Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Rudolf Brazda

Index Rudolf Brazda

Rudolf Brazda či Brázda (26. června 1913 Brossen, Německo – 3. srpna 2011 Bantzenheim, Francie) byl německý pokrývač českého původu, gay, který přežil věznění v nacistickém koncentračním táboře.

30 vztahy: Agence France-Presse, Alsasko, Armáda Spojených států amerických, Češi, Československo, Řád čestné legie, Berlín, Cheb, Durynsko, Flossenbürg, Francie, Gay, Jugoslávie, Karlovy Vary, Koncentrační tábor, Koncentrační tábor Buchenwald, Lipsko, Mylhúzy, Nacismus, Německé císařství, Německo, Památník homosexuálním obětem nacismu (Berlín), Paragraf 175, První světová válka, Tiergarten, Výmarská republika, 1913, 2011, 26. červen, 3. srpen.

Agence France-Presse

Agence France-Presse (AFP) neboli Francouzská tisková agentura je nejstarší mezinárodní zpravodajská agentura.

Nový!!: Rudolf Brazda a Agence France-Presse · Vidět víc »

Alsasko

Alsasko (francouzsky Alsace, německy das Elsass, alsasky s’Elsass, česky dříve Elsasko) je bývalý region Francie.

Nový!!: Rudolf Brazda a Alsasko · Vidět víc »

Armáda Spojených států amerických

Armáda Spojených států amerických je jednou ze šesti složek Ozbrojených sil Spojených států amerických.

Nový!!: Rudolf Brazda a Armáda Spojených států amerických · Vidět víc »

Češi

Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.

Nový!!: Rudolf Brazda a Češi · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Nový!!: Rudolf Brazda a Československo · Vidět víc »

Řád čestné legie

Řád čestné legie – hodnost důstojník, 1880 Řád čestné legie (francouzsky Ordre national de la Légion d'honneur) je nejvyšší francouzské státní vyznamenání, založeno v roce 1802 Napoleonem Bonapartem.

Nový!!: Rudolf Brazda a Řád čestné legie · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Rudolf Brazda a Berlín · Vidět víc »

Cheb

Cheb (v chebském sudetoněmeckém nářečí Egha; zastarale také Heb) je město ve stejnojmenném okrese v Karlovarském kraji, 40 km jihozápadně od Karlových Varů a 5 km od hranic s Německem na řece Ohři, od níž je odvozen německý název města.

Nový!!: Rudolf Brazda a Cheb · Vidět víc »

Durynsko

Durynsko (latinsky Thuringia), plným názvem Svobodný stát Durynsko, je spolková země ležící v samém středu Spolkové republiky Německo.

Nový!!: Rudolf Brazda a Durynsko · Vidět víc »

Flossenbürg

Flossenbürg je německá obec v zemském okrese Neustadt an der Waldnaab ve spolkové zemi Bavorsko.

Nový!!: Rudolf Brazda a Flossenbürg · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Nový!!: Rudolf Brazda a Francie · Vidět víc »

Gay

Gay je člověk (konkrétně muž), kterého přitahují muži.

Nový!!: Rudolf Brazda a Gay · Vidět víc »

Jugoslávie

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.

Nový!!: Rudolf Brazda a Jugoslávie · Vidět víc »

Karlovy Vary

Karlovy Vary jsou krajské a statutární město v okrese Karlovy Vary v západních Čechách, v Karlovarském kraji, 110 km západně od Prahy na soutoku Ohře a Teplé.

Nový!!: Rudolf Brazda a Karlovy Vary · Vidět víc »

Koncentrační tábor

búrská dívka v britském koncentračním táboře lékařským pokusům krátce po osvobození tábora Auschwitz Rudou armádou Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr (z něm. Lager.

Nový!!: Rudolf Brazda a Koncentrační tábor · Vidět víc »

Koncentrační tábor Buchenwald

Koncentrační tábor Buchenwald byl založen v červenci 1937 několik kilometrů od města Výmar (Weimar) ve spolkové zemi Durynsko (Thüringen).

Nový!!: Rudolf Brazda a Koncentrační tábor Buchenwald · Vidět víc »

Lipsko

Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.

Nový!!: Rudolf Brazda a Lipsko · Vidět víc »

Mylhúzy

Mylhúzy jsou město na východě Francie, ležící nedaleko hranic s Německem a Švýcarskem v regionu Grand Est.

Nový!!: Rudolf Brazda a Mylhúzy · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

Nový!!: Rudolf Brazda a Nacismus · Vidět víc »

Německé císařství

Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.

Nový!!: Rudolf Brazda a Německé císařství · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Rudolf Brazda a Německo · Vidět víc »

Památník homosexuálním obětem nacismu (Berlín)

#PŘESMĚRUJ Památník homosexuálním obětem nacismu.

Nový!!: Rudolf Brazda a Památník homosexuálním obětem nacismu (Berlín) · Vidět víc »

Paragraf 175

Paragraf 175 německého trestního zákoníku existoval od 1. ledna 1872 (kdy vstoupil v platnost říšský trestní zákoník) do 11. června 1994.

Nový!!: Rudolf Brazda a Paragraf 175 · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Rudolf Brazda a První světová válka · Vidět víc »

Tiergarten

Tiergarten (oficiální název Großer Tiergarten) je druhý největší městský park v Berlíně a třetí největší v Německu na ploše 2,1 km².

Nový!!: Rudolf Brazda a Tiergarten · Vidět víc »

Výmarská republika

Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.

Nový!!: Rudolf Brazda a Výmarská republika · Vidět víc »

1913

1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Rudolf Brazda a 1913 · Vidět víc »

2011

Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.

Nový!!: Rudolf Brazda a 2011 · Vidět víc »

26. červen

26.

Nový!!: Rudolf Brazda a 26. červen · Vidět víc »

3. srpen

3.

Nový!!: Rudolf Brazda a 3. srpen · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Rudolf Brázda.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »