Rychlejší přístup než prohlížeči!
15 vztahy: Albánie, Bělehrad, Berlín, Generál, Italsko-řecká válka, Němci, Paříž, Rychlá divize, Sársko, Viscontiové, Wehrmacht, 1883, 1961, 25. únor, 27. únor.
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Sebastiano Visconti Prasca a Albánie · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Sebastiano Visconti Prasca a Bělehrad · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Sebastiano Visconti Prasca a Berlín · Vidět víc »
Generál
Generál je vojenská hodnost, která je v mnoha státech v hierarchii armády hodností nejvyšší.
Nový!!: Sebastiano Visconti Prasca a Generál · Vidět víc »
Italsko-řecká válka
Italsko-řecká válka (Ελληνοϊταλικός Πόλεμος, Ellinoitalikós Pólemos nebo Πόλεμος τουΣαράντα Pólemos tou Saránda, „Válka roku '40“, Guerra di Grecia) byl konfilkt mezi Itálií a Řeckem, který trval od 28. října 1940 do 23. dubna 1941 a byl první fází balkánského tažení za druhé světové války.
Nový!!: Sebastiano Visconti Prasca a Italsko-řecká válka · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Sebastiano Visconti Prasca a Němci · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Sebastiano Visconti Prasca a Paříž · Vidět víc »
Rychlá divize
Rychlé divize byly vyššími jednotkami prvorepublikové československé armády, které formálně vznikly k 1. lednu 1938 reorganizací dosavadních jezdeckých brigád.
Nový!!: Sebastiano Visconti Prasca a Rychlá divize · Vidět víc »
Sársko
Sársko, je jedna ze 16 spolkových zemí Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Sebastiano Visconti Prasca a Sársko · Vidět víc »
Viscontiové
Viscontiové, Visconti / byl italský a jeden z nejstarších evropských šlechtických rodů.
Nový!!: Sebastiano Visconti Prasca a Viscontiové · Vidět víc »
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Nový!!: Sebastiano Visconti Prasca a Wehrmacht · Vidět víc »
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Sebastiano Visconti Prasca a 1883 · Vidět víc »
1961
1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Sebastiano Visconti Prasca a 1961 · Vidět víc »
25. únor
25.
Nový!!: Sebastiano Visconti Prasca a 25. únor · Vidět víc »
27. únor
27.
