Rychlejší přístup než prohlížeči!
29 vztahy: Abdulhamid I., Arabština, Berlín, Dělostřelectvo, Derebej, Dragoman, Istanbul, Janičáři, Kateřina II. Veliká, Londýn, Malá Asie, Millet (Osmanská říše), Mustafa IV., Osmanská říše, Osmanská dynastie, Osmanská turečtina, Paříž, Perština, Rakousko-turecká válka (1787–1791), Rusko-turecká válka (1787–1792), Sultán, Vídeň, Velvyslanectví, 1761, 1789, 1806, 1807, 1808, 24. prosinec.
Abdulhamid I.
Abdülhamid I. (jiné přepisy: Abdülhamit I., Abdulhamid I., Abdula' l-Hamíd; arab. Abd al-Hamíd I., Abdula' l-Hamíd, arab. nepřesně Abdul Hamíd I., arab. nepřesně Abdulhamíd I.; 20. březen 1725 – 7. duben 1789) byl osmanský sultán od roku 1774 do své smrti.
Nový!!: Selim III. a Abdulhamid I. · Vidět víc »
Arabština
Arabština (al-lugha al-ʿarabíja) je semitský jazyk.
Nový!!: Selim III. a Arabština · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Selim III. a Berlín · Vidět víc »
Dělostřelectvo
Britští dělostřelci během bitvy u Gallipoli (1915) Dělostřelectvo (zastarale artilerie, z latinského ars tollendi – umění v házení) je druh vojska zajišťující hlavní palebnou podporu na bojišti.
Nový!!: Selim III. a Dělostřelectvo · Vidět víc »
Derebej
Derebej (též derebeg, turecky: Derebeyi) byl feudální vlastník v Osmanské říši (v Malé Asii a v oblastech Lázistánu a Adžárie kolem Černého moře) v 18. století; byli značně nezávislí na ústřední vládě Osmanské říše.
Nový!!: Selim III. a Derebej · Vidět víc »
Dragoman
Napoleonem ohledně Finckensteinské smlouvy. Detail obrazu od Françoise Mularda. Pojmem dragoman (tarǧumān, turdšuman) se označovali tlumočníci, překladatelé a oficiální průvodci mezi turecky, arabsky a persky mluvícími zeměmi a orgány Blízkého východu a evropskými ambasádami, konzuláty, vicekonzuláty a obchodními stanicemi.
Nový!!: Selim III. a Dragoman · Vidět víc »
Istanbul
Bosporské úžiny a města Istanbulu Istanbul, dříve Konstantinopol (z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin – v 15. století vyslovováno is tin polin – „do Města“, do 20. let 20. století též Ḳosṭanṭīnīye, česky též Cařihrad) je turecké město na obou březích Bosporského průlivu.
Nový!!: Selim III. a Istanbul · Vidět víc »
Janičáři
81 Janičáři (jedn. č.: janičár vyslov, jen v 1. a 5. pádu mn. č. tvar janičáři, adj. janičárský, z tureckého يڭيچرى, yeni çeri janyčari – nové vojsko) byli příslušníci elitní pěchotní jednotky osmanské armády, tzv.
Nový!!: Selim III. a Janičáři · Vidět víc »
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Nový!!: Selim III. a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Selim III. a Londýn · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: Selim III. a Malá Asie · Vidět víc »
Millet (Osmanská říše)
Mehmed II. a Gennadios II. – mozaika, na níž Mehmed II., osmanský sultán, který dobyl Istanbul, uděluje autoritu Gennadiovi II., prvnímu řeckému konstantinopolskému patriarchovi pod osmanskou nadvládou. Millet byl právní systém v Osmanské říši, který se vztahoval na náboženské menšiny v říši, tedy na nemuslimská náboženství, především na křesťany a židy, a také pojem, který tyto menšiny označoval.
Nový!!: Selim III. a Millet (Osmanská říše) · Vidět víc »
Mustafa IV.
Mustafa Said, známý jako sultán Mustafa IV. (8. září 1779 – 16. listopadu 1808), byl v letech 1807–1808 osmanským sultánem.
Nový!!: Selim III. a Mustafa IV. · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Selim III. a Osmanská říše · Vidět víc »
Osmanská dynastie
Erb Osmané vládli v Osmanské říši od roku 1281 do roku 1923.
Nový!!: Selim III. a Osmanská dynastie · Vidět víc »
Osmanská turečtina
Osmanská turečtina či osmanština je forma turečtiny, která se používala za dob Osmanské říše.
Nový!!: Selim III. a Osmanská turečtina · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Selim III. a Paříž · Vidět víc »
Perština
Perština (místní název:, fārsī) je indoevropský jazyk.
Nový!!: Selim III. a Perština · Vidět víc »
Rakousko-turecká válka (1787–1791)
Osmá rakousko-turecká válka se odehrávala v letech 1787 až 1791 v souvislosti s šestou rusko-tureckou válkou.
Nový!!: Selim III. a Rakousko-turecká válka (1787–1791) · Vidět víc »
Rusko-turecká válka (1787–1792)
Rusko-turecká válka 1787–1792 byl ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Osmanskou říší, která chtěla získat území ztracená v roce 1774 poté, co prohrála válku s Ruskem.
Nový!!: Selim III. a Rusko-turecká válka (1787–1792) · Vidět víc »
Sultán
Sulejman I. Sultán je panovnický titul používaný v muslimských zemích.
Nový!!: Selim III. a Sultán · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Selim III. a Vídeň · Vidět víc »
Velvyslanectví
#PŘESMĚRUJ Velvyslanec Kategorie:Úřady.
Nový!!: Selim III. a Velvyslanectví · Vidět víc »
1761
1761 (MDCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Selim III. a 1761 · Vidět víc »
1789
1789 (MDCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Selim III. a 1789 · Vidět víc »
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Selim III. a 1806 · Vidět víc »
1807
1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Selim III. a 1807 · Vidět víc »
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Selim III. a 1808 · Vidět víc »
24. prosinec
24.
Nový!!: Selim III. a 24. prosinec · Vidět víc »
