Španělska vedená Arthurem Wellesleyem, pozdějším vévodou z Wellingtonu, třebaže Britové byli vždy po několika menších úspěších přinuceni postupujícími Francouzi k ústupu zpět do Portugalska. V lednu 1810 vstoupila francouzská vojska do Andalusie a po dobytí Almeidy vpadlo v srpnu 80 000 Francouzů do Portugalska s cílem vyhnat odsud Brity. Porážka povstalců se zdála být neodvratnou, zvláště když se především vyšší a majetnější vrstvy obyvatelstva začaly přidávat na stranu bonapartistického krále. Do Cádizu, kam se vzbouřenecká junta uchýlila, byly svolány kortesy, jež v roce 1812 vypracovaly první moderní, liberální ústavu Španělska, neformálně nazývanou La Pepa. Ústava počítala se vznikem konstituční monarchie, v níž by zákonodárná pravomoc náležela kortesům a kromě jiného také požadovala zrušení instituce inkvizice. Tento dokument byl ve své době nadmíru pokrokový a stal se základem pozdějšího španělského ústavního vývoje. V Portugalsku se zatím Wellesley úspěšně ubránil francouzským útokům, jejichž dlouhé zásobovací linie byly současně napadány španělskými povstalci. Wellesley byl následně kortesem pověřen velením veškerých španělských vojenských sil. V lednu 1812 Wellesley zahájil nové tažení do Španělska a poté, co porazil Francouze u Salamanky, vtáhl v srpnu 1812 do Madridu. Pod tlakem posílených francouzských vojsk byl sice znovu přinucen k ústupu za portugalské hranice a Madrid tak byl naposled obsazen Francouzi, avšak katastrofa Napoleonova vojska v Rusku měla zásadní dopad také na vývoj války na Iberském poloostrově. V červnu 1813 byli Francouzi definitivně poraženi v bitvě u Vitorie a následně se před vytrvale postupujícím Wellesleyem stáhli zpět za Pyreneje (Právě Wellesley pak Napoleona definitivně porazil u Waterloo). Španělsko tak znovu nabylo svoji nezávislost, avšak za vysokou cenu: žádná z napoleonských válek nestála tolik lidských životů jako právě španělská vzpoura – střízlivé odhady říkají, že Britové ztratili zhruba 35 000 mužů, padlých španělských povstalců bylo okolo 25 000, portugalských 7000 a na francouzské straně mělo padnout asi 180 000 vojáků. Existují však i vyšší odhady, například vojenský statistik Micheal Clodfelter, který započítává i mrtvé v důsledku vypuknuvších epidemií a hladu, odhadl počet mrtvých v důsledku španělské války za nezávislost na jeden milion. Na válku reagovalo i umění, k nejslavnějším reakcím patří cyklus 80 grafik španělského malíře Francisco Goyi Hrůzy války. Tématu války, francouzské okupace a Goyi se věnuje i film Miloše Formana Goyovy přízraky z roku 2006.

Nový!!: Restaurace (politika) a Španělská válka za nezávislost · Vidět víc »

Španělský přechod k demokracii

Španělský přechod k demokracii byl proces ve Španělsku v období let 1975–1978.

Nový!!: Restaurace (politika) a Španělský přechod k demokracii · Vidět víc »

Švýcarsko

Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.

Nový!!: Restaurace (politika) a Švýcarsko · Vidět víc »

Bourboni

Bourboni nebo Bourbonové je zpravidla označována vedlejší linie rodu Kapetovců, která ve druhé polovině 16. století nastoupila na trůn Navarry a následně Francie.

Nový!!: Restaurace (politika) a Bourboni · Vidět víc »

Dějiny

Pražská defenestrace roku 1618, jedna z významných událostí evropských dějin. Dějiny (v některých kontextech synonymní se slovem historie) jsou obecně ty aspekty minulosti, které si lidé připomínají, přemýšlejí o nich a vykládají je, aby se orientovali v běhu času a pochopili vliv minulosti na svou přítomnost a budoucnost.

Nový!!: Restaurace (politika) a Dějiny · Vidět víc »

Dějiny Anglie

Dějiny Anglie jsou podobné dějinám Británie do doby vpádu Sasů.

Nový!!: Restaurace (politika) a Dějiny Anglie · Vidět víc »

Dějiny Španělska

Dějiny Španělska začaly zhruba před 35 000 lety, kdy se první lidé usadili na Pyrenejském poloostrově.

Nový!!: Restaurace (politika) a Dějiny Španělska · Vidět víc »

Dějiny Švýcarska

Staré švýcarské konfederace roku 1291. Během dějin Švýcarska sídlilo na jeho území několik národů.

Nový!!: Restaurace (politika) a Dějiny Švýcarska · Vidět víc »

Dějiny Francie

Erb francouzských králů Erb Francouzského císařství Znak republikánů Dějiny Francie začaly podle současných nálezů již zhruba před 1,8 miliony let, kdy se na území Francie objevili první lidé.

Nový!!: Restaurace (politika) a Dějiny Francie · Vidět víc »

Dějiny Japonska

Dějiny Japonska jsou dějinami ostrovního národa, který zažil dlouhá období dobrovolné izolace od okolního světa i období radikálních změn a přejímání cizích vzorů.

Nový!!: Restaurace (politika) a Dějiny Japonska · Vidět víc »

Druhá Španělská republika

Druhá španělská republika (španělsky Segunda República Española) je označení režimu, který vznikl ve Španělsku poté, co zemi opustil král Alfonso XIII. (14. dubna 1931), a zanikl ve španělské občanské válce.

Nový!!: Restaurace (politika) a Druhá Španělská republika · Vidět víc »

Ferdinand VII.

Ferdinand VII. (Fernando VII; 14. října 1784, El Escorial – 29. září 1833, Madrid), syn Karla IV. Španělského, byl dvakrát králem Španělska.

Nový!!: Restaurace (politika) a Ferdinand VII. · Vidět víc »

Francouzské království

Francouzské království (středofrancouzsky Reaume de France, starofrancouzsky Royaulme de France) byl mocný stát v západní Evropě pod vládou rodu Kapetovců v letech 987 až 1793 a poté 1815 až 1848.

Nový!!: Restaurace (politika) a Francouzské království · Vidět víc »

Frankismus

Vlajka Španělska v letech 1945–1977 Frankismus byl španělský politický režim 20. století a jeho ideologie.

Nový!!: Restaurace (politika) a Frankismus · Vidět víc »

Helvétská republika

Helvétská republika byla francouzská sesterská republika, která existovala na území Švýcarska v letech 1798 až 1803, během francouzských revolučních válek.

Nový!!: Restaurace (politika) a Helvétská republika · Vidět víc »

Instaurace

Pojem instaurace označuje opětovné zavedení určité instituce, zejména království některé dynastie.

Nový!!: Restaurace (politika) a Instaurace · Vidět víc »

Japonský císař

Japonský císař je panovník a ceremoniální hlava japonské konstituční monarchie a zároveň hlava japonské císařské rodiny.

Nový!!: Restaurace (politika) a Japonský císař · Vidět víc »

Japonsko

Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.

Nový!!: Restaurace (politika) a Japonsko · Vidět víc »

Kontrarevoluce

Kontrarevoluce je regresivní společenský proces, který vystupuje proti revoluci.

Nový!!: Restaurace (politika) a Kontrarevoluce · Vidět víc »

Moc

Moc můžeme definovat jako „schopnost jedinců nebo skupin prosadit své vlastní zájmy nebo záměry i přes odpor druhých“.

Nový!!: Restaurace (politika) a Moc · Vidět víc »

Monarchie

Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.

Nový!!: Restaurace (politika) a Monarchie · Vidět víc »

Monarchismus

Purpurová bývá spojována s monarchismem, neboť byla znakem panovnického majestátu Monarchismus (respektive royalismus/roajalismus) je politický směr upřednostňující jako společenské uspořádání monarchii.

Nový!!: Restaurace (politika) a Monarchismus · Vidět víc »

Období Kamakura

Období Kamakura (鎌倉時代, Kamakura-džidai) je období dějin Japonska mezi lety 1185 až 1333.

Nový!!: Restaurace (politika) a Období Kamakura · Vidět víc »

Období Muromači

Chrámový pavilon Kinkaku-dži, což v překladu z japonštiny znamená Zlatý pavilon Období Muromači (také období Ašikaga) bylo období dějin Japonska v letech 1336 až 1573.

Nový!!: Restaurace (politika) a Období Muromači · Vidět víc »

První Španělská republika

První španělská republika byl politický režim, který existoval ve Španělsku od 11.

Nový!!: Restaurace (politika) a První Španělská republika · Vidět víc »

Reformy Meidži

Reformy Meidži (明治維新, Meidži išin) byla série reforem japonského císaře Meidži (též přepisovaného anglicky jako Meiji), které začaly po roce 1869 měnit zastaralé feudální Japonsko v moderní industrializovaný stát podle evropského vzoru.

Nový!!: Restaurace (politika) a Reformy Meidži · Vidět víc »

Restaurace Bourbonů

Restaurace Bourbonů neboli restaurace monarchie započala po Napoleonově vypuzení z Francie v roce 1814 Spojenci (Rakouské císařství, Prusko, Rusko a Spojené království), kteří dosadili na prázdný francouzský trůn Ludvíka XVIII. s cílem obnovit starou monarchii.

Nový!!: Restaurace (politika) a Restaurace Bourbonů · Vidět víc »

Restaurace Kenmu

Restaurace Kenmu (建武の新政, Kenmu no šinsei) bylo v japonské historii mezi lety 1333 a 1336 krátkodobé tříleté období císařské vlády mezi obdobími Kamakura a Muromači (Ašikaga).

Nový!!: Restaurace (politika) a Restaurace Kenmu · Vidět víc »

Restaurace Stuartovců

Karel II. Restaurace Stuartovců nebo jen restaurace je období anglické historie, které začalo roku 1660, kdy byla v Anglii, Skotsku a Irsku, po období mezivládí v důsledku občanské války, obnovena monarchie.

Nový!!: Restaurace (politika) a Restaurace Stuartovců · Vidět víc »

Revoluce

Eugène Delacroix: ''Svoboda vede lid 28. července 1830'' (Červencová revoluce) Revoluce (z lat. revolvere – převracet) je lidové povstání, jehož součástí je mimoprávní akce mas, kterou se usiluje o změnu politického systému, nikoli jen vládnoucí elity.

Nový!!: Restaurace (politika) a Revoluce · Vidět víc »

Státní převrat

Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.

Nový!!: Restaurace (politika) a Státní převrat · Vidět víc »

Stuartovci

Erb krále Jakuba I. Dynastie Stuartovců byl královský rod vládnoucí ve Skotsku (1371–1707), Anglii (1603–1707) a posléze ve Velké Británii (1707–1714).

Nový!!: Restaurace (politika) a Stuartovci · Vidět víc »

Válka

Unie a jižanskými separatisty Městské boje za druhé světové války Válka je stav organizovaného násilí mezi dvěma nebo více skupinami lidí.

Nový!!: Restaurace (politika) a Válka · Vidět víc »

Vláda

Alexandra Salmonda Vláda, kabinet nebo sbor ministrů (britsky také cabinet, americkým výrazem také administration) je nejvyšší ústřední orgán výkonné moci některých zemí; ve federaci to může také být nejvyšší orgán státu (např. v Německu).

Nový!!: Restaurace (politika) a Vláda · Vidět víc »

1333

Bez popisu.

Nový!!: Restaurace (politika) a 1333 · Vidět víc »

1336

Bez popisu.

Nový!!: Restaurace (politika) a 1336 · Vidět víc »

1660

1660 (MDCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Restaurace (politika) a 1660 · Vidět víc »

1803

1803 (MDCCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Restaurace (politika) a 1803 · Vidět víc »

1814

1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Restaurace (politika) a 1814 · Vidět víc »

1830

1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Restaurace (politika) a 1830 · Vidět víc »

1833

1833 (MDCCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Restaurace (politika) a 1833 · Vidět víc »

1869

1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Restaurace (politika) a 1869 · Vidět víc »

1874

1874 (MDCCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Restaurace (politika) a 1874 · Vidět víc »

1931

1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Restaurace (politika) a 1931 · Vidět víc »

1975

1975 (MCMLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Restaurace (politika) a 1975 · Vidět víc »

1978

1978 (MCMLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Restaurace (politika) a 1978 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Restaurace (Španělsko), Restaurace monarchie.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »