Rychlejší přístup než prohlížeči!
31 vztahy: Dmitrij Ivanovič Mendělejev, Draslík, Elektrolýza, Elektropozitivita, Gadolinit-(Y), Hliník, Izotop, Koroze, Kovy, Lithium, Norsko, Oxid skanditý, Oxidační číslo, Paramagnetismus, Pevná látka, Poločas přeměny, Ropa, Titan (prvek), Umělý izotop, Uran (prvek), Vápník, Vodík, Vzácné zeminy, Wolfram, Yttrium, Záření beta, Záření gama, Zemská kůra, 1869, 1879, 1937.
Dmitrij Ivanovič Mendělejev
Dmitrij Ivanovič Mendělejev, (Tobolsk – Petrohrad) byl ruský vědec mimořádně širokého záběru.
Nový!!: Skandium a Dmitrij Ivanovič Mendělejev · Vidět víc »
Draslík
Draslík (chemická značka K, kalium) je důležitým prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organismech.
Nový!!: Skandium a Draslík · Vidět víc »
Elektrolýza
Elektrolýza je fyzikálně-chemický jev, způsobený průchodem stejnosměrného elektrického proudu kapalinou, při kterém dochází k chemickým změnám na elektrodách.
Nový!!: Skandium a Elektrolýza · Vidět víc »
Elektropozitivita
Elektropozitivita je schopnost atomu uvolňovat valenční elektrony a vytvářet kationt.
Nový!!: Skandium a Elektropozitivita · Vidět víc »
Gadolinit-(Y)
Gadolinit-(Y) (Klaproth, 1800), chemický vzorec Y2Fe2+Be2Si2O10, je jednoklonný minerál.
Nový!!: Skandium a Gadolinit-(Y) · Vidět víc »
Hliník
Hliník (chemická značka Al, aluminium) je velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v elektrotechnice a ve formě slitin v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích.
Nový!!: Skandium a Hliník · Vidět víc »
Izotop
Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
Nový!!: Skandium a Izotop · Vidět víc »
Koroze
Rez, pravděpodobně nejznámější forma '''koroze''' Koroze je samovolné, postupné rozrušení kovů či nekovových organických i anorganických materiálů (např. hornin či plastů) vlivem chemické nebo elektrochemické reakce s okolním prostředím.
Nový!!: Skandium a Koroze · Vidět víc »
Kovy
Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Skandium a Kovy · Vidět víc »
Lithium
Lithium (chemická značka Li) je nejlehčí z řady alkalických kovů, značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu.
Nový!!: Skandium a Lithium · Vidět víc »
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Nový!!: Skandium a Norsko · Vidět víc »
Oxid skanditý
Oxid skanditý je jediným oxidem skandia, to je v něm přítomné v oxidačním čísle III.
Nový!!: Skandium a Oxid skanditý · Vidět víc »
Oxidační číslo
Oxidační číslo (oxidační stav, oxidační stupeň nebo také mocenství) udává počet elektronů investovaných atomem do chemické vazby.
Nový!!: Skandium a Oxidační číslo · Vidět víc »
Paramagnetismus
Paramagnetismus je forma magnetismu, která se objevuje jen v přítomnosti vnějšího magnetického pole.
Nový!!: Skandium a Paramagnetismus · Vidět víc »
Pevná látka
Led je voda v pevném stavu Pevná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky vázány ve svých „pevných“ polohách, kolem kterých kmitají.
Nový!!: Skandium a Pevná látka · Vidět víc »
Poločas přeměny
Poločas přeměny - simulace Izotopy a poločas přeměny Poločas přeměny (obvykle označovaný T½) je doba, za kterou se přemění polovina celkového počtu atomárních jader ve vzorku.
Nový!!: Skandium a Poločas přeměny · Vidět víc »
Ropa
Vzorek ropy. Ropa (též (surová) nafta, zemní olej, černé zlato) je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů.
Nový!!: Skandium a Ropa · Vidět víc »
Titan (prvek)
Titan (chemická značka Ti, Titanium) je šedý až stříbřitě bílý, lehký kov, poměrně hojně zastoupený v zemské kůře.
Nový!!: Skandium a Titan (prvek) · Vidět víc »
Umělý izotop
#PŘESMĚRUJ Radionuklid.
Nový!!: Skandium a Umělý izotop · Vidět víc »
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Nový!!: Skandium a Uran (prvek) · Vidět víc »
Vápník
Vápník (chemická značka Ca, calcium) je nejvýznamnější prvek z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov.
Nový!!: Skandium a Vápník · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Skandium a Vodík · Vidět víc »
Vzácné zeminy
Prvky vzácných zemin (kovy vzácných zemin, vzácné zeminy, 3. skupina periodické tabulky prvků) je skupina 17 prvků, kterou tvoří skandium, yttrium a všechny lanthanoidy.
Nový!!: Skandium a Vzácné zeminy · Vidět víc »
Wolfram
Wolfram (chemická značka W, Wolframium) je šedý až stříbřitě bílý, velmi těžký a mimořádně obtížně tavitelný kov (jeho teplota tání je nejvyšší ze všech kovů a po uhlíku druhá nejvyšší z prvků).
Nový!!: Skandium a Wolfram · Vidět víc »
Yttrium
Yttrium (chemická značka Y, Yttrium) je šedý až stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, chemicky silně příbuzný prvkům skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Skandium a Yttrium · Vidět víc »
Záření beta
Záření beta−, v neutronu se přeskupí kvarky a poté se neutron rozpadne. Záření beta jsou elektrony (β−) nebo pozitrony (β+), které vznikají při radioaktivním rozpadu.
Nový!!: Skandium a Záření beta · Vidět víc »
Záření gama
Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.
Nový!!: Skandium a Záření gama · Vidět víc »
Zemská kůra
geosfér Země Zemská kůra je označení pro svrchní vrstvy planety Země složené z utuhlých hornin.
Nový!!: Skandium a Zemská kůra · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Skandium a 1869 · Vidět víc »
1879
1879 (MDCCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Skandium a 1879 · Vidět víc »
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Skandium a 1937 · Vidět víc »
