Rychlejší přístup než prohlížeči!
43 vztahy: Štýrský Hradec, Štrasburk, Baden-Baden, Bádensko, Berlín, Curych, Frísko, Habilitace, Heidelberg, Homosexualita, Hypnóza, Karl Heinrich Ulrichs, Kazuistika, Latina, Lipsko, Magnus Hirschfeld, Mannheim, Neurologie, Nosologie, Parafilie, Pedofilie, Praha, Profesor, Prusko-francouzská válka, Psychiatr, Psychoanalýza, Sadismus a masochismus, Sexuální fetišismus, Sexuologie, Sigmund Freud, Soudní znalec, Stejnopohlavní sexuální styk, Vídeň, Wilhelm Griesinger, 14. srpen, 1840, 1863, 1867, 1872, 1886, 1902, 1905, 22. prosinec.
Štýrský Hradec
Štýrský Hradec (německy Graz, slovinsky Gradec), hlavní město Štýrska, je druhé největší město v Rakousku.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Štýrský Hradec · Vidět víc »
Štrasburk
Štrasburk (francouzsky Strasbourg, německy Straßburg, alsasky Strossburi) je hlavní město regionu Grand Est ve Francii a historická metropole Alsaska na levém břehu Rýna s 237 100 obyvateli.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Štrasburk · Vidět víc »
Baden-Baden
Baden-Baden je město v spolkové zemi Bádensko-Württembersko v Německu.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Baden-Baden · Vidět víc »
Bádensko
Bádensko (německy Baden) je historická země na jihozápadě Německa, na území dnešní spolkové země Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Bádensko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Berlín · Vidět víc »
Curych
Curych je největší město Švýcarska a hlavní město stejnojmenného kantonu.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Curych · Vidět víc »
Frísko
Frísko (Friesland, frísky Fryslân) je provincie na severu Nizozemska.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Frísko · Vidět víc »
Habilitace
#PŘESMĚRUJDocent.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Habilitace · Vidět víc »
Heidelberg
Heidelberg je město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Heidelberg · Vidět víc »
Homosexualita
Symboly pro ženskou (vlevo) a mužskou (vpravo) homosexualitu Duhová vlajka je symbolem homosexuálního (též LGBT) hnutí Homosexualita (z řeckého homós stejný a latinského sexus, pohlaví) v nejširším pojetí označuje princip vazby osob/tvorů/prvků vykazujících totožnou charakteristiku pohlavnosti (stejné pohlaví).
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Homosexualita · Vidět víc »
Hypnóza
''Photographic Studies in Hypnosis, Abnormal Psychology'' (1938) Hypnóza je změněný stav vědomí, který je možné terapeuticky využít.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Hypnóza · Vidět víc »
Karl Heinrich Ulrichs
Karl Heinrich Ulrichs (28. srpna 1825 Westerfeld, dnes čtvrť Kirchdorf města Aurich (Východní Frísko) – 14. července 1895 L'Aquila) byl německý právník, novinář, vydavatel, spisovatel, průkopník sexuologieHans-Martin Lohmann: (Buchbesprechung: Volkmar Sigusch, Geschichte der Sexualwissenschaft, Campus, 2008), Frankfurter Rundschau Online, Version vom 18.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Karl Heinrich Ulrichs · Vidět víc »
Kazuistika
Kazuistika je popis a výklad konkrétních případů, zpravidla místo teoretické analýzy pojmových znaků (například raná římská právní kazuistika).
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Kazuistika · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Latina · Vidět víc »
Lipsko
Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Lipsko · Vidět víc »
Magnus Hirschfeld
Magnus Hirschfeld (14. května 1868 Kolberg – 14. května 1935 Nice) byl německý lékař a sexuolog židovského původu, vzdělaný též v humanitních oborech, zakladatel sexuologického ústavu v Berlíně.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Magnus Hirschfeld · Vidět víc »
Mannheim
Mannheim (německá výslovnost: IPA) je po Stuttgartu druhým největším městem spolkové země Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Mannheim · Vidět víc »
Neurologie
Nervový systém Neurologie (z řeckého νεῦρον, neuron, "nervy" a -λογία, -logie, „-věda) je lékařský obor zabývající se studiem onemocnění a poruch nervové soustavy především na organickém podkladě.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Neurologie · Vidět víc »
Nosologie
Nosologie (ze starořeckého νόσος, což znamená „nemoc“, a -λογία, což znamená „studium“) je obor lékařství, který se zabývá klasifikací nemocí.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Nosologie · Vidět víc »
Parafilie
Parafilie (označované též jako sexuální deviace, aberace, odchylky či úchylky) je psychiatrické a sexuologické označení pro ty varianty konstitučních vlastností sexuality, které jsou v příslušné kultuře (zemi a době) považovány (obecně nebo rozhodujícími institucemi) za poruchu osobnosti (její motivační složky) nebo jejichž některé specifické projevy jsou považovány za poruchu chování nebo za neobvyklé (nenormální).
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Parafilie · Vidět víc »
Pedofilie
Petrem Weissem mezi typickými příklady pedofilů, čte dětem. Rok 1863. Pedofilie je v odborném pojetí trvalá nebo dlouhodobá náklonnost či reaktivita s erotickým rozměrem převážně nebo výlučně vůči nedospělým osobám, chlapcům nebo dívkám.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Pedofilie · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Praha · Vidět víc »
Profesor
Profesor (z latinského profiteri, přibližně veřejně vyznávat) je nejvyšší pedagogická hodnost vysokoškolského pedagoga, tedy vyšší než docent.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Profesor · Vidět víc »
Prusko-francouzská válka
Prusko-francouzská válka nebo francouzsko-německá válka,, ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), byl konflikt mezi Druhým francouzským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmeckého spolku vedenými pruským královstvím.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Prusko-francouzská válka · Vidět víc »
Psychiatr
Psychiatr (ženskou obdobou je psychiatrička, potažmo psychiatryně) je lékař zaměřený na psychiatrii a kvalifikovaný v léčení duševních poruch.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Psychiatr · Vidět víc »
Psychoanalýza
Psychoanalýza je soubor psychologických teorií a psychoterapeutická metoda léčby psychických problémů.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Psychoanalýza · Vidět víc »
Sadismus a masochismus
Bičování je jednou ze sadomasochistických praktik Sadismus je sexuální potěšení při způsobování bolesti jinému jedinci.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Sadismus a masochismus · Vidět víc »
Sexuální fetišismus
Dívka v černých punčochách Fetišismus je erotické zaměření na určité druhy předmětů (např. spodní prádlo, boty, doplňky atp.) či na jisté části těla (např. nohy, prsa, ruce, atp.). Zdravotnické statistické a diagnostické manuály uvádějí fetišismus jako parafilii.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Sexuální fetišismus · Vidět víc »
Sexuologie
Sexuologie je vědecký obor zabývající se všemi aspekty pohlavního života (fyziologickým, lékařským, pedagogickým, psychologickým, etickým, atp.). Jde o vědecký obor, rozvíjený v některých zemích Evropy (jinde je rozvíjena sexuologie jako součást tzv. základních oborů – sexuální medicína), která se zabývá všemi aspekty lidské sexuality a lidského sexuálního chování.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Sexuologie · Vidět víc »
Sigmund Freud
Sigmund Freud (6. května 1856, Příbor – 23. září 1939, Londýn), rodným jménem Sigismund Šlomo Freud, byl rakouský lékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Sigmund Freud · Vidět víc »
Soudní znalec
Soudní znalec (či jen zkráceně znalec) zpracovává znalecké posudky a vykonává jinou odbornou činnost pro potřeby především soudů, ale i jiných orgánů, institucí a osob.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Soudní znalec · Vidět víc »
Stejnopohlavní sexuální styk
Stejnopohlavní (homosexuální) pohlavní styk je pohlavní styk mezi jedinci stejného pohlaví.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Stejnopohlavní sexuální styk · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Vídeň · Vidět víc »
Wilhelm Griesinger
Griesingerův hrob v Berlíně Wilhelm Griesinger (29. července 1817 Stuttgart – 26. října 1868 Berlín) byl německý psychiatr a internista, jeden ze zakladatelů vědecké psychiatrie.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a Wilhelm Griesinger · Vidět víc »
14. srpen
14.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a 14. srpen · Vidět víc »
1840
1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a 1840 · Vidět víc »
1863
1863 (MDCCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a 1863 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a 1867 · Vidět víc »
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a 1872 · Vidět víc »
1886
1886 (MDCCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a 1886 · Vidět víc »
1902
1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a 1902 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a 1905 · Vidět víc »
22. prosinec
22.
Nový!!: Richard von Krafft-Ebing a 22. prosinec · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Krafft-Ebing, Richard Freiherr von Krafft-Ebing, Richard Fridolin Joseph Freiherr Krafft von Festenberg auf Frohnberg, genannt von Ebing.
