Rychlejší přístup než prohlížeči!
42 vztahy: Alytus, Antanas Sniečkus, Šiauliai, Druhá světová válka, Elijahu Rips, Evžen Plocek, Francisco Herranz, Hřbitov, Hippies, Jan Palach, Jan Zajíc, Josef Hlavatý, Kaunas, KGB, Komunistická strana Litvy, Komunistická strana Sovětského svazu, Litevština, Litevci, Litva, Německo, Oleksa Hirnyk, Oskar Brüsewitz, Ryszard Siwiec, Sándor Bauer, Sebeupálení, Sovětský svaz, Veršvų vidurinė mokykla v Kaunasu, Vytautas Vičiulis, Walenty Badylak, 14. květen, 18. květen, 1953, 1963, 1971, 1972, 1982, 2000, 22. červen, 22. únor, 29. květen, 3. červen, 5. červenec.
Alytus
Alytus (česky zastarale Olita) je hlavním městem Alytuského kraje v jižní Litvě.
Nový!!: Romas Kalanta a Alytus · Vidět víc »
Antanas Sniečkus
Antanas Sniečkus (vyslov) (7. ledna 1903, Būbleliai, okres Šakiai, Ruské impérium (dnes na území Litvy) – 22. ledna 1974 v Druskininkai) byl politik, spolupracující s režimem SSSR; od mládí člen Komunistické strany, dlouholetý vůdce Komunistické strany Litvy (litevská zkr.: LKP (Lietuvos Komunistų Partija) (1936 – 1974), Hrdina socialistické práce SSSR (1973). Jediný vůdce ze všech Sovětských republik, který se udržel v sovětské politice jak za Stalina, tak za N. Chruščova i za L. Brežněva.
Nový!!: Romas Kalanta a Antanas Sniečkus · Vidět víc »
Šiauliai
Šiauliai (IPA: /ʃoʊˈleı/, česky zastarale Šavli) je čtvrté největší město Litvy, ve kterém žije přibližně 130 000 obyvatel.
Nový!!: Romas Kalanta a Šiauliai · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Romas Kalanta a Druhá světová válka · Vidět víc »
Elijahu Rips
Elijahu Rips, též Ilja Rips, lotyšsky Iļja Ripss nebo Elija Ripss, hebrejsky, (* 12. prosince 1948 Riga, Sovětský svaz) je židovský matematik původem z Lotyšska, profesor matematiky na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.
Nový!!: Romas Kalanta a Elijahu Rips · Vidět víc »
Evžen Plocek
Evžen Plocek (29. října 1929 Jihlava – 9. dubna 1969 Jihlava) se v roce 1969 upálil na protest proti okupaci Československa a normalizaci, obdobně jako Jan Palach; jeho čin však nebyl tolik znám a ani dnes není tolik připomínán.
Nový!!: Romas Kalanta a Evžen Plocek · Vidět víc »
Francisco Herranz
Francisco Herranz byl španělský falangista, který spáchal v roce 1969 v Madridu demonstrativní sebevraždu.
Nový!!: Romas Kalanta a Francisco Herranz · Vidět víc »
Hřbitov
Ústřední hřbitov v Brně Olivové hoře v Jeruzalémě Hřbitov v Galbinasi, Rumunsko Hřbitov je jiný český termín pro pohřebiště, jsou to synonyma, etymologicky odvozená od slovesa pohřbít, pohrabat.
Nový!!: Romas Kalanta a Hřbitov · Vidět víc »
Hippies
Zpěvák z moderního ruského hnutí hippies semaforové abecedě – se díky hnutí hippies stal světoznámým symbolem míru a pacifismu Hippies, jedn. čís.
Nový!!: Romas Kalanta a Hippies · Vidět víc »
Jan Palach
Jan Palach (11. srpna 1948 Praha – 19. ledna 1969 Praha) byl student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se upálil na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po začátku okupace Československa armádami států Varšavské smlouvy.
Nový!!: Romas Kalanta a Jan Palach · Vidět víc »
Jan Zajíc
Jan Zajíc na budově bývalé Střední průmyslové školy železniční v Šumperku (dnes VOŠ a SPŠ Šumperk) Národním muzeem, odhalený 16. ledna 2000 Hrob Jana Zajíce na hřbitově ve Vítkově Jan Zajíc (3. července 1950 Vítkov – 25. února 1969 Praha) byl český student, jenž spáchal sebevraždu po vzoru Jana Palacha právě v den 21. výročí komunistického puče, v únoru 1969 na Václavském náměstí v Praze.
Nový!!: Romas Kalanta a Jan Zajíc · Vidět víc »
Josef Hlavatý
Josef Hlavatý (4. prosince 1943 Křimice – 25. ledna 1969 Plzeň) byl mladý pivovarský dělník, který se upálil ve večerních hodinách v pondělí 20. ledna 1969 v Plzni, na podstavci tehdy odstraněného pomníku T. G. Masaryka na tehdejším Dukelském náměstí (dnešní Náměstí T. G. Masaryka).
Nový!!: Romas Kalanta a Josef Hlavatý · Vidět víc »
Kaunas
Kaunas (dříve česky Kovno, Kowno, německy Kauen) je město ve střední Litvě ležící na soutoku hlavních litevských řek Neris a Němen (''Nemunas'').
Nový!!: Romas Kalanta a Kaunas · Vidět víc »
KGB
Znak KGB KGB (v azbuce КГБ, rusky celým názvem Комитет государственной безопасности, česky Výbor státní bezpečnosti) byla hlavní sovětská tajná služba, která současně plnila úkoly špionáže, kontrašpionáže a tajné policie v Sovětském svazu.
Nový!!: Romas Kalanta a KGB · Vidět víc »
Komunistická strana Litvy
Komunistická strana Litvy (litevsky: Lietuvos komunistų partija) byla litevská politická strana komunistické orientace, která vznikla 1.
Nový!!: Romas Kalanta a Komunistická strana Litvy · Vidět víc »
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Nový!!: Romas Kalanta a Komunistická strana Sovětského svazu · Vidět víc »
Litevština
Litevština (litevsky lietuvių kalba) patří do východní větve skupiny baltských jazyků.
Nový!!: Romas Kalanta a Litevština · Vidět víc »
Litevci
Litevci jsou evropský národ, patřící k baltským národům, které obývají východní pobřeží Baltského moře.
Nový!!: Romas Kalanta a Litevci · Vidět víc »
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Nový!!: Romas Kalanta a Litva · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Romas Kalanta a Německo · Vidět víc »
Oleksa Hirnyk
Četníci poblíž hrobu Tarase Ševčenka. (Kaniv, 1914) Taras Ševčenko (duben 1859) Trs rudých plodů kaliny obecné Oleksa Hirnyk (transkripce: Oleksa Mykolajovyč Hirnyk; Oleksa Mykolajovych Hirnyk) (28. března 1912, Bohorodčany – 21. ledna 1978, Kaniv) byl sovětský aktivista a ukrajinský disident, profesí inženýr, který se upálil na protest proti utlačování ukrajinského jazyka, kultury a historie ze strany Sovětského svazu.
Nový!!: Romas Kalanta a Oleksa Hirnyk · Vidět víc »
Oskar Brüsewitz
Kostel Rippicha (Gutenborn, okres Burgenlandkeis (BLK), Sasko-Anhaltsko), spojený se jménem Oskara Brüsewitze Hrob Oskara Brüsewitze za kostelem Rippicha Protestantské dětské hřiště v Rippicha se navrací k myšlence Oskara Brüsewitze (foto 2017) Michaeliskirche a pamětní sloup Pamětní deska Oskara Brüsewitze na pamětním sloupu Oskar Brüsewitz (30. května 1929, Vilkyškiai, Litva - 22. srpna 1976, Halle, Německá demokratická republika) byl východoněmecký luteránský pastor, který se upálil na protest proti potlačování náboženství v komunistickém východním Německu (NDR).
Nový!!: Romas Kalanta a Oskar Brüsewitz · Vidět víc »
Ryszard Siwiec
Ryszard Siwiec (polská výslovnost: Ryšard Šivěc; narozen 7. března 1909 Dębica – 12. září 1968 Varšava) se stal v září 1968 první živou pochodní ve Východním bloku na protest proti srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Nový!!: Romas Kalanta a Ryszard Siwiec · Vidět víc »
Sándor Bauer
Pamětní deska na zdi Národní muzea v Budapešti instalovaná 17. října 2001 Hrob na hřbitově v Rákospalota Sándor Bauer (maďarsky Bauer Sándor, 28. února 1952, Budapešť – 23. ledna 1969, Budapešť) byl maďarský učeň, který se 20. ledna 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci a z lásky k maďarské vlasti.
Nový!!: Romas Kalanta a Sándor Bauer · Vidět víc »
Sebeupálení
hinduistická vdova upálila spolu s tělem jejího mrtvého manžela Sebeupálení je druh demonstrativní sebevraždy, spočívající většinou v polití těla hořlavou látkou a zapálení.
Nový!!: Romas Kalanta a Sebeupálení · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Romas Kalanta a Sovětský svaz · Vidět víc »
Veršvų vidurinė mokykla v Kaunasu
#PŘESMĚRUJ Kaunaská střední škola ve Veršvech.
Nový!!: Romas Kalanta a Veršvų vidurinė mokykla v Kaunasu · Vidět víc »
Vytautas Vičiulis
Vytautas Vičiulis (16. října 1951 – 3. března 1989) byl litevský umělec a oběť svého drastického protestu proti Ústavě SSSR.
Nový!!: Romas Kalanta a Vytautas Vičiulis · Vidět víc »
Walenty Badylak
Historická studna na hlavním krakovském náměstí Walenty Badylak (1904 Krakov Podgórze - 21. března 1980 Krakov) byl polský voják, který během druhé světové války sloužil u polské Zemské armády (Armia Krajowa).
Nový!!: Romas Kalanta a Walenty Badylak · Vidět víc »
14. květen
14.
Nový!!: Romas Kalanta a 14. květen · Vidět víc »
18. květen
18.
Nový!!: Romas Kalanta a 18. květen · Vidět víc »
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Romas Kalanta a 1953 · Vidět víc »
1963
1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Romas Kalanta a 1963 · Vidět víc »
1971
1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Romas Kalanta a 1971 · Vidět víc »
1972
1972 (MCMLXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou 1. ledna a skončil v neděli 31.
Nový!!: Romas Kalanta a 1972 · Vidět víc »
1982
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Romas Kalanta a 1982 · Vidět víc »
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Romas Kalanta a 2000 · Vidět víc »
22. červen
22.
Nový!!: Romas Kalanta a 22. červen · Vidět víc »
22. únor
22.
Nový!!: Romas Kalanta a 22. únor · Vidět víc »
29. květen
29.
Nový!!: Romas Kalanta a 29. květen · Vidět víc »
3. červen
3.
Nový!!: Romas Kalanta a 3. červen · Vidět víc »
5. červenec
5.
Nový!!: Romas Kalanta a 5. červenec · Vidět víc »
