Rychlejší přístup než prohlížeči!
32 vztahy: Benedikt XVI., Berlín, Bioetika, Druhý vatikánský koncil, Ekologie, Emeritura, Etika, Eutanazie, Evoluce, Filozof, Filozofie, Habilitace, ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, Jaderná zbraň, Křesťanská etika, Konzervatismus, Lidská práva, Mnichov, Mnichovská univerzita, Němčina, Německo, Papež, Potrat, Profesor, Stuttgart, Univerzita Heidelberg, Univerzita Salcburk, Utilitarismus, 10. prosinec, 1927, 2018, 5. květen.
Benedikt XVI.
Benedikt XVI. (občanským jménem, 16. dubna 1927 Marktl – 31. prosince 2022 Vatikán) byl německý katolický duchovní a teolog, který byl v letech 2005–2013 v pořadí 265. papežem, suverénem státu Vatikán.
Nový!!: Robert Spaemann a Benedikt XVI. · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Robert Spaemann a Berlín · Vidět víc »
Bioetika
Bioetika (z řeckého bios – život a éthos – mrav) je odvětví aplikované etiky, jehož snahou je zkoumat či vymezovat principy lidského chování souvisejícího zejména s otázkami medicíny a nakládání s (lidským) životem (potrat, euthanasie, klonování apod.). V širším smyslu se bioetika neomezuje na otázky spojené s medicínou, nýbrž zahrnuje všechny morální problémy, které se týkají života jako takového (nikoliv jeho náplně či smyslu), tedy například otázky životního prostředí či přístupu ke zvířatům.
Nový!!: Robert Spaemann a Bioetika · Vidět víc »
Druhý vatikánský koncil
Interiér svatopetrské bazilikyFoto: Lothar Wolleh Koncilní otcové v den zahájení koncilu před bazilikou sv. Petra Druhý vatikánský koncil bylo shromáždění více než 2500 katolických biskupů.
Nový!!: Robert Spaemann a Druhý vatikánský koncil · Vidět víc »
Ekologie
Ekologie (z řeckého: οἶκος „obydlí“ A -λογία, „nauka“) je věda, jež se zabývá popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím.
Nový!!: Robert Spaemann a Ekologie · Vidět víc »
Emeritura
Emeritura (také emeritace) znamená knižně výslužba, penze.
Nový!!: Robert Spaemann a Emeritura · Vidět víc »
Etika
Etika (z řeckého ethos – mrav) nebo též teorie morálky je filozofická disciplína, která se zabývá zkoumáním mravní dimenze skutečnosti.
Nový!!: Robert Spaemann a Etika · Vidět víc »
Eutanazie
Sada přístrojů (legálně) užitých čtyřmi lidmi k provedení eutanazie, resp. k sebevraždě: Austrálie, 1995-1997. Eutanazie (z řec. ευ– eu, dobrá, θάνατος – thanatos, smrt; doslova „dobrá smrt“) je obvykle definována jako usmrcení na žádost.
Nový!!: Robert Spaemann a Eutanazie · Vidět víc »
Evoluce
alt.
Nový!!: Robert Spaemann a Evoluce · Vidět víc »
Filozof
Filozof (ve stylově příznakové podobě také filosof) je člověk, který se zabývá filozofickými otázkami v různých oblastech této disciplíny, který ji pěstuje a případně vyučuje.
Nový!!: Robert Spaemann a Filozof · Vidět víc »
Filozofie
Filozofie (ve stylově příznakové podobě také filosofie, původem z řeckého φιλοσοφία, filosofía, „láska k moudrosti“) je systematické, racionální a kritické studium obecných a základních otázek, jako jsou otázky existence, rozumu, poznání, hodnot, mysli a jazyka.
Nový!!: Robert Spaemann a Filozofie · Vidět víc »
Habilitace
#PŘESMĚRUJDocent.
Nový!!: Robert Spaemann a Habilitace · Vidět víc »
ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ
ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ (přibližně „obydlený svět“; čti Oikúmené) je zapsaný pražský spolek a nakladatelství pro teologickou, religionistickou a především filosofickou literaturu.
Nový!!: Robert Spaemann a ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ · Vidět víc »
Jaderná zbraň
ekvivalentu TNT) 27. března 1954 na atolu Bikini Jaderná zbraň nebo též atomová zbraň je zbraň hromadného ničení, založená na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků.
Nový!!: Robert Spaemann a Jaderná zbraň · Vidět víc »
Křesťanská etika
Křesťanská etika popisuje požadavky, podle nichž se má řídit křesťan.
Nový!!: Robert Spaemann a Křesťanská etika · Vidět víc »
Konzervatismus
Edmund Burke, zakladatel konzervativního myšlení Konzervatismus nebo konservativismus (z lat. conservare, uchovávat) je vedle liberalismu a socialismu jednou ze tří hlavních politických ideologií.
Nový!!: Robert Spaemann a Konzervatismus · Vidět víc »
Lidská práva
Kýrův válec z Babylonie (538 př. n. l.), obvykle považovaný za „první zápis lidských práv“ parlamentní suverenity. Tím byla otevřena cesta k politickému prosazení lidských práv. Francouzská Deklarace práv člověka a občana (1789) Základní lidská práva jsou subjektivní veřejná práva, která jsou v Česku zaručena především ústavní Listinou základních práv a svobod.
Nový!!: Robert Spaemann a Lidská práva · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Robert Spaemann a Mnichov · Vidět víc »
Mnichovská univerzita
Mnichovská univerzita, plným názvem Ludwig-Maxmilians-Universität München, zkráceně LMU, je veřejná a samosprávná univerzita, jedna z nejvýznamnějších v Německu.
Nový!!: Robert Spaemann a Mnichovská univerzita · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Robert Spaemann a Němčina · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Robert Spaemann a Německo · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: Robert Spaemann a Papež · Vidět víc »
Potrat
Potrat (lat. abortus, někdy počeštěný výraz aborce) je ukončení těhotenství zánikem embrya nebo plodu před porodem.
Nový!!: Robert Spaemann a Potrat · Vidět víc »
Profesor
Profesor (z latinského profiteri, přibližně veřejně vyznávat) je nejvyšší pedagogická hodnost vysokoškolského pedagoga, tedy vyšší než docent.
Nový!!: Robert Spaemann a Profesor · Vidět víc »
Stuttgart
Stuttgart (česky též Štíhrad) je hlavní město spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa.
Nový!!: Robert Spaemann a Stuttgart · Vidět víc »
Univerzita Heidelberg
Ruprechto-Karlova univerzita v Heidelbergu (německy Ruprecht-Karls-Universität, latinsky Ruperto-Carola) je nejstarší univerzita v Německu a jedna z nejstarších v Evropě.
Nový!!: Robert Spaemann a Univerzita Heidelberg · Vidět víc »
Univerzita Salcburk
Salcburská univerzita (nebo) je největší a nejstarší vysoká škola v Salcburku.
Nový!!: Robert Spaemann a Univerzita Salcburk · Vidět víc »
Utilitarismus
Utilitarismus (z latinského utilis, utile užitečný, česky utilitářství) je rozšířený a vlivný filosofický a etický směr, který chce lidské jednání poměřovat a hodnotit podle toho, kolik užitku (štěstí, blaha, dobra) způsobí, případně kolik zla (utrpení, bolesti, nouze) odstraní.
Nový!!: Robert Spaemann a Utilitarismus · Vidět víc »
10. prosinec
10.
Nový!!: Robert Spaemann a 10. prosinec · Vidět víc »
1927
1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Robert Spaemann a 1927 · Vidět víc »
2018
Rok 2018 (MMXVIII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Robert Spaemann a 2018 · Vidět víc »
5. květen
5.
Nový!!: Robert Spaemann a 5. květen · Vidět víc »
