Rychlejší přístup než prohlížeči!
57 vztahy: Antonietta Di Martinová, Athény, Atletika na letních olympijských hrách, Atletika na Letních olympijských hrách 1976, Atletika na Letních olympijských hrách 1980, Atletika na Letních olympijských hrách 1984, Řím, Berlín, Brescia, Brigitte Holzapfelová, Evžen Rošický, Grenoble, Halové mistrovství Evropy v atletice, Halové mistrovství Evropy v atletice 1973, Halové mistrovství Evropy v atletice 1974, Halové mistrovství Evropy v atletice 1975, Halové mistrovství Evropy v atletice 1977, Halové mistrovství Evropy v atletice 1978, Halové mistrovství Evropy v atletice 1980, Halové mistrovství Evropy v atletice 1981, Itálie, Lehká atletika, Letní olympijské hry 1972, Los Angeles, Milán, Mistrovství Evropy v atletice, Mistrovství Evropy v atletice 1974, Mistrovství Evropy v atletice 1978, Mistrovství Evropy v atletice 1982, Mnichov, Montréal, Moskva, Praha, Provincie Verona, Rosemarie Ackermannová, San Sebastián, Sindelfingen, Skok do výšky, Stuttgart, Ulrike Meyfarthová, Univerziáda, Západní Německo, 19. duben, 1953, 1972, 1977, 1978, 1981, 1982, 1986, ..., 2007, 22. únor, 23. únor, 24. červen, 26. srpen, 4. srpen, 8. září. Rozbalte index (7 více) »
Antonietta Di Martinová
Antonietta Di Martinová (* 1. června 1978 v Cava de' Tirreni) je bývalá italská atletka, výškařka, držitelka italského národního rekordu, jehož hodnota je 203 cm.
Nový!!: Sara Simeoniová a Antonietta Di Martinová · Vidět víc »
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Nový!!: Sara Simeoniová a Athény · Vidět víc »
Atletika na letních olympijských hrách
Atletika je součástí Letních olympijských her od jejich znovuobnovení v roce 1896.
Nový!!: Sara Simeoniová a Atletika na letních olympijských hrách · Vidět víc »
Atletika na Letních olympijských hrách 1976
Atletické soutěže na LOH 1976 se konaly ve dnech 23. až 31. července na olympijském stadionu v Montréalu.
Nový!!: Sara Simeoniová a Atletika na Letních olympijských hrách 1976 · Vidět víc »
Atletika na Letních olympijských hrách 1980
Atletika na Letních olympijských hrách v roce 1980, které se konaly v Moskvě, zahrnovala 38 atletických disciplín, z toho 24 pro muže a 14 pro ženy.
Nový!!: Sara Simeoniová a Atletika na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »
Atletika na Letních olympijských hrách 1984
Atletika na Letních olympijských hrách 1984 probíhala na stadionu Los Angeles Memorial Coliseum v Los Angeles.
Nový!!: Sara Simeoniová a Atletika na Letních olympijských hrách 1984 · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Sara Simeoniová a Řím · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Sara Simeoniová a Berlín · Vidět víc »
Brescia
Brescia (lombardsky Brèsa) je italské město v Lombardii, hlavní město provincie Brescia a po Miláně druhé největší lombardské město.
Nový!!: Sara Simeoniová a Brescia · Vidět víc »
Brigitte Holzapfelová
Brigitte Elisabeth Holzapfelová, provdaná Kurschilgenová (* 10. dubna 1958, Krefeld, Severní Porýní-Vestfálsko) je bývalá západoněmecká atletka, dvojnásobná halová vicemistryně Evropy (1977, 1978) ve skoku do výšky.
Nový!!: Sara Simeoniová a Brigitte Holzapfelová · Vidět víc »
Evžen Rošický
Evžen Rošický (15. října 1914 Olomouc – 25. června 1942 Praha) byl český atlet a novinář, popravený během heydrichiády.
Nový!!: Sara Simeoniová a Evžen Rošický · Vidět víc »
Grenoble
Grenoble je město ve Francii.
Nový!!: Sara Simeoniová a Grenoble · Vidět víc »
Halové mistrovství Evropy v atletice
Halové mistrovství Evropy v atletice je mezinárodní atletický šampionát, který se odehrává pod záštitou Evropské atletické asociace, s malou výjimkou od roku 1990 každé dva roky.
Nový!!: Sara Simeoniová a Halové mistrovství Evropy v atletice · Vidět víc »
Halové mistrovství Evropy v atletice 1973
Hala Ahoy v Rotterdamu 4.
Nový!!: Sara Simeoniová a Halové mistrovství Evropy v atletice 1973 · Vidět víc »
Halové mistrovství Evropy v atletice 1974
Hala Scandinavium v noci 5.
Nový!!: Sara Simeoniová a Halové mistrovství Evropy v atletice 1974 · Vidět víc »
Halové mistrovství Evropy v atletice 1975
Spodek v Katovicích 6.
Nový!!: Sara Simeoniová a Halové mistrovství Evropy v atletice 1975 · Vidět víc »
Halové mistrovství Evropy v atletice 1977
8.
Nový!!: Sara Simeoniová a Halové mistrovství Evropy v atletice 1977 · Vidět víc »
Halové mistrovství Evropy v atletice 1978
9.
Nový!!: Sara Simeoniová a Halové mistrovství Evropy v atletice 1978 · Vidět víc »
Halové mistrovství Evropy v atletice 1980
Hala Glaspalast v Sindelfingenu během juniorského Mercedes-Benz Cupu 11.
Nový!!: Sara Simeoniová a Halové mistrovství Evropy v atletice 1980 · Vidět víc »
Halové mistrovství Evropy v atletice 1981
Hala Palais des Sports 12.
Nový!!: Sara Simeoniová a Halové mistrovství Evropy v atletice 1981 · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Sara Simeoniová a Itálie · Vidět víc »
Lehká atletika
Zlaté tretry v Ostravě Běžecký závod Skok do dálky Lehká atletika je jeden z nejstarších sportů.
Nový!!: Sara Simeoniová a Lehká atletika · Vidět víc »
Letní olympijské hry 1972
XX.
Nový!!: Sara Simeoniová a Letní olympijské hry 1972 · Vidět víc »
Los Angeles
Los Angeles (výslovnost v americké angličtině, počeštěná výslovnost), často zkráceně též L.A., je největší město ve státě Kalifornie, po New Yorku druhé nejlidnatější město Spojených států amerických, středisko stejnojmenného okresu. Los Angeles je jedno z nejvýznamnějších světových center kultury, vědy, technologií, mezinárodního obchodu a vzdělání. Leží na západě země u jižní hranice s Mexikem, na pobřeží Tichého oceánu. Vlastní město má rozlohu 1 302 km² a má 3 980 000 obyvatel (odhad 2019), celá metropolitní oblast pak okolo 13 miliónů. Metropolitní oblast tvoří společně se „City of Los Angeles“ přes 80 dalších samostatných měst, například Long Beach, Pasadena, Burbank, Beverly Hills, Inglewood, Compton, Torrance, Santa Monica atd. V Los Angeles se nachází několik univerzit, nejstarší založená v roce 1890, divadla, knihovny, muzea, planetárium, observatoř. Je důležitým finančním centrem, centrem módy, filmového průmyslu a sídlem finančních a pojišťovacích firem. Je významnou dopravní křižovatkou, nachází se zde tři letiště, teprve od roku 1993 metro. Long Beach je společně s New Yorkem nejdůležitějším obchodním přístavem ve Spojených státech. Charakteristické jsou pro město velké autostrády.
Nový!!: Sara Simeoniová a Los Angeles · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Sara Simeoniová a Milán · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice
Státy, které hostily evropský šampionát Mistrovství Evropy v atletice se poprvé uskutečnilo v roce 1934 v Turíně.
Nový!!: Sara Simeoniová a Mistrovství Evropy v atletice · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 1974
11.
Nový!!: Sara Simeoniová a Mistrovství Evropy v atletice 1974 · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 1978
Stadion Evžena Rošického na Strahově 12.
Nový!!: Sara Simeoniová a Mistrovství Evropy v atletice 1978 · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 1982
Olympijský stadion v Athénách 13.
Nový!!: Sara Simeoniová a Mistrovství Evropy v atletice 1982 · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Sara Simeoniová a Mnichov · Vidět víc »
Montréal
Montréal (výslovnost v češtině podle francouzské nebo podle anglické výslovnosti) je druhé největší kanadské město, největší město provincie Québec a čtvrté největší frankofonní město na světě (po Kinshase, Paříži a Abidžanu).
Nový!!: Sara Simeoniová a Montréal · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Sara Simeoniová a Moskva · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Sara Simeoniová a Praha · Vidět víc »
Provincie Verona
Verona (Provincia di Verona) je provincie v oblasti Benátsko.
Nový!!: Sara Simeoniová a Provincie Verona · Vidět víc »
Rosemarie Ackermannová
Rosemarie Ackermannová rozená Witschasová (* 4. dubna 1952, Lohsa) je bývalá východoněmecká sportovkyně, atletka, olympijská vítězka, mistryně Evropy a trojnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.
Nový!!: Sara Simeoniová a Rosemarie Ackermannová · Vidět víc »
San Sebastián
San Sebastián (baskicky Donostia, oficiálně Donostia-San Sebastián; adjektivum i v kastilštině Donostiarra) je město na pobřeží Atlantiku v autonomním společenství Baskicko v severním Španělsku, necelých 20 km od francouzské hranice.
Nový!!: Sara Simeoniová a San Sebastián · Vidět víc »
Sindelfingen
Sindelfingen je velké okresní město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Sara Simeoniová a Sindelfingen · Vidět víc »
Skok do výšky
Skok do výšky (skok vysoký) je lehkoatletická disciplína.
Nový!!: Sara Simeoniová a Skok do výšky · Vidět víc »
Stuttgart
Stuttgart (česky též Štíhrad) je hlavní město spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa.
Nový!!: Sara Simeoniová a Stuttgart · Vidět víc »
Ulrike Meyfarthová
Ulrike Nasseová - Meyfarthová (* 4. května 1956 Frankfurt nad Mohanem, Hesensko) je bývalá západoněmecká atletka, dvojnásobná olympijská vítězka, mistryně Evropy a dvojnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.
Nový!!: Sara Simeoniová a Ulrike Meyfarthová · Vidět víc »
Univerziáda
Logo Univerziády Univerziáda (Světové studentské hry i Světové univerzitní hry) je mezinárodní vysokoškolská sportovní událost.
Nový!!: Sara Simeoniová a Univerziáda · Vidět víc »
Západní Německo
Západní Německo je historické a neoficiální označení Spolkové republiky Německo v období studené války, kdy bylo součástí západního bloku, zatímco východní část Německa oddělená železnou oponou byla součástí východního bloku.
Nový!!: Sara Simeoniová a Západní Německo · Vidět víc »
19. duben
19.
Nový!!: Sara Simeoniová a 19. duben · Vidět víc »
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Sara Simeoniová a 1953 · Vidět víc »
1972
1972 (MCMLXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou 1. ledna a skončil v neděli 31.
Nový!!: Sara Simeoniová a 1972 · Vidět víc »
1977
1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Sara Simeoniová a 1977 · Vidět víc »
1978
1978 (MCMLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Sara Simeoniová a 1978 · Vidět víc »
1981
1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Sara Simeoniová a 1981 · Vidět víc »
1982
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Sara Simeoniová a 1982 · Vidět víc »
1986
1986 (MCMLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Sara Simeoniová a 1986 · Vidět víc »
2007
Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Sara Simeoniová a 2007 · Vidět víc »
22. únor
22.
Nový!!: Sara Simeoniová a 22. únor · Vidět víc »
23. únor
23.
Nový!!: Sara Simeoniová a 23. únor · Vidět víc »
24. červen
24.
Nový!!: Sara Simeoniová a 24. červen · Vidět víc »
26. srpen
26.
Nový!!: Sara Simeoniová a 26. srpen · Vidět víc »
4. srpen
4. srpen je 216. den roku podle gregoriánského kalendáře (217. v přestupném roce).
Nový!!: Sara Simeoniová a 4. srpen · Vidět víc »
8. září
8.
Nový!!: Sara Simeoniová a 8. září · Vidět víc »
