Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Ruská literatura

Index Ruská literatura

Ruská literatura je označení pro veškerou literaturu psanou v ruském jazyce obyvateli Ruska nebo ruskými emigranty.

197 vztahy: Afanasij Fet, Alegorie, Alexandr Alexandrovič Blok, Alexandr Fadějev, Alexandr I. Pavlovič, Alexandr Ivanovič Gercen, Alexandr Ivanovič Vveděnskij (básník), Alexandr Kuprin, Alexandr Nikolajevič Ostrovskij, Alexandr Nikolajevič Radiščev, Alexandr Petrovič Sumarokov, Alexandr Sergejevič Gribojedov, Alexandr Sergejevič Puškin, Alexandr Solženicyn, Alexandr Tvardovskij, Alexej Konstantinovič Tolstoj, Alexej Kručonych, Alexej Michajlovič Remizov, Alexej Nikolajevič Tolstoj, Anatolij Pristavkin, Anatolij Rybakov, Andrej Alexejevič Amalrik, Andrej Andrejevič Vozněsenskij, Andrej Bělyj, Andrej Platonov, Anna Andrejevna Achmatovová, Antioch Dmitrijevič Kantemir, Anton Pavlovič Čechov, Arťom Vesjolyj, Arkadij a Boris Strugačtí, Arkadij Gajdar, Autobiografie, Avantgarda, Československý spisovatel, Čingiz Ajtmatov, Čuk a Gek, Říjnová revoluce, Bajka, Bella Achmadulinová, Boris Akunin, Boris Leonidovič Pasternak, Boris Polevoj, Bulat Okudžava, Bylina (pověst), Car, Catholic Encyclopedia, Cenzura, Chruščovovské tání, Cyrilice, Daniil Charms, ..., Darja Doncovová, Denis Ivanovič Fonvizin, Dina Rubinová, Dmitrij Sergejevič Merežkovskij, Doktor Živago, Drama, Eduard Limonov, Emigrace, Epika, Epos, Evžen Oněgin, Extremismus, Ezop, Fantasy, Fazyl Abdulovič Iskander, Fjodor Ivanovič Ťutčev, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Fjodor Sologub, Francouzská literatura, Gavrila Romanovič Děržavin, Gennadij Ajgi, Gennadij Samojlovič Gor, Gulag, Ilja Grigorjevič Erenburg, Innokentij Fjodorovič Anněnskij, Irina Děněžkinová, Isaak Babel, Ivan Alexandrovič Gončarov, Ivan Alexejevič Bunin, Ivan Andrejevič Krylov, Ivan Antonovič Jefremov, Ivan Sergejevič Turgeněv, Ivo Pospíšil, Jean de La Fontaine, Jeden den Ivana Děnisoviče, Jevgenij Abramovič Baratynskij, Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko, Jevgenij Zamjatin, Jiří Honzík, Josif Brodskij, Jurij Oleša, Jurij Rytcheu, Křesťanství, Kir Bulyčov, Klasicismus, Konstantin Balmont, Konstantin Fedin, Konstantin Michajlovič Simonov, Konstantin Nikolajevič Baťuškov, Leonid Nikolajevič Andrejev, Lev Nikolajevič Tolstoj, Lidová slovesnost, Ljudmila Stefanovna Petruševská, Ljudmila Ulická, Marina Cvětajevová, Maxim Gorkij, Metropol (almanach), Michail Alexandrovič Šolochov, Michail Šiškin, Michail Bulgakov, Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin, Michail Jurjevič Lermontov, Michail Lomonosov, Michail Zoščenko, Miroslav Zahrádka, Narodnictví, Natalja Gorbaněvská, Nikita Sergejevič Chruščov, Nikolaj Alexejevič Někrasov, Nikolaj Leskov, Nikolaj Michajlovič Karamzin, Nikolaj Nosov, Nikolaj Ostrovskij, Nikolaj Stěpanovič Gumiljov, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Nobelova cena za literaturu, Novela (literatura), Osip Mandelštam, Osud člověka, Příběh opravdového člověka, Perestrojka, Petr I. Veliký, Petrohrad, Postmoderna, Próza, Protopop Avvakum, Psychologická literatura, Radegast Parolek, Realismus (literatura), Romantismus, Ruština, Ruská pravoslavná církev, Rusko, Saša Sokolov, Samizdat, Samuil Maršak, Satira, Sergej Alexandrovič Jesenin, Sergej Dovlatov, Sergej Lukjaněnko, Sergej Vladimirovič Michalkov, Seznam ruských spisovatelů, Slovanská mytologie, Slovo o pluku Igorově, Socialismus, Socialistický realismus, Sovětský svaz, Staroruština, Středověk, Středověká literatura, Strana socialistů-revolucionářů, Symbolismus, Tomáš Glanc, Trudovici, Valentin Petrovič Katajev, Valentin Rasputin, Valerij Brjusov, Varlam Tichonovič Šalamov, Vasilij Aksjonov, Vasilij Andrejevič Žukovskij, Vasilij Šukšin, Vasilij Grossman, Vasilij Nikolajevič Ažajev, Velemir Chlebnikov, Venědikt Vasiljevič Jerofejev, Veršovaný román, Viktor Šklovskij, Viktor Jerofejev, Viktor Pelevin, Vissarion Grigorjevič Bělinskij, Vitalij Bianki, Vladimir Sorokin, Vladimir Vladimirovič Majakovskij, Vladimir Vladimirovič Nabokov, Vladimir Vojnovič, Volný verš, Zachar Prilepin, Zádonština, Zinaida Nikolajevna Gippiusová, 12. století, 14. století, 16. století, 1652, 17. století, 18. století, 19. století, 20. století. Rozbalte index (147 více) »

Afanasij Fet

Afanasij Afanasjevič Fet (5. prosince 1820 poblíž Mcenska – 3. prosince 1892 Moskva), později si změnil jméno na Šenšin (Шеншин) byl ruský básník, jedna z nejvýznamnějších postav ruské poezie poslední čtvrtiny 19. století.

Nový!!: Ruská literatura a Afanasij Fet · Vidět víc »

Alegorie

Tizian: Alegorie času (též ''Trojí věk člověka'') Agnolo Bronzino: Alegorie touhy (či ''Alegorie lásky'') Stuttgartu Alegorie (řec. ἀλληγορία – „říci jinak“), česky také jinotaj, je text nebo výtvarné dílo, jehož doslovné znění či zjevná podoba má vypovídat o něčem jiném, nezjevném.

Nový!!: Ruská literatura a Alegorie · Vidět víc »

Alexandr Alexandrovič Blok

Alexander Alexandrovič Blok, rusky Александр Александрович Блок, (28. listopadu 1880 Petrohrad – 7. srpna 1921 Petrohrad) byl ruský básník a dramatik.

Nový!!: Ruská literatura a Alexandr Alexandrovič Blok · Vidět víc »

Alexandr Fadějev

Alexandr Alexandrovič Fadějev (24. prosince 1901, Kimry – 13. května 1956, Moskva) byl sovětský spisovatel.

Nový!!: Ruská literatura a Alexandr Fadějev · Vidět víc »

Alexandr I. Pavlovič

Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.

Nový!!: Ruská literatura a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »

Alexandr Ivanovič Gercen

Alexandr Ivanovič Gercen (Moskva – Paříž) byl ruský revoluční demokrat, filosof, publicista a spisovatel, politický aktivista, hlavní představitel ruského agrárnického radikálně demokratického hnutí (někdy nazývaného agrárnický populismus) bojujícího za zrušení nevolnictví a hlásající specifickou ruskou cestu k socialismu.

Nový!!: Ruská literatura a Alexandr Ivanovič Gercen · Vidět víc »

Alexandr Ivanovič Vveděnskij (básník)

Alexandr Ivanovič Vveděnskij (Petrohrad, Rusko – 20. prosince 1941, Charkov, Ukrajina) byl ruský avantgardní básník a dramatik.

Nový!!: Ruská literatura a Alexandr Ivanovič Vveděnskij (básník) · Vidět víc »

Alexandr Kuprin

Alexandr Ivanovič Kuprin, rusky Александр Иванович Куприн (26. srpnajul. / 7. zářígreg. 1870 – 25. srpna 1938, Leningrad) byl ruský spisovatel tatarského původu, autor novoromantických a psychologických próz odehrávajících se buď v exotickém prostředí, nebo na jihu Ruska.

Nový!!: Ruská literatura a Alexandr Kuprin · Vidět víc »

Alexandr Nikolajevič Ostrovskij

Alexandr Nikolajevič Ostrovskij (rusky Александр Николаевич Островский) (12. dubna 1823 v Moskvě, Rusko – 14. června 1886, Ščelykovo (Щелыково), Rusko) byl ruský dramatik.

Nový!!: Ruská literatura a Alexandr Nikolajevič Ostrovskij · Vidět víc »

Alexandr Nikolajevič Radiščev

Alexandr Nikolajevič Radiščev (rusky Алексaндр Николaевич Радищев; 31. srpna 1749 Moskva – 24. září 1802 Petrohrad) byl ruský prozaik, básník, filozof a sociální myslitel období osvícenství a preromantismu.

Nový!!: Ruská literatura a Alexandr Nikolajevič Radiščev · Vidět víc »

Alexandr Petrovič Sumarokov

Alexandr Petrovič Sumarokov (psán též Aleksandr či Alexander Sumarokov, rusky Алекса́ндр Петро́вич Сумаро́ков, 14./25. listopadu 1717, Lappeenranta – 1./12. října 1777, Moskva) byl ruský šlechtic z rodu Sumarokovů.

Nový!!: Ruská literatura a Alexandr Petrovič Sumarokov · Vidět víc »

Alexandr Sergejevič Gribojedov

Alexandr Sergejevič Gribojedov, rusky Александр Сергеевич Грибоедов (15. ledna 1795 Moskva – 11. února 1829 Teherán, Persie) byl ruský diplomat, překladatel a dramatik období romantismu.

Nový!!: Ruská literatura a Alexandr Sergejevič Gribojedov · Vidět víc »

Alexandr Sergejevič Puškin

Alexandr Sergejevič Puškin (Moskva – Petrohrad) byl ruský básník, prozaik a dramatik.

Nový!!: Ruská literatura a Alexandr Sergejevič Puškin · Vidět víc »

Alexandr Solženicyn

Alexandr Solženicyn v roce 1994, po návratu z dvacetiletého vyhnanství Prezident Putin při setkání se Solženicynem Alexandr Isajevič Solženicyn (rusky Алекса́ндр Иса́евич Солжени́цын, 11. prosince 1918 Kislovodsk – 3. srpna 2008 Moskva) byl ruský spisovatel, disident, publicista a politický činitel.

Nový!!: Ruská literatura a Alexandr Solženicyn · Vidět víc »

Alexandr Tvardovskij

Alexandr Trifonovič Tvardovskij (21. června 1910, Zagorje, Smolenská gubernie – 18. prosince 1971, Krasnaja Pachra, Moskevská oblast) byl ruský sovětský básník, prozaik a novinář.

Nový!!: Ruská literatura a Alexandr Tvardovskij · Vidět víc »

Alexej Konstantinovič Tolstoj

Hrabě Alexej Konstantinovič Tolstoj (v Petrohradu – ve vsi Krasnyj Rog v Černigovské gubernii) byl ruský spisovatel, básník a dramatik pozdního romantismu.

Nový!!: Ruská literatura a Alexej Konstantinovič Tolstoj · Vidět víc »

Alexej Kručonych

Alexej Jelisejevič Kručonych (Chersonská gubernie – 17. června 1968 Moskva) byl ruský spisovatel, vůdčí představitel tzv.

Nový!!: Ruská literatura a Alexej Kručonych · Vidět víc »

Alexej Michajlovič Remizov

Alexej Michajlovič Remizov (rusky: Алексей Михайлович Ремизов, 6. červencegreg. / 24. červnajul. 1877, Moskva, Rusko – 26. září 1957 Paříž, Francie) byl ruský spisovatel.

Nový!!: Ruská literatura a Alexej Michajlovič Remizov · Vidět víc »

Alexej Nikolajevič Tolstoj

Alexej Nikolajevič Tolstoj (rusky Алексей Николаевич Толстой; Nikolajevsk (od roku 1918 Pugačov), Samarská gubernie – 23. února 1945) byl ruský a sovětský spisovatel, sběratel lidových pohádek a politik.

Nový!!: Ruská literatura a Alexej Nikolajevič Tolstoj · Vidět víc »

Anatolij Pristavkin

Anatolij Ignaťjevič Pristavkin (rusky Анатолий Игнaтьевич Приставкин) (17. října 1931 Ljubercy, Moskevská oblast, Sovětský svaz - 11. července 2008 Moskva, Rusko) byl ruský spisovatel a bojovník za lidská práva.

Nový!!: Ruská literatura a Anatolij Pristavkin · Vidět víc »

Anatolij Rybakov

Anatolij Naumovič Rybakov (rusky Анатолий Наумович Рыбаков, 14. ledna 1911, Černihiv – 23. prosince 1998, New York) byl ruský spisovatel, autor částečně autobiografických antistalinistických děl jako např.

Nový!!: Ruská literatura a Anatolij Rybakov · Vidět víc »

Andrej Alexejevič Amalrik

Andrej Alexejevič Amalrik (12. května 1938, Moskva – 12. listopadu 1980, nedaleko Guadalajary, Kastilie – La Mancha, Španělsko) byl ruský disident, spisovatel a publicista.

Nový!!: Ruská literatura a Andrej Alexejevič Amalrik · Vidět víc »

Andrej Andrejevič Vozněsenskij

Andrej Andrejevič Vozněsenskij (12. května 1933 Moskva – 1. června 2010, Moskva) byl ruský básník, okrajově též prozaik, občanským povoláním architekt.

Nový!!: Ruská literatura a Andrej Andrejevič Vozněsenskij · Vidět víc »

Andrej Bělyj

Andrej Bělyj (1899) Andrej Bělyj (vlastním jménem Boris Nikolajevič Bugajev / Борис Николаевич Бугаев) (14.jul. / 26.greg. října 1880 Moskva – 8. ledna 1934 tamtéž) byl ruský spisovatel, básník, kritik, literární teoretik a myslitel, spolu s Alexandrem Blokem jeden z hlavních tvůrců druhého období ruského symbolismu.

Nový!!: Ruská literatura a Andrej Bělyj · Vidět víc »

Andrej Platonov

Andrej Platonov (rusky:; vlastním jménem Andrej Platonovič Klimentov; 1899, Voroněž – 5. ledna 1951, Moskva) byl ruský prozaik, dramatik a publicista sovětské éry.

Nový!!: Ruská literatura a Andrej Platonov · Vidět víc »

Anna Andrejevna Achmatovová

Anna Andrejevna Achmatovová, rusky А́нна Андре́евна Ахма́това, vlastním jménem: Anna Andrejevna Gorenková, (Oděsa – 5. března 1966, Domodědovo) byla ruská básnířka, překladatelka a literární vědkyně, spoluzakladatelka a členka básnické skupiny akméistů.

Nový!!: Ruská literatura a Anna Andrejevna Achmatovová · Vidět víc »

Antioch Dmitrijevič Kantemir

Antioch Dmitrijevič Kantemir (azbukou АнтиохДмитриевич Кантемир, 21. září 1708 – 11. dubna 1744) byl ruský básník rumunského původu, syn knížete a spisovatele Dimitrie Cantemira, který žil v ruské emigraci.

Nový!!: Ruská literatura a Antioch Dmitrijevič Kantemir · Vidět víc »

Anton Pavlovič Čechov

Anton Pavlovič Čechov (Taganrog, Rusko – 15. července 1904, Badenweiler, Německo) byl ruský dramatik a prozaik.

Nový!!: Ruská literatura a Anton Pavlovič Čechov · Vidět víc »

Arťom Vesjolyj

Arťom Vesjolyj, rusky Артём Весёлый, česky též Artem Veselyj, vlastním jménem Nikolaj Ivanovič Kočkurov, rusky Николай Иванович Кочкуров (Samara — 8. dubna 1938 Moskva) byl sovětský spisovatel, popravený v době stalinských procesů.

Nový!!: Ruská literatura a Arťom Vesjolyj · Vidět víc »

Arkadij a Boris Strugačtí

Přední strana prvního svazku souborného ruského vydání díla bratří Strugačtích z roku 2017. Bratři Arkadij Natanovič Strugackij (28. srpna 1925 Batumi – 12. října 1991 Moskva) a Boris Natanovič Strugackij (15. dubna 1933 Leningrad – 19. listopadu 2012 Sankt Petěrburg) byli ruští spisovatelé, kteří se stali známí romány jako například Piknik u cesty, Poledne, 22. století, Je těžké být bohem nebo Špunt.

Nový!!: Ruská literatura a Arkadij a Boris Strugačtí · Vidět víc »

Arkadij Gajdar

Arkadij Petrovič Golikov (Аркáдий Петрóвич Гóликов, 22. ledna 1904 Lgov – 26. října 1941 u vesnice Lipljave, Ukrajina), známý především pod pseudonymem Arkadij Gajdar (Аркáдий Гайдáр), byl sovětský spisovatel populárních knížek pro děti.

Nový!!: Ruská literatura a Arkadij Gajdar · Vidět víc »

Autobiografie

Autobiografie (z řeckého „vlastní“, „život“ a „psát“) je epický literární žánr spočívající v autorově vylíčení vlastního života, popřípadě některých jeho úseků.

Nový!!: Ruská literatura a Autobiografie · Vidět víc »

Avantgarda

''The Love of Zero'', 35mm film Roberta Floreye, 1928 Avantgarda (z francouzského avant-garde, předvoj) bylo kulturní a umělecké hnutí první poloviny 20. století.

Nový!!: Ruská literatura a Avantgarda · Vidět víc »

Československý spisovatel

Československý spisovatel, později Český spisovatel, bylo jedno z nejvýznamnějších nakladatelství v Československu v 2. polovině 20. století.

Nový!!: Ruská literatura a Československý spisovatel · Vidět víc »

Čingiz Ajtmatov

Čingiz Torekulovič Ajtmatov,,, (12. prosince 1928 – 10. června 2008) byl kyrgyzský spisovatel, prozaik a publicista, píšící kyrgyzsky a rusky, jeden z představitelů tzv.

Nový!!: Ruská literatura a Čingiz Ajtmatov · Vidět víc »

Čuk a Gek

Čuk a Gek (rusky Чук и Гек) je kniha pro děti ruského spisovatele Arkadije Gajdara z roku 1939.

Nový!!: Ruská literatura a Čuk a Gek · Vidět víc »

Říjnová revoluce

Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.

Nový!!: Ruská literatura a Říjnová revoluce · Vidět víc »

Bajka

Bajka je literární útvar, který vznikl pravděpodobně v 6. století př. n. l. Za jejího zakladatele bývá považován otrok Ezop, který ale není prokazatelnou historickou postavou.

Nový!!: Ruská literatura a Bajka · Vidět víc »

Bella Achmadulinová

Bella (Isabella) Achatovna Achmadulina (10. dubna 1937, Moskva – 29. listopadu 2010, Peredělkino) byla ruská básnířka, spisovatelka, překladatelka, jeden z největších ruských lyrických básníků druhé poloviny 20.

Nový!!: Ruská literatura a Bella Achmadulinová · Vidět víc »

Boris Akunin

322x322pixelů Boris Akunin (rusky Борис Акунин), rodným jménem Grigorij Šalvovič Čchartišvili (Григорий Шалвович Чхартишвили; * 20. května 1956 Tbilisi, Gruzie) je populární ruský spisovatel historických detektivních románů, autor rozsáhlé série knih o dějinách Ruska (История Российского государства) a překladatel z japonštiny.

Nový!!: Ruská literatura a Boris Akunin · Vidět víc »

Boris Leonidovič Pasternak

Boris Leonidovič Pasternak (Moskva – 30. května 1960 Peredělkino) byl ruský básník a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1958.

Nový!!: Ruská literatura a Boris Leonidovič Pasternak · Vidět víc »

Boris Polevoj

Boris Nikolajevič Polevoj (vlastním jménem Kampov;, Moskva – 12. června 1981, tamtéž) byl ruský sovětský spisovatel a novinář.

Nový!!: Ruská literatura a Boris Polevoj · Vidět víc »

Bulat Okudžava

Bulat Okudžava Bulat Šalvovič Okudžava, rusky, (9. května 1924, Moskva, Sovětský svaz – 12. června 1997, Paříž, Francie) byl básník, prozaik a šansoniér arménsko-abchazsko-gruzínského původu.

Nový!!: Ruská literatura a Bulat Okudžava · Vidět víc »

Bylina (pověst)

Gorynyčem''. Bylina (mn. č. byliny, také bylyny nebo stariny) je žánr ruských epických hrdinských básní, které obvykle popisují hrdinské činy bohatýrů (například Ilja Muromec, Dobryňa Nikitič, Aljoša Popovič, Volch Vseslajevič, Mikula Seljanovič, či Svjatogor).

Nový!!: Ruská literatura a Bylina (pověst) · Vidět víc »

Car

moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).

Nový!!: Ruská literatura a Car · Vidět víc »

Catholic Encyclopedia

Catholic Encyclopedia je anglickojazyčná encyklopedie, kterou roku 1913 vydalo americké vydavatelství Encyclopedia Press.

Nový!!: Ruská literatura a Catholic Encyclopedia · Vidět víc »

Cenzura

Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.

Nový!!: Ruská literatura a Cenzura · Vidět víc »

Chruščovovské tání

Nikita Chruščov, po kterém je toto období pojmenováno. Chruščovovské tání, období tání nebo jen tání označuje období v dějinách Sovětského svazu po Stalinově smrti, které trvalo od poloviny padesátých let do poloviny let šedesátých 20.

Nový!!: Ruská literatura a Chruščovovské tání · Vidět víc »

Cyrilice

Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.

Nový!!: Ruská literatura a Cyrilice · Vidět víc »

Daniil Charms

Daniil Ivanovič Charms, vlastním jménem Daniil Ivanovič Juvačov (Petrohrad – 2. února 1942 tamtéž) byl ruský surrealistický spisovatel, básník a dramatik.

Nový!!: Ruská literatura a Daniil Charms · Vidět víc »

Darja Doncovová

Darja Arkadijevna Doncovová (rusky Дарья Аркадьевна Донцова, vlastním jménem Агриппина Аркадьевна Донцова, nepřechýleně Doncova; * 7. června 1952, Moskva, SSSR) je ruská spisovatelka a novinářka.

Nový!!: Ruská literatura a Darja Doncovová · Vidět víc »

Denis Ivanovič Fonvizin

'''Denis Ivanovič Fonvizin''' Denis Ivanovič Fonvizin (vl. Denis von Wiesen, Денис Иванович Фонвизин, 14. dubna 1745 v Moskvě - 12. prosince 1792 v Petrohradu) byl nejvýznamnější ruský dramatik 18. století.

Nový!!: Ruská literatura a Denis Ivanovič Fonvizin · Vidět víc »

Dina Rubinová

Dina Rubinová (portrét) Dina Iljinična Rubinová (rusky Дина Ильинична Рубина; nepřechýleně Dina Iljinična Rubina; * 19. září 1953, Taškent, Uzbecká SSR) je ruská spisovatelka.

Nový!!: Ruská literatura a Dina Rubinová · Vidět víc »

Dmitrij Sergejevič Merežkovskij

(Kresba, kolem 1900) Dmitrij Sergejevič Merežkovskij (14. srpna 1865 Petrohrad – 9. prosince 1941 Paříž) byl ruský symbolistický básník, kritik, spisovatel a konzervativní politický myslitel.

Nový!!: Ruská literatura a Dmitrij Sergejevič Merežkovskij · Vidět víc »

Doktor Živago

Román Doktor Živago (rusky: "Доктор Живаго") je nejvýznamnější prózou ruského autora Borise Leonidoviče Pasternaka.

Nový!!: Ruská literatura a Doktor Živago · Vidět víc »

Drama

Antické divadlo na ostrově Kós Drama (z řeckého δραν – dělání, čin) patří spolu s lyrikou a epikou mezi základní literární druhy a žánry.

Nový!!: Ruská literatura a Drama · Vidět víc »

Eduard Limonov

Eduard Limonov (Эдуард Вениаминович Лимонов, pravým jménem Eduard Veniaminovič Savenko; 22. února 1943 Dzeržinsk, Nižněnovgorodská oblast – 17. března 2020 Moskva) byl ruský spisovatel, disident a nakonec politik Národně bolševické strany Ruska.

Nový!!: Ruská literatura a Eduard Limonov · Vidět víc »

Emigrace

Japonský vládní plakát propagující Jižní Ameriku Emigrace (z lat. ex-migrare, vystěhovat se) je opuštění (či útěk) ze země původu a přestěhování se do jiné země.

Nový!!: Ruská literatura a Emigrace · Vidět víc »

Epika

Epika, také nazývaná výpravná literatura nebo narativní literatura, je literární druh.

Nový!!: Ruská literatura a Epika · Vidět víc »

Epos

Homér, autor eposů Illias a Odyssea Epos či epopej je rozsáhlá epická veršovaná báseň.

Nový!!: Ruská literatura a Epos · Vidět víc »

Evžen Oněgin

Ilja Repin: Souboj Oněgina s Lenským Evžen Oněgin (rusky: Евгений Онегин, BGN/PCGN: Yevgeniy Onegin) je román ve verších napsaný romantickým básníkem Alexandrem Sergejevičem Puškinem.

Nový!!: Ruská literatura a Evžen Oněgin · Vidět víc »

Extremismus

Extremismus je politický směr požadující radikální změny, které většina společnosti nebo vládnoucí režim považuje za nepřijatelné.

Nový!!: Ruská literatura a Extremismus · Vidět víc »

Ezop

Ezop (řecky Αἴσωπος, Aisópos) je považován za zakladatele řecké bajky a patří dodnes k nejznámějším bajkařům.

Nový!!: Ruská literatura a Ezop · Vidět víc »

Fantasy

Oddělení „žánr fantasy“ v pražském knihkupectví Fantasy je umělecký žánr, používaný v literatuře a filmu, ale i ve hrách či výtvarném umění.

Nový!!: Ruská literatura a Fantasy · Vidět víc »

Fazyl Abdulovič Iskander

Fazyl Abdulovič Iskander (6. března 1929, Suchumi, Abchazská SSSR – 31. července 2016, Peredělkino nedaleko Moskvy) byl sovětsko-ruský spisovatel abchazského původu, píšící rusky.

Nový!!: Ruská literatura a Fazyl Abdulovič Iskander · Vidět víc »

Fjodor Ivanovič Ťutčev

Fjodor Ivanovič Ťutčev (rusky Фёдор Иванович Тютчев) (5. prosinec greg. / 23. listopad jul. 1803 Ovstug, Rusko – 27. červenec greg. / 15. červenec jul. 1873 Carskoje Selo, Rusko) byl ruský romantický básník a diplomat, považovaný po Puškinovi a Lermontovovi za třetího nejvýznamnějšího ruského romantického básníka.

Nový!!: Ruská literatura a Fjodor Ivanovič Ťutčev · Vidět víc »

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Moskva – Petrohrad) byl ruský spisovatel a filozof, jeden z nejvýznamnějších světových spisovatelů, vrcholný představitel ruského realismu a současně předchůdce moderní psychologické prózy.

Nový!!: Ruská literatura a Fjodor Michajlovič Dostojevskij · Vidět víc »

Fjodor Sologub

Fjodor Sologub, vlastním jménem Fjodor Kuzmič Tětěrnikov, rusky: Фёдор Сологу́б, (1. březen greg. / 17. únor jul. 1863, Petrohrad, Rusko – 5. prosinec 1927, Leningrad, Sovětský svaz) byl ruský symbolistický a dekadentní básník, dramatik a spisovatel.

Nový!!: Ruská literatura a Fjodor Sologub · Vidět víc »

Francouzská literatura

Francouzskou literaturou převážně rozumíme literaturu psanou na území Francie, výjimečně i jinde (např. bývalé kolonie, autoři v exilu).

Nový!!: Ruská literatura a Francouzská literatura · Vidět víc »

Gavrila Romanovič Děržavin

Gavrila Romanovič Děržavin (14. července 1743 Sokury, Kazaň – 20. července 1816 Zvanka, Novgorodská oblast) patří k nejvýznamnějším ruským básníkům 18. století.

Nový!!: Ruská literatura a Gavrila Romanovič Děržavin · Vidět víc »

Gennadij Ajgi

Gennadij Nikolajevič Ajgi (Генна́дий Никола́евич Айги́, 21. srpna 1934 Šajmurzino – 21. února 2006 Moskva) byl ruský básník a překladatel čuvašské národnosti, výrazná osobnost samizdatové literatury.

Nový!!: Ruská literatura a Gennadij Ajgi · Vidět víc »

Gennadij Samojlovič Gor

Gennadij Samojlovič Gor (Verchněudinsk, Ruské impérium, dnes Ulan-Ude – 6. ledna 1981, Leningrad, Sovětský svaz) byl ruský sovětský historik umění, prozaik a básník, známý především jako autor vědeckofantastických próz.

Nový!!: Ruská literatura a Gennadij Samojlovič Gor · Vidět víc »

Gulag

Mapa pracovních táborů existujících na území SSSR v letech 1923 až 1961. Zdroj: Nezisková organizace Memorial Gulag (rusky:, ГУЛаг, Главное управление исправительно-трудовыхлагерей, česky: Hlavní správa nápravně-pracovních táborů) byl jedním z oddělení lidového komisariátu vnitřních záležitostí (NKVD, ministerstva vnitra) Sovětského svazu řídící a spravující systém pracovních a koncentračních táborů SSSR, který začal být budován za Lenina (1919) na samém počátku Sovětského svazu a byl rozšířen za Stalinovy vlády.

Nový!!: Ruská literatura a Gulag · Vidět víc »

Ilja Grigorjevič Erenburg

Ilja Grigorjevič Erenburg (26. ledna 1891, Kyjev – 31. srpna 1967, Moskva) byl sovětský spisovatel, básník a publicista židovského původu.

Nový!!: Ruská literatura a Ilja Grigorjevič Erenburg · Vidět víc »

Innokentij Fjodorovič Anněnskij

Innokentij Fjodorovič Anněnskij (1. září greg. / 20. srpen jul. 1855V mnoha pramenech českých, ruských i dalších je chybně uveden rok narození 1856. Tento chybný údaj je i na Anněnského náhrobku., Omsk – 13. prosinec greg. / 30. listopad jul. 1909, Petrohrad) ruský symbolistický básník, překladatel a kritik.

Nový!!: Ruská literatura a Innokentij Fjodorovič Anněnskij · Vidět víc »

Irina Děněžkinová

Irina Děněžkinová (rusky Ирина Денежкина, * 31. října 1981, Jekatěrinburg, Sverdlovská oblast, SSSR) je ruská spisovatelka.

Nový!!: Ruská literatura a Irina Děněžkinová · Vidět víc »

Isaak Babel

Isaak Emmanuelovič Babel (Исаак Эммануилович Бабель,, Oděsa – 27. ledna 1940, věznice Butyrka, Moskva) byl ruský spisovatel a dramatik.

Nový!!: Ruská literatura a Isaak Babel · Vidět víc »

Ivan Alexandrovič Gončarov

Ivan Alexandrovič Gončarov (Simbirsk – Sankt Petěrburg) byl ruský spisovatel.

Nový!!: Ruská literatura a Ivan Alexandrovič Gončarov · Vidět víc »

Ivan Alexejevič Bunin

Ivan Alexejevič Bunin (Voroněž – 8. listopadu 1953, Paříž) byl ruský prozaik a básník, autor meditativní, novoromanticky laděné reflexivní lyriky a vynikající povídkář a novelista, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1933.

Nový!!: Ruská literatura a Ivan Alexejevič Bunin · Vidět víc »

Ivan Andrejevič Krylov

Monument Ivanu A. Krylovovi v Letní zahradě (1854–1855), od Petera Klodta von Urgensburga Ivan Andrejevič Krylov (Moskva –, Petrohrad) byl nejznámější ruský autor bajek, publicista a satirik.

Nový!!: Ruská literatura a Ivan Andrejevič Krylov · Vidět víc »

Ivan Antonovič Jefremov

Ivan Antonovič Jefremov (Vyrica u Petrohradu – 5. října 1972 Leningrad) byl sovětský paleontolog a spisovatel sci-fi.

Nový!!: Ruská literatura a Ivan Antonovič Jefremov · Vidět víc »

Ivan Sergejevič Turgeněv

Ivan Sergejevič Turgeněv (Spasskoje u Orlu – Bougival) byl ruský realistický spisovatel, prozaik, básník, dramatik, publicista a překladatel.

Nový!!: Ruská literatura a Ivan Sergejevič Turgeněv · Vidět víc »

Ivo Pospíšil

Ivo Pospíšil (* 14. května 1952 v Budišově) je český rusista, literární vědec, překladatel a vysokoškolský učitel, zaměřující se především na teorii a dějiny literatury, zejména románu.

Nový!!: Ruská literatura a Ivo Pospíšil · Vidět víc »

Jean de La Fontaine

Jean de La Fontaine (8. července 1621, Château-Thierry – 13. dubna 1695, Paříž) byl francouzský spisovatel – bajkař a básník.

Nový!!: Ruská literatura a Jean de La Fontaine · Vidět víc »

Jeden den Ivana Děnisoviče

Jeden den Ivana Děnisoviče (rusky Один день Ивана Денисовича) je novela ruského autora Alexandra Solženicyna vydaná původně v listopadu 1962 v sovětském časopise Novyj Mir.

Nový!!: Ruská literatura a Jeden den Ivana Děnisoviče · Vidět víc »

Jevgenij Abramovič Baratynskij

Jevgenij Abramovič Baratynskij nebo Boratynskij (rusky Евге́ний Абра́мович Бараты́нский nebo Бораты́нский, 2. března 1800 – 11. července 1844, obě data jsou podle gregoriánského kalendáře) byl ruský básník.

Nový!!: Ruská literatura a Jevgenij Abramovič Baratynskij · Vidět víc »

Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko

Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko (18. července 1932, Nižněudinsk/Zima, Irkutská oblast – 1. dubna 2017 Tulsa, USA) byl ruský básník, scenárista a režisér šlechtického původu s ruskými, baltsko-německými, ukrajinskými, polskými, běloruskými a tatarskými kořeny.

Nový!!: Ruská literatura a Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko · Vidět víc »

Jevgenij Zamjatin

Jevgenij Ivanovič Zamjatin (Lebeďaň (Tambovská gubernie) – 10. března 1937, Paříž) byl ruský spisovatel.

Nový!!: Ruská literatura a Jevgenij Zamjatin · Vidět víc »

Jiří Honzík

Jiří Honzík (19. dubna 1924, Košumberk – 12. března 2018) byl český literární vědec, rusista, překladatel z ruštiny a básník.

Nový!!: Ruská literatura a Jiří Honzík · Vidět víc »

Josif Brodskij

hrob Josifa Brodského Josif Alexandrovič Brodskij (– Iosif Alexandrovič Brodskij; 24. května 1940, Leningrad – 28. ledna 1996, New York) byl ruský básník, později americký esejista a literární kritik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1987.

Nový!!: Ruská literatura a Josif Brodskij · Vidět víc »

Jurij Oleša

Jurij Karlovič Oleša (3. března 1899 Kropyvnyckyj – 10. května 1960 Moskva) byl rusky píšící sovětský spisovatel polského původu narozený na Ukrajině.

Nový!!: Ruská literatura a Jurij Oleša · Vidět víc »

Jurij Rytcheu

Jurij Sergejevič Rytcheu (Ю́рий Серге́евич Рытхэ́у, 8. března 1930 Uelen — 14. května 2008 Petrohrad) byl ruský spisovatel čukčského původu.

Nový!!: Ruská literatura a Jurij Rytcheu · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Nový!!: Ruská literatura a Křesťanství · Vidět víc »

Kir Bulyčov

Kir (Kirill) Bulyčov, případně také Bulyčev, vlastním jménem Igor Vsevolodovič Možejko (18. října 1934 – 5. září 2003), byl ruský historik a spisovatel sci-fi.

Nový!!: Ruská literatura a Kir Bulyčov · Vidět víc »

Klasicismus

Kostel La Madeleine v Paříži portál s původními klasicistními dveřmi dochovaný v Olomouci Varšavě Klasicismus je umělecký směr, který se inspiruje především antickými vzory a zdůrazňuje střízlivý rozum, uměřenost a jasný, pravidelný řád.

Nový!!: Ruská literatura a Klasicismus · Vidět víc »

Konstantin Balmont

Konstantin Balmont (1892) Konstantin Dmitrijevič Balmont (Gumnišči (Гумнищи), Šujský újezd, Vladimirská gubernie – 23. prosinec 1942, Noisy-le-Grand, Francie) byl ruský symbolistický básník a překladatel.

Nový!!: Ruská literatura a Konstantin Balmont · Vidět víc »

Konstantin Fedin

Konstantin Alexandrovič Fedin (Saratov – 27. ledna 1977 Moskva) byl ruský spisovatel a funkcionář sovětského režimu.

Nový!!: Ruská literatura a Konstantin Fedin · Vidět víc »

Konstantin Michajlovič Simonov

Konstantin Michajlovič Simonov (rusky Константин Михайлович Симонов; Petrohrad – 28. srpna 1979 Moskva) byl sovětský spisovatel, básník, dramatik a překladatel.

Nový!!: Ruská literatura a Konstantin Michajlovič Simonov · Vidět víc »

Konstantin Nikolajevič Baťuškov

Konstantin Nikolajevič Baťuškov (Vologda –, tamtéž) byl ruský raně romantický básník, prozaik a překladatel.

Nový!!: Ruská literatura a Konstantin Nikolajevič Baťuškov · Vidět víc »

Leonid Nikolajevič Andrejev

Ilji Repina Leonid Nikolajevič Andrejev (rusky Леонид Николаевич Андреев, 21. srpen greg. / 9. srpen jul. 1871, Orel, Rusko – 12. září 1919, Kuokkala, Finsko, dnešní ruské město Repino) byl spisovatel a dramatik konce 19. a počátku 20. století.

Nový!!: Ruská literatura a Leonid Nikolajevič Andrejev · Vidět víc »

Lev Nikolajevič Tolstoj

Lev Nikolajevič Tolstoj (Jasná Poljana – Astapovo) byl ruský spisovatel a filozof, představitel realismu.

Nový!!: Ruská literatura a Lev Nikolajevič Tolstoj · Vidět víc »

Lidová slovesnost

Lidová slovesnost, někdy ztotožňována s pojmy ústní lidová slovesnost, ústní lidová tvorba nebo folklor, je součást lidové duchovní kultury, jíž se zabývá slovesná folkloristika.

Nový!!: Ruská literatura a Lidová slovesnost · Vidět víc »

Ljudmila Stefanovna Petruševská

Ljudmila Stefanovna Petruševská (rusky Людмила Стефановна Петрушевская; * 26. května 1938, Moskva, SSSR) je ruská spisovatelka, dramatička a scenáristka.

Nový!!: Ruská literatura a Ljudmila Stefanovna Petruševská · Vidět víc »

Ljudmila Ulická

Ljudmila Jevgeněvna Ulická (rusky Людмила Евгеньевна Улицкая (* 21. února 1943 Davlekanovo, Baškortostán, Ruská federace) je ruská spisovatelka a scenáristka. Protestovala proti ruské invazi na Ukrajinu a v březnu 2022 emigrovala do Německa.

Nový!!: Ruská literatura a Ljudmila Ulická · Vidět víc »

Marina Cvětajevová

Marina Cvětajevová (1917) Marina Ivanovna Cvětajevová (Moskva – 31. srpna 1941, Jelabuga, Tatarstán) byla ruská spisovatelka a básnířka.

Nový!!: Ruská literatura a Marina Cvětajevová · Vidět víc »

Maxim Gorkij

Maxim Gorkij Maxim Gorkij, vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov – (28. března 1868, Nižnij Novgorod – 18. června 1936, Gorki-10, Moskevská oblast) byl ruský spisovatel, dramatik, básník a revolucionář.

Nový!!: Ruská literatura a Maxim Gorkij · Vidět víc »

Metropol (almanach)

Úvodní strana Metropolu Literární almanach MetrOpol (rusky Альманах«МетрОполь») je nejslavnější publikací ruského samizdatu.

Nový!!: Ruská literatura a Metropol (almanach) · Vidět víc »

Michail Alexandrovič Šolochov

Michail Alexandrovič Šolochov (Михаил Александрович Шолохов;, Kružilino ve Věršenské stanici, Ruské impérium – 21. února 1984, Věšenská, Sovětský svaz) byl sovětský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Nový!!: Ruská literatura a Michail Alexandrovič Šolochov · Vidět víc »

Michail Šiškin

Michail Pavlovič Šiškin (* 18. ledna 1961, Moskva) je ruský spisovatel, žijící od roku 1995 ve Švýcarsku a v Německu.

Nový!!: Ruská literatura a Michail Šiškin · Vidět víc »

Michail Bulgakov

Michail Afanasjevič Bulgakov (Михаил Афанасьевич Булгаков, 15. května 1891NEFELOV, K. S.. Russkaja literatura v biografijach i obrazcach: (S portretami pisatelej). Praga: Chutor, 1946, s. 365 – 10. března 1940) byl ruský a sovětský prozaik, dramatik a lékař první poloviny 20. století.

Nový!!: Ruská literatura a Michail Bulgakov · Vidět víc »

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin (–) byl ruský spisovatel a satirik.

Nový!!: Ruská literatura a Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin · Vidět víc »

Michail Jurjevič Lermontov

Michail Lermontov v roce 1834 Michail Jurjevič Lermontov (rusky Михаил Юрьевич Лермонтов; 15. října 1814 – 27. července 1841) byl ruský básník, prozaik, dramatik, představitel romantismu.

Nový!!: Ruská literatura a Michail Jurjevič Lermontov · Vidět víc »

Michail Lomonosov

Michail Vasiljevič Lomonosov (Mišaninská (dnes Lomonosovo) – Petrohrad) byl ruský polyhistor – chemik, fyzik, kromě toho také filozof a básník, historik, teoretik a experimentátor v mnoha dalších oborech.

Nový!!: Ruská literatura a Michail Lomonosov · Vidět víc »

Michail Zoščenko

petrohradské univerzity (1913) Michail Michajlovič Zoščenko (10. srpna 1894,Z nejasných důvodů je udáván rok narození 1895 (nejnověji: předtím:, avšak uvádí rok narození 1894. Petrohrad – 22. července 1958, Leningrad) byl ruský spisovatel, satirik a dramatik. Nejznámější z jeho díla jsou krátké satirické povídky, v nichž kritizuje morálku a mezilidské vztahy v porevoluční sovětské společnosti.

Nový!!: Ruská literatura a Michail Zoščenko · Vidět víc »

Miroslav Zahrádka

Miroslav Zahrádka (* 14. května 1931, Kralupy nad Vltavou) je rusista, překladatel z ruštiny a spisovatel, letitý vyučující na Katedře slavistiky Univerzity Palackého v Olomouci.

Nový!!: Ruská literatura a Miroslav Zahrádka · Vidět víc »

Narodnictví

Narodnictví (rusky народничество) bylo společenské hnutí, které vzniklo v Rusku v 60.

Nový!!: Ruská literatura a Narodnictví · Vidět víc »

Natalja Gorbaněvská

Natalja Jevgeňjevna Gorbaněvská, (26. května 1936 Moskva – 29. listopadu 2013 Paříž) byla ruská básnířka, disidentka a účastnice demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968.

Nový!!: Ruská literatura a Natalja Gorbaněvská · Vidět víc »

Nikita Sergejevič Chruščov

Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).

Nový!!: Ruská literatura a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »

Nikolaj Alexejevič Někrasov

Nikolaj Alexejevič Někrasov (Nemyriv — Petrohrad) byl ruský básník, spisovatel a kritik.

Nový!!: Ruská literatura a Nikolaj Alexejevič Někrasov · Vidět víc »

Nikolaj Leskov

Nikolaj Semjonovič Leskov (Gorochovo, Orelská gubernie – Petrohrad) byl ruský spisovatel a dramatik.

Nový!!: Ruská literatura a Nikolaj Leskov · Vidět víc »

Nikolaj Michajlovič Karamzin

Nikolaj Michajlovič Karamzin (Michajlovka, Orenburská oblast – Petrohrad) byl ruský preromantický spisovatel a historik, známý především svými dvanáctisvazkovými Dějinami Říše ruské, ve kterých zpracoval ruské dějiny do počátku 17. století.

Nový!!: Ruská literatura a Nikolaj Michajlovič Karamzin · Vidět víc »

Nikolaj Nosov

Nikolaj Nikolajevič Nosov (22. listopadu 1908 Kyjev – 26. července 1976 Moskva) byl ruský autor dětských knih.

Nový!!: Ruská literatura a Nikolaj Nosov · Vidět víc »

Nikolaj Ostrovskij

Nikolaj Alexejevič Ostrovskij (29. září 1904 – 22. prosince 1936) byl sovětský spisovatel ukrajinské národnosti.

Nový!!: Ruská literatura a Nikolaj Ostrovskij · Vidět víc »

Nikolaj Stěpanovič Gumiljov

Nikolaj Stěpanovič Gumiljov (do češtiny přepisováno též jako Gumilev, 15. dubna greg. / 3. dubna jul. 1886 v Kronštadtu – srpen 1921 poblíž Petrohradu) byl ruský básník, překladatel francouzské a anglické poezie, literární kritik a teoretik.

Nový!!: Ruská literatura a Nikolaj Stěpanovič Gumiljov · Vidět víc »

Nikolaj Vasiljevič Gogol

Sergej Lvovič Levickij: Nikolaj Vasiljevič Gogol, 1849, daguerrotypie Busta dramatika v Petrohradu Nikolaj Vasiljevič Gogol (– Mykola Vasyľovyč Hohoľ;, Soročynce, dnes Velyki Soročynci –, Moskva) byl ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu.

Nový!!: Ruská literatura a Nikolaj Vasiljevič Gogol · Vidět víc »

Nobelova cena za literaturu

Jaroslav Seifert, jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu, na snímku z roku 1981 Vyhlášení Nobelovy ceny za literaturu ve Stockholmu 2008 Nobelova cena za literaturu, švédsky Nobelpriset i litteratur, je jednou z pěti Nobelových cen.

Nový!!: Ruská literatura a Nobelova cena za literaturu · Vidět víc »

Novela (literatura)

Novela (italsky novinka) je epický žánr kratšího nebo středního rozsahu, podobně jako povídka, s níž se někdy zaměňuje.

Nový!!: Ruská literatura a Novela (literatura) · Vidět víc »

Osip Mandelštam

Osip Emiljevič Mandelštam (rodné jméno Iosif,; 15. lednagreg./ 3. lednajul. 1891, Varšava, Polské království, Ruské impérium – 27. prosince 1938, vězeňský tábor Vtoraja rečka u Vladivostoku) byl ruský básník, prozaik, esejista, překladatel a literární kritik židovského původu, jeden z největších ruských básníků 20.

Nový!!: Ruská literatura a Osip Mandelštam · Vidět víc »

Osud člověka

Osud člověka (Судьба человека) je novela sovětského spisovatele Michaila Alexandroviče Šolochova z roku 1957.

Nový!!: Ruská literatura a Osud člověka · Vidět víc »

Příběh opravdového člověka

Příběh opravdového člověka (1947, Повесть о настоящем чело­веке) je román ruského sovětského spisovatele Borise Nikolajeviče Polevého z období Velké vlastenecké války.

Nový!!: Ruská literatura a Příběh opravdového člověka · Vidět víc »

Perestrojka

Perestrojka (перестройка,, česky: přestavba) byla během 80. let série politických a ekonomických reforem v Sovětském svazu, pod vedením tehdejšího generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova.

Nový!!: Ruská literatura a Perestrojka · Vidět víc »

Petr I. Veliký

Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.

Nový!!: Ruská literatura a Petr I. Veliký · Vidět víc »

Petrohrad

Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.

Nový!!: Ruská literatura a Petrohrad · Vidět víc »

Postmoderna

Postmoderna (také postmodernismus) je myšlenkový směr konce 20. století.

Nový!!: Ruská literatura a Postmoderna · Vidět víc »

Próza

Próza (prosa), výraz pochází z latinského výrazu prósa orátio – tj.

Nový!!: Ruská literatura a Próza · Vidět víc »

Protopop Avvakum

Svatý Avvakum Petrovič Kondratěv zvaný Avvakum Petrov (20. listopadu 1621 – 14. dubna 1682), často uváděný také jako protopop Avvakum, byl ruský duchovní, zakladatel pravoslavné sekty starověrců.

Nový!!: Ruská literatura a Protopop Avvakum · Vidět víc »

Psychologická literatura

Psychologická literatura se zaměřuje na popis duševního stavu, psychoanalýzu, hlubinnou psychologii (patologické jevy a pudy) a člověka.

Nový!!: Ruská literatura a Psychologická literatura · Vidět víc »

Radegast Parolek

Radegast Parolek (1. prosince 1920 Praha – 15. září 2019 Praha) byl vysokoškolský pedagog, překladatel z litevštiny a lotyštiny a autor několika prací o ruské literatuře a literatuře Pobaltí.

Nový!!: Ruská literatura a Radegast Parolek · Vidět víc »

Realismus (literatura)

Lev Nikolajevič Tolstoj, ruský realistický spisovatelRealismus je možné v kontextu literatury vztáhnout na umělecký směr, epochu, na literární program nebo také vůbec na šíře chápaný styl.

Nový!!: Ruská literatura a Realismus (literatura) · Vidět víc »

Romantismus

Caspara Davida Friedricha ''Poutník nad mořem mlhy'' Romantismus je umělecký a filozofický směr a životní postoj euroamerické kultury konce 18. století a začátku 19. století.

Nový!!: Ruská literatura a Romantismus · Vidět víc »

Ruština

Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.

Nový!!: Ruská literatura a Ruština · Vidět víc »

Ruská pravoslavná církev

Ruská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu či jen Ruská pravoslavná církev (RPC, Русская Православная Церковь Московского Патриархата, РПЦ), oficiálně též Moskevský patriarchát či Patriarchát Moskvy a vší Rusi, je největší autokefální pravoslavnou církví, s nimiž tvoří společenství pravoslavných církví.

Nový!!: Ruská literatura a Ruská pravoslavná církev · Vidět víc »

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Nový!!: Ruská literatura a Rusko · Vidět víc »

Saša Sokolov

Saša Sokolov (rusky Саша Соколов; vlastním jménem Alexandr Vsevolodovič Sokolov, rusky Александр Всеволодович Соколов; * 6. listopadu 1943 Ottawa, Kanada) je ruský spisovatel patřící ke skupině ruských spisovatelů tzv.

Nový!!: Ruská literatura a Saša Sokolov · Vidět víc »

Samizdat

fotonegativy zakázané literatury Samizdat (samo-vydáváno, rusky самиздат – samoizdatelstvo, nezkráceně "самостоятельное издательство") je způsob, jakým občanští aktivisté obcházejí cenzuru v represivních režimech.

Nový!!: Ruská literatura a Samizdat · Vidět víc »

Samuil Maršak

Samuil Jakovlevič Maršak, rusky (3. listopadu 1887 Voroněž – 4. července 1964 Moskva) byl ruský a sovětský spisovatel židovského původu, autor literatury pro děti.

Nový!!: Ruská literatura a Samuil Maršak · Vidět víc »

Satira

Satira (z lat. (lanx) satura – všehochuť) je označení pro umělecké, zejména literární dílo, využívající komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů.

Nový!!: Ruská literatura a Satira · Vidět víc »

Sergej Alexandrovič Jesenin

Sergej Alexandrovič Jesenin (Konstantinovo /dnes Jesenino/ u Rjazaně – 28. prosinec 1925, Leningrad /dnes Petrohrad/) byl ruský spisovatel.

Nový!!: Ruská literatura a Sergej Alexandrovič Jesenin · Vidět víc »

Sergej Dovlatov

Sergej Dovlatov (celým jménem Sergej Donatovič Dovlatov-Mečik, rusky Сергей Донатович Довлатов-Мечик; 3. září 1941, Ufa, Baškortostán, SSSR – 24. srpna 1990, New York, USA) byl ruský židovský spisovatel a novinář.

Nový!!: Ruská literatura a Sergej Dovlatov · Vidět víc »

Sergej Lukjaněnko

Sergej Lukjaněnko Sergej Vasiljevič Lukjaněnko (* 11. dubna 1968, Karatau, Kazachstán, Sovětský svaz), je známý ruský spisovatel, autor převážně fantastických románů a povídek.

Nový!!: Ruská literatura a Sergej Lukjaněnko · Vidět víc »

Sergej Vladimirovič Michalkov

Sergej Vladimirovič Michalkov (13. března 1913 – 27. srpna 2009) byl ruský dramatik a autor knih pro děti.

Nový!!: Ruská literatura a Sergej Vladimirovič Michalkov · Vidět víc »

Seznam ruských spisovatelů

Seznam ruských spisovatelů obsahuje přehled některých významných spisovatelů, narozených nebo převážně publikujících v Rusku či píšících rusky.

Nový!!: Ruská literatura a Seznam ruských spisovatelů · Vidět víc »

Slovanská mytologie

Morana a Vesna v moderním podání Slovanská mytologie je soubor předkřesťanských slovanských představ a příběhů o stvoření a přirozenosti světa, bozích, démonech a hrdinech.

Nový!!: Ruská literatura a Slovanská mytologie · Vidět víc »

Slovo o pluku Igorově

Viktora Michajloviče Vasněcova z roku 1880 Slovo o pluku Igorově (rusky Слово о полку Игореве, původním plným názvem Слово о походе Игоря, Игоря сына Святославова, внука Олегова) je hrdinský epos, jehož námětem je neúspěšná výprava novgorodsko-severského knížete Igora Svjatoslaviče (1150–1202) proti kočovným Polovcům (Kumánům) roku 1185.

Nový!!: Ruská literatura a Slovo o pluku Igorově · Vidět víc »

Socialismus

Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.

Nový!!: Ruská literatura a Socialismus · Vidět víc »

Socialistický realismus

Vladimir Gavrilovič Krichatskij – obraz První traktor. Ukázka oslavy mechanizace vesnice Stalinův pomník v Praze Konrád Babraj: Pomník osvobození Československa Rudou armádou Jako socialistický realismus (zkracováno někdy také i jako sorela, hovorově často socrel) bývá označován umělecký směr, který byl schválen roku 1932 Ústředním výborem Komunistické strany Sovětského svazu jako oficiální směrnice pro literaturu, výtvarné umění a hudbu.

Nový!!: Ruská literatura a Socialistický realismus · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Nový!!: Ruská literatura a Sovětský svaz · Vidět víc »

Staroruština

Staroruština či stará ruština byl jazyk, který používali v 6.–14.

Nový!!: Ruská literatura a Staroruština · Vidět víc »

Středověk

Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.

Nový!!: Ruská literatura a Středověk · Vidět víc »

Středověká literatura

Ulrich von Zatzikhoven a úvodní verše jeho artušovského románu ''Lanzelet'', napsaného na sklonku 12. století (Rukopis ''Codex Palatinus Germanicus 371'' z roku 1420) Středověká literatura je literatura, která vznikla v období středověku, tedy zhruba mezi lety 500 a 1500 n. l. Nejčastěji se pod středověkou literaturou rozumí evropská literatura mezi zánikem Západořímské říše (476) a objevením Ameriky (1492), ke středověké literatuře se však mohou řadit také díla jiných kultur spadající časově do tohoto období: arabská a perská literatura, indické texty a také literatura dálného východu (zejména čínská, japonská a korejská).

Nový!!: Ruská literatura a Středověká literatura · Vidět víc »

Strana socialistů-revolucionářů

Volební plakát strany eserů z roku 1917 Strana socialistů revolucionářů (rusky: Партия социалистов-революционеров, zkráceně: eseři) byla předrevoluční politická strana v Rusku existující v letech 1901 až 1918.

Nový!!: Ruská literatura a Strana socialistů-revolucionářů · Vidět víc »

Symbolismus

Carlose Schwaba je vizuálním shrnutím symbolických motivů. Smrt a andělé, nezkažený sníh, a dramatické pózy postav vyjadřují touhu symbolistů po proměně „kamkoliv pryč z tohoto světa“. ''Vrchol,'' 1912, symbolistické dílo malíře Cesare Saccaggiho z Tortony Symbolismus je umělecké hnutí, které vzniklo ve Francii roku 1886, největší rozmach byl na přelomu 19.

Nový!!: Ruská literatura a Symbolismus · Vidět víc »

Tomáš Glanc

Tomáš Glanc (* 15. března 1969 Praha) je český vysokoškolský učitel, rusista, překladatel z ruštiny a sémiotik, zaměřující se mj.

Nový!!: Ruská literatura a Tomáš Glanc · Vidět víc »

Trudovici

Trudovici (rusky Трудовая группа, Trudovaja gruppa, doslova Pracovní skupina či Skupina práce) byla ruská umírněná levicová strana, vzniklá v roce 1906 jako odštěpená frakce eserů.

Nový!!: Ruská literatura a Trudovici · Vidět víc »

Valentin Petrovič Katajev

Valentin Katajev a Michail Bulgakov (druhý a třetí zleva) na pohřbu Vladimíra Majakovského Pamětní deska na rodném domě (Валентин Петрович Катаев) Valentin Petrovič Katajev ((Oděsa, Ruské impérium – 12. dubna 1986, Moskva, Sovětský svaz) byl ruský sovětský spisovatel, dramatik, scenárista a novinář.

Nový!!: Ruská literatura a Valentin Petrovič Katajev · Vidět víc »

Valentin Rasputin

Valentin Grigorjevič Rasputin (rusky Валенти́н Григо́рьевич Распу́тин, 15. března 1937, Usť-Uda, Sovětský svaz – 14. března 2015) byl ruský spisovatel a politik.

Nový!!: Ruská literatura a Valentin Rasputin · Vidět víc »

Valerij Brjusov

Valerij Jakovlevič Brjusov (Moskva – 9. říjen 1924, Moskva) byl ruský básník, prozaik, dramaturg, literární kritik a historik, jeden ze zakladatelů ruského symbolismu.

Nový!!: Ruská literatura a Valerij Brjusov · Vidět víc »

Varlam Tichonovič Šalamov

Varlam Tichonovič Šalamov (rusky Варлам Тихонович Шаламов; 18. června 1907 Vologda – 17. ledna 1982 Moskva), byl ruský spisovatel.

Nový!!: Ruská literatura a Varlam Tichonovič Šalamov · Vidět víc »

Vasilij Aksjonov

Vasilij Pavlovič Aksjonov (20. srpna 1932, Kazaň – 6. července 2009, Moskva) byl ruský spisovatel židovského původu, přední osobnost intelektuálního disentu v SSSR.

Nový!!: Ruská literatura a Vasilij Aksjonov · Vidět víc »

Vasilij Andrejevič Žukovskij

Vasilij Andrejevič Žukovskij Vasilij Andrejevič Žukovskij, rusky Василий Андреевич Жуковский (9. února 1783, Mišenskoe, Ruské impérium – 24. dubna 1852, Baden-Baden, Německo) byl ruský básník a literární kritik.

Nový!!: Ruská literatura a Vasilij Andrejevič Žukovskij · Vidět víc »

Vasilij Šukšin

Vasilij Makarovič Šukšin (25. července 1929, Srostki, Altajský kraj, Sovětský svaz – 2. října 1974, Kletskaja, Volgogradská oblast, Sovětský svaz) byl sovětský spisovatel, dramatik, herec a filmový režisér ruské národnosti.

Nový!!: Ruská literatura a Vasilij Šukšin · Vidět víc »

Vasilij Grossman

Vasilij Semjonovič Grossman, vlastním jménem Josif Solomonovič Grossman (12. prosince 1905 Berdyčiv – 14. září 1964 Moskva), byl sovětský spisovatel.

Nový!!: Ruská literatura a Vasilij Grossman · Vidět víc »

Vasilij Nikolajevič Ažajev

Vasilij Nikolajevič Ažajev (Василий Николаевич Ажаев, 12. února 1915 – 27. dubna 1968) byl ruský sovětský spisovatel, laureát Stalinovy ceny prvního stupně (1949).

Nový!!: Ruská literatura a Vasilij Nikolajevič Ažajev · Vidět víc »

Velemir Chlebnikov

Velemir Chlebnikov, vlastním jménem Viktor Vladimirovič Chlebnikov, rusky Велимир Хлебников (Виктор Владимирович Хлебников), (Tundutovo nebo Malyje Děrbety – 28. června 1922, Santalovo, Novgorodská gubernie) byl ruský symbolistický básník a dramatik, představitel ruského futurismu.

Nový!!: Ruská literatura a Velemir Chlebnikov · Vidět víc »

Venědikt Vasiljevič Jerofejev

Venědikt Vasiljevič Jerofejev (24. října 1938, Kandalakša, Murmanská oblast – 11. května 1990, Moskva) byl ruský sovětský postmoderní spisovatel.

Nový!!: Ruská literatura a Venědikt Vasiljevič Jerofejev · Vidět víc »

Veršovaný román

Veršovaný román je literární dílo vystavěné jako román, psané však básnickým jazykem a ve verších.

Nový!!: Ruská literatura a Veršovaný román · Vidět víc »

Viktor Šklovskij

Viktor Borisovič Šklovskij (24. leden 1893, Petrohrad – 6. prosinec 1984, Moskva) byl sovětský spisovatel, filmový scenárista a literární a filmový teoretik, představitel ruského formalismu.

Nový!!: Ruská literatura a Viktor Šklovskij · Vidět víc »

Viktor Jerofejev

Viktor Vladimirovič Jerofejev (* 19. září 1947, Moskva) je ruský spisovatel.

Nový!!: Ruská literatura a Viktor Jerofejev · Vidět víc »

Viktor Pelevin

Viktor Olegovič Pelevin (* 22. listopadu 1962) je současný ruský spisovatel, nejvydávanější a nejpřekládanější ruský autor science fiction.

Nový!!: Ruská literatura a Viktor Pelevin · Vidět víc »

Vissarion Grigorjevič Bělinskij

Vissarion Grigorjevič Bělinskij (Виссарион Григорьевич Белинский; (Sveaborg –, Petrohrad) byl ruský literární kritik, estetik a revoluční demokrat narozený na území dnešního Finska.

Nový!!: Ruská literatura a Vissarion Grigorjevič Bělinskij · Vidět víc »

Vitalij Bianki

Vitalij Valentinovič Bianki (11. února 1894 – 10. června 1959) byl ruský autor přírodopisných knih pro děti, z nichž nejznámější jsou Lesní noviny.

Nový!!: Ruská literatura a Vitalij Bianki · Vidět víc »

Vladimir Sorokin

Vladimir Georgijevič Sorokin, (* 7. srpna 1955 osada Bykovo, Moskevská oblast, SSSR) je ruský spisovatel, scenárista a dramatik, jeden z hlavních představitelů konceptualismu v ruské literatuře.

Nový!!: Ruská literatura a Vladimir Sorokin · Vidět víc »

Vladimir Vladimirovič Majakovskij

Vladimir Vladimirovič Majakovskij (19. července 1893 – 14. dubna 1930) byl ruský prozaik, básník a dramatik.

Nový!!: Ruská literatura a Vladimir Vladimirovič Majakovskij · Vidět víc »

Vladimir Vladimirovič Nabokov

#PŘESMĚRUJ Vladimir Nabokov.

Nový!!: Ruská literatura a Vladimir Vladimirovič Nabokov · Vidět víc »

Vladimir Vojnovič

Vladimira Putina, 12. června 2001 Vladimir Nikolajevič Vojnovič (rusky: Владимир Николаевич Войнович, 26. září 1932 Stalinabad – 27. července 2018 Moskva) byl ruský spisovatel, básník a malíř.

Nový!!: Ruská literatura a Vladimir Vojnovič · Vidět víc »

Volný verš

Volný verš je verš, v němž se zásadně nepracuje s žádnými obvyklými prvky prozódie, tj.

Nový!!: Ruská literatura a Volný verš · Vidět víc »

Zachar Prilepin

Zachar Prilepin, vlastním jménem Jevgenij Nikolajevič Prilepin (* 7. července 1975, Iljinka) je ruský spisovatel, voják a politik.

Nový!!: Ruská literatura a Zachar Prilepin · Vidět víc »

Zádonština

Zádonština (rusky Задонщина) je staroruská literární památka, vzniklá na přelomu 14.

Nový!!: Ruská literatura a Zádonština · Vidět víc »

Zinaida Nikolajevna Gippiusová

Zinaida Nikolajevna Gippiusová (Merežkovská) (Зинаида Николаевна Гиппиус 8.jul. listopadu – 20.greg. listopadu 1869 Beljov, Tulská gubernie, Rusko – 9. září 1945 Paříž, Francie) byla ruská symbolistická básnířka, spisovatelka, kritička a autorka divadelních her.

Nový!!: Ruská literatura a Zinaida Nikolajevna Gippiusová · Vidět víc »

12. století

Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.

Nový!!: Ruská literatura a 12. století · Vidět víc »

14. století

Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.

Nový!!: Ruská literatura a 14. století · Vidět víc »

16. století

Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.

Nový!!: Ruská literatura a 16. století · Vidět víc »

1652

1652 (MDCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Ruská literatura a 1652 · Vidět víc »

17. století

17.

Nový!!: Ruská literatura a 17. století · Vidět víc »

18. století

Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.

Nový!!: Ruská literatura a 18. století · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

Nový!!: Ruská literatura a 19. století · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Nový!!: Ruská literatura a 20. století · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Literatura Ruska.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »