Rychlejší přístup než prohlížeči!
90 vztahy: Aldan (řeka), Aldan (město), Amurská oblast, Amursko-jakutská magistrála, Arméni, Časová pásma v Rusku, Čukotský autonomní okruh, Bažina, Bajkalsko-amurská magistrála, Berkakit, Burjati, Chabarovský kraj, Dálněvýchodní federální okruh, Diamant, Dolgani, Domorodá náboženství, Ekonomika, Evenkové, Indigirka, Irkutská oblast, Islám, Jakutština, Jakuti, Jakutsk, Jakutská autonomní sovětská socialistická republika, Jukagirové, Jukagirské jazyky, Křesťanství, Kolyma, Kolyma (silnice), Krasnojarský kraj, Kyrgyzové, Lena, Lensk, Magadan, Magadanská oblast, Mirnyj (Sacha), Modřín, Mongolové, Moskva, Most přes řeku Lenu, Něrjungri, Ojmjakon, Oljokma, Perestrojka, Permafrost, Pobeda (hora), Pohoří Čerského, Pravoslaví, Republika, ..., Republiky Ruské federace, Ropa, Ruština, Rusko, Rusové, Sčítání lidu, Severní ledový oceán, Sibiř, Silnice, Sluneční čas, Sovětský svaz, Středosibiřská vysočina, Tajga, Tataři, Tádžikové, Těžba, Tengrismus, Tommot, Trilion, Uhlí, Ukrajinci, UTC+09:00, UTC+10:00, UTC+11:00, Uzbeci, Verchojansk, Viljuj, Zabajkalský kraj, Zemědělství, Zemní plyn, 1632, 17. století, 1886, 1922, 1926, 1992, 2002, 2004, 2010, 2011. Rozbalte index (40 více) »
Aldan (řeka)
Aldan je sibiřská řeka v Jakutsku v Ruské federaci.
Nový!!: Sacha a Aldan (řeka) · Vidět víc »
Aldan (město)
Aldan je město v Saše v Ruské federaci.
Nový!!: Sacha a Aldan (město) · Vidět víc »
Amurská oblast
Amurská oblast je federální subjekt Ruské federace (oblast).
Nový!!: Sacha a Amurská oblast · Vidět víc »
Amursko-jakutská magistrála
Amursko-jakutská magistrála, zkráceně AJAM (АЯМ) je železnice vedoucí od Transsibiřské magistrály na sever do Republiky Sacha.
Nový!!: Sacha a Amursko-jakutská magistrála · Vidět víc »
Arméni
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Nový!!: Sacha a Arméni · Vidět víc »
Časová pásma v Rusku
Kamčatský čas Časová pásma v Rusku pokrývají délkový rozsah 171°21', což odpovídá časovému rozdílu nejvýchodnějšího a nejzápadnějšího cípu území Ruské federace 11,4 hodin.
Nový!!: Sacha a Časová pásma v Rusku · Vidět víc »
Čukotský autonomní okruh
Čukotský autonomní okruh je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) a součást Dálnovýchodního federálního okruhu.
Nový!!: Sacha a Čukotský autonomní okruh · Vidět víc »
Bažina
Labi Doñana Bažina (močál, močálník, slať, mokřina) je území prosycené vodou, na kterém rostou charakteristické rostliny (tzv. bahenní rostliny) a žijí také specifičtí živočichové.
Nový!!: Sacha a Bažina · Vidět víc »
Bajkalsko-amurská magistrála
Bajkalsko-amurská magistrála (zkráceně BAM), je označení pro soustavu železničních tratí v Rusku, na východní Sibiři a Dálném východě. Se svými 4287 km patří mezi nejdelší trati světa. Hlavní stavební práce proběhly v 70. a 80. letech 20. století s cíli jednak strategickými (druhá železniční trať na východ, dále od čínských hranic), jednak hospodářskými (velká ložiska cenných surovin). Ty se však zatím nepodařilo využít. V 21. století se o ní opět uvažuje jednak jako s nástrojem rozvoje regionu, jednak má převzít část nákladní dopravy z přetížené Transsibiřské magistrály. Na překážku je však provizorní charakter dosud postavených jednokolejných částí.
Nový!!: Sacha a Bajkalsko-amurská magistrála · Vidět víc »
Berkakit
Berkakit je sídlo městského typu v Republice Sacha v Ruské federaci.
Nový!!: Sacha a Berkakit · Vidět víc »
Burjati
Zabajkalští Burjati kolem r. 1840 Zimní jurta (dřevěná, se střechou zateplenou drny) – z expozice Etnografického muzea národů Zabajkalska Burjati jsou jednou z etnických skupin Mongolů, avšak považovaní za samostatnou národnost.
Nový!!: Sacha a Burjati · Vidět víc »
Chabarovský kraj
Chabarovský kraj je federální subjekt Ruské federace, jenž se rozkládá především podél pobřeží Ochotského moře a nejsevernější části Japonského moře.
Nový!!: Sacha a Chabarovský kraj · Vidět víc »
Dálněvýchodní federální okruh
Dálněvýchodní federální okruh Ruské federace (rusky Дальневосточный федеральный округ) je jedním z osmi federálních okruhů Ruska.
Nový!!: Sacha a Dálněvýchodní federální okruh · Vidět víc »
Diamant
Model krystalu diamantu (čtyřiadvacetistěn trojúhelníkový) Diamant je téměř nejtvrdší známý přírodní minerál (nerost) a jedna z nejtvrdších látek vůbec (tvrdší jsou např. fullerit, romboedrická modifikace diamantu či nanokrystalická forma diamantu – ADNR).
Nový!!: Sacha a Diamant · Vidět víc »
Dolgani
Dolgani (vlastním jménem долган (Dolgan), тыа-кихи (Tya-kichi)) jsou kočovný národ čítající asi 7 200 příslušníků žijící na Sibiři v Krasnojarském kraji (poloostrov Tajmyr) a v republice Sacha.
Nový!!: Sacha a Dolgani · Vidět víc »
Domorodá náboženství
Japonska Domorodá náboženství je různorodá skupina náboženství, označovaná též jako náboženství primitivní, tradiční, neliterární, předliterární, původní, přírodní nebo archaická.
Nový!!: Sacha a Domorodá náboženství · Vidět víc »
Ekonomika
HDP na obyvatele (2014) Ekonomika (hospodářství) je shrnutí hospodaření určitého subjektu, například státu, organizace nebo jednotlivce.
Nový!!: Sacha a Ekonomika · Vidět víc »
Evenkové
Evencký dřevěný ''čum''; z etnografického muzea v Ulan Ude (Burjatsko) Země předků Evenků – severovýchodní Čína (Mandžusko) Rozšíření Evenků Evenkové (Evenki), též zvaní Tunguzové, jsou z části kočovný národ čítající asi 67 000 osob (2009) v Rusku, Číně a Mongolsku.
Nový!!: Sacha a Evenkové · Vidět víc »
Indigirka
Indigirka je významná řeka v severovýchodní části Sibiře v Jakutské republice v Rusku.
Nový!!: Sacha a Indigirka · Vidět víc »
Irkutská oblast
Irkutská oblast je federální subjekt Ruské federace.
Nový!!: Sacha a Irkutská oblast · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Sacha a Islám · Vidět víc »
Jakutština
rozšíření jakutštiny (tmavší modrá) Jakutština (také sacha, sašština, jakutsky саха тыла, sacha tyla) je turkický jazyk, jímž hovoří sibiřské etnikum Jakutů (neboli Sachů, jak si sami říkají).
Nový!!: Sacha a Jakutština · Vidět víc »
Jakuti
Jakuti jsou turkické etnikum, žijící především v republice Sacha a jinde na východní Sibiři.
Nový!!: Sacha a Jakuti · Vidět víc »
Jakutsk
Jakutsk (jakutsky Дьокуускай) je město v Rusku, které se nachází ve východní Sibiři, je hlavním městem republiky Sacha (neboli Jakutska) a přístavem na řece Leně.
Nový!!: Sacha a Jakutsk · Vidět víc »
Jakutská autonomní sovětská socialistická republika
Jakutská autonomní sovětská socialistická republika (jakutsky: Саха автономнай сэбиэскэй социалистическэй республиката) byla autonomní republika v rámci Ruské sovětské federativní socialistické republiky v Sovětském svazu.
Nový!!: Sacha a Jakutská autonomní sovětská socialistická republika · Vidět víc »
Jukagirové
mapa rozšíření Jukagirů: ''šrafovaně'' - 17. stol.; ''červeně'' - 20. stol. (nahoře jsou Vadulové a dole Odulové) Jukagirský šaman - ''almu'' Jukagirský pár v tradičních oděvech Jukagirové (vlastním jménem Odul či Vadul - znamenající "mocný"; rusky: Юкагиры; anglicky: Yukaghir) jsou malý národ žijící na severovýchodní Sibiři - v ruské republice Sacha a v Magadanské oblasti.
Nový!!: Sacha a Jukagirové · Vidět víc »
Jukagirské jazyky
Jukagirská jazyková rodina je malá jazyková skupina dvou blízce příbuzných jazyků, které bývají někdy pokládány za nářečí téhož jazyka – jukagirštiny.
Nový!!: Sacha a Jukagirské jazyky · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Sacha a Křesťanství · Vidět víc »
Kolyma
Kolyma je řeka v severovýchodní části Sibiře.
Nový!!: Sacha a Kolyma · Vidět víc »
Kolyma (silnice)
Zobrazení silnice na mapě Ruské federace Kolymu Nákladní vůz v roce 1936 Silnice Kolyma (Federální silnice M56 „Kolyma“), nazývaná také Cesta kostí, je spojnicí města Jakutsk a Magadan v Rusku.
Nový!!: Sacha a Kolyma (silnice) · Vidět víc »
Krasnojarský kraj
Krasnojarský kraj je federální subjekt Ruské federace.
Nový!!: Sacha a Krasnojarský kraj · Vidět víc »
Kyrgyzové
Kyrgyzové, starým pravopisem Kirgizové (vlastním jménem Kыргыз či Kыргыздар) jsou turkický národ, žijící ve střední Asii.
Nový!!: Sacha a Kyrgyzové · Vidět víc »
Lena
Lena (nebo což znamená velká řeka) je řeka na východní Sibiři v Rusku (Irkutská oblast, Sacha).
Nový!!: Sacha a Lena · Vidět víc »
Lensk
Lensk (– Lenskej) je město v Saše v Ruské federaci.
Nový!!: Sacha a Lensk · Vidět víc »
Magadan
Magadan je přístavní město na ruském Dálném východě, na pobřeží Ochotského moře v Kolymském pohoří.
Nový!!: Sacha a Magadan · Vidět víc »
Magadanská oblast
Magadanská oblast je jednou z oblastí Ruské federace.
Nový!!: Sacha a Magadanská oblast · Vidět víc »
Mirnyj (Sacha)
Mirnyj (– Mirnej) je město v Saše v Ruské federaci.
Nový!!: Sacha a Mirnyj (Sacha) · Vidět víc »
Modřín
Modřín (Larix) je rod dřevin z čeledi borovicovité.
Nový!!: Sacha a Modřín · Vidět víc »
Mongolové
Mongolové jsou etnikum žijící zejména v Mongolsku, v Čínské lidové republice a Rusku. Mongolové nebyli pospolitý národ, spíše roztroušené kočovnické kmeny, sjednotit je se podařilo až Čingischánovi v 13. století. Mongolské kmeny pasoucí svá stáda po stepích se musely často přesouvat, tudíž nemohly žít ve stálém domově. Proto Mongolové žili v kulatých stanech – jurtách. Jurty se daly rychle rozložit a složit. Uspořádané v kruhu, připomínaly malé město.
Nový!!: Sacha a Mongolové · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Sacha a Moskva · Vidět víc »
Most přes řeku Lenu
Most přes řeku Lenu je plánovaný silniční a železniční most přes řeku Lenu v Jakutsku.
Nový!!: Sacha a Most přes řeku Lenu · Vidět víc »
Něrjungri
Něrjungri (evensky Ньируунгра) je město v Republice Sacha v Ruské federaci.
Nový!!: Sacha a Něrjungri · Vidět víc »
Ojmjakon
Ojmjakon (anglicky Oymyakon) je vesnice nacházející se na Dálném východě v ruské republice Sacha (Jakutsko).
Nový!!: Sacha a Ojmjakon · Vidět víc »
Oljokma
Oljokma, též Olekma, je řeka v Amurské oblasti, v Zabajkalském kraji a v Jakutské republice v Rusku.
Nový!!: Sacha a Oljokma · Vidět víc »
Perestrojka
Perestrojka (перестройка,, česky: přestavba) byla během 80. let série politických a ekonomických reforem v Sovětském svazu, pod vedením tehdejšího generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova.
Nový!!: Sacha a Perestrojka · Vidět víc »
Permafrost
Herschelově ostrově (2013) Aljašky (2017) Karla Ernst von Baera Permafrost (též věčně nebo dlouhodobě zmrzlá půda, pergelisol) je hornina, zvětralina nebo půda, jejíž teplota je po dobu dvou či více let nižší než 0 °C.
Nový!!: Sacha a Permafrost · Vidět víc »
Pobeda (hora)
Pobeda (rusky Победа – vítězství) je nejvyšší hora pohoří Čerského, republiky Sacha i celé východní Sibiře.
Nový!!: Sacha a Pobeda (hora) · Vidět víc »
Pohoří Čerského
Pohoří Čerského je pohoří v severovýchodní části Sibiře mezi řekami Jana a Indigirka.
Nový!!: Sacha a Pohoří Čerského · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Sacha a Pravoslaví · Vidět víc »
Republika
Portoriku roku 1937 Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce.
Nový!!: Sacha a Republika · Vidět víc »
Republiky Ruské federace
Ruské federace Na území Ruské federace se nachází celkem 85 územních subjektů, z nichž je 22 republik.
Nový!!: Sacha a Republiky Ruské federace · Vidět víc »
Ropa
Vzorek ropy. Ropa (též (surová) nafta, zemní olej, černé zlato) je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů.
Nový!!: Sacha a Ropa · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Sacha a Ruština · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Sacha a Rusko · Vidět víc »
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Nový!!: Sacha a Rusové · Vidět víc »
Sčítání lidu
Sčítání lidu (také populační census nebo soupis obyvatelstva) je proces získávání údajů o jednotlivých příslušnících obyvatelstva.
Nový!!: Sacha a Sčítání lidu · Vidět víc »
Severní ledový oceán
Severní ledový oceán je nejmenší světový oceán.
Nový!!: Sacha a Severní ledový oceán · Vidět víc »
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
Nový!!: Sacha a Sibiř · Vidět víc »
Silnice
Dálnice M3 v Maďarsku Doubici Silnice je druh pozemní komunikace, dopravní stavba umožňující nekolejovou pozemní dopravu, zejména na větší vzdálenosti.
Nový!!: Sacha a Silnice · Vidět víc »
Sluneční čas
slunečními hodinami Sluneční čas je čas určovaný otáčením Země vzhledem ke Slunci.
Nový!!: Sacha a Sluneční čas · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Sacha a Sovětský svaz · Vidět víc »
Středosibiřská vysočina
Středosibiřská vysočina (rusky Среднесибирское плоскогорье, Srednesibirskoe ploskogor'e, jakutsky Орто Сибиир хаптал хайалаахсирэ, Orto Sibiir haptal hajalaah sirè) je rozsáhlá oblast vrchovin a náhorních plošin na střední Sibiři mezi řekami Jenisej a Lena.
Nový!!: Sacha a Středosibiřská vysočina · Vidět víc »
Tajga
Sibiřská tajga v Krasnojarském kraji v Rusku Tajga (rusky тайга́, islandsky barrskógabeltið; souvisí s mongolskými a turkickými jazyky) nebo Severský jehličnatý les je biom, který se vyskytuje především v severních zeměpisných šířkách.
Nový!!: Sacha a Tajga · Vidět víc »
Tataři
V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům Císařské gardě kolem roku 1812 Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“.
Nový!!: Sacha a Tataři · Vidět víc »
Tádžikové
Tadžikové (před 20. stoletím nazýváni Sartové) jsou persky mluvící etnikum žijící hlavně na území Tádžikistánu, Afghánistánu a Uzbekistánu.
Nový!!: Sacha a Tádžikové · Vidět víc »
Těžba
Těžební dílo s dolem Těžba je dobývání nerostných surovin z přírodních zdrojů.
Nový!!: Sacha a Těžba · Vidět víc »
Tengrismus
jurty) je symbolem tengrismu jakutských tengristů Tengrismus či tengriánství je šamanistické domorodé náboženství národů mongolských a turkických národů, jehož nejvyšším božstvem je nebeský Tengri.
Nový!!: Sacha a Tengrismus · Vidět víc »
Tommot
Tommot je město v Saše v Ruské federaci.
Nový!!: Sacha a Tommot · Vidět víc »
Trilion
Trilion, též trilión, je číslo v desítkové soustavě; v češtině označuje hodnotu 1018, tzn.
Nový!!: Sacha a Trilion · Vidět víc »
Uhlí
Uhlí – antracit Příklad možného složení uhlí Uhlí (lidově či nářečně též uhel) je hnědá, černá nebo hnědo-černá hořlavá hornina.
Nový!!: Sacha a Uhlí · Vidět víc »
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Nový!!: Sacha a Ukrajinci · Vidět víc »
UTC+09:00
obrys.
Nový!!: Sacha a UTC+09:00 · Vidět víc »
UTC+10:00
obrys.
Nový!!: Sacha a UTC+10:00 · Vidět víc »
UTC+11:00
obrys.
Nový!!: Sacha a UTC+11:00 · Vidět víc »
Uzbeci
Uzbeci (O‘zbek / Ўзбек, plurál O‘zbeklar / Ўзбеклар) jsou turkický národ čítající asi 23 až 30 milionů lidí.
Nový!!: Sacha a Uzbeci · Vidět víc »
Verchojansk
Verchojansk je město v republice Sacha na Dálném Východě v Rusku.
Nový!!: Sacha a Verchojansk · Vidět víc »
Viljuj
Viljuj je řeka v Krasnojarském kraji a v Jakutské republice v Rusku a zároveň největší levostranný přítok sibiřského veletoku, řeky Leny.
Nový!!: Sacha a Viljuj · Vidět víc »
Zabajkalský kraj
Zabajkalský kraj je federální subjekt Ruské federace.
Nový!!: Sacha a Zabajkalský kraj · Vidět víc »
Zemědělství
kombajnem, doprovázeným traktorem s vlekem. Zemědělství je věda a umění pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat.
Nový!!: Sacha a Zemědělství · Vidět víc »
Zemní plyn
Těžba zemního plynu v metrech krychlových za rok Prokázané zásoby zemního plynu ve světě na základě The World Factbook (2014) Zemní plyn (novodobě někdy označován jako fosilní plyn) je nejedovatý přírodní hořlavý plyn využívaný jako fosilní palivo (zdroj energie) a jako surovina pro chemický průmysl.
Nový!!: Sacha a Zemní plyn · Vidět víc »
1632
1632 (MDCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Sacha a 1632 · Vidět víc »
17. století
17.
Nový!!: Sacha a 17. století · Vidět víc »
1886
1886 (MDCCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Sacha a 1886 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Sacha a 1922 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Sacha a 1926 · Vidět víc »
1992
1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Sacha a 1992 · Vidět víc »
2002
Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Sacha a 2002 · Vidět víc »
2004
Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Sacha a 2004 · Vidět víc »
2010
Rok 2010 (MMX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Sacha a 2010 · Vidět víc »
2011
Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Sacha a 2011 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Jakutsko, Jakutská republika, Republika Sacha.
