Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Rozum

Index Rozum

Rozum je schopnost lidské mysli zobecňovat jednotlivé zkušenosti, pracovat s abstraktními pojmy a činit závěry z předpokladů.

29 vztahy: A posteriori, A priori, Abstrakce, Bůh, Duše, Empirismus, Etika, Fides et ratio, Filosofie, Friedrich Nietzsche, Geometrie, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Immanuel Kant, Inteligence, Jürgen Habermas, Matematika, Mysl, Přídavné jméno, Platón, Platonismus, Pojem, Poznání, Pravda, Racionalismus, Scholastika, Teologie, Víra, Zjevení, Zkušenost.

A posteriori

A posteriori je latinské spojení („z pozdějšího“), které označuje poznání získané „ze zkušenosti“, tedy empirické poznání.

Nový!!: Rozum a A posteriori · Vidět víc »

A priori

A priori nebo také apriori je latinské spojení (doslova z předchozího), které znamená „předem“ nebo „předchůdný“.

Nový!!: Rozum a A priori · Vidět víc »

Abstrakce

mentálních modelů je první předpoklad k racionálnímu myšlení. Abstrakce (z lat. abs-trahere, odtáhnout, odvléci, oddělit) ve filozofii označuje buď důležitý moment procesu poznání při přechodu od smyslového k racionálnímu poznání, nebo jako hotový výsledek tohoto procesu.

Nový!!: Rozum a Abstrakce · Vidět víc »

Bůh

Michelangela Bůh nebo božstvo je v monoteistickém pojetí pojem, pod kterým je myšlena mocná, nadlidská a většinou nesmrtelná bytost.

Nový!!: Rozum a Bůh · Vidět víc »

Duše

Duše (od dýchat, dech) je velmi široký a často neurčitý pojem, který původně znamená princip života, to, čím se živá bytost liší od mrtvoly.

Nový!!: Rozum a Duše · Vidět víc »

Empirismus

Empirismus (řecky ἐμπειρισμός ze zkušenosti) je gnozeologický směr ve filozofii a převládající přístup ve většině vědních oborů, který za jediný zdroj poznání pokládá smyslové zkušenosti.

Nový!!: Rozum a Empirismus · Vidět víc »

Etika

Etika (z řeckého ethos – mrav), nebo též teorie morálky je filozofickou disciplínou, která se zabývá zkoumáním mravní dimenze skutečnosti.

Nový!!: Rozum a Etika · Vidět víc »

Fides et ratio

náhled Fides et ratio (česky Víra a rozum) je třináctá encyklika papeže Jana Pavla II., vydaná 15. září 1998.

Nový!!: Rozum a Fides et ratio · Vidět víc »

Filosofie

Filosofie nebo filozofie, řecky φιλοσοφία, z φιλειν (filein, mít rád, toužit po něčem) a σοφια (sofía, moudrost, zdatnost) je soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka, případně i toho, co je přesahuje (metafyzika).

Nový!!: Rozum a Filosofie · Vidět víc »

Friedrich Nietzsche

Friedrich Wilhelm Nietzsche (15. října 1844 Röcken u Lützenu poblíž Lipska – 25. srpna 1900 Výmar) byl německý filosof, klasický filolog, básník a skladatel (i když jeho poezie a hudební kompozice byly zastíněny jeho pozdějšími filosofickými spisy).

Nový!!: Rozum a Friedrich Nietzsche · Vidět víc »

Geometrie

Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.

Nový!!: Rozum a Geometrie · Vidět víc »

Georg Wilhelm Friedrich Hegel

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (27. srpna 1770, Stuttgart – 14. listopadu 1831, Berlín) byl významný filosof, představitel německého idealismu.

Nový!!: Rozum a Georg Wilhelm Friedrich Hegel · Vidět víc »

Immanuel Kant

Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filosof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filosofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filosofy 19. století a novější filosofii vůbec.

Nový!!: Rozum a Immanuel Kant · Vidět víc »

Inteligence

Roberta Fludda z roku 1619 Inteligence (z lat. inter-legere, rozlišovat, poznávat, chápat) je dispozice pro myšlení, učení a adaptaci a projevuje se intelektovým výkonem.

Nový!!: Rozum a Inteligence · Vidět víc »

Jürgen Habermas

Rebekka Habermas, německá historička a dcera Jürgena Habermase Jürgen Habermas (* 18. června 1929 Düsseldorf) je německý neomarxistický filosof a sociolog, který vychází z tzv.

Nový!!: Rozum a Jürgen Habermas · Vidět víc »

Matematika

Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathematikós).

Nový!!: Rozum a Matematika · Vidět víc »

Mysl

Mysl je soubor rozumu, vnímání, vůle, paměti, představivosti a cítění.

Nový!!: Rozum a Mysl · Vidět víc »

Přídavné jméno

Přídavné jméno (též adjektivum, z latinského nomen adiectivum, Anotace na tektogramatické rovině Pražského závislostního korpusu – Anotátorská příručka, Marie Mikulová a kol.

Nový!!: Rozum a Přídavné jméno · Vidět víc »

Platón

Platón (řecky Πλάτων, 427 př. n. l. – 347 př. n. l.) byl řecký filosof, pedagog a matematik.

Nový!!: Rozum a Platón · Vidět víc »

Platonismus

Platón, Seneca a Aristotelés (rukopis, kolem 1330) Platonismus (též -izmus) je mnohotvárný filosofický směr, který navazuje na myšlení a dílo řeckého filosofa Platóna (427-347 př. n. l.), zakladatele platónské Akademie.

Nový!!: Rozum a Platonismus · Vidět víc »

Pojem

Pojem (od pojímat) nebo také koncept je souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat.

Nový!!: Rozum a Pojem · Vidět víc »

Poznání

Poznání znamená jak proces nabývání znalostí (poznávání) o reálném světě, tak i jeho výsledek (poznatek, vědění).

Nový!!: Rozum a Poznání · Vidět víc »

Pravda

Pravda či pravdivost je shoda tvrzení se skutečností.

Nový!!: Rozum a Pravda · Vidět víc »

Racionalismus

Racionalismus (z lat. rationalis, rozumový) znamená ve filosofii směr, který zdůrazňuje rozumovou stránku či složku poznání.

Nový!!: Rozum a Racionalismus · Vidět víc »

Scholastika

Pojem scholastika vychází z latinského slova scholasticus (resp. řeckého σχολαστικός), což znamená „školský, patřící škole“, popř.

Nový!!: Rozum a Scholastika · Vidět víc »

Teologie

Teologie (z řeckého θεολογία theologia.

Nový!!: Rozum a Teologie · Vidět víc »

Víra

Slovo víra a odpovídající sloveso věřit se používá ve dvou příbuzných a ne vždy přesně oddělitelných významech.

Nový!!: Rozum a Víra · Vidět víc »

Zjevení

Zjevení (neboli revelace z lat. revelatio odhalení) označuje v náboženstvích, která se odvolávají na božský původ své nauky, komunikační proces, kterým se dává v těchto náboženstvích Bůh poznat a kterým ozřejmuje člověku svou vůli.

Nový!!: Rozum a Zjevení · Vidět víc »

Zkušenost

Zkušenost (od „zkusiti“) se používá v několika významech.

Nový!!: Rozum a Zkušenost · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Intelekt.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »